Brandýs nad Labem

Brandýs nad Labem
Brandýs nad Labem
charakter sídla:	město
domů:	1961
PSČ:	250 01
součást obce:	Brandýs nad Labem-Stará Boleslav
okres:	Praha-východ
historická země:	Čechy
zeměpisná šířka:	50° 11' 22" s. š.
zeměpisná délka:	14° 40' 2" v. d.
nadmořská výška:	169 m
Brandýs nad Labem
Zdroje k infoboxu a částem obce

Brandýs nad Labem (něm. Brandeis an der Elbe) je bývalé samostatné město v okrese Praha-východ, od roku 1960 jedna z částí souměstí Brandýs nad Labem-Stará Boleslav. Historické jádro města je od roku 1992 městskou památkovou zónou. Město se nachází na vyvýšené terase nad řekou Labe, v níž vymodeloval hlubokou rokli se strmými srázy Vinořský potok vlévající se zde do řeky.

Historie

Zdejší přechod řeky byl významný již od raného středověku, procházela tudy významná zemská cesta z Prahy směrem na sever.

Starší než samotný Brandýs byla jižně ležící ves Hrádek, kde se také nacházely dva kostely. Ta patřila kolegiátní kapitule v Sadské (později u sv. Apolináře v Praze), která měla také podací právo k farnímu kostelu sv. Petra. Po husitských válkách se dostává do majetku brandýských pánů a roku 1559 byl sloučen s Brandýsem.

Samotné městečko Brandýs bylo vysazeno někdy na přelomu 13. a 14. století pány z Michalovic, kteří drželi jak část nedaleké Staré Boleslavi tak Boleslav Mladou. První písemná zmínka o něm pochází z roku 1304, kdy se zmiňuje trhová ves Brandýs s mostem a kostelem. U ní zřídili v místech dnešního zámku majitelé panství tvrz, pokud tato již nestála. V 2. polovině 14. století zde bylo zřízeno děkanství. Během husitských válek město dobyli a dočasně ovládali celou oblast pražané.
V letech 1468 – 1493 držel panství Jan Tovačovský z Cimburka, který sem přemístil správní centrum panství a k tomuto účelu také přestavěl tvrz na reprezentativnější sídlo. Skrze jeho manželku Johanku z Krajku provdanou podruhé za Jana ze Šelmberka, která dala městu některé výsady, od krále Vladislava Jagelonského obdržela pro město roku 1503 znak a pokračovala v přestavbě tvrze v pozdně gotickém slohu, přešlo panství na původně rakouský rod Krajířů z Krajku. Ve zvelebování sídla pak pokračoval její syn, stejně jako ona horlivý přívrženec jednoty bratrské Konrád Krajíř z Krajku, jemuž však bylo panství za účast na povstání proti císaři Ferdinandu I. r. 1647 skonfiskováno. Panství i město se od této doby stává majetkem královským a příležitostným venkovským rezidenčním sídlem panovníků.

Období značného rozkvětu a slávy zažíval Brandýs za císaře Rudolfa II., který zde často pobýval. Ten také 5. října 1581 povýšil Brandýs na královské komorní město. Již roku 1508 obdrželo město budovu na náměstí pro sklad soli, v níž byla záhy zřízena radnice a přistavěna věž. Budova prošla mnoha úpravami (1742), (1839), na počátku 20. století přestavěna do secesní podoby a roku 2009 obdržela novou přístavbu. Novodobá freska na průčelí zpodobuje akt povýšení města Rudolfem II. Od 1. poloviny 16. století sídlila ve městě také významná židovská obec, vzrůstající až do 19. století, kdy tvořila 6% obyvatel. Zdejší židovský hřbitov patří k nejstarším u nás.

Městu se nevyhnuly ani válečné útrapy a požáry. Nejtěžší zkouškou byla třicetiletá válka, kdy byl zámek obsazen Sasy i Švédy a město bylo pustošeno. Největší požár postihl Brandýs roku 1828, kdy shořela valná část domů včetně židovské synagogy.

