AŽD Praha

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Budova AŽD Praha v Záběhlicích
Světelná návěstidla AŽD Praha ve stanici Šumperk
Lokomotiva Českých drah v reklamním nátěru AŽD Praha

AŽD Praha s. r. o. je soukromá obchodní společnost zabývající se zejména vývojem a výrobou sdělovací, zabezpečovací a signalizační techniky a trakčního napájení pro drážní dopravu, světelných signalizačních zařízení pro silniční dopravu a množstvím dalších doplňkových a souvisejících činností. Od svého vzniku 17. listopadu 1992 do přejmenování na dnešní název 27. září 1993 se jmenovala AUDOC Praha s. r. o. Od října 1998 sídlí v Praze-Záběhlicích v Žirovnické ulici; předtím sídlila v Ukrajinské ulici ve Vršovicích. Základní kapitál je složen z 26 stejně velkých obchodních podílů, které vlastní různé fyzické osoby. Tato společnost je nástupcem státního podniku Automatizace železniční dopravy Praha (zkratka dala nynější název), který v roce 1993 svoji obchodní činnost ukončil.

AŽD Praha s. r. o. má kolem 2000 zaměstnanců a roční obrat přes 3 miliardy Kč.[1]

Historie společnosti[editovat | editovat zdroj]

Předchůdci[editovat | editovat zdroj]

V roce 1954 ministerstvo dopravy ČSR zřídilo tři železniční podniky: ČSD – Výroba sdělovacích a zabezpečovacích zařízení, ČSD – Stavba a montáž sdělovacích a zabezpečovacích zařízení a ČSD – Ústřední zásobovací sklad sdělovací techniky. V roce 1958 byly sloučeny do jednoho podniku s názvem Výroba a výstavba sdělovacích a zabezpečovacích zařízení (VVSZZ) a se sídlem v Praze; současně byla z ministerstva do tohoto podniku delimitována výzkumná a vývojová základna. Podnik se stal generálním dodavatelem železničních sdělovacích a zabezpečovacích zařízení v Československu a jejich hlavním exportérem.

V roce 1961 byl podnik přejmenován na Automatizace železniční dopravy Praha. V roce 1964 se ze strahovského stadionu přestěhovalo ředitelství do Vršovic do Ukrajinské ulice. Dne 1. dubna 1971 byl k podniku AŽD Praha přidružen podnik AŽD Bratislava a vznikla VHJ AŽD.

1. července 1989 byl založen státní podnik Železniční stavby a montáže, kombinát, se sídlem v Bratislavě. Jeho součástmi byly kombinátní podnik AŽD Praha a kombinátní podnik AŽD Bratislava. Od 1. července 1990 byly oba kombinátní podniky vyčleněny z kombinátu a založeny jako nové státní podniky Automatizace železniční dopravy Praha a Automatizácia železničnej dopravy Bratislava. Automatizace železniční dopravy Praha, státní podnik (IČ 000 03 026) se sídlem v Ukrajinské ulici ve Vršovicích byl založen zakládací listinou federálního ministerstva dopravy ČSFR z 26. června 1990 a zapsán do obchodního rejstříku 29. června 1990.

Privatizace[editovat | editovat zdroj]

Majetek státního podniku byl rozhodnutím ministra dopravy ČR z 26. května 1993 převeden na Fond národního majetku za účelem prodeje. Podnik byl zařazen ve druhé etapě privatizace podniků Ministerstva dopravy. Podle koncepce ministra Vladimíra Dlouhého bylo navrhováno vytvořit z jednotlivých závodů AŽD 8 samostatných podniků.[2] Byly odmítnuty nabídky tří významných zahraničních investorů: Siemens chtěla pouze malou část s asi 100 špičkovými techniky, Alcatel trval na podmínce, že ČSD bude kupovat nejméně 50 % zabezpečovacích zařízení od ní, ABB (budoucí ADtranz, dnes Bombardier) chtěla podnik přetvořit na holding a nabízela příliš nízkou cenu.[2] V polovině roku 1992 byly posuzovány tři privatizační projekty: vedení státního podniku navrhovalo jej přetvořit v akciovou společnost se státní účastí, další privatizační projekty zpracovala moravská firma MORA a firma ABB zastoupená českou firmou PROCON. Projekt firmy MORA byl zamítnut, protože se netýkal celého podniku, projekt firmy ABB proto, že předpokládal rozštěpení podniku. Skupina manažerů AŽD mezitím založila vlastní AUDOC s. r. o. a v dodatku k povinnému privatizačnímu projektu navrhla prodat firmu jako celek této s. r. o.[2] Ve veřejné soutěži konkurenční zájemce ABB nabídl nižší finanční částku jako prodejní cenu.[2]

Samostatná společnost[editovat | editovat zdroj]

Proto se AUDOC Praha s. r. o. stala od 1. června 1993 právním nástupcem státního podniku Automatizace železniční dopravy Praha a přebrala jeho práva, povinnosti a závazky z předmětu podnikání; 27. září 1993 se přejmenovala na AŽD Praha s. r. o. Dne 8. prosince 1993 bylo do obchodního rejstříku zaznamenáno vypořádání obchodní činnosti státního podniku a uzavření smluv o převodu průmyslového a jiného duševního majetku s novým nabyvatelem vyčleněného majetku. Privatizační agendu měl na starosti Ing. Zdeněk Procházka.[2]

V roce 1997 začala společnost vydávat podnikový časopis Reportér AŽD.

V roce 2001 vznikla na Slovensku dceřiná společnost AŽD W Poprad, dodávající kabeláže firmě Whirlpool Poprad. Firma má nyní dceřiné společnosti kromě Česka a Slovenska také v Kazachstánu, Indii, Srbsku a Bulharsku.[1]

Výrobní program a zakázky[editovat | editovat zdroj]

V roce 1959 závod v Brně zahájil výrobu světelných návěstidel. V roce 1961 podnik převzal výrobu železničních i pouličních zabezpečovacích zařízení od národního podniku Elektrosignál. V roce 1964 byl ve stanici Kunčice nad Labem poprvé zkoušen blokový systém reléového zabezpečovacího zařízení, v roce 1964 AŽD plně přešla na reléová zařízení. V letech 1964–1967 byla na trati Plzeň – Cheb zařízeními dodanými ze SSSR ve spolupráci s AŽD Praha zavedena dispečerská centralizace. V letech 1970–1971 získal podnik zakázku na dálkovou kabelizaci železnic v Maďarsku; další podobnou zakázku v Maďarsku měla v letech 1981–1983. AŽD se podílela i na zabezpečení první pražské trasy metra (zprovozněna 1974) i na dodávkách pro další trasy. V roce 1981 dodala AŽD Praha prostřednictvím východoněmeckého podniku WSSB Berlín asi 300 světelných železničních návěstidel do Iráku.

V roce 1972 AŽD Praha zajišťovala rozsáhlou výstavbu silničních světelných signalizačních zařízení na 80 křižovatkách v Praze. Křižovatkové řadiče byly vyráběny v licenci od německé firmy Signalbau Huber.[1] V roce 1977 AŽD instalovala 43 přejezdových výstražných světelných zařízení a SSZ na 48 silničních křižovatkách; v tomto výrobním programu pokračovala i v dalších letech.

V roce 1984 se výrobní program rozšířil i na zařízení pro vodní, leteckou a městskou hromadnou dopravu a pokročil vývoj a aplikace elektronické a mikroprocesorové techniky. AŽD vyrobila bezpečnostní detekční rámy pro všechna československá letiště a pro německé letiště Berlin-Schönefeld.

V prvních dvou letech po privatizaci byla železniční výstavba silně utlumena a závody AŽD si nacházely náhradní program, například vodovody a vodotrysky, strojky na zatavování potravin do PE sáčků atd.[2]

V roce 1997 bylo ve stanici Stará Boleslav instalováno první elektronické staniční zabezpečovací zařízení u Českých drah, ESA 11; v roce 2002 bylo zařízení ESA 11 Výzkumným ústavem železničním certifikováno v nejvyšší kategorii bezpečnosti SIL 4 podle evropských norem. V roce 2000 AŽD Praha s. r. o. uspěla v mezinárodní soutěži na slovenských železničních koridorech. V roce 2001 elektronický automatický blok AŽD obdržel zlatou medailí za nejlepší vystavovaný exponát na Mezinárodním strojírenském veletrhu Brno.

AŽD Praha s. r. o. vyrábí:

Kontroverze[editovat | editovat zdroj]

Generálního ředitele AŽD Praha s. r. o. Zdeňka Chrdleho jmenoval generální ředitel Drážní inspekce Roman Šigut v souvislosti s tím, že se podle něj „politici, úředníci a soukromá firma spojili a vyvinuli extrémní tlak k ovlivnění vyšetřování“ železniční nehody 19. května 2008 v Moravanech. Spor vznikl ohledně způsobu, jakým Drážní inspekce informovala Evropskou železniční agenturu o bezpečnostní mezeře, která způsobila nehodu v součinnosti se staničním zabezpečovacím zařízením ESA 11, ačkoliv se obě strany sporu shodují na tom, že zařízení reagovalo podle norem. Generální ředitel Zdeněk Chrdle vyčetl Drážní inspekci, že kvůli ní AŽD zřejmě ztratí zakázku v Litvě za 1,3 miliardy korun.

Firma jako dodavatel technologie zabezpečení přejezdů opakovaně (a úspěšně) obhajuje bezpečnost funkce zařízení mj. při četných železničních neštěstích na přejezdech.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c Eva Nováková, Eva Vaculíková: Rozhovor s generálním ředitelem AŽD, časopis Automatizace, r. 47, č. 10, str. 642, říjen 2004
  2. a b c d e f 45 let v AŽD Praha ing. Zdeňka Procházky, 21. 9. 2007, web AŽD Praha

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Kategorie AŽD Praha ve Wikimedia Commons