B (linka metra v Praze)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Linka B
Obecné informace
Stát Česká republika
Město Praha
Vznik 2. listopadu 1985
Počet cestujících cca 21 000 cestujicích / hodina
Barva na mapě žlutá
Technické informace
Počet stanic 24 stanic
Délka (km) 25,704 km
Počet dep 1 (Zličín)
Vestibul stanice Anděl (do roku 1990 Moskevská) s netypickou výzdobou napodobující metro v Moskvě
Tubus metra překračující Nepomucký rybník ve Stodůlkách

Linka B pražského metra vede centrem ve směru jihozápad-severovýchod, na obou koncích (jihozápadním i severovýchodním) se stáčí do východo-západního směru. Je označována žlutou barvou. Má 24 stanic a délku 25,704 km; jízdní doba činí 42 minut. Přepravní kapacita činí ve špičce cca 21 000 osob za hodinu, v sedle polovic. B je nejdelší a zatím nejmladší linka v síti metra. V jízdních řádech je označována jako linka č. 992.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

I.B[editovat | editovat zdroj]

Stanice Smíchovské nádraží, otevřená roku 1985

Výstavba prvního úseku I.B byla zahájena v roce 1979, otevřen byl 2. listopadu 1985. Tento úsek obsahuje sedm stanic od Smíchovského nádraží po Florenc, délka úseku je 4,9 km. Vzhledem k složitému geologickému podloží byl náročný na výstavbu (okolí Můstku a úsek AndělKarlovo náměstí, který podchází Vltavu).

Architektonické provedení linky I.B není tak nákladné jako na lince I.A, resp. I.C. Nicméně bylo provedeno ve vkusném estetickém souladu. Hlavním slučujícím prvkem trasy B byly originální závěsné sdružené nosiče osvětlení. Pak to byl způsob nasvícení prostoru - dolů svítilo bílé zářivkové světlo a klenby stanic osvětlovaly tmavě oranžové (teplé) sodíkové výbojky. Stanice Náměstí Republiky a Národní třída byly obloženy sklem Connex. Stanice Karlovo náměstí byla obložena obklady ze skleněných válcovitých dílů, u přestupních Florence a Můstku byly použity obklady z keramiky a Smíchovského nádraží nosné sloupy obložené leštěným hliníkem. Ve stanici Anděl jsou vzhledem k tematickému zaměření obklady z mramoru (imitace stanic metra v Moskvě).

III.B[editovat | editovat zdroj]

Úsek III.B o délce 4,9 km a mezi Smíchovským nádražím a Novými Butovicemi byl otevřen 26. října 1988. Nachází se na něm 3 stanice - Radlická, Jinonice (dříve Švermova) a Nové Butovice (dříve Dukelská). Stanice Radlická a Nové Butovice jsou hloubené, stanice Jinonice je ražená. První dvě stanice se velmi málo využívají - stanice Radlická je dokonce druhá nejméně využívaná v celé síti pražského metra. Na konci 80. let zde bylo totiž plánováno sídliště, které se ale po pádu socialismu nevystavělo.

II.B[editovat | editovat zdroj]

Vestibul stanice Českomoravská (v původním projektu pojmenována Antonína Zápotockého)

Dne 22. listopadu 1990 byl otevřen úsek II.B, který k trase přidal 4,4 km trati a 4 nové stanice za Florencí po Českomoravskou. K jeho dokončení byly také odstraněny všechny ideologické názvy stanic v síti metra (na tomto úseku Zápotockého a Hakenova). Vzhledem k úsporným opatřením zavedeným po pádu socialismu nebyly důsledně dokončeny prvky pro ochranu podzemní části trati při jejím ohrožení, což se projevilo při povodních v srpnu 2002.

V.B[editovat | editovat zdroj]

Úsek V.B mezi Novými Butovicemi a Zličínem (5 stanic, délka 5,1 km + Depo Zličín), jehož část je vedena, jako jedena z mála v síti pražského metra, jako nadzemní, byl otevřen 11. listopadu 1994.

IV.B[editovat | editovat zdroj]

Rajská zahrada, atypická povrchová stanice, kde jsou koleje uspořádány nad sebou

Poslední část IV.B, se zprovoznila 8. listopadu 1998, má 6,3 km a vede z Českomoravské na Černý Most. Tento úsek obsahuje 5 stanic, v roce 1998 však zůstávaly nedostavěny stanice Hloubětín a Kolbenova, které byly otevřeny až v letech 1999, resp. 2001. Bylo tomu tak z finančních důvodů; díky zpoždění výstavby dvou stanic se náklady na celý úsek snížily o dvě miliardy . Celá akce s neotevřenými stanicemi byla rychle zpolitizovaná, neboť tehdejší kandidát na primátora Martin Bursík začal veřejnou kritikou tehdejšího primátora Koukala.[2]

Stodůlky – Západní Město (Horka)[editovat | editovat zdroj]

V 80. letech existovaly předběžné záměry například vybudování větve ve směru StodůlkyHorky[3], které počítaly s výstavbou panelových sídlišť.

V souvislosti s plánovanou výstavbou Západního Města se tato odbočka objevila v konceptu územního plánu zveřejněném v listopadu 2009 jako podmínka výstavby tohoto nového sídelního celku. Odbočka o délce 2,0 km má mít jedinou stanici, která je pracovně nazývaná Západní Město, alternativně Horka. Větev má využít již založenou odbočku za stanicí metra Stodůlky. U konečné stanice má být terminál veřejné dopravy s vazbou na Pražský okruh.[4]

Stanice[editovat | editovat zdroj]

← směr Zličín Metro v Praze směr Černý Most
linka A · linka B · linka Clinka D · linka E
     
Zličín Bezbariérový přístupStodůlky Bezbariérový přístupLuka Bezbariérový přístupLužiny Bezbariérový přístupHůrka Bezbariérový přístupNové Butovice Bezbariérový přístupJinoniceRadlickáSmíchovské nádraží Bezbariérový přístupAndělKarlovo náměstíNárodní třída Bezbariérový přístupMůstek ANáměstí RepublikyFlorenc C Bezbariérový přístupKřižíkovaInvalidovnaPalmovkaČeskomoravskáVysočanská Bezbariérový přístupKolbenova Bezbariérový přístupHloubětín Bezbariérový přístupRajská zahrada Bezbariérový přístupČerný Most Bezbariérový přístup

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://jrportal.dpp.cz/DataFTP/JRPortalData/992/20140106/992_linka.pdf
  2. SMRŽOVÁ, Alena; KOHOUT, Tomáš. Carolina - elektronický zpravodajský servis studentů žurnalistiky (č. 308): Volební kampaň vstoupila do poslední části [online]. Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy, 1998-11-13, [cit. 2008-11-12]. Dostupné online.  
  3. MIKSÁNKOVÁ, Alexandra. Výstavba Prahy 1945-1980: Skripta pro průvodce Prahou 2. díl. [s.l.] : Pražská informační služba. MK ČSR 59-013-81. S. 129.  
  4. 6. Koncept Územního plánu hl. m. Prahy (listopad 2009), Odůvodnění. Koncepce dopravní infrastruktury, kap. 6.2 Veřejná doprava osob, str. 183–184

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]