Štědrý den

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Vánoční stromeček

Štědrý den, který připadá na 24. prosince, je posledním dnem přípravy na vánoční svátky. Ve středověku se jednalo o poslední den roku, který začínal právě na slavnost Narození Páně 25. prosince.[zdroj?] Se Štědrým dnem je spojeno množství předkřesťanských i křesťanských zvyků a pověr.

Štědrodenní obyčeje[editovat | editovat zdroj]

Štědrý den začínal poslední adventní jitřní mší (roráty), při nichž byly požehnány ozdoby z přírodních materiálů, kterými se zdobila domácnost. Oběd má stále ještě postní charakter (krajově hubník, kuba či muzika).

Vánoční stromek nemá v Česku dlouhé tradice, protože se v měšťanských rodinách začal prosazovat až ve 40. letech 19. století. Stromeček se zdobil cukrovím, výrobky ze dřeva, perníku, pečiva a ovocem především jablkami. Skleněné ozdoby se začaly vyrábět až později a mohli si je dovolit pouze bohaté rodiny.

Po večeři bylo zvykem zpívat koledy a případně rozdávat dárky. Nadělování dárků bylo původně spjato s 6. prosincem, památkou svatého Mikuláše, avšak postupně se tento zvyk téměř úplně přesunul na Vánoce. Tradičně je ten, kdo „naděluje dárky“, nazýván Ježíšek, čímž se zřejmě vyjadřuje víra, že vše dobré, co člověk dostává, má od Boha.

K Štědrému večeru se pojí také řada tradičních obyčejů, pomocí nichž se naši předkové snažili odhadnout průběh nového roku. Mezi tyto zvyklosti patří schování kapří šupiny pod talíř, pouštění lodiček, rozkrajování jablka, házení pantoflem, klepání střevícem na kurník, barborky, lití olova apod.

V katolické církvi večer Štědrého dne představuje již začátek oslavy Narození Páně, která připadá na 25. prosince (tzv. vigilie). Proto den tradičně končí půlnoční mše, kterou začíná samotná církevní oslava narození Ježíše Krista.

Hlas půlnočních zvonů má prý kouzelnou moc, jejich hlasem se o štědrovečerní noci otevírají poklady a probouzejí mrtví. Více o tom viz Pověsti o zvonech.

Štědrovečerní hostina[editovat | editovat zdroj]

Štědrovečerní hostina 1904, kresba od Carla Larssona

Večeře v Česku tradičně začíná rybí polévkou, jako hlavní jídlo se podává obvykle kapr nebo (pro ty, co ryby nejedí) vinná klobása. I se štědrovečerní večeří se pojí krajově mnoho obyčejů, které do určité míry přežívají, neboť dnes je tato večeře nejvýznamnějším rodinným společným jídlem celého roku.

Kapr coby hlavní večerní jídlo však v českých zemích nemá dlouhou tradici. Štědrý den zůstával postním dnem, a proto i charakter jídla byl postní; za maso se ovšem nepokládalo maso rybí. To však bylo v 18. století dražší než ostatní druhy masa, a proto většina domácností musela dávat přednost levnějším alternativám. Nejedl se pouze kapr, ale např. i lín, sumec a jiné sladkovodní ryby; obvykle byly připravovány nasladko.

Kapr se stal běžným štědrovečerním jídlem teprve ve 2. polovině 19. století, neboť jej cenová regulace učinila dostupným pro široké vrstvy obyvatelstva. Klasickým způsobem přípravy – nejstarší dochovaný recept je z roku 1810 – je kapr načerno, který se připravoval tři dny a pekl se v omáčce z mandlí, rozinek, perníku, povidel, ořechů a sladkého piva. Podával se se šiškami, později s knedlíky. Tento recept však postupně kvůli své složité přípravě zcela z jídelníčku zmizel. Do české kuchyně však z rakouské kuchyně přišel kapr smažený, na něhož nacházíme recept v Domácí kuchařce od Magdalény Dobromily Rettigové z roku 1895.

