Sremska Mitrovica
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Sremska Mitrovica (srbsky Сремска Митровица) je město v Srbsku. Leží na severu země v historické oblasti zvané Srem (též také Srijem), která se nachází v autonomní republice Vojvodina. Žije zde 39 041 obyvatel.
Obsah |
[editovat] Historie
[editovat] Starověk a středověk
Město existuje již od dob Římské říše; tehdy se jmenovalo Sirmium a v rámci říše mělo relativně velký význam, neboť bylo hlavním městem prefektury Illyrie (do dnešních dob se dochovalo mnoho památek z těchto dob). Po jejím pádu se stalo centrem křesťanství, konalo se zde několik církevních koncilů. V 6. století jej obsadili Avaři, o několik století později pak Bulhaři. Od roku 1521 patřilo Osmanské říši, v tomto období se zde začali usazovat muslimové; do padesáti let se tak křesťanští Srbové stali téměř zanedbatelnou menšinou.
[editovat] Římští cisaři
Ve městě a v okolí se narodilo deset císařů:
- Herennius Etruscus (227-251)
- Hostilianus (230?-251)
- Decius Traian (249–51)
- Claudius II. (268-270)
- Quintillus (270)
- Aurelianus (270–75)
- Probus (276–82)
- Maximianus Herculius (285–310)
- Constantius II. (337–61)
- Gratianus (367–83)
Poslední císař sjednocené říše Theodosius I. (378–95) byl ve městě korunován.
[editovat] Novověk
Od roku 1718 se stala Sremska Mitrovica součástí habsburského Rakouska, které ji začlenilo do tzv. Slavonské krajiny, pohraničního nárazového území mezi Rakouskem a Osmanskou říší. V roce 1881 bylo však toto území zrušeno, a též se změnilo i postavení města – to nyní získalo pozici centra sremské župy. V 20. století se stalo součástí nejprve Království SHS, později pak Jugoslávie.
Na počátku 40. let se stala součástí fašistického Chorvatska, okupovala ji německá vojska. Docházelo k násilným represím proti srbskému obyvatelstvu. Město bylo osvobozeno 1. listopadu 1944 Rudou armádou spolu s jugoslávskými silami. Sremska Mitrovica se následně stala součástí autonomní republiky Vojvodina již socialistické Jugoslávie. Během této doby se rozvíjel průmysl (vznikly nábytkářské závody, moderní přístav) Od občanské války v Jugoslávii je město etnicky ryze srbské; největší menšinou je chorvatská s 2,9% zastoupením.
