A (linka metra v Praze)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Linka A
Obecné informace
Stát Česká republika
Město Praha
Vznik 12. srpna 1978
Počet cestujících 20 320 cestujicích / hodina
Barva na mapě zelená
Technické informace
Počet stanic 13 stanic
Délka (km) 11,003
Pamětní deska, umístěná ve stanici Dejvická na počest otevření prvního úseku linky A
Stanice Hradčanská, klasická podzemní trojlodní ražená stanice linky A

Linka A pražského metra vede zhruba ve směru severozápad-východ, na mapách je označována zelenou barvou. Má 13 stanic, celková délka je 11,003 km, vlak ji projede za 22,45 minut. V databázích jízdních řádů PID je linka kódována číslem 991.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Schéma linek pražského metra (A zeleně)

Výstavba první části této trati byla zahájena v roce 1973, otevřena byla 12. srpna 1978. Tento úsek (I.A) vedl mezi stanicemi Dejvická a Náměstí Míru, byl dlouhý 4,7 km a měl 7 stanic. Vznikl tak první podchod pražského metra pod Vltavou, umístěný v hloubce 14 m pod dnem řeky.[2]

V roce 1976 byla zahájena výstavba úseku II.A, který byl otevřen 19. prosince 1980, má délku 2,6 km a zahrnuje stanice Jiřího z Poděbrad, Flora a Želivského. Dne 11. července 1987 byl otevřen úsek III.A/1, který trasu prodloužil o 1,3 km do stanice Strašnická, 4. července 1990 pak úsek III.A/2 přidal dalších 1,4 km a stanici Skalka.

26. května 2006 byla ještě prodloužena na severovýchod o stanici Depo Hostivař s využitím existující spojky do depa vedené částečně po povrchu.

Výluky[editovat | editovat zdroj]

Při povodních v roce 2002 byla část trasy zaplavena, na nějakou dobu byl přerušen provoz a zaplavené stanice a úseky prošly před obnovením provozu rekonstrukcí. Provoz metra byl přerušen i během povodní v červnu 2013.

16. června 2011 byl provoz všech linek metra přerušen protivládní stávkou.

Od 5. do 8. července 2012 (v úseku Můstek–Dejvická) a od 28. do 30. září 2012 v celé trase proběhly plánované výluky. Při červencové výluce byla opravena výhybka ve stanici Náměstí Míru.[3] Zářijová výluka proběhla kvůli výměně jedné výhybky ve stanici Náměstí Míru a další ve stanici Dejvická.[4] V roce 2014 proběhla v průběhu jedné odstávky výměna tří výhybek, dvou ve stanici Náměstí Míru a jedné (včetně výměny dřevěných pražců) ve stanici Dejvická.[5]

Parametry[editovat | editovat zdroj]

Přepravní kapacita trasy A přepočtená na 1 hodinu činí ve špičce cca 20 320 osob a v sedle, tzn. v době snížených přepravních nároků, cca 10 500 osob.[zdroj?]

Architektura stanic linky A[editovat | editovat zdroj]

Konstrukce[editovat | editovat zdroj]

Střední loď ve stanici Flora

Z technického řešení Praha získala historicky první velmi hluboko založené stanice (desítky metrů pod zemí). Jednalo se o trojlodní stanice ražené (s výjimkou první stanice Dejvická) a pilířové (s výjimkou stanice Můstek, která je sloupová). Pilíře stanic jsou masivní a nástupiště tudíž široká (teprve až od úseku metra II. A a I. B jsou pilíře užší). Stanice mají většinou jen jediný výstup, ačkoliv byly navrženy tak, aby bylo možné v případě potřeby druhý dobudovat (původní plány počítaly s výstavbou některých v 90. letech 20. století, avšak od těch se nakonec odstoupilo).

