Oskar Nedbal
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
 |
|
| Oskar Nedbal | |
|---|---|
| Význam: |
*** NAROZENÍ ***
|
| Narození | |
| Datum: | 26. března 1874 |
| Místo: | Tábor, Česko |
| Úmrtí | |
| Datum: | 24. prosince 1930 |
| Místo: | Záhřeb, Chorvatsko |
Oskar Nedbal (26. března 1874, Tábor – 24. prosince 1930, Záhřeb, Chorvatsko) byl český hudební skladatel, dirigent a violista
Obsah |
[editovat] Mládí
Oskar Nedbal se narodil v rodině advokáta a nadšeného muzikanta jako nejmladší ze šesti dětí. Jeho otec byl zakladatelem místního hudebního spolku a všichni jeho potomci měli k hudbě nadání. Matka, rozená Hejnová vychovávala děti ve vlasteneckém duchu. Mladý Oskar začal studovat na místním gymnáziu. Když však otec poznal, že kromě talentu jeví o hudbu vážný zájem, přihlásil jej roku 1885 na pražskou konzervatoř. Na škole se jedenáctiletý Nedbal spřátelil s Josefem Sukem. V roce 1891 se Nedbal stal žákem Antonína Dvořáka, který na konzervatoři vyučoval hudební kompozici. Jeho talent mistra zaujal. Školu ukončil absolventským houslovým koncertem, o němž pochvalně psaly tehdejší pražské noviny.
[editovat] České kvarteto
České kvarteto vzniklo v roce 1891 (zejména z iniciativy Nedbala a Suka) v posledním roce studií na pražské konzervatoři, kdy se Nedbal v prodlouženém studiu věnoval kompozici. V Českém kvartetu působil 14 let jako výborný violista a manažer. Byl vůdčí osobností tohoto skvělého hudebního tělesa.
[editovat] Dirigent a skladatel
Českou filharmonii poprvé dirigoval roku 1896 a spolupracoval s ní až do roku 1906; náhle odjel do ciziny, oženil se [1] a zůstal ve Vídni. Tam mu štěstí přálo a stal se populárním a slavným umělcem. Do roku 1918 stál v čele vídeňského symfonického Tonkünstler orchestru. Nevěnoval se jen dirigování, ale i komponování. Vznikla například díla Z pohádky do pohádky, Princezna Hyacinta a Pohádka o Honzovi, Vinobraní a slavná Polská krev (premiéra v říjnu 1913 - Vídeň, v lednu 1914 v Praze a během roku uvedena ve stovce divadel Německa a Rakouska).
Po vzniku Československa (1918) se vrátil domů, ale čekalo jej mnoho problémů - nenašel plné pochopení, spíše závist a pomluvy a někteří lidé mu vyčítali jeho údajné projevy loajality k Rakousku při jeho pobytu ve Vídni. Pracoval však dál, prázdniny trávil v Chlumu u Třeboně, kde např. složil jedinou svoji operu Sedlák Jakub (premiéra 1922 v Brně).
Zklamaný a duševně strádající Nedbal odešel z Čech na Slovensko a přijal místo ředitele opery Slovenského národního divadla v Bratislavě. Od roku 1923 působil jako dirigent opery, šéf hudeb. oddělení rozhlasu a lektor Komenského univerzity. Výrazně pozvedl uměleckou úroveň opery i činohry. Bez vloh k ředitelování ale naivně přijímal i nesolidní nabídky na vedení celého divadla a po podepsání podnikatelské smlouvy (1929) se dostal do neřešitelné finanční situace a ekonomickou situaci zvládnout nedokázal. Protože se zaručil za finanční závazky, přišel na mizinu. V atmosféře pomluv, zášti a intrik byl na konci všech sil a myslel jen na své jméno a čest. Ráno na Štědrý den roku 1930 Oskar Nedbal spáchal sebevraždu skokem z okna v budově divadla v chorvatském Záhřebu. Ještě večer předtím zde řídil premiéru své Pohádky o Honzovi. Byl pohřben na tamním hřbitově Mirogoj.
[editovat] Rodné město Nedbalovi
- Od roku 1930 nesl táborský Městský hudební ústav (založený 1913) skladatelovo jméno – v současnosti Základní umělecká škola Oskara Nedbala.
- V polovině třicátých let 20.stol. Tábor uctil památku svého rodáka Oskara Nedbala a jeho otce Karla Nedbala zasazením pamětní desky na rodném domě v Palackého ulici
- 21. prosince 1984 byla v táborském divadle odhalena busta Oskara Nedbala - dar Národního muzea (z iniciativy společnosti Antonína Dvořáka)
- 26. března 1990 rozhodlo vedení města o přejmenování táborského divadla z „Divadlo Ivana OLBRACHTA“ na „Divadlo Oskara Nedbala“ (DON)
[editovat] Po 76 letech pohřben ve své rodné zemi
Myšlenka na převezení skladatelových ostatků zpět se zrodila v hlavě houslového virtuosa Josefa Suka, s jehož dědečkem Oskar Nedbal hrával v Českém kvartetu. Za pomoci ministerstva zahraničí byly jeho ostatky převezeny a Oskar Nedbal byl 12. května 2006 pohřben na pražském Slavíně.
[editovat] Dílo
Operety
- Cudná Barbora, (1911)
- Polská krev, Polenblut (1913)
- Vinobraní, Die Winzerbraut (1916)
- Krásná Saskia, Die schöne Saskia (1917)
- Eriwan (1918)
- Donna Gloria (1925)
Balety
- Pohádka o Honzovi (1902)
- Z pohádky do pohádky (1908)
- Princezná Hyacinta (1911)
- Čertova babička (1912)
[editovat] Reference
- ↑ v roce 1898 se Nedbal oženil s Josefínou, dcerou táborského hoteliéra Setunského, která však brzy onemocněla, mladá zemřela a zanechala tříletého syna, podruhé se oženil po roce 1906 v cizině s bývalou ženou primária Českého kvarteta
- Burghauser Jarmil: Slavní čeští dirigenti; 1.vyd./ Státní hud.vydavatelství / Praha,1963
- Týdeník Palcát-Kotnov: Nejen o třech generacích Nedbalů : Před pamětní deskou; č.41, 26.10.2005
- Budinský Libor: Sebevraždy slavných; 3.vyd./ Knižní klub / Praha,2004; ISBN 80-242-1329-X
- Šulc Miroslav: Cesta k nesmrtelnosti Oskara Nedbala; Nakladatelství - Jaroslava Pokerová /2007, ISBN 978-80-903601-7-4