Ke kapru se jako příloha podává bramborový salát, který ovšem taktéž nemá v české kuchyni dlouhou tradici. Rodinné recepty na salát jsou velmi rozmanité; základ tvoří brambory, petržel, celer, mrkev, hrášek, cibule, kyselé okurky spojené majonézou, avšak mohou se do něj přidávat též např. vejce, salám, šunka či sýr. V předválečných kuchařkách nenalezneme na bramborový salát recept, odborníci se domnívají, že se v české kuchyni objevuje až někdy během 2. světové války a že jeho původ tkví zřejmě v ruské kuchyni.

Televizní program[editovat | editovat zdroj]

V Česku je televizní program každý rok podobný.[zdroj?] Vysílají se především pohádky (Tři oříšky pro Popelku, Zlatovláska, O princezně, která ráčkovala, Princezna se zlatou hvězdou na čele, Pyšná princezna, Šíleně smutná princezna, S čerty nejsou žerty,...), ale i staré české i zahraniční komedie a muzikály (Slunce, seno, .., Sám doma, Přednosta stanice a další s Vlastou Burianem, Četník ze Saint Tropez a další s Louisem de Funèsem).

Štědrý den u jiných národů[editovat | editovat zdroj]

Podle tradice nosí dárky v Německu, Rakousku a v německy mluvících částech Švýcarska podobně jako v Česku Ježíšek (Christkind, Jesulein). Podobná zvyklost panuje i v Horním Slezsku, kulturně původně německém, kde dárky přináší Děťátko (Dzieciątko).

V různých polských regionech dárky přináší vždy někdo jiný. Kromě Děťátka (Slezsko) je to Gwiazdka (Hvězdička, zřejmě první hvězda na obloze), sv. Mikuláš (św. Mikołaj, Mazovsko), Andílek (Aniołek, Malopolsko), Gwiazdor (stařec s holí, Velkopolsko).

Ve Spojených státech amerických vozí dárky Santa Claus. Létá vzduchem na saních, které jsou tažené kouzelnými soby. Tato tradice pomalu zasahuje i do některých zemí Evropy. Tradice se prosadila i ve Velké Británii nebo Austrálii, ale je rozšířená i v Západní Evropě.

Ve Francii nosí dárky Père Noël.

Ve Španělsku nosí dárky Tři králové (Los Reyes Magos).

V Rusku se nenaděluje na Štědrý den, ale na Nový rok přináší dárky Děda Mráz, který přijíždí za doprovodu Sněhurky na saních.

Finský Joulupukki

Ve Finsku navštěvuje děti Joulupukki, což je postava oděná do kozlí kůže bydlící v Laponsku. Tato tradice připomíná českého Mikuláše.

Zvláštností je tradice na Apeninském poloostrově - zde naděluje dárky žena, hodná čarodějnice Befana. Ta ale dárky rozdává až 6. ledna, a proto se i zde stále víc projevuje vliv Santy Clause, stejně jako v ostatních evropských zemích.

V Dánsku nosí dárky skřítci, kterým zde říkají nisser.

V Belgii a Nizozemsku dárky naděluje Sinterklaas nebo Saint Nikolas

V Itálii jsou dárky spojené s osobou obdobnéé Santa Clause - Babbo Natale

Ve Švédsku nosí dárky přihrblý dědeček Jultomten (Vánoční muž) za pomoci vánočních skřítků Julnissarů.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]


Liturgický rok
Advent Vánoce Liturgické mezidobí Postní doba Velikonoce Letnice Liturgické mezidobí
Štědrý den Narození Páně Svátek sv. Štěpána Svátek sv. Jana Svátek Mláďátek Svaté rodiny Oktáv Narození Páně Zjevení Páně Křtu Páně
Český liturgický kalendář