Záhřeb

Záhřeb; Zagreb
	; Pohled na noční Záhřeb.
	; znak
	; znak
poloha
souřadnice:	45° 49' s. š., 15° 59' v. d.
nadmořská výška:	120 m n. m.
stát:	Chorvatsko
Župa:	Záhřebská župa
Město:	Záhřeb
administrativní dělení:	17 městských částí (chorvatsky gradske četvrti)
	Záhřeb
rozloha a obyvatelstvo
rozloha:	641 km²
počet obyvatel:	973 667 (2005)
hustota zalidnění:	1 217 obyv. / km²
etnické složení:	Chorvati
náboženské složení:	katolíci
správa
starosta:	Milan Bandić
oficiální web:	www.zagreb.hr
telefonní předvolba:	+385-(0)1
PSČ:	1000

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Skočit na: Navigace, Hledání

Záhřeb je hlavní město Chorvatska. Má zhruba milion obyvatel a nachází se pod vrchem Medvednica, v západní části země, v historickém Chorvatsku. Je důležitým dopravním uzlem (železniční a dálniční křižovatka) mezi Jaderským mořem a střední Evropou.

[editovat] Historie

[editovat] středověk

První zmínky o osídlení této oblasti jsou z roku 1094. V této době zde maďarský král Ladislav založil biskupství. Nedaleko od něj vznikla osada Gradec (Grič), která fungovala až do začátku 17. století jako nezávislé město. Po mongolské invazi v roce 1242 zůstalo město ušetřeno a bylo králem Bélou IV. prohlášeno městem královským.

[editovat] vláda Habsburků

Záhřeb se roku 1526 dostal pod vliv Habsburské říše, a později pod vliv Uherska, v rámci Rakousko - Uherské monarchie. V této době také došlo k sjednocení Záhřebu - Kaptol, Gradec i Donji Grad se spojily do jednoho města. Roku 1860 sem byla zavedena železnice, mezi nádražím a Stari Gradem se zahájila velká výstavba, Záhřeb se rozrůstal a později tak rostl i jeho vliv.

[editovat] 20. století

Po rozpadu Rakousko-Uherska po první světové válce se zde konal sněm jihoslovanských národů padlého mocnářství. Jejich zástupci se rozhodli pro vytvoření jednoho státu - Království SHS. Mezi lety 1929 a 1939 tu bylo sídlo Sávské bánoviny, za druhé světové války pak ustašovského státu. Během socialistické Jugoslávie byl Záhřeb opět hlavním městem Chorvatska. V této době byl vystavěn tzv. Novi Zagreb - sídliště na jih od města, u řeky Sávy. Od roku 1991 je opět hlavním městem nezávislého Chorvatska, za balkánské války nebyl poškozen.

[editovat] Charakter města

Chorvatský Záhřeb, tedy spíše jeho historické jádro, se skládá ze dvou měst - Horního (rozkládá se na přední části kopců nad městem), starého celé tisíciletí, Dolního (pod Medvednicou, postaveného v časech uherské vlády, na přelomu 19. a 20. století. Obě pak doplňuje Nový Záhřeb, sestávající se z poválečných sídlišť na pravém břehu Sávy.

Historicky nejvýznamnější je samozřejmě Horní město, kde sídlí prezident a parlament a kde stojí jeden z nejznámějších chrámů, gotický kostel Sv. Marka s erby Záhřebu, Chorvatska, Dalmácie a Slavonie na střeše z barevných glazovaných tašek. Zatímco tato část Záhřebu je významná hlavně z turistického hlediska, Dolní město je hlavně centrem kulturním, obchodním a společenským. Jeho široké třídy doplňují velká náměstí, pojmenovaná po významných osobnostech chorvatské historie (Bana Jelaćiće, Tomislava I.) a též i významné budovy školské, či kulturní.

Obě tak různorodé části spojuje nejen Kamenná brána (chorvatsky Kamenita vrata) ze třináctého století a s poutní svatyní s obrazem Panny Marie, který odolal požáru v roce 1731, ale i více než sto let stará lanová dráha. Trasa, na které její modré kabinky překonávají výškový rozdíl 30 metrů, je totiž dlouhá jen šestašedesát metrů a jízda z jednoho konce na druhý netrvá ani minutu.

[editovat] Doprava

[editovat] veřejná

Dopravní podnik ZET provozuje hustou tramvajovou síť, v provozu jsou i české tramvaje Tatra T4 a Tatra KT4, potom už i nově tramvaje chorvatské výroby (Crotram a Končar), některé nejnovější jsou i nízkopodlažní. Autobusy jsou převážně značek TAM a MAN ze začátku 90. let, objevují se ale i nové (Mercedes-Benz Citaro). Letecké spojení s městem zajišťuje nedaleké mezinárodní letiště.

[editovat] Silniční

Kolem města se nachází obchvat a dálnice na Rijeku, Lublaň, Maribor, Varaždin (ve stavbě) a Bělehrad. Dálnice v okolí města jsou zpoplatněné mýtným (cestarina), rozděleným podle druhů vozidel do 4 cenových skupin.