Vojvodina
| Autonomní oblast Vojvodina Аутономна Покрајина Војводина Autonomna Pokrajina Vojvodina Vajdaság Autonóm Tartomány Autonómna Pokrajina Vojvodina Provincia Autonomă Voivodina Автономна Покраїна Войводина |
|||
|---|---|---|---|
|
|||
| geografie | |||
|
|
|||
| Hlavní město: | Novi Sad | ||
| Rozloha: | 21 500 km² | ||
| Časové pásmo: | +1 | ||
| obyvatelstvo | |||
| Počet obyvatel: | 2 031 992 | ||
| Hustota zalidnění: | 94,5 ob./km² | ||
| Jazyk: | srbština, maďarština, slovenština, chorvatština, rumunština, rusínština | ||
| Národnostní složení: | Srbové (65 %), Maďaři (14 %), Slováci (3 %), Chorvati (3 %) Černohorci (2 %), Rumuni (1,5 %), Rusíni (1 %) | ||
| Náboženství: | pravoslaví, katolíci | ||
| správa regionu | |||
| Nadřazený celek: | Srbsko | ||
| Druh celku: | autonomní oblast | ||
| Podřízené celky: | 7 okruhů | ||
| Prezident | Bojan Kostereš | ||
.PNG)
Vojvodina (srbsky: Аутономна Покрајина Војводина/Autonomna Pokrajina Vojvodina, maďarsky: Vajdaság Autonóm Tartomány, slovensky: Autonómna Pokrajina Vojvodina, rumunsky: Provincia Autonomă Voivodina, chorvatsky: Autonomna Pokrajina Vojvodina, rusínsky: Автономна Покраїна Войводина), je autonomní oblast na severu Srbska. Hlavním městem a hospodářským centrem je Novi Sad, dalšími většími městy jsou Subotica, Zrenjanin etc.
Historie[editovat]
- Související informace naleznete v článku Dějiny Vojvodiny.
Oblast byla důležitá už v dobách římské říše, nacházelo se zde město Sirmium (dnes Sremska Mitrovica). Během 6. století přišli do oblasti Slované a od 9. století byla Vojvodina ovládaná Maďary až do století šestnáctého. Po bitvě u Moháče v roce 1526 a pádu Banátu v roce 1552 se oblast dostala pod kontrolu Osmanské říše.
Díky Karlovickému míru z roku 1699 a později Požarevackému míru z roku 1718 Vojvodina připadla Rakousku. To znamenalo odsun osmanského a islámského obyvatelstva a přísun nových kolonistů, ze všech oblastí tehdejší habsburské monarchie. Přicházeli tak nejen Srbové, Maďaři, či Němci (ti byli odsunuti v roce 1945), ale také i Češi, Slováci, Chorvati, nebo Rumuni. Srbská menšina se začala kulturně organizovat a rozvíjet, přestože pravoslaví bylo habsburskou monarchií potlačováno, do oblasti přicházely knihy z Ruska a dalších pravoslavných zemí.
Po revolucích roce 1848 bylo na krátkou dobu založeno Srbské vévodství v rámci Habsburské monarchie (z té doby pochází jméno Vojvodiny: vojvodina znamená vévodství). Po 1. světové válce se stala Vojvodina součástí Království SHS. Území po roce 1929 ztratilo, podobně jako další části Jugoslávie, svoji autonomii a bylo začleněno do rozsáhlejšího systému bánovin. Národnostně promíchané obyvatelstvo bylo však do jisté míry problémem, z hospodářského hlediska ale slabému jugoslávskému státu alespoň pomáhaly dobře se rozvíjející oblasti s německým obyvatelstvem. Během války byla Vojvodina v roce 1941 rozdělena mezi několik států : severní část zabralo Maďarsko, které kdysi vojvodinu ovládlo, severozápadní část Chorvatsko, malou východní část Rumunsko a jižní část Nedićovo Srbsko.
Po válce vznikla 1. září 1945 v rámci federalizované Jugoslávie autonomní oblast Vojvodina, mající současný rozsah, a která od té doby náleží k Srbsku. Těsně po válce vypukly ohledně Vojvodiny spory, zdali má být území přičleněno k Srbsku, či fungovat jako zcela nezávislá republika v rámci Jugoslávie. Poválečnými změnami obyvatelstva došlo k dominanci Srbů (kteří zde měli po válce jen něco přes 1/3 obyvatelstva), odstranění Němců, a úbytku především Maďarů, kteří zůstali v úzkém pruhu táhnoucím se od severních hranic s Maďarskem zhruba jihovýchodním směrem.
Správní dělení[editovat]
Vojvodina je rozdělena do 7 okruhů (sr. okrug):
