Letnice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Skočit na: Navigace, Hledání
Letnice v Ingeborském žaltáři (kolem roku 1200)

Letnice, Seslání Ducha Svatého či Svatodušní svátky (latinsky pentecostes, řecky πεντεκοστή (ἡμέρα) pentekosté (hémerá) padesátý den) označuje křesťanský svátek slavený 50 dnů po Velikonocích a 10 dnů po Nanebevstoupení Páně. Svátek letnic pochází z židovského svátku týdnů (Šavu'ot). Teologicky se tento svátek vztahuje v židovství k předání Zákona na Sinaji a v křesťanství k seslání Ducha Svatého na apoštoly po Ježíšově zmrtvýchvstání.

Obsah

[editovat] Historické slavení letnic

Ve starověku slavila tento svátek církev již poměrně brzy; první zmínky se objevují však až ve 3. století. Protože v křesťanském chápání letnicemi vrcholí padesátidenní oslava Velikonoc, byly (a nadále jsou) letnice považovány za jeden z nejvýznamnějších křesťanských svátků vůbec. Ve 4. století se začala v předvečer této slavnosti slavit vigilie a po ní se slavil oktáv Seslání Ducha Svatého. Liturgická barva letnic byla vždy červená – tento zvyk zřejmě pochází ze slavnostního římského oděvu, který byl barven purpurem.

V českých zemích se letnice slavily od příchodu křesťanství, avšak ještě dlouho poté v lidové zbožnosti přetrvávají pohanské obyčeje, byť naroubované na nové náboženství, jak dokládá i kronikář Kosmas, když roku 1092 píše o knížeti Břetislavu II., že vyháněl ze země čarodějníky, věštce a pohanské hadače. Kníže vykořenil podle Kosmy též „obyčeje pověrečné, které vesničané, posud polou pohané, o Letnicích v outerý nebo ve středu zachovávali, přinášejíce dárky ke studánkám, oběti zabíjeli a zlým duchům obětovali“.

[editovat] Datum letnic

Výpočet data slavení svatodušních svátků je závislý na výpočtu výpočtu data Velikonoc, který se však liší v západní a východní církvi. Letnice připadají na padesátý den po slavnosti Zmrtvýchvstání Páně, počítaje v tom po starověkém způsobu i tento den; Seslání Ducha Svatého je tak osmou nedělí velikonoční doby, kterou tato doba končí. Pro následující roky letnice připadají na tyto dny:

Rok Letnice v západní církvi Letnice ve východní církvi
2005 15. května 19. června
2006 4. června 11. června
2007 27. května 27. května
2008 11. května 15. června
2009 31. května 7. června
2010 23. května 23. května
2011 12. června 12. června
2012 27. května 3. června
2013 19. května 23. června
2014 8. května 8. června
2015 24. května 31. května
2016 19. června
2017 4. června
2018 27. května
2019 16. června
2020 7. června

[editovat] Svatodušní pondělí

Až do 2. vatikánského koncilu se svatodušní svátky slavily v katolické církvi po dva dny a svatodušní pondělí bylo zasvěceným svátkem. O těchto dvou dnech bylo možné také žehnat křestní vodu, křtít a biřmovat.

Svatodušní pondělí je nadále volným dnem v Německu, Rakousku, Maďarsku, Belgii, Lucembursku, Nizozemí, Švýcarsku, Norsku, Dánsku, na Islandu a v Řecku. Od roku 2008 je opět volným dnem ve Francii, když v letech 2005-2007 vláda volno neúspěšně zrušila jako "den solidarity" na financování sociálních akcí pro seniory.

[editovat] Pranostiky

[editovat] Svatodušní neděle

Česko

  • O svatém Duše choď ještě v kožiše.
  • Na Svatého Ducha nesvlékej kožicha;
    po svatém Duchu nezbavuj se kožichu.
  • Déšť o letnicích - slunce na Boží tělo.
  • Na Svatého ducha bláto - bude laciné mláto.
  • Prší-li na Svatého Ducha, jsou klepána žita.
  • Prší-li o svatém Duše, bývá po něm málo suše.
  • Na Svatý Duch do vody buch!
  • Svatý Duch přinese plný pytel much.

[editovat] Svatodušní pondělí

Česko

  • Pohoda na svatodušní pondělí slibuje úrodu.
  • Když prší v pondělí svatodušní, bude zkáza na sena.

[editovat] Související odkazy


Liturgický rok
Advent Vánoce Liturgické mezidobí Postní doba Velikonoce Letnice Liturgické mezidobí
Velikonoční vigilie Zmrtvýchvstání Páně Velikonoční oktáv Velikonoční pondělí Bílá neděle Nanebevstoupení Páně Letnice
Český liturgický kalendář