Záhřeb

Záhřeb; Zagreb
	; znak
	; znak
poloha
souřadnice:	45° 49' s. š., 15° 59' v. d.
nadmořská výška:	120 m n. m.
stát:	Chorvatsko
Župa:	Záhřebská župa
Město:	Záhřeb
administrativní dělení:	17 městských částí (chorvatsky gradske četvrti)
	Záhřeb
rozloha a obyvatelstvo
rozloha:	641 km²
počet obyvatel:	973 667 (2005)
hustota zalidnění:	1 217 obyv. / km²
etnické složení:	Chorvati
náboženské složení:	katolíci
správa
starosta:	Milan Bandić
oficiální web:	www.zagreb.hr
telefonní předvolba:	+385-(0)1
PSČ:	10000
označení vozidel:	ZG

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Skočit na: Navigace, Hledání

Záhřeb (chorvatsky: Zagreb) je hlavní město Chorvatska. Má zhruba milion obyvatel a nachází se pod vrchem Medvednica, v západní části země, v historickém Chorvatsku. Je důležitým dopravním uzlem (železniční a dálniční křižovatka) mezi Jaderským mořem a střední Evropou.

[editovat] Historie

[editovat] Středověk

První zmínky o osídlení této oblasti jsou z roku 1094. V této době zde maďarský král Ladislav založil biskupství. Nedaleko od něj vznikla osada Gradec (Grič), která fungovala až do začátku 17. století jako nezávislé město. Po mongolské invazi v roce 1242 zůstalo ušetřeno a bylo králem Bélou IV. prohlášeno městem královským.

[editovat] Vláda Habsburků

Záhřeb se roku 1526 dostal pod vliv Habsburské říše, a později pod Uherskou správu, v rámci Rakousko-Uherské monarchie. V roce 1850 také došlo k sjednocení Záhřebských měst - Kaptol, Gradec i Donji Grad se spojily do jednoho celku.

Roku 1860 dosáhla do města železnice, mezi nádražím a Stari Gradem začala být budována nová výstavba, Záhřeb se rozrůstal a později tak rostl i jeho vliv. Přispěl k němu i fakt, že po dlouhých letech nakonec získalo město statut centra chorvatského obrozeneckého hnutí, přestože Matice Ilyrská působila v Záhřebu již ke konci první poloviny 19. století.

[editovat] 20. století

Po rozpadu Rakousko-Uherska po první světové válce se zde konal sněm jihoslovanských národů padlého mocnářství. Jejich zástupci se rozhodli pro vytvoření jednoho státu - Království SHS. Mezi lety 1929 a 1939 tu bylo sídlo Sávské bánoviny, za druhé světové války pak ustašovského státu. V meziválečném období žilo v Záhřebu okolo 185 000 lidí.

Během socialistické Jugoslávie byl Záhřeb opět hlavním městem Chorvatska. V této době byl vystavěn tzv. Novi Zagreb - sídliště na jih od města, u řeky Sávy. Pro život město byla významnou akcí Univerziáda v roce 1987, kdy do Záhřebu přicestovalo 6423 sportovců z 122 zemí světa. Od roku 1991 je opět hlavním městem nezávislého Chorvatska, za balkánské války nebyl poškozen. V současné době má okolo 700 000 obyvatel, s předměstími okolo milionu.

[editovat] Charakter města

Chorvatský Záhřeb, tedy spíše jeho historické jádro, se skládá ze dvou měst - Horního (rozkládá se na přední části kopců nad městem), starého celé tisíciletí, Dolního (pod Medvednicou, postaveného v časech uherské vlády, na přelomu 19. a 20. století. Obě pak doplňuje Nový Záhřeb, sestávající se z poválečných sídlišť na pravém břehu Sávy.

Historicky nejvýznamnější je samozřejmě Horní město, kde sídlí prezident a parlament a kde stojí jeden z nejznámějších chrámů, gotický kostel Sv. Marka s erby Záhřebu, Chorvatska, Dalmácie a Slavonie na střeše z barevných glazovaných tašek. Zatímco tato část Záhřebu je významná hlavně z turistického hlediska, Dolní město je hlavně centrem kulturním, obchodním a společenským. Jeho široké třídy doplňují velká náměstí, pojmenovaná po významných osobnostech chorvatské historie (Bana Jelaćiće, Tomislava I.) a též i významné budovy školské, či kulturní.