Interiéry[editovat | editovat zdroj]

Interiéry stanic byly provedeny tak, aby působily svým způsobem exkluzivně a až tajemně.[zdroj?] Velký podíl na tomto vyznění mělo velice propracované zacházení se světelnými zdroji a vhodný výběr použitých materiálů na obklady stěn spolu s celkovým barevným laděním. Cestování linkou I.A mělo mj. symbolizovat, že cestující se pohybuje pod historickým ceněným centrem města.[zdroj?] Právě proto bylo důležité, aby interiéry stanic působily unikátně.[zdroj?] Jedním z příkladů je stanice Malostranská – ve spojení se starou zahradou. Stanice Můstek, kde je zakomponován starý mostek ze středověku přímo ve vestibulu stanice. Každá stanice má svoji unikátní barvu, díky čemuž je snadno odlišitelná od ostatních.

Obklady[editovat | editovat zdroj]

Obklady ve stanici Náměstí Míru

Celá linka je vyvedena v základní barvě – zlatavé champagne. Obklady jsou složeny z kulatých výlisků z eloxovaného hliníku, které jsou buď konvexního a konkávního tvaru (většina linky), nebo zcela ploché (Želivského), umístěné v různých vzájemných kombinacích. Hliníkové obklady stanic jsou provedeny v této zlatavé barvě, na každé stanici je ve prostředku stěny za nástupištěm barevný pruh tvořený ze tří odstínů jedné barvy, která je pro stanici unikátní. Hliníkové obložení ražených stanic metra navrhl hlavní architekt pražského metra Jaroslav Otruba. Střídání dutých a vypouklých desek mělo za cíl tříštit zvukové vlny od podvozků projíždějících souprav.[6] Barevné ztvárnění navrhl grafik Jiří Rathouský.[7]

Kromě hliníku, který byl užit na strop středních a stěny za kolejištěm + strop lodí bočních byly užity také i dekorativní druhy kamene, jako je například mramor, či žula.

Stejné hliníkové obklady, které byly vyvinuty pro stanice linky A, byly použity k obložení společenského klubu v Moravském Šternberku.[8] Město Moravský Šternberk v rámci 19. reprezentačního Městského plesu 24. ledna 2014 začalo v rámci akce „Kup si kus historie“ prodávat certifikáty, za které jejich držitelé po zahájení rekonstrukce Městského klubu dostanou demontované obklady, do prodeje bylo dáno 400 kusů po 500 Kč. Výtěžek z jejich prodeje měl sloužit k pokrytí nákladů na rekonstrukci šternberské knihovny, případně na charitativní účely.[9] Velký zájem prodejce překvapil, kachle nakupovali především milovníci pražského metra z Prahy a středních Čech, ale i designeři a architekti, kteří je brali třeba i po padesáti kusech.[10] Celkový výnos z prodeje byl kolem 700 tisíc Kč, což zcela pokrylo náklady na rekonstrukci knihovny.[10]

Pro popis stanic, tedy pro informační systém a různé další nápisy na všech trasách metra, byl navržen zvláštní druh písma zvaný Metron.

Eskalátorové tunely[editovat | editovat zdroj]

Eskalátorové tunely měly rovněž po stranách pruhy z tenkých hliníkových lamel v barvě Champagne. Ty byly navíc provedeny tak, aby ve stanicích nebyl prakticky slyšet žádný technický hluk z jezdících schodů. V stropní části tunelu byly umístěny reklamní panely, které však byly zřídkakdy používány. Rekonstrukcí těchto tunelů v 90. letech byly odstraněny problémy se zatékáním a rovněž nahrazen zastaralý typ sovětských eskalátorů novějšími, vyrobenými v Západní Evropě.

Rekonstrukce a její dopad na architektonické vyznění stanic[editovat | editovat zdroj]

Vestibul stanice Jiřího z Poděbrad

V 90. letech ztratily stanice kvůli rekonstrukcím určitou část ze svého původního architektonického plánu, byť rekonstrukce byly provedeny ve snaze ho co nejcitlivěji zachovat (původní obklady byly vyčištěny a ponechány na původním místě). Velkou změnou ale bylo použití nových závěsných osvětlovacích těles, které změnilo původní vyznění stanic úseku I. A jako celku. Jediná zbývající stanice, kde dosud nedošlo ke změně, je Flora (otevřena 1980).

