Brandýs nad Labem-Stará Boleslav

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Brandýs nad Labem-Stará Boleslav
Letecký snímek části Brandýs nad Labem

Letecký snímek části Brandýs nad Labem

znak obce Brandýs nad Labem-Stará Boleslavznak

status: město
NUTS 5 (obec): CZ0209 538094
kraj (NUTS 3): Středočeský (CZ020)
okres (NUTS 4): Praha-východ (CZ0209)
obec s rozšířenou působností: Brandýs nad Labem-Stará Boleslav
pověřená obec: Brandýs nad Labem-Stará Boleslav
historická země: Čechy
katastrální výměra: 22,66 km²
počet obyvatel: 17 503 (1. 1. 2013[1])
nadmořská výška: 169 m
PSČ: 250 01
zákl. sídelní jednotky: 22
části obce: 3
katastrální území: 3
adresa městského úřadu: Masarykovo náměstí 1/6
Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, Brandýs nad Labem
250 01 Brandýs n.Labem-St.Bol.1
starosta / starostka: Ing. Ondřej Přenosil
Oficiální web: http://www.brandysko.cz/
E-mail: podatelna@mesto.brandysnl.cz
Brandýs nad Labem-Stará Boleslav na mapě
Brandýs nad Labem--Stará Boleslav
Red pog.png
Brandýs nad Labem-
-Stará Boleslav
Brandýs nad Labem-
-Stará Boleslav, Česko
Zdroje k infoboxu a částem obce

Brandýs nad Labem-Stará Boleslav (německy Brandeis an der Elbe-Altbunzlau) je dvojměsto v okrese Praha-východ, které je přirozeným centrem kraje. Žije zde přes 17 tisíc obyvatel. Obec vznikla v roce 1960 administrativním sloučením Brandýsa nad Labem a Staré Boleslavi a má druhý (mezi městy první) nejdelší úřední název v České republice.[2] Historická jádra Brandýsa nad Labem i Staré Boleslavi jsou od roku 1992 městskými památkovými zónami. Město se rozprostírá po stranách řeky Labe. Ze strany Brandýské vystupují příkré svahy k terase polabské nížiny, v níž vymodeloval hlubokou rokli Vinořský potok vlévající se zde do řeky. Staroboleslavskou stranu tvoří kotlina nivy, která byla v minulosti vyplněna řadou tůní a vedlejších ramen řeky a formovaly ji časté povodně. Na území města a v jeho okolí jsou zachovány a chráněny zbytky původního lužního lesa.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článcích Brandýs nad Labem a Stará Boleslav.

Město vzniklo roku 1960 sloučením do té doby samostatných historicky významných měst Brandýsa a Staré Boleslavi. Zatímco Boleslav je spojena především s osobou sv. Václava, který zde byl roku 935 zavražděn a také s Mariánskou poutní tradicí - Palladiem, jedná se o naše nejstarší poutní místo, Brandýs zažíval dobu své slávy v období Habsburků, kteří zde zvelebili zámek a často zde pobývali.

V roce 1998 se konalo ve Staré Boleslavi místní referendum o osamostatnění.[3] Hlasující se vyjádřili převážně proti rozdělení.[4]

Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti.

V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost města v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Karlín, soudní okres Brandýs nad Labem[5]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Brandýs nad Labem[5]
  • 1868 země česká, politický okres Karlín, soudní okres Brandýs nad Labem[5]
  • 1908 země česká, politický i soudní okres Brandýs nad Labem[6]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Mělník, politický i soudní okres Brandýs nad Labem[7]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Brandýs nad Labem[8]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Brandýs nad Labem[9]
  • 1949 Pražský kraj, okres Brandýs nad Labem[10]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Praha-východ[11]

Rok 1932[editovat | editovat zdroj]

Ve městě Brandýs nad Labem (6 056 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto úřady, živnosti a obchody (výběr):[12]

  • Instituce: okresní úřad, okresní soud, berní správa, berní úřad, důchodkový kontrolní úřad, katastrální měřičský úřad, cejchovní úřad, okresní četnické velitelství, oddíl dělostřeleckého pluku 51, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, dva katolické kostely, kostel československé církve, synagoga, státní reálné gymnázium, izolační nemocnice, chudobinec, sirotčinec, útulna slepých dívek, sbor dobrovolných hasičů, ředitelství státních lesů a statků
  • Živnosti a průmysl: obchodní grémium, společenstvo holičů a kadeřníků, hostinských a výčepníků, obuvníků, oděvních živností, pekařů, řezníků a uzenářů, stavebních živností, truhlářů a soustružníků, cukrářů, kolářů, kovářů a potravních živností, továrna na kávoviny, dva pivovary, továrna na polévkové koření Brandýská cikorka, sladovny, továrna na hospodářské stroje, jatky, dva válcové mlýny, Dražická elektrárna
  • Služby: šest lékařů, tři zubní lékaři, dva zvěrolékaři, pět advokátů, notář, Česká banka, městský biograf, dva geometři, tři hotely (Adria, Černý kůň, Koruna), 14 hostinců, lékárna, tři restaurace (U města Prahy, Průchodská, U Branžovských), vinárna, Městská spořitelna, Záložna občanská, Okresní záložna hospodářská, Spořitelní a záložní spolek pro Brandýs nad Labem, Živnostenská záložna, dva fotoateliery

Ve městě Stará Boleslav (přísl. Houšťka, 4 321 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto úřady, živnosti a obchody (výběr):[13]

  • Instituce: poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, posádkové velitelství, četnická stanice, katolické kostely, klášter, sbor dobrovolných hasičů
  • Živnosti a průmysl: obchodní grémium, společenstvo hostinských a výčepníků, oděvních živností, stavebních živností a různých živností, výroba elektrotechnických potřeb, továrna na kosmetické přípravky, mlýn, pila, dva stavitelé, továrna na hospodářské stroje, dva velkostatky
  • Služby: čtyři lékaři, zvěrolékař, biograf Sokol, fotoateliér, hotel Kufr, 17 hostinců, léčivé lázně Houšťka, lékárna, 2 restaurace, Městská spořitelna, Spořitelní a záložní spolek pro Písek a okolí, dva zubní ateliéry

Památky[editovat | editovat zdroj]

Brandýs nad Labem[editovat | editovat zdroj]

zámek v Brandýse nad Labem

K pamětihodnostem Brandýsa nad Labem patří především zámek na místě gotického hradu z roku 1300(1306). Zámek byl roku 1919 zkonfiskován státem, od roku 1995 pak patří městu. Pod zámkem se nachází mlýn, dále kamenný most z roku 1603 se sochou sv. Jana Nepomuckého a barokní pivovar postavený podle návrhu K. I. Dienzenhofera. Mezi gotické památky patří kostel sv. Vavřince s dochovanou freskovou výzdobou ze 14. století a později barokně přestavěný a také kostel sv. Petra. Z doby renesanční pochází katolický farní kostel Obrácení sv. Pavla, původně sbor Jednoty bratrské, postavený Matteo Borgorellim v letech 15411542, některé obytné domy na náměstí, a hlavně katovna s psaníčkovými sgrafity.

Z barokních staveb lze jmenovat například děkanství a zvonici u katolického kostela z roku 1773. Mezi jeden z nejstarších u nás patří židovský hřbitov založený již roku 1568.

Stará Boleslav[editovat | editovat zdroj]

Kostel Nanebevzetí Panny Marie, západní průčelí

Stará Boleslav je spojená se svatováclavskou tradicí. Nachází se zde románská bazilika sv. Václava založená spolu s kolegiátní kapitulou roku 1039 knížetem Břetislavem I. s kryptou sv. Kosmy a Damiána v místech, kde byl podle tradice sv. Václav zavražděn a původně pohřben. Jedná se o nejstarší křesťanské poutní místo v Česku.

Vedle stojí románský kostel sv. Klementa s výjimečnými románskými freskami ze 3. čtvrtiny 12. století, nejstarší v Čechách. Dalším významným poutním chrámem je kostel Nanebevzetí Panny Marie postavený na počátku 17. století podle návrhu G. M. Fillipiho, ve kterém je uchováváno Palladium země České, uctívaný milostný obraz Madony. Nedaleko Mariánského kostela se nachází kaple blahoslaveného Podivena, postavená podle návrhu K. I. Dientzenhofera roku 1738 na místě, kde měl být Podiven, sluha sv. Václava, umučen.

Městská brána je pozůstatkem středověkého opevnění z počátku 10. resp. 2. poloviny 14. století. Nachází se zde řada barokních budov: Jezuitská kolej z 2. poloviny 17. století, budova proboštství z let 17281734 či budova kapitulního děkanství z let 17101712. Kostely sv. Václava a kostel Nanebevzetí Panny Marie jsou národními kulturními památkami.

Kultura[editovat | editovat zdroj]

Každoročně na svátek sv. Václava probíhá ve Staré Boleslavi Národní svatováclavská pouť. Jedná se o největší oficiální oslavu státního svátku 28. září - Dne české státnosti. Ta vrcholí slavnostní bohoslužbou na Mariánském náměstí, kterou celebrují čeští a moravští biskupové. Po celý den je připraven bohatý duchovní i kulturní program. V roce 2009 se pouti zúčastnil papež Benedikt XVI.. Ten navštívil nejdříve místo mučednické smrti sv. Václava baziliku sv. Václava a poté celebroval bohoslužbu pro více než 50 000 věřících.

Mezi významné tradiční akce, které se ve městě pořádají patří festival Hopsa hejsa do Brandejsa s řadou hudebních a divadelních představení, ukázkami, exhibicemi, soutěžemi pro děti, pouťovými atrakcemi a dalším bohatým programem pro všechny bez rozdílu věku. Akci, která každoročně přiláká kolem 10 000 návštěvníků pořádá od roku 1998 Brandýské kulturní sdružení.

V oblasti rockové hudby patří k brandýskému koloritu místní skupina Diogenes, která v regionu působí nepřetržitě již od roku 1986. Za tu dobu zde odehrála přes 300 koncertů a rockových zábav.[zdroj?]

Od roku 2009 zde působí a na domácí scéně vystupuje nadějná Ska-rocková kapela Interpret neznámý, která se za svou nedlouhou existenci může pochlubit hraním s českou Ska legendou Sto Zvířat, nebo vydáním desky Pani z Pryže.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Rodáci[editovat | editovat zdroj]

Osobnosti spjaté s městem[editovat | editovat zdroj]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Dopravní síť[editovat | editovat zdroj]

  • Pozemní komunikace
    • Okolo města vede rychlostní silnice R10 s exity 9 a 14.
    • Městem procházejí silnice: (okružní)101 Říčany - Úvaly - Brandýs nad Labem - Neratovice - Kralupy nad Vltavou - Kladno - Unhošť - Jesenice, silnice 331 Nymburk - Lysá nad Labem - Stará Boleslav - Záboří - (Mělník) a silnice 610 Praha-Kbely - Brandýs n.L.-Stará Boleslav - Benátky nad Jizerou - Mladá Boleslav - Turnov (původní silnice před R10).
  • Železnice
    • Městem procházejí dvě železniční tratě, každá po jednom břehu Labe. Po pravém břehu je to trať 072 Lysá nad Labem - Ústí nad Labem, po levém břehu Labe trať 074 Čelákovice - Neratovice.
    • Železniční trať 072 Lysá n.L. - Stará Boleslav - Mělník - Litoměřice - Ústí n.L. západ je dvoukolejná elektrizovaná celostátní trať zařazená do evropského železničního systému, doprava na ní byla zahájena roku 1874. Na trati leží železniční stanice Stará Boleslav.
    • Železniční trať 074 Čelákovice - Brandýs nad Labem - Neratovice je jednokolejná regionální trať. Na úseku z Brandýsa nad Labem do Čelákovic byla doprava zahájena roku 1882, v úseku do Neratovic byla doprava zahájena roku 1899. Na trati leží železniční zastávka Brandýs nad Labem zastávka, železniční zastávka Brandýs nad Labem-Zápská a železniční stanice Brandýs nad Labem.

Veřejná doprava 2011[editovat | editovat zdroj]

  • Autobusová doprava
    • Příměstské autobusové linky vedly z města do těchto cílů: Bělá pod Bezdězem, Čelákovice, Kostelec nad Labem, Mělník, Mladá Boleslav, Mnichovo Hradiště, Neratovice, Praha, Úvaly (dopravci ČSAD Střední Čechy, a. s. a TRANSCENTRUM bus s. r. o.).
  • Železniční doprava
    • Po trati 072 jezdilo velké množství nákladních vlaků, 8 párů rychlíků Kolín - Ústí nad Labem a 10 párů osobních vlaků v pracovních dnech, o víkendech 7 párů rychlíků a 8 párů osobních vlaků.
    • Po trati 074 mezi Brandýsem nad Labem a Čelákovicemi v pracovních dnech jezdilo 19 párů osobních vlaků, o víkendech 17 párů osobních vlaků. Mezi Brandýsem nad Labem a Neratovicemi jezdilo v pracovních dnech 14 párů osobních vlaků, o víkendech 9 párů osobních vlaků.

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Další fotografie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2013 [online]. Český statistický úřad, 30. 4. 2013. Dostupné online.  
  2. http://www.brno.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/zajimavosti_nazvu_obci_v_ceske_republice
  3. Adéla Poláková, Josef Trčka: Brandýs nad Labem–Stará Boleslav, iHNed.cz, 4. 2. 2004
  4. Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, informace o městě, brandýsko.cz, nedatováno, přístup v lednu 2010
  5. a b c Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  6. Vyhláška ministerstva vnitra č.193/1908
  7. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  8. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  9. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.
  10. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.
  11. Zákon č. 36/1960 Sb.
  12. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 73-74. (česky a německy)
  13. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1585-1586. (česky a německy)

Související články[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BOHÁČOVÁ, Ivana (ed.): Stará Boleslav. Přemyslovský hrad v raném středověku, Mediaevalia archaeologica 5, Praha 2003
  • PÁTROVÁ Karin: Stará Boleslav a její místo v českých církevních dějinách, Brandýs nad Labem-Stará Boleslav 2009
  • PRÁŠEK, Justin Václav: Okres Brandejs nad Labem I.-III., Praha 1908-1913 / 2007-2008
  • ŠITTLER, Eduard; PODLAHA, Antonín. Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu Karlínském. Praha : Archeologická komise při České Akademii císaře Františka Josefa pro vědy..., 1901. Dostupné online.  
  • RYNEŠ, Václav: Palladium země české, Praha 1948
  • ŠORM, Antonín: Pověsti o českých zvonech. Praha 1926.
  • ŠPŮREK, Stanislav: Stará Boleslav, Praha 1938

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]