Letnice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Letnice v Ingeborském žaltáři (kolem roku 1200)

Letnice, seslání Ducha svatého či svatodušní svátky (latinsky pentecostes, řecky πεντεκοστή (ἡμέρα) pentekosté (hémerá) padesátý den) označuje křesťanský svátek slavený 50 dnů po Velikonocích a 10 dnů po Nanebevstoupení Páně. Svátek letnic pochází z židovského svátku týdnů (Šavu'ot). Teologicky se tento svátek vztahuje v židovství k předání Zákona na Sinaji a v křesťanství k seslání Ducha svatého na apoštoly po Ježíšově nanebevstoupení.

Historické slavení letnic[editovat | editovat zdroj]

Ve starověku slavila tento svátek církev již poměrně brzy; první zmínky se objevují však až ve 3. století. Protože v křesťanském chápání letnicemi vrcholí padesátidenní oslava Velikonoc, byly (a nadále jsou) letnice považovány za jednu z nejvýznamnějších křesťanských slavností vůbec. Ve 4. století se začala v předvečer této slavnosti slavit vigilie a po ní se slavil oktáv Seslání Ducha Svatého. Liturgická barva letnic byla vždy červená – tento zvyk zřejmě pochází ze slavnostního římského oděvu, který byl barven purpurem.

V českých zemích se letnice slavily od příchodu křesťanství, avšak ještě dlouho poté v lidové zbožnosti přetrvávají pohanské obyčeje, byť naroubované na nové náboženství, jak dokládá i kronikář Kosmas, když roku 1092 píše o knížeti Břetislavu II., že vyháněl ze země čarodějníky, věštce a pohanské hadače. Kníže vykořenil podle Kosmy též „obyčeje pověrečné, které vesničané, posud polou pohané, o Letnicích v outerý nebo ve středu zachovávali, přinášejíce dárky ke studánkám, oběti zabíjeli a zlým duchům obětovali“.

Datum letnic[editovat | editovat zdroj]

Výpočet data slavení svatodušních svátků je závislý na výpočtu výpočtu data Velikonoc, který se však liší v západní a východní církvi. Letnice připadají na padesátý den po slavnosti Zmrtvýchvstání Páně, počítaje v tom po starověkém způsobu i tento den; Seslání Ducha Svatého je tak osmou nedělí velikonoční doby, kterou tato doba končí. Pro následující roky letnice připadají na tyto dny:

Rok Letnice v západní církvi Letnice ve východní církvi
2005 15. května 19. června
2006 4. června 11. června
2007 27. května 27. května
2008 11. května 15. června
2009 31. května 7. června
2010 23. května 23. května
2011 12. června 12. června
2012 27. května 3. června
2013 19. května 23. června
2014 8. června 8. června
2015 24. května 31. května
2016 15. května 19. června
2017 4. června 4. června
2018 20. května 27. května
2019 9. června 16. června
2020 31. května 7. června

Na Západě je nejdřívější možné datum letnic 10. května (jako v roce 1818 a 2285) a nejpozdější možné datum je 13. června (jako v roce 1943 a 2038).

Svatodušní pondělí[editovat | editovat zdroj]

Až do Druhého vatikánského koncilu se svatodušní svátky slavily v katolické církvi po dva dny a svatodušní pondělí bylo zasvěceným svátkem i v první Československé republice. O těchto dvou dnech bylo možné také žehnat křestní vodu, křtít a biřmovat.

Svatodušní pondělí je nadále volným dnem v Německu, Rakousku, Maďarsku, Belgii, Lucembursku, Nizozemí, Švýcarsku, Norsku, Dánsku, Rumunsku, na Islandu a v Řecku. Od roku 2008 je opět volným dnem ve Francii, když v letech 20052007 vláda volno neúspěšně zrušila jako „den solidarity“ na financování sociálních akcí pro seniory.

Pranostiky[editovat | editovat zdroj]

Svatodušní neděle[editovat | editovat zdroj]

Česká republika

  • O svatém Duše choď ještě v kožiše.
  • Na Svatého Ducha nesvlékej kožicha
  • Po svatém Duchu nezbavuj se kožichu.
  • Déšť o letnicích – slunce na Boží tělo.
  • Na Svatého ducha bláto – bude laciné mláto.
  • Prší-li na Svatého Ducha, jsou klepána žita.
  • Prší-li o svatém Duše, bývá po něm málo suše.
  • Na Svatý Duch do vody buch!
  • Svatý Duch přinese plný pytel much.

Svatodušní pondělí[editovat | editovat zdroj]

Česká republika

  • Pohoda na svatodušní pondělí slibuje úrodu.
  • Když prší v pondělí svatodušní, bude zkáza na sena.

Zvyky[editovat | editovat zdroj]

  • Jízda králů na Slovácku.
  • Střílení ku ptáku – střílelo se na tyč, na které byl uvázán původně živý pták, později jeho atrapa. Střílelo se z kuše, později z pušek. Kdo sestřelil z tyče poslední kousek „ptáka“, stal se pro ten rok králem střelců.
  • Zpěv vodního ptáka – tento zvyk se šířil na Šumavě u německého obyvatelstva, přišel patrně z Bavorska v 17. století. Chlapci označili jednoho mezi sebou za vodního ptáka a poté chodili po vsi, zpívali, tropili vtípky a dostávali výslužku.[1]
  • Škračení (smažení) vajec v přírodě - valašský zvyk[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Svatodušní svátky - letnice
  2. http://ww.vmp.cz/cs/odborna-cinnost/zvykoslovny-rok/letnice-svatodusni-svatky-na-valassku.html

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu
  • Slovníkové heslo letnice ve Wikislovníku


Liturgický rok
Advent Vánoce Liturgické mezidobí Postní doba Velikonoce Letnice Liturgické mezidobí
Velikonoční vigilie Zmrtvýchvstání Páně Velikonoční oktáv Velikonoční pondělí Bílá neděle Nanebevstoupení Páně Letnice
Český liturgický kalendář