Sremska Mitrovica

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Centrum města

Sremska Mitrovica (srbsky Сремска Митровица, chorvatsky Srijemska Mitrovica, maďarsky Szávaszentdemeter) je město v Srbsku. Leží na severu země v historické oblasti zvané Srem (též také Srijem), která se nachází v autonomní republice Vojvodina. Žije zde 39 041 obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Sremska Mitrovica
Red pog.png
Sremska Mitrovica
Lokalizace města

Starověk a středověk[editovat | editovat zdroj]

Město existuje již od dob Římské říše; tehdy se jmenovalo Sirmium a v rámci říše mělo relativně velký význam, neboť bylo hlavním městem prefektury Illyrie (do dnešních dob se dochovalo mnoho památek z těchto dob). Po jejím pádu se stalo centrem křesťanství, konalo se zde několik církevních koncilů. V 6. století jej obsadili Avaři, o několik století později pak Bulhaři. Od roku 1521 patřilo Osmanské říši, v tomto období se zde začali usazovat muslimové; do padesáti let se tak křesťanští Srbové stali téměř zanedbatelnou menšinou.

Římští císaři[editovat | editovat zdroj]

Ve městě a v okolí se narodilo deset císařů:

Poslední císař sjednocené říše Theodosius I. (378–395) byl ve městě korunován.

Novověk[editovat | editovat zdroj]

Od roku 1718 se stala Sremska Mitrovica součástí habsburského Rakouska, které ji začlenilo do tzv. Slavonské krajiny, pohraničního nárazového území mezi Rakouskem a Osmanskou říší. V roce 1881 bylo však toto území zrušeno, a též se změnilo i postavení města – to nyní získalo pozici centra sremské župy. V 20. století se stalo součástí nejprve Království SHS, později pak Jugoslávie.

Na počátku 40. let se stala součástí fašistického Chorvatska, okupovala ji německá vojska. Docházelo k násilným represím proti srbskému obyvatelstvu. Město bylo osvobozeno 1. listopadu 1944 Rudou armádou spolu s jugoslávskými silami. Ve Sremské Mitrovici byla také otevřena slavnostně první poválečná obnovená stavba - místní nádraží. Sremska Mitrovica se následně stala součástí autonomní republiky Vojvodina již socialistické Jugoslávie. Během této doby se rozvíjel průmysl (vznikly nábytkářské závody, moderní přístav) Od občanské války v Jugoslávii je město etnicky ryze srbské; největší menšinou je chorvatská s 2,9% zastoupením.

Osobnosti města[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Souřadnice: 44°58′47″ s. š., 19°36′35″ v. d.