Velvary

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Velvary
Velvary, letecký pohled od jihovýchodu

Velvary, letecký pohled od jihovýchodu

znak obce Velvaryvlajka obce Velvaryznakvlajka

status: město
NUTS 5 (obec): CZ0203 533041
kraj (NUTS 3): Středočeský (CZ020)
okres (NUTS 4): Kladno (CZ0203)
obec s rozšířenou působností: Slaný
pověřená obec: Velvary
historická země: Čechy
katastrální výměra: 18,09 km²
počet obyvatel: 2 980 (1. 1. 2012[1])
nadmořská výška: 188 m
PSČ: 273 24
zákl. sídelní jednotky: 6
části obce: 4
katastrální území: 3
adresa městského úřadu: náměstí krále Vladislava 1
starosta / starostka: Ing. Jitka Linhartová
Oficiální web: http://www.velvary.cz
E-mail: el.podatelna@velvary.cz
Velvary na mapě
Velvary
Red pog.png
Velvary
Zdroje k infoboxu a částem obce

Velvary jsou město v okrese Kladno, 7 km severozápadně od Kralup nad Vltavou a 25 km severozápadně od Prahy. Město se rozkládá na pravém břehu Bakovského potoka, při jeho soutoku s Červeným potokem. Ke dni 3. 7. 2006 zde žilo 2 936 obyvatel. Historické jádro města je městskou památkovou zónou.

Místní části[editovat | editovat zdroj]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o Velvarech pochází z roku 1282.

Vznik jména Velvary uvádí kronikář Václav Hájek z Libočan do souvislosti s bojem proti Maďarům. Maďarský vojevůdce měl v noci sen, jak mu nějaký muž podává střídku chleba. Pojmenoval proto město střídka chleba, což je maďarsky Belvar a počeštěno to znělo jako Velvar. Podle jiné domněnky je název odvozen od slova var, což ve staré češtině znamenalo obydlený dům. A vyskytl se i názor, že šlo o obec velvarů, tedy lidí, kteří mnoho vařili. Slovo var však nejpravděpodobněji označovalo místa, kde ze země vyvěrají prameny.

Obec povýšil Velvary král Vladislav na královské město podruhé v roce 1482. Podruhé proto, že na začátku roku 1482 postihl město Velvary velký požár, při kterém shořely všechny písemné doklady o tom, že Velvary byly královským městem již jednou jmenovány. Velvary tak získaly právo vařit pivo, pořádat trhy a opevnit se hradbami, což také vzápětí udělaly.

Město Velvary bylo opevněno hradbami a vstup byl možný čtyřmi branami. Pražskou branou, kterou vystavěl na jižní straně náměstí za purkmistra Jiřího Mydláře v roce 1580 stavitel Bartoloměj Vlach. Roudnickou branou, která byla v roce 1841 z neznámých důvodů zbourána. A bránou Malovarskou, na jejímž místě později vznikla renesanční brána Slánská. Slánská brána byla později zbourána na příkaz paní hraběnky, které prý stínila do zahrady. Chržínskou bránu tvořila vlastně jenom vrata mezi dvěma zděnými pilíři. Dodnes se zachovala jen brána Pražská. Vedle Roudnické brány bývala Panská hospoda.

Roku 1864 vznikl v domě v Pražské ulici Sbor dobrovolných hasičů, jeden z prvních v Čechách. V roce 1882 byl zahájen provoz na železniční trati Kralupy – Velvary. Kolem roku 1900 zde začal vznikat průmysl, zejména výroba nábytku, které se však po roce 1990 silně omezila.

Až do poloviny 19. století bylo městečko důležitou zastávkou na staré cestě z Prahy do Saska.

Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti.

V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Slaný, soudní okres Velvary[2]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Velvary[2]
  • 1868 země česká, politický okres Slaný, soudní okres Velvary[2]
  • 1913 země česká, kraj Praha, politický okres Kralupy nad Vltavou, soudní okres Velvary[3]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Mělník, politický okres Kralupy nad Vltavou, soudní okres Velvary[4]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Kralupy nad Vltavou, soudní okres Velvary[5]
  • 1945 země česká, politický okres Kralupy nad Vltavou, soudní okres Velvary[6]
  • 1949 Pražský kraj, okres Kralupy nad Vltavou[7]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Kladno[8]

Rok 1932[editovat | editovat zdroj]

V městě Velvary (2365 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody (výběr):[9]

Instituce:
okresní soud, berní úřad, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, četnická stanice, kostely 3 katol., metod., synagoga, okresní chudobinec, sbor dobrovolných hasičů

Průmysl a živnosti:
továrna na brousící kotouče Ostrit, cihelna, 2 cukráři, cukrovar, 2 hodináři, hospodářské skladištní družstvo, hospodářské strojní družstvo, knihař, výroba ledku, 3 mlýny, výroba přístrojů, stavební družstvo, škrobárna

Služby:
3 lékaři, 2 zvěrolékaři, 2 advokáti, notář, 4 autodopravci, biograf Sokol, fotoateliér, 12 hostinců, 2 kapelníci, lékárna, Městská spořitelna, Okresní hospodářská záložna, Rolnická záložna, Živnostenská záložna, zubní ateliér

V obci Ješín (549 obyvatel, samostatná ves se později stala součástí Velvar) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[10]

cihelna, družstvo pro rozvod elektrické energie v Jišíně, holič, 2 hostince, kolář, půjčovna mlátiček, obuvník, 7 rolníků, řezník, 3 obchody se smíšeným zbožím, trafika, zámečník

V obci Velká Bučina (přísl. Malá Bučina, 374 obyvatel, samostatná ves se později stala součástí Velvar) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[11]

2 hostince, kolář, kovář, krejčí, družstevní sběrna mléka, obuvník, pokrývač, 3 obchody se smíšeným zbožím, Spořitelní a záložní spolek pro obec Velká Bučina, trafika

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek ve Velvarech.
  • Kostel sv. Kateřiny ze 14. století je gotický, jednolodní s jednou věží. Byl upraven roku 1478 mistrem Linhartem, znovu po požáru 1580 a koncem 17. století P. I. Bayerem. Roku 1929 skončila důkladná oprava a regotizace. Uvnitř má síťovou klenbu a renesanční kruchtu s emporou na sloupových arkádách. Vnitřní zařízení je barokní, v kostele je pozdně gotická Madona (kolem 1510). Severně od kostela (naproti věži) je jednoduchá nízká zvonice. Na severní stěně kostela je mramorová náhrobní deska z roku 1588 a socha sv. Josefa od E. A. Střebského z roku 1745.[12]
  • Pražská brána, postavená roku 1580 snad na starších základech mistrem Bartolomějem Vlachem a opravená romu 1701 (znaky na jižní straně). Je čtverhranná, třípatrová s postranním točitým schodištěm.[13]
  • Paládium Panny Marie staroboleslavskébarokní pískovcový vysoký reliéf z roku 1674.
  • Kostel sv. Jiří
  • Špitál u kostela sv. Jiří
  • Barokní radnici postavil v letech 1721-1724 stavitel Volf a po roce 1795 ji upravil Ignác Palliardi.
  • Mariánský sloup na náměstí krále Vladislava postavil v letech 1716-1719 František Tollinger z Litoměřic a kameník Antonín Falke. Na vrcholu je socha Panny Marie, dole na nárožích jsou sochy sv. Václava, sv. Prokopa a sv. Šebastiána. Sloup byl postaven na poděkování, že morová epidemie roku 1713 skončila.[14]
  • Goticko-renesanční hřbitovní kostel sv. Jiří dal postavit bohatý měšťan Jiřík Pechar, zv. Dryáčník v letech 1613-1616 pod vedením B. Santiniho. Na severní straně má renesanční portál a uvnitř barokní zařízení.[15]
  • Dům čp. 57 na náměstí, zvaný u Dryjáků, z doby kolem 1600 s mohutným pozdně renesančním kamenným portálem a mansardovou střechou.
  • Další měšťanské domy ze 17.-18. století, zejména na náměstí.
  • Přírodní památka Pod Šibenicí, louka s výskytem slanomilných rostlin, v údolí Vranského potoka severně od města při silnici do Miletic.
  • Lípa u Horova mlýna, památný strom u samoty jihozápadně od města
  • Lípy u sv. Trojice, trojice památných stromů u kapličky a pramene pod osadou Radovič, vjv. od města

Muzea[editovat | editovat zdroj]

  • V Městském muzeu, jež v roce 2002 oslavilo 70. výročí zpřístupnění svých sbírek veřejnosti, si můžete prohlédnout stálou expozici, představující historii města Velvary a jeho okolí. Ve vitrínách jsou ukázky archeologických nálezů od starší doby kamenné po raný středověk, najdete zde doklady o vývoji města od 13. století do roku 1918, ukázky historického nábytku a odívání z 19. století,

Zajímavosti a pověsti[editovat | editovat zdroj]

  • K Panské hospodě se s největší pravděpodobností váže vznik písně Ó Velvary. Podle místní tradice stála u jejího zrodu událost z přelomu ledna a února roku 1591, kdy byla v Panské hospodě Jáchymovi z Bílé odcizena truhla s 996 tolary. Málokdo dnes ví, že spor, jestli mu byly peníze odcizeny, nebo zda je propil, se táhl mnoho let a dědil se z generace na generaci. A proto píseň Ó Velvary nesložil Jáchym z Bílé, ale až některý z jeho potomků.
  • Zvon pro hřbitovní kostel sv. Jiří byl odlit v Nabdíně. Před litím přišlo několik dívek z Černuce a vhodily hrst stříbrných mincí do roztavené zvonoviny, aby tak zlepšily hlas zvonu. Jedna z mincí se nerozpustila, ale zůstala zalita na povrchu zvonu.
  • Další z povídek a pověstí o Velvarech pochází z doby, kdy se stavěl Karlův most. Na stavbu Karlova mostu se totiž vozila vajíčka, která se prý přidávala do malty, ze všech obcí, které byly někde poblíž. Velvaráci vymysleli, že je povezou uvařená natvrdo, aby se jim po cestě nerozbila. Když s tímto nákladem dojeli na Karlův most, zjistili že