Portál:Srbsko

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Portál Srbsko

Serbia - panoramic for portal.jpg
Secesní budova v Bělehradu Srbsko (srbsky Србија / Srbija) je stát ve středu Balkánského poloostrova. Hlavním městem je Bělehrad (srbsky Београд / Beograd), dalšími většími městy jsou pak Niš, Subotica, nebo Novi Sad. Jako samostatný stát vzniklo 5. června 2006 po rozpadu soustátí Srbsko a Černá Hora. Černohorci se rozhodli pro vystoupení ze společného státu v referendu konaném 21. května 2006.

Sousedy Srbska jsou (od severozápadu proti směru hodinových ručiček): Bosna a Hercegovina, Chorvatsko, Maďarsko, Rumunsko, Bulharsko, Makedonie, Kosovo a Černá Hora.

Státní znak
Státní znak Srbska
Srbská vlajka

Vlajka Srbska

8thNote.svg
Národní hymna
Geografie upravit
Hlavní článek: Geografie Srbska

Administrativně se Srbsko se skládá z tzv. Centrálního Srbska (netvoří správní celek) a historického území Vojvodiny.

Sever země je nížinný, neboť sem zasahuje Panonská nížina, jih a střed pak hornatý (zasahují sem tzv. Dinárské hory). Téměř celou jižní část však zabírají pouze hory. Skrz Srbsko také protéká Dunaj, nejdelší řeka v zemi, v Bělehradě se do něj vlévá Sáva. Dalším významným vodním tokem je Morava.

V dobách SFRJ, do roku 1989, byla Vojvodina spolu s Kosovem srbskou autonomní oblastí (tzv. pokrajinou) s velice širokou autonomii, poté však následovalo omezení. Nyní je Vojvodina i nadále autonomní oblastí, Kosovo se ale 17. února 2008 jednostranně osamostatnilo. Srbsko a některé další země ale považují Kosovo stále za srbské území.

Hospodářství upravit
Hlavní článek: Ekonomika Srbska

Srbská ekonomika je založena na různých odvětvích služeb, průmyslu a zemědělství.

Na přelomu 80. a 90. let 20. století, na začátku ekonomické transformace, byl stav příznivý, avšak na hospodářství měly velmi negativní dopad jak ekonomické sankce OSN z let 19921995, tak i válka a pozdější poničení infrastruktury a průmyslu během leteckých útoků NATO v roce 1999. Hlavní problémy ekonomiky jsou vysoká nezaměstnanost (20 % v roce 2005) a stále nedostačující ekonomické reformy.

Po svrhnutí bývalého jugoslávského federálního prezidenta Slobodana Miloševiće v říjnu 2000 zažila země zrychlení ekonomického růstu (k roku 2006 byl meziroční nárůst ekonomiky 6,3  %), a začala se připravovat na členství v Evropské unii, která je jejím nejdůležitějším obchodním partnerem. Srbsko trpí příliš vysokým exportním deficitem a nemalým státním dluhem.

Automobily Zastava patřily po dlouhou dobu k důležitém vývoznímu artiku Srbska, a to jak v rámci Jugoslávie, tak i po jejím rozpadu

Srbsku se také někdy říká „Balkánský tygr“ (odvozeno od asijských tygrů), díky jeho nedávnému rychlému růstu.

Mezi významné srbské firmy patří:

Literatura upravit
Pomozte založit tyto články upravit

Pokud založíte nový článek týkající se Srbska, odstraňte jej z tohoto seznamu.

Erih Koš, Dušan Radović, fotbalový stadion Karađorđe, Svetozar Miletić, Koncentrační tábor Sajmište, Prijepolje, Vršačke planine, Lazarevac, Ub (město), Svištovský mír, Čortanovci, Mladenovac, Pčinja, Slobodan Jovanović, Mirjana Marković, Valjevská kotlina, Bitva na Kolubaře, Fall Schwarz, Student (jugoslávský časopis), Svaz komunistů Vojvodiny, Dejan Jović, Univerzita v Novém Sadu, Velika škola, Petar Ičko, Ičkův mír, Štěpán Uroš V., Sretenská ústava, Prijepolje, Brodarevo, Osvobození Bělehradu, Ivanjica, Đurađ Branković, Sándor Ergesi, Novi Kneževac, Veternica, Ada Ciganlija, Trstenik, Riblja Čorba, Đura Daničić, Cvetko Rajović, Emilijan Josimović, Bogojevo, Boško Perošević, Branislav Jovin, Niška Banja, Crni Rzav, Bioče, Resnik, Naum Ičko, Národní park Fruška Gora, Vrdnik, Svoboda (Fruška Gora)

Obyvatelstvo upravit
Hlavní článek: Obyvatelstvo Srbska

Srbové (srbsky Срби) tvoří dominantní podíl obyvatel Srbska (cca 6,8 milionu, tj. 82,86 %). Jejich předkové začali přicházet na Balkán od 6. století, postupně si podmanili místní romanizované ilyrské a trácké kmeny, které byly před příchodem Slovanů ovlivněny i Vizigóty.

V Srbsku se také ale nacházejí i národnostní menšiny, z kterých je největší albánská, hlavně v Kosovu, kde zdejší obyvatelstvo tvoří asi až z 90 %. Sever země pak obývají také i menšiny Maďarů, Čechů, Slováků a Romů. V pohraničí s Bulharskem žijí Bulhaři a po celém Srbsku jsou roztroušené menšiny národů bývalé Jugoslávie.

Obrázek upravit
Midzor (1).jpg
Hora Midžor (Миџор) na bulharsko-srbských hranicích -
nejvyšší hora Srbska (2 169 m n. m.).
Architektura upravit
Hlavní článek: Srbská architektura
Soutok Dunaje a Sávy

Bělehrad je jako hlavní město nejvýznamnější v Srbsku a má velké množství pamětihodností. Z náboženských se jedná se o stavby jednak křesťanské, kde dominují pravoslavné chrámy (například chrám Crkva svetog Marka), lze však nalézt i stavby jiného původu (islámského, například Mešita Bajrakli, či židovského).

Rozkvět Bělehradu, ale i dalších měst v zemi, nastal v 19. století, po získání nezávislosti na Osmanské říši. V této době vznikala po celé zemi mnohá výstavní muzea, divadla, galerie a v Bělehradě rovněž i budova parlamentu.

Zdobenost 19. století pak vystřídala funkcionalistická strohost ve století dvacátém. Jugoslávské časy přinesly nové velkolepé budovy, jako je například Věž Ušće nebo dvojčata budovy Genex. V 21. století pak přibyla budova moderní centrální banky a též byl i znovuobnoven Chrám svatého Sávy.

Nové články upravit

Pokud založíte nový článek týkající se Srbska, vložte prosím sem odkaz na článek.

Související upravit
Portály

Bosna a Hercegovina Bosna a Hercegovina · Černá Hora Černá Hora · Chorvatsko Chorvatsko · Kosovo Kosovo · Makedonie Makedonie · Slovinsko Slovinsko · Maďarsko Maďarsko · Albánie Albánie · Bulharsko Bulharsko


Wikimedia
Logo Wikimedia Commons Srbsko na Commons · Wiktionary-logo-cs.svg Srbsko na Wikislovníku · Wikinews-logo.svg Srbsko na Wikizprávách