Juda Tadeáš

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Svatý Juda Tadeáš od Georges de La Tour

Svatý Juda Tadeáš byl jedním ze dvanácti apoštolů Ježíše Krista. V seznamech apoštolů je uváděn pokaždé (srov. Mt 10,4; Mk 3,18; Lk 6,15; Sk 1,13). Zprávy, které o něm máme, nejsou početné, s výjimkou listu, který je mu připisován, a který je součástí novozákonního kánonu.

Tradice[editovat | editovat zdroj]

Zde tradice spojuje dvě různá jména: Zatímco jej totiž Matouš a Marek nazývají jednoduše "Tadeáš" (u Matouše s příjmením "Lebeus") (Mt 10,3; Mk 3,18), Lukáš ho označuje jménem "Juda Jakubův" (Lk 6,16; Sk 1,13). Přízvisko Tadeáš je nejistého původu a bývá považováno buď za odvozeninu aramejského "tadda'", což znamená "hruď", a překládalo by se tedy jako "velkodušný", anebo za zkratku řeckého jména "Thedor, Theodotus".

Podle tradice byl Juda Tadeáš synem Alfea (Kleofáše) a jeho manželky Marie (Marie Kleofášova), která byla příbuznou Panny Marie. Jeho bratrem byl apoštol Jakub Mladší.

Písmo svaté[editovat | editovat zdroj]

Jan ve svém evangeliu zaznamenává jednu jeho otázku, s níž se obrátil na Ježíše během poslední večeře: "Pane, jak to, že se chceš dát poznat nám, a světu ne?" Ježíšova odpověď je hluboká a tajemná: "Kdo mě miluje, bude zachovávat mé slovo a můj Otec ho bude milovat; příjdeme k němu a učiníme si u něho příbytek." (srov. J 14,22-23)

Judovi Tadeášovi bylo v minulosti připsáno autorství jednoho z listů Nového Zákona, jež bývají nazývány "katolické". To znamená, že není adresován určité místní církvi, ale širokému okruhu příjemců. List byl podle tradice napsán kolem roku 65.

Evangelizace[editovat | editovat zdroj]

Podle starobylého podání (u Pseudo - Abdia) působil společně s apoštolem Šimonem Horlivcem 13 let v Arménii a v Persii, kde nakonec oba spolu podstoupili mučednickou smrt. Byli oba zavražděni mágy. Svatý Juda byl usmrcen kyjem, nebo sekerou.

Od působení Judy Tadeáše a Bartoloměje odvozuje svůj vznik Arménská apoštolská církev.

Atributy a zobrazování[editovat | editovat zdroj]

Proto v tradičních zobrazeních má v ruce kyj nebo sekeru (halapartnu). Také je mu kladena do rukou deska s obrazem hlavy Krista, kterou podle legendy přinesl králi z Edessy. Někdy je v dlouhém rouchu a drží knihu nebo svitek. Na znázorněních se všemi apoštoly zaujímá Juda Tadeáš téměř ve všech případech skromné místo.

Patronace[editovat | editovat zdroj]

V 19. století byly na jeho přímluvu zvláštním způsobem vyslyšeny prosby a od té doby mnoho věřících začalo vidět v apoštolovi zvláštního ochránce v beznadějných případech. Je patronem v těžké nouzi a zoufalých situacích.

Ostatky[editovat | editovat zdroj]

Ostatky Judy Tadeáše jsou uchovávány ve svatopetrském dómě v Římě. Po tisíciletí nenesl žádný kostel Judovo jméno. Teprve od 19. století začalo mnoho věřících vidět v apoštolovi zvláštního ochránce a přímluvce v beznadějných případech.

Svátek sv. Judy Tadeáše je ve východní církvi slaven 19. června, na západě spolu se svatým Šimonem Horlivcem jejich svátek slaven 28. října.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • SCHAUBER, Vera; SCHINDLER, Hanns Michael. Rok se svatými. 2. vyd. Kostelní Vydří : Karmelitánské nakladatelství, 1997. 702 s. ISBN 80-7192-304-4.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]


Kategorie Saint Jude Thaddeus ve Wikimedia Commons