Sremská fronta

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Sremská fronta (červeně) na mapě bývalé Jugoslávie

Sremská fronta (chorvatsky Srijemski front, srbsky Сремски фронт/Sremski front) byla jednou z front během druhé světové války. Nacházela se v oblasti Sremu, na hranici dnešního Srbska a Chorvatska. Ustálila se na podzim 1944 po osvobození Bělehradu, dne 23. října 1944.[1] Proti sobě stáli jugoslávští partyzáni s podporou Rudé armády a Wehrmacht, který doprovázely jednotky loajální hroutícímu se nezávislému státu Chorvatsko. Fronta se zhroutila po partyzánském útoku 12. dubna 1945[1], poté již byl pro spojence volný postup směrem na Záhřeb. Prvním osvobozeným městem po zhroucení fronty byly Vinkovci.

V bojích na sremské frontě bylo zapojeno nejvíce vojáků a techniky během celého boje na jugoslávském prostoru. Jugoslávští partyzáni měli připravené celkem dvě armády, 17 divizí a 7 samostatných brigád. Celkem okolo 180 000 lidí ve zbrani, 55 tanků a 222 letadel. Němci měli na své straně okolo 100 000 vojáků a zhruba 700 děl.[2]

Boje na sremské frontě se proslavily především dlouhodobým trváním a velkým počtem obětí (z jugoslávské strany 13,5 tisíce, na fašistické cca 30 tisíc). V jugoslávské společnosti potom dlouhou dobu trvala diskuze, zdali nedošlo během vedení bojů k přehmatům. Sremská fronta se proto stala jedním z témat odpůrců komunistického režimu a nástrojů kritiků Josipa Broze Tita.

Na konci 80. byl nedaleko Šidu vybudován rozsáhlý památník, připomínající oběti bojů na Sremské frontě.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b COLIĆ, Mladenko. Pregled operacija na jugoslovenskom ratištu 1941-1945. Beograd : Vojnoistorijski institut, 1988. 449 s. OCLC 21407794 S. 348. (srbochorvatština) 
  2. COLIĆ, Mladenko. Pregled operacija na jugoslovenskom ratištu 1941-1945. Beograd : Vojnoistorijski institut, 1988. 449 s. OCLC 21407794 S. 362. (srbochorvatština)