Vojvodina

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Autonomní oblast Vojvodina
Аутономна Покрајина Војводина
Autonomna Pokrajina Vojvodina
Vajdaság Autonóm Tartomány
Autonómna Pokrajina Vojvodina
Provincia Autonomă Voivodina
Автономна Покраїна Войводина
Vlajka
vlajka
Znak
znak
geografie

Map of Serbia (Vojvodina).PNG

Hlavní město: Novi Sad
Rozloha: 21 500 km²
Časové pásmo: +1
obyvatelstvo
Počet obyvatel: 2 031 992
Hustota zalidnění: 94,5 ob./km²
Jazyk: srbština, maďarština, slovenština, chorvatština, rumunština, rusínština
Národnostní složení: Srbové (65 %), Maďaři (14 %), Slováci (3 %), Chorvati (3 %) Černohorci (2 %), Rumuni (1,5 %), Rusíni (1 %)
Náboženství: pravoslaví, katolíci
správa regionu
Nadřazený celek: Srbsko
Druh celku: autonomní oblast
Podřízené celky: 7 okruhů
Prezident Bojan Kostereš

Vojvodina (srbsky: Аутономна Покрајина Војводина/Autonomna Pokrajina Vojvodina, maďarsky: Vajdaság Autonóm Tartomány, slovensky: Autonómna Pokrajina Vojvodina, rumunsky: Provincia Autonomă Voivodina, chorvatsky: Autonomna Pokrajina Vojvodina, rusínsky: Автономна Покраїна Войводина), je autonomní oblast na severu Srbska. Hlavním městem a hospodářským centrem je Novi Sad, dalšími většími městy jsou Subotica, Zrenjanin etc.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Dějiny Vojvodiny.
Citadela v Petrovaradině, naproti Novému Sadu

Oblast byla důležitá už v dobách římské říše, nacházelo se zde město Sirmium (dnes Sremska Mitrovica). Během 6. století přišli do oblasti Slované a od 9. století byla Vojvodina ovládaná Maďary až do století šestnáctého. Po bitvě u Moháče v roce 1526 a pádu Banátu v roce 1552 se oblast dostala pod kontrolu Osmanské říše.

Díky Karlovickému míru z roku 1699 a později Požarevackému míru z roku 1718 Vojvodina připadla Rakousku. To znamenalo odsun osmanského a islámského obyvatelstva a přísun nových kolonistů, ze všech oblastí tehdejší habsburské monarchie. Přicházeli tak nejen Srbové, Maďaři, či Němci (ti byli odsunuti v roce 1945), ale také i Češi, Slováci, Chorvati, nebo Rumuni. Srbská menšina se začala kulturně organizovat a rozvíjet, přestože pravoslaví bylo habsburskou monarchií potlačováno, do oblasti přicházely knihy z Ruska a dalších pravoslavných zemí.

Po revolucích roce 1848 bylo na krátkou dobu založeno Srbské vévodství v rámci Habsburské monarchie (z té doby pochází jméno Vojvodiny: vojvodina znamená vévodství). Po 1. světové válce se stala Vojvodina součástí Království SHS. Území po roce 1929 ztratilo, podobně jako další části Jugoslávie, svoji autonomii a bylo začleněno do rozsáhlejšího systému bánovin. Národnostně promíchané obyvatelstvo bylo však do jisté míry problémem, z hospodářského hlediska ale slabému jugoslávskému státu alespoň pomáhaly dobře se rozvíjející oblasti s německým obyvatelstvem. Během války byla Vojvodina v roce 1941 rozdělena mezi několik států : severní část zabralo Maďarsko, které kdysi vojvodinu ovládlo, severozápadní část Chorvatsko, malou východní část Rumunsko a jižní část Nedićovo Srbsko.

Po válce vznikla 1. září 1945 v rámci federalizované Jugoslávie autonomní oblast Vojvodina, mající současný rozsah, a která od té doby náleží k Srbsku. Těsně po válce vypukly ohledně Vojvodiny spory, zdali má být území přičleněno k Srbsku, či fungovat jako zcela nezávislá republika v rámci Jugoslávie. Poválečnými změnami obyvatelstva došlo k dominanci Srbů (kteří zde měli po válce jen něco přes 1/3 obyvatelstva), odstranění Němců, a úbytku především Maďarů, kteří zůstali v úzkém pruhu táhnoucím se od severních hranic s Maďarskem zhruba jihovýchodním směrem.

Správní dělení[editovat | editovat zdroj]

Mapa okruhů Vojvodiny

Vojvodina je rozdělena do 7 okruhů (sr. okrug):

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu