Velikonoční vigilie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Velikonoční vigilie je v liturgickém kalendáři noc z Bílé soboty na neděli Zmrtvýchvstání Páně, noc nocí – noc, kdy vstal z mrtvých Ježíš Kristus.

V katolické církvi je velikonoční vigilie samostatnou liturgií připomínající a zpřítomňující Kristovo zmrtvýchvstání.

Struktura bohoslužby:

Bohoslužba začíná po západu slunce mimo kostel svěcením velikonočního ohně. Od něj se rozsvítí velikonoční svíce, a je knězem nebo jáhnem nesena v průvodu do ztemnělého kostela. Věřící si od ní zapalují vlastní svíce. Kristovo světlo přemáhá temnotu hříchu a smrti. Po příchodu do kostela zazní na adresu této svíce velikonoční chvalozpěv tzv. Exsultet, který tvoří vrchol zahájení bohoslužby.

Bohoslužba slova je tvořena devíti biblickými úryvky: sedm je ze Starého zákona; nejdůležitějším z nich vypráví o přechodu Izraele Rudým mořem při vysvobození z egyptského otroctví Ex 14, 15 (Kral, ČEP). Jednotlivá čtení jsou od sebe oddělena zpívanými žalmy. Při Gloria se znovu rozezní zvony a následuje čtení z Nového zákona (List Římanům) a zazní velikonoční zpěv Aleluja. Bohoslužba vrcholí četbou evangelia o Ježíšově zmrtvýchvstání.

Po homilii následuje křestní bohoslužba. Nejprve se světí křestní voda. Katechumeni, kteří se připravili na křest, jsou o této noci pokřtěni a biřmováni, a věřící, kteří se během postní doby na Velikonoce připravili, obnovují svoje křestní závazky. Svěcenou vodou se po Veliké noci opět plní kropenky v kostelích.

Závěr a vrchol velikonoční vigilie tvoří slavení eucharistie.

V evangelických církvích je velikonoční bohoslužba rozdělena podobně jako bohoslužba katolická. Pravoslavná bohoslužba mnohem více než liturgie západní staví o velikonoční noci na modlitbě hodin.


Liturgický rok
Advent Vánoce Liturgické mezidobí Postní doba Velikonoce Letnice Liturgické mezidobí
Velikonoční vigilie Zmrtvýchvstání Páně Velikonoční oktáv Velikonoční pondělí Bílá neděle Nanebevstoupení Páně Letnice
Český liturgický kalendář