Obě tak různorodé části spojuje nejen Kamenná brána (chorvatsky Kamenita vrata) ze třináctého století a s poutní svatyní s obrazem Panny Marie, který odolal požáru v roce 1731, ale i více než sto let stará lanová dráha. Trasa, na které její modré kabinky překonávají výškový rozdíl 30 metrů, je totiž dlouhá jen šestašedesát metrů a jízda z jednoho konce na druhý netrvá ani minutu.

[editovat] Doprava

[editovat] Silniční

Většina hlavních chorvatských dopravních tahů prochází přes území hlavního města. Ze Záhřebu vede celkem pět dálnic, které směřují do všech částí Chorvatska. Městem také procházejí dva z celkem tří tzv. panevropských koridorů, které přetínají alespoň v nějaké části chorvatské území. Hlavní dálniční obchvat kolem města sleduje jižní trasu, na kterou se postupně napojují významné chorvatské dálnice; A1 do Dalmácie, A3 do Slavonie a také dva dopravní tahy na sever, do Slovinska.

[editovat] Veřejná

[editovat] Městská

Související informace naleznete v článku Tramvajová doprava v Záhřebu.

Záhřebská tramvaj typu TMK 2200 je tím nejmodernějším, čím se mohou Záhřebané i návštěvníci města svézt

Veřejnou dopravu v Záhřebu tvoří síť tramvajových a autobusových linek, doplněná příměstskými železničními spoji, stejně ostatními druhy dopravy (taxi aj.). Páteřním druhem dopravy je tramvajová, kterou zajišťuje záhřebský podnik Zagrebački električni tramvaj (ZET). Ten stejně tak provozuje i lanové dráhy, které zajišťují hlavně v severní části města překonání výškových rozdílů.

První elektrická tramvaj vyjela v Záhřebu 18. srpna roku 1910 a do dnešních dní se místní dopravní síť rozrostla na 116 km. Počet linek se pohybuje kolem patnácti, zajištěny jsou kromě denních i noční spoje. Autobusová síť tramvaje doplňuje a počet jejích linek překračuje 120. V centru města pak slouží již od roku 1890 lanová dráha, která spojuje dvě části historického města - Donji a Gorni grad, které odděluje jejich rozdílná výška. Pro město ikonická lanovka patří mezi nejkratší svého druhu na světě.

Příměstská železnice zajišťuje spojení chorvatské metropole s okolními městy. Denně ji používá kolem 70 000 lidí, kteří dojíždějí do zaměstnání, za kulturou, či rekreací. Nejvytíženější železniční tratí je úsek Savski Marof - Záhřeb a z hlavního nádraží na Dugo Selo. Příměstské spoje pak také jezdí do Veliké Gorice a do Jastrebarska.

[editovat] Železniční

Základy železniční sítě byly položeny v Chorvatsku koncem 19. a počátkem 20. století. Záhřeb byl napojen v roce 1862 prodloužením trati ze slovinského dopravního uzlu Zidani Most přes chorvatskou metropoli do Sisku a dále do Rijeky. Ještě koncem století byl propojen železničně s Koprivnicí (1870) a Varaždinem (1885). Roku 1925 pak byla vybudována trať přes Liku, která zajistila spojení po dráze ze Záhřebu až do Splitu.

[editovat] Letecká doprava

Záhřebské mezinárodní letiště

Záhřebské mezinárodní letiště (IATA: ZAG, IKAO: LDZA) je hlavním vzdušným přístavem pro celé Chorvatsko. Nachází se poblíž města Velika Gorica, asi 10 km od Záhřebu. Letiště slouží také jako hlavní technické zázemí pro chorvatské aerolinie. V roce 2007 ho využilo celkem 1 992 455 cestujících. Kromě hlavního letiště se u Záhřebu nachází ještě také menší, sportovní (Zračno pristanište Lučko). To sloužilo v letech 1945-1962 jako hlavní záhřebské letiště, největší provoz zažilo roku 1959, kdy jeho branami prošlo 167 000 cestujících.