Odstraněny byly také původní obklady eskalátorových tunelů. Původní obklady v eskalátorovém tunelu jsou pouze ve stanici Želivského (1980), jsou však v silně dezolátním stavu.[zdroj?] Za svých zhruba 30 let provozu stanice na úsecích I.A chátraly, proto musely být rekonstruovány. Zub času se projevuje stále více i na úseku II.A, proto lze očekávat rozsáhlé rekonstrukce i těchto stanic.[zdroj?]

Prodloužení na západním konci[editovat | editovat zdroj]

Představa o budoucím vedení trasy A pražského metra a názvech stanic podle rozhodnutí magistrátu z roku 2005
Tunel metra na Vypichu – pohled k Petřinám

Od 90. let se vedly spory, zda prodloužit metro západním směrem až na ruzyňské letiště, nebo pro toto spojení použít příměstskou železnici do Kladna a metro protáhnout jen na Petřiny. V dubnu 2005 vydal pražský magistrát po dohodě s městskými částmi rozhodnutí, že se metro prodlouží na Červený vrch a Nádraží Veleslavín, dále obloukem přes Petřiny, nemocnici Motol, Bílou Horu, sídliště Dědina, Dlouhou Míli (kde bude přestup na vlak) a letiště v Ruzyni. Výstavba měla začít kolem roku 2009, ale protože kvůli nedostatku financí není možné budovat dvě trasy současně, dlouho se vedly politické spory o to, zda bude dána přednost trase D.[11] Na jaře 2010 byly zahájeny první přípravné práce výstavby prodloužení přes Petřiny do Motola.[12] Další prodloužení směrem do Ruzyně bylo v návrhu územního plánu ponecháno jen jako územní rezerva, protože se počítá s výstavbou železničního spojení k letišti. Na budovaném úseku mají být nové stanice Červený vrch, Nádraží Veleslavín, Petřiny a Motol.[13] Oblast Vypichu metro podjede bez stanice. 18. června 2011 se v tunelu metra na Vypichu konal „den otevřených dveří“,[14][15] podle Portálu hl. města Prahy jako první podobná akce po asi 40 letech.[16] Zatímco z Vypichu na Motol vede jeden velký dvojkolejný tunel, ražený starší metodou nazývanou Nová rakouská tunelovací metoda (NRTM), z Vypichu na Dejvickou byly pomocí razicích štítů Adéla a Tonda novější technologií TBM-EPB vyraženy dva menší jednokolejné tunely.[17][18]Ražby těmito stroji byly dokončeny 26. listopadu 2012.[19]

Podle původních plánů měl být hlavní přestupní uzel na příměstskou návaznou dopravu a parkoviště P+R u stanice Dlouhá míle, kde měla stavět též nová železniční trať na letiště. Kvůli odkladům výstavby této části trasy A i železniční tratě se na přelomu července a srpna 2011 objevila zpráva, že autobusový terminál a parkoviště P+R budou vybudovány u stanice Nádraží Veleslavín. Investorem terminálu je Dopravní podnik hl. m. Prahy, projektantem Metroprojekt, náklady na výstavbu terminálu se mají blížit miliardě korun. Autobusový terminál má mít jedno podzemní a jedno nadzemní podlaží, v dalších třech podzemních podlažích má být parkoviště P+R s kapacitou více než 500 míst, obojí má být propojeno s vestibulem metra. Toto využití má být dočasné, po vybudování nového terminálu a parkoviště dále od centra má být terminál přestavěn dostavěním dalších nadzemních podlaží na administrativní budovu.[13]

V konceptu územního plánu hlavního města Prahy, zveřejněném v listopadu 2009, je zahrnut nový úsek V.A Dejvická – Motol o délce 5,7 km. Větve Motol – Letiště Ruzyně a Motol – Zličín jsou v tomto konceptu vedeny jako územní rezerva. S prodloužením na opačném konci, v oblasti Strašnic, tento koncept ÚP nepočítá.[20]

V roce 2010 byla slavnostně zahájena stavba prodloužení linky A ze stanice Dejvická do stanice Motol. Prodloužení má výrazně zlepšit obslužnost západní části města a hlavně motolské nemocnice, která je největší nemocnicí v České republice. Dokončení stavby je plánováno na rok 2014.[21]

Na nové části trasy jsou 4 stanice: Bořislavka (předtím pracovně nazývána Červený Vrch), Nádraží Veleslavín, Petřiny, Nemocnice Motol. Názvy stanic navržené po konzultaci s městskými částmi Dopravním podnikem hl. m. Prahy schválila Rada hlavního města Prahy 12. června 2012.[22] Název Bořislavka pro jednu ze stanic prosadila městská část Praha 6 a má korespondovat s komerčními zájmy majitele budovaného polyfunkčního centra Shopping park Bořislavka. Podle médií nejmenovaní odborníci doporučovali název Horoměřická, zatímco název Bořislavka podle nich znamená „totální chaos z pohledu orientačního a také historického“. Návrh městské části Praha 5, aby konečná stanice nesla název Nemocnice Motol, radou města akceptován nebyl.[23] 16. ledna 2013 místopisná komise Rady hlavního města Prahy doporučila změnit název Motol na Nemocnice Motol a název Veleslavín na Nádraží Veleslavín. Shodla se na tom, že jednoslovné názvy byly zavádějící, zejména s ohledem na katastrální území, ve kterých stanice leží. Těžiště historického území Motola je trochu jinde než stanice a podobné je to i v případě Veleslavína; jednoslovné názvy by prý byly obdobné tomu, kdyby se stanice Muzeum jmenovala Vinohrady. Zdůvodnění médiím sdělil předseda komise Albert Kubišta (TOP 09). Městská rada o doporučení komise dosud nejednala.[24]

Financování[editovat | editovat zdroj]

V květnu 2009 uvolnilo tehdejší Zastupitelstvo hlavního města Prahy 10,7 miliardy korun na prodloužení z Dejvické do Motola, zbylých 8 miliard má tvořit příspěvek z evropských fondů a celková cena měla být 18,7 miliardy korun.[25] Později cena vzrostla na 22,5 milardy korun. Stavbu provázejí chyby při zadávání výběrových řízení.[26] V listopadu 2013 dostal Dopravní podnik hl. m. Prahy od ministerstva dopravy, které je odpovědné za evropské dopravní dotace, pokutu 4,2 miliardy za to, že porušil zákon o veřejných zakázkách. Kromě toho může DPP přijít také o úvěr 11 miliard korun od Evropské investiční banky, z kterého už 8,5 miliardy vyčerpal. Okolnosti stavby začal prověřovat také Útvar pro odhalování organizovaného zločinu.[27]

Prodloužení na východním konci[editovat | editovat zdroj]

V dlouhodobém výhledu se měla ve stanici Strašnická oddělit větev A2 se stanicemi Nádraží Strašnice, Zahradní Město, Na Groši a Nádraží Hostivař. Ve stanici Nádraží Hostivař měla být dlouhodobě tato větev ukončena.

V konceptu územního plánu hlavního města Prahy, zveřejněném v listopadu 2009, se s prodloužením v oblasti Strašnic nepočítá.[20]

Seznamovací vagon[editovat | editovat zdroj]