Roku 1813 se na brandýském zámku sešli tři panovníci: rakouský císař František I., pruský král Vilém III. a ruský car Alexandr I., aby tu připravovali úder proti Napoleonovi I. Od poloviny 18. století vznikaly ve městě manufakturay a továrny a spolu s nimi se rozvíjely i komunikace. Koncem 19. století byla zprovozněna železnice z Čelákovic do Neratovic (trať č. 074) a z Lysé nad Labem do Ústí nad Labem (trať č. 072).

V Brandýse nad Labem vykonával vojenskou službu i poslední rakouský císař i český král blahoslavený Karel I.. Narodili se zde veslař Ondřej Synek či sériový vrah Oto Biederman.

Památky

Radnice v Brandýse

• zámek
• mlýn v podzámčí - se svými jedenácti mlýnskými koly patřil k největším v Čechách
• kamenný most z roku 1603 se sochou sv. Jana Nepomuckého
• barokní pivovar postavený K. I. Dienzenhoferem
• kostel sv. Vavřince - gotická památka s dochovanou freskovou výzdobou ze 14. století, později barokně přestavěný
• gotický kostel sv. Petra
• renesanční katolický farní kostel Obrácení sv. Pavla - původně sbor Jednoty bratrské, postavený Matteo Borgorellim v letech 1541–1542
• některé obytné domy na Masarykově náměstí
• katovna s psaníčkovými sgrafity
• renesanční tzv. Arnoldinovský dům na náměstí, dnes budova muzea
• barokní děkanství a zvonici u katolického kostela z roku 1773
• židovský hřbitov založený roku 1568, jeden z nejstarších u nás

• Obnovený pomník prezidenta Masaryka před budovou Gymnázia

Pověsti

Zvony z Klecan byly zapůjčeny do Brandýsa nad Labem k příležitosti vysvěcení tamního kostela sv. Václava. Zvony se však v noci vracely zpět do své obce. Při letu si zpívaly: „Hou - hou! Klecanské zvony jdou! Jdou - jdou!“ Když letěly přes Labe, jel po mostě bezbožný kočí, jemuž se bič zapletl do srdce jednoho ze zvonů. Kočí zlostně zaklel, zvony smutně zapěly: „Jdou! Jdou! Nedojdou!“ a zapadly do tůně. Jednoho dne tam pradlena máchala prádlo a jeden zvon se jí do něj zachytil. Pradlena netušila, co jí to drží, a tak vykřikla a zvon se potopil navždy. Dodnes je prý v korytě starého Labe v tůni pod jezem možno vidět na dně zvony nebo při úplňku slyšet jejich smutné vyzvánění: „Jdou! Jdou! Nedojdou!“

Umělci

• Leo Vaniš, výtvarný umělec a spisovatel, působil zde v letech 1999-2006, debutoval v zdejším muzeu expozicí ilustrací, strávil zde studijní léta. Vanišova tvorba je ovlivněna Polabím.
• Jeho otec - pražský univerzitní výtvarník Leo Vaniš zde vyučoval řadu let na tehdejším Pedagogickém institutu malbu.
• Zuzana Čížková - sochařka a malířka, v Brandýse nad Labem vyrůstala a v letech 2005-2011 měla ve Staré Boleslavi svůj ateliér.

Vývoj počtu obyvatel mezi lety 1713 a 1991

1713	1843	1921	1931	1947	1950	1991
761	2 416	5 031	6 066	6 904	6 121	10 862

Externí odkazy

Souřadnice: 50°11′22″ s. š., 14°40′2″ v. d.

• Oficiální stránky města
• Informační centrum pro turisty Brandýs nad Labem – Stará Boleslav
• Informační portál a zpravodaj města
• Stránky o arc. Ludvíku Salvátorovi – majiteli Brandýského panství
• Národní svatováclavská pouť ve Staré Boleslavi

Literatura

• PRÁŠEK, Justin Václav: Brandejs nad Labem, město, okres, panství, I.-III. 1908-1913 / 2007-2008
• ŠITTLER, Eduard; PODLAHA, Antonín. Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu Karlínském. Praha : Archeologická komise při České Akademii císaře Františka Josefa pro vědy..., 1901. Dostupné online. - kapitola Brandýs nad Labem, s. 123-154.  

Reference

• Historie města
• Historie zámku