Relikviář

Relikviář z chrámové pokladnice v Münsteru (Vestfálsko)

Relikviář ze sbírek Musée national du Moyen Âge v Paříži

Relikviář je schránka na relikvie. Jsou v ní uloženy, a často i vystaveny, části těl světců nebo předměty, nějakým způsobem související s Ježíšem Kristem.

Historie

První relikviáře (kolem 4. století) měly podobu malých schránek. Velké zdobené truhly a rakve se začaly objevovat na přelomu 12. a 13. století. Příkladem velkého bohatě zdobeného relikviáře je například Relikviář svatého Maura v Bečově nad Teplou. Zvláštním typem relikviářů jsou schránky ve tvaru uchovávané části těla (ruka, hlava apod.), které jsou někdy nazývány "mluvící relikviáře".

Relikviář měl devoční význam. Díky tomu, že uchovával ostatky lidé věřili, že má v sobě jakousi posvátnou sílu. Dotýkali se relikviářů, což jim mělo přinést ve spojení s modlitbou zvláštní požehnání. V katolických kostelech jsou relikviáře celkem běžné, nejvíce je drobných ostatkových relikviářů ve tvaru drobné monstrance. Jsou v nich uchovávány drobné ostatky světců (kůstky, části oděvu) nebo částky dřeva, dotýkané se svatým křížem. Mnohdy jsou relikviáře pevnou součástí retabula oltáře. Vzácnější jsou celá těla mučedníků a světců, uchovávané v prosklených tumbách a rovněž vystavená úctě v prostoru kostela nebo kaple.

Příklady relikviářů

• Stolec sv. Petra v bazilice sv. Petra
• Talisman Karla Velikého, Remeš
• Relikviář svatého Maura v Bečově
• Ostatky sv. Auraciána v Českých Budějovicích
• Ostatky sv. Konkordie v Bavorově