Židovská obec

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Razítko ŽNO Hartmanice, zhruba 2. pol 19. století

Židovská obec (hebrejsky קהילה‎‎ kehila) je v dnešní době podle právního řádu České republiky evidovaná právnická osoba založená náboženskou organizací. Židovská obec je nejmenší správní jednotkou židovské komunity v zemi, sdružuje občany židovského vyznání nebo židovského původu (viz Kdo je Žid) v daném městě a přilehlých oblastech a zajišťuje řádný chod života svých členů v záležitostech náboženských, kulturních a sociálních. Zastřešující náboženskou organizací („církví“) je Federace židovských obcí v ČR (FŽO).

Vznik[editovat | editovat zdroj]

Pojem „obec“ se začal užívat od 13. století (viz Čtvrtý lateránský koncil), kdy byli Židé nedobrovolně nuceni žít odděleně od křesťanského obyvatelstva v tzv. ghettech a tyto územní celky pak skutečně tvořily uzavřenou obec - kehilu. Ta byla téměř nezávislá v otázkách vnitřní správy (např. zasedal rabínský soud, který měl soudní pravomoc, nezávislá v oblasti některých řemesel, např. souvisejících se stravováním). Ve většině zemí byli Židé vlastněni jako majetek a kontrolováni přímo panovníkem, nepodléhali proto alespoň teoreticky místním soudům. V určitých dobách a oblastech byla Židům udělena i rozsáhlá autonomie, jak právní, tak majetková (např. ve středověkém Španělsku nebo v Polsku a tzv. Pásu osídlení. Institut obce přetrval v modifikované podobě i zrušení ghett na území českých zemí v r. 1781 až dodnes.

Novodobý význam[editovat | editovat zdroj]

Po zrušení ghett v druhé polovině 18. století bylo Židům dovoleno se svobodně stěhovat do křesťanských částí měst, vykonávat jiná zaměstnání, vlastnit půdu atp., zároveň ale židovským obcím byla odebrána soudní pravomoc a zanikla řada institucí s obcemi dříve spojených (např. Bejt din) nebo bylo jejich pole působnosti velmi omezeno, většinou pouze na otázky náboženské a týkající se rituálního práva, nikoli na otázky civilní a trestní, ve kterých židovské obce podléhaly stejně jako ostatní církevní organizace občanskému zákonu. Z tohoto důvodu byla ustanovena náhrada, tzv. židovská náboženská obec (ŽNO), která dále působila v daném místě a starala se zejména o náboženský život obyvatel té které obce (teď již ve smyslu residenčním).

Struktura obce[editovat | editovat zdroj]

V České republice je židovská obec fixována vždy na konkrétní oblast, ve které působí. Obec má svou vlastní právní subjektivitu a její hlavou je předseda. Některé obce mají rabína, většina nikoli. Pokud je rabínů a fungujících synagog v daném městě více, je volen vrchní rabín. V České republice se toto týká pouze Prahy, která je jediným městem, kde se nachází více než jedna fungující synagoga. Nemá-li židovská obec žádného rabína, vykonává jeho funkce vrchní zemský rabín, případně jeho zástupce.[1]

Židovské obce v České republice dnes[editovat | editovat zdroj]

Podle posledního sčítání obyvatel mají židovské obce v České republice kolem 3000 členů (více než polovinu tvoří členové pražské židovské obce). Toto číslo nezahrnuje pravděpodobně všechny členy obcí a nezahrnuje ani všechny občany splňující kritéria pro přijetí do židovských obcí. Celkový odhad počtu Židů v ČR se odhaduje zhruba mezi 5000 a 15000.[zdroj?]

V České republice je deset fungujících židovských obcí:

Kromě těchto obcí existují i další občanská sdružení, která se zaměřují na náboženskou činnost, avšak nejsou formálně vymezena jako židovské obce. Některá z nich jsou začleněna do struktury Federace židovských obcí v ČR jako tzv. přidružené organizace.

Jiné židovské organizace[editovat | editovat zdroj]

O ostatní, např. kulturní vyžití se staraly různé židovské kulturní a sportovní organizace, kterých bylo - zejména do druhé světové války - velmi mnoho. Za zmínku stojí např. Makabi, ŽSK Hagibor, Hakoach aj.

Židovské časopisy a média[editovat | editovat zdroj]

Židovské obce ve světě[editovat | editovat zdroj]

V západním, především anglosaském prostředí je struktura obcí odlišná. Základní a nejmenší jednotkou není město, ale kongregace, sdružená kolem jedné synagogy. Kongregací může být v jednom městě celá řada a mohou patřit k různým formám judaismu, od ortodoxní, přes konzervativní, až po liberální. Kongregace se většinou podle své příslušnosti ke směru sdružují do dalších zastřešujících organizací, v USA je to např. United Synagogues of America nebo Rabbinical Assembly of America. Nejvyšší organizací amerických obcí všech denominací je American Jewish Congress - Americký židovský kongres, evropských pak European Jewish Congress - Evropský židovský kongres. Nejvyšší světovou organizací zastřešující veškeré židovské obce, komunity a kongregace ve světě je World Jewish Congress - Světový židovský kongres.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Čl. 8 odst. 3 Statutu Federace židovských obcí v České republice. Dostupné online

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • WINTER, Zikmund. Kulturní obraz českých měst : Život veřejný v 15. a 16. věku : mezi roky 1420-1620. Svazek první. Praha : Matice česká, 1890. Dostupné online. Kapitola O Židech, s. 171-211.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]