Nové Město (Praha)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Nové Město
část obce a katastrální území hl. města Prahy
Novoměstská radnice na Karlově náměstí

Novoměstská radnice na Karlově náměstí

Nové Město – znak
historický znak
Nové Město – vlajka
historická vlajka
kód katastrálního území: 727181
připojení k Praze: 12. února 1784
(vznik Královského hlavního města Prahy)
městská část: Praha 1, Praha 2 a Praha 8
správní obvod (pověřený úřad): Praha 1, Praha 2 a Praha 8
městský obvod: Praha 1, Praha 2 a Praha 8
počet územně tech. jednotek: 3
základní sídelní jednotky: 14
katastrální výměra: 3,34 km²
obyvatel: 28 025 (16. 10. 2006)
hustota zalidnění: 8 391 obyv./km²

poštovní směrovací číslo: 110 00
Nové Město na mapě
Tento článek pojednává o městě založeném ve 14. století Karlem IV.. O Novém městě u sv. Havla, založeném za Václava I. ve 13. století, pojednává článek Havelské město.

Nové Město je městská čtvrť a katastrální území Prahy na pravém břehu Vltavy má rozlohu 3,34 km². Před vytvořením Královského hlavního města Prahy bylo s názvem Nové město pražské městem.

Část severně od hranice vedoucí po Jiráskově mostě, a ulicích Myslíkově, Lazarské a Žitné (1,75 km²) patří do obvodu a městské části Praha 1, část jižně od této hranice do obvodu Praha 2, a malá část patří do obvodu Praha 8.

Historický přehled[editovat | editovat zdroj]

Nové Město založil dne 8. března 1348 český král Karel IV. 12. února 1784 se pak Nové Město stalo částí nově vzniklého Královského hlavního města Prahy.

Území[editovat | editovat zdroj]

Hranice dělící Nové Město mezi obvody a městské části Praha 1 a Praha 2 prochází od Jiráskova náměstí po Masarykově nábřeží, ulicemi Myslíkova a Lazarská, jižní částí Vodičkovy a ulicí Žitná.

V severní části, patřící do obvodu a městské části Praha 1, se nachází například Slovanský ostrov, Národní divadlo, Vojtěšská čtvrť, Václavské náměstí včetně Národního muzea, oblast s ulicemi Jindřišská, Panská a Nekázanka, nová odbavovací budova hlavního nádraží, veřejná část Masarykova nádraží, náměstí Republiky, Petrská čtvrť, ulice Na Florenci, Těšnov a budova ministerstva dopravy na nábřeží Ludvíka Svobody.

V jižní části, patřící do obvodu a městské části Praha 2, leží Výtoň (bývalé Podskalí), Zderaz, Karlov a Albertov, Emauzský klášter (Na Slovanech) a univerzitní botanická zahrada, Karlovo náměstí s Novoměstskou radnicí, rozsáhlé nemocniční areály.

Do obvodu a městské části Praha 8 patří z Nového Města jen východní část Masarykova nádraží, dopravní plocha horní (západní) části Ústředního autobusového nádraží Florenc a meziuliční blok s Muzeem hlavního města Prahy.

Pověsti[editovat | editovat zdroj]

  • V době husitských válek žil na Novém Městě německý zvonař Lochmayer, odpůrce husitů. Když odlil zvon pro kostel sv. Štěpána na Novém Městě, přál si, aby vyzváněl některému významnému husitovi k popravě. To se proslechlo mezi lidmi a zvonař byl odsouzen k smrti. Před jeho stětím na Dobytčím trhu mu zazvonili jeho zvonem, a Lochmayer i se zavázanýma očima poznal jeho hlas, proklel svůj zvon a prohlásil, že bude městu zvěstovat neštěstí. Když v r. 1422 popravovali husitského kněze Jana Želivského, Lochmayerův zvon se rozezněl sám od sebe a naplnil tak přání svého pána. Potom se dlouho užíval ke zvonění na mraky, na poplach a proti epidemiím a opravdu městu ohlašoval blížící se pohromy. Jednoho dne r. 1542, když s ním zvonili na mraky, houpal se na zvonu malý chlapec a rozhoupaný zvon jej vyhodil z okna věže. Zvon při té zvláštní příhodě pukl a r. 1585 byl přelit. Nový zvon dostal jméno Štěpán a od té doby prý už smůlu nepřináší. Zabitý chlapec měl až do 19. století u kostela svůj náhrobek.
  • V r. 1559 vyhořela od blesku věž novoměstské radnice. Při požáru byl zničen tamní zvon a uhořel měšťan Václav Tyšlár. Když lidé vystoupili na poškozenou věž, mezi popelem a troskami našli bílou holubici. Lidé věřili, že je to duše zemřelého měšťana a obětovali ji arciknížeti Ferdinandovi Tyrolskému.
  • Když v r. 1686 zemřela Eleonora Magdalena, vdova po císaři Ferdinandovi III., umíráček z novoměstské radnice prý zvonil sám od sebe.
  • Na nároží ulic Karolíny Světlé a Anenské stával kostel sv. Jana Nepomuckého s klášterem, za Josefa II. byl zrušen a přestavěn, v r. 1896 zbořen a postaven nový dům. V domě straší zvoník Makudera, který v bývalém kostele kradl svíčky a také dříví z lesa a jiné věci a za krádeže byl r. 1568 odsouzen k smrti. Poté nenašel pokoje a za trest musí na půdě domu svítit svou zapálenou rukou. V podkroví domu je někdy slyšet šepot zvonů, které oznamují, že někdo v domě zemře.
  • Na Haštalském náměstí stával klášter sv. Anežky, který byl zrušen císařem Josefem II. Později se v klášteře nacházela zvonařská dílna rodu Diepoldů, jejíž enigma přitahovalo duchy zemřelých jeptišek, které žehnaly nově ulitým zvonům a jedna z nich je celou noc hlídala.

Významné budovy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BILIÁNOVÁ, Popelka. Pražské pověsti. Praha: 1995
  • KOLEKTIV AUTORŮ ZA VEDENÍ A REDAKCE RŮŽENY BAŤKOVÉ. Umělecké památky Prahy. Nové Město, Vyšehrad, Vinohrady (Praha 1). 1. vyd. Svazek 2. Praha : Academia, 1998. 839 s. (Umělecké památky Prahy) Obsahuje bibliografii, jmenný a věcný rejstřík. ISBN 80-200-0627-3.  
  • KOŠNÁŘ, Julius. Staropražské pověsti a legendy. Praha : Vincentinum, 1933. Dostupné online.  
  • KYBALOVÁ, Ludmila. Pražské zvony. Praha: Nakladatelství československých výtvarných umělců, 1958.
  • SVÁTEK, Josef. Pražské pověsti a legendy. 2. vyd. Praha: Paseka, Praha 1997 (1. vydání 1883).
  • ŠORM, Antonín. Pověsti o českých zvonech. Praha: V. Kotrba, 1926.
  • ŠUBERT, František Adolf. Čechy. Ilustrace Karel Liebscher. Svazek 3. Praha : Otto, [po r. 1880]. Dostupné online. Kapitola Nové Město, s. 257-366.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu