Velký pátek

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Giotto di Bondone (1266–1337): Ukřižování
Ecce Homo (Ejhle člověk), malíř: Antonio Ciseri, 19. století

V křesťanském kalendáři je Velký pátek (lat. dies passionis Domini) pátkem před Velikonocemi, součást Svatého týdne a velikonočního tridua. Tento den je připomínkou smrti Ježíše Krista na kříži.

Liturgie[editovat | editovat zdroj]

V katolické liturgii se čtou z Písma Janovy pašije často podané dramaticky nebo hudebně. Obřady pokračují přímluvnou modlitbou za církev, za papeže, za služebníky církve a za všechny věřící, za katechumeny, za jednotu křesťanů, za židy, za ty, kdo věří v Boha, ale nevěří v Krista, za ty, kdo nevěří v Boha, za politiky a státníky, za ty, kdo trpí. Vrcholem obřadů je uctívání kříže. Eucharistie se v tento den neslaví. Podává se však svaté přijímání (z hostií, jež byly proměněny na Zelený čtvrtek). Výjimky se objevují jen velmi vzácně, např. v roce 2009 Svatý stolec povolil sloužení pohřební mše při státním pohřbu 205 obětí zemětřesení, které postihlo kraj Abruzzo ve střední Itálii.[1]

Na Velký pátek se papež modlí Křížovou cestu v římském Koloseu.

Pravoslavní též eucharistii neslaví, ale třikrát se během dne scházejí k modlitbě. Velký pátek je jedním ze dnů přísného půstu.

Zvláštní bohoslužby se konají i v protestantských církvích.

Velký pátek občanskoprávně[editovat | editovat zdroj]

Asi čtyřicet států uznává Velký pátek jako den pracovního klidu, mezi nimi například Austrálie, Brazílie, Kanada, Německo a Spojené království, Slovensko. V Rakousku mají nárok na den volna pouze evangelíci, starokatolíci a metodisté.

Ve většině německých spolkových zemí platí na Velký pátek (podobně jako v Den národního smutku) zákaz pořádání tanečních slavností a sportovních akcí.

Velký pátek v Česku[editovat | editovat zdroj]

Velký pátek byl slaven jako státní svátek do 50. let dvacátého století. Debata o obnovení Velkého pátku jako státního svátku probíhá v Česku periodicky kolem oslav Velikonoc. Kromě KDU-ČSL usilovali v Česku o obnovu Velkého pátku jako dne pracovního volna například senátoři Martin Mejstřík[2], Soňa Paukrtová a Jaromír Štětina[3].

2. dubna 2015 oznámil tehdejší premiér Bohuslav Sobotka vyslovil podporu návrhu koaliční KDU-ČSL na obnovení Velkého pátku, jako státního svátku.[4]

Pranostiky[editovat | editovat zdroj]

Česko

  • Na Zelený čtvrtek hrachy zasívej, na Velký pátek se zemí nehýbej!
  • Prší-li na Velký pátek, je k doufání úroda.
  • Velký pátek deštivý - dělá rok žíznivý.
  • Velký pátek vláha - úrodu zmáhá.
  • Když na Velký pátek hřmí, na poli se urodí.

Tradice[editovat | editovat zdroj]

  • Velký pátek, den Kristova ukřižování, je v lidových pověrách spojován s magickými silami. V tento den se měly otevírat hory, které vydávaly své poklady a v tento den se nemělo nic půjčovat, protože půjčená věc by mohla být očarována; nesmělo se hýbat se zemí (rýt, kopat, okopávat) ani prát prádlo, protože by bylo namáčeno do Kristovy krve.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.ceskenoviny.cz/svet/zpravy/italie-se-rozloucila-s-obetmi-zemetreseni/370476
  2. článek Průzkum: Na Velký pátek ať je volno na lidovky.cz
  3. petice Vraťme Velký pátek mezi státní svátky
  4. Bude Velký pátek státním svátkem? Sobotka je pro. ČT24 [online]. 2015-04-02, rev. 2015-04-11. Dostupné online.  
  5. Nejde o Velký pátek (jak se lze dočíst na http://www.ceskevelikonoce.cz/velky-patek/), ale o jiný pátek v postní době – srov. pouť na Bolestný pátek v Kroměříži

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]


Liturgický rok
Advent Vánoce Liturgické mezidobí Postní doba Velikonoce Letnice Liturgické mezidobí
Popeleční středa Laetare Květná neděle Svatý týden Velikonoční triduum Zelený čtvrtek Velký pátek Bílá sobota
Český liturgický kalendář