V listopadu 2013 inzeroval DPP, že na této lince spustil provoz "komunikačního vagonu", v němž cestující měli mít možnost seznámit se a případně navázat vztahy. Příprava této akce byla medializována i v zahraničí, fakticky však akce skončila nezájmem a neúspěchem a vyšuměla do ztracena.[zdroj?]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://jrportal.dpp.cz/DataFTP/JRPortalData/991/20140106/991_linka.pdf
  2. TUČEK, Josef. Metro pod vodou [online]. Metrostav, 2001-10-05, [cit. 2008-01-21]. Dostupné online.  
  3. Pražské metro chystá opravy linky A. Pozor na výluky v červenci a září, iHNed.cz, 22. 6. 2012, ČTK
  4. Metro A bude kvůli výměně výhybek mimo provoz. Nahradí ho tramvaje, iDnes.cz, 15. 4. 2014, bur
  5. Velikonoce. Bez trasy metra A, deník Metro, ISSN 1211-7811, 15. 4. 2014, č. 72, str. 3, on-line na Floowie.com
  6. Obklady na Áčku, Jiří Benák: OBRAZEM: Mozaiky, plastiky, vitráže. Pražské metro je jako galerie, idnes.cz, 7. 5. 2014
  7. Staroměstská, Jiří Benák: OBRAZEM: Mozaiky, plastiky, vitráže. Pražské metro je jako galerie, idnes.cz, 7. 5. 2014
  8. OPPELT, Robert. Za kachle z áčka opraví knihovnu. Metro Praha. duben 2014, čís. 75, s. 3. Dostupné online. ISSN 1211-7811.  
  9. Petra Pášová: Retro jako z metra: Šternberk rozprodává obklady z kulturáku, Impuls.cz, 24. 1. 2014, Olomoucký deník
  10. a b Robert Oppelt: Za obklady z pražského metra opraví šternberští knihovnu. Kupují si je nadšenci, Metro.cz, 17. 4. 2014
  11. ZIEGLER, Jan. Metro na letiště povede přes Motol. idnes.cz [online].  [cit. 2005-04-19]. Dostupné online.  
  12. ČTK. Ťuky, ťuk: Výstavba metra A do Motola může začít. iHNed.cz [online].  [cit. 2010-04-13]. Dostupné online.  
  13. a b V Praze na Veleslavíně má vyrůst nový autobusový terminál a P+R, Realit.cz, Mladá fronta, nedatováno, přístup na stránku 1. 8. 2011
  14. http://www.metrostav.cz/cz/technologie_tbm/prodlouzeni_trasy
  15. http://www.rychnovinky.cz/21761-vystavba-metra-v-den-otevrenych-dveri-vypich-18-6-2011.html
  16. http://www.praha.eu/jnp/cz/home/doprava_v_praze/mhd/den_otevrenych_dveri_na_stavenisti_metra.html
  17. Pozn.: V článku http://www.metrostav.cz/cz/technologie_tbm/prodlouzeni_trasy musí být chyba.
  18. http://www.metrostav.cz/cz/aktuality/aktualni_informace/detail?id=2373
  19. http://metro.ttnz.cz/2012/11/razby-tbm-dokonceny/
  20. a b 6. Koncept Územního plánu hl. m. Prahy (listopad 2009), Odůvodnění. Koncepce dopravní infrastruktury, kap. 6.2 Veřejná doprava osob, str. 183–184
  21. MAREK, Lukáš. OBRAZEM: Metro A do Motola budou razit Tonda a Adéla. Deník [online]. 2011-03-04 [cit. 2012-06-12]. Dostupné online.  
  22. ČTK. Nové stanice metra A už mají definitivní jména. Deník [online]. 2012-06-12 [cit. 2012-06-12]. Dostupné online.  
  23. Bořislavka, Veleslavín, Petřiny a Nemocnice Motol. Radní pojmenovali stanice metra, iDnes.cz, 12. 6. 2012, ab (Aleš Berný), ČTK
  24. Stanice prodlouženého metra znovu mění jména. Aby nemátla cestující, iDnes.cz, 16. 1. 2013, eb (Eva Brendlová), švc (Pavel Švec)
  25. http://zpravy.idnes.cz/praha-schvalila-jedenact-miliard-na-prodlouzeni-metra-do-motola-pwd-/domaci.aspx?c=A090528_131940_praha_jw
  26. http://www.blesk.cz/clanek/live-ekonomika/215326/firma-ids-odmita-pochybeni-pri-stavbe-trasy-metra-a-do-motola.html
  27. http://aktualne.centrum.cz/domaci/kauzy/clanek.phtml?id=794544

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Lokální šablona odkazuje na jinou kategorii Commons než přiřazená položka Wikidat:

← směr Dejvická Metro v Praze směr Depo Hostivař
linka A · linka B · linka Clinka D · linka E
     
Ve výstavbě Nemocnice Motol Bezbariérový přístupVe výstavbě Petřiny Bezbariérový přístupVe výstavbě Nádraží Veleslavín Bezbariérový přístupVe výstavbě Bořislavka Bezbariérový přístupDejvická Bezbariérový přístupHradčanskáMalostranskáStaroměstskáMůstek BMuzeum C Bezbariérový přístupNáměstí MíruJiřího z PoděbradFloraŽelivskéhoStrašnická Bezbariérový přístupSkalka Bezbariérový přístupDepo Hostivař Bezbariérový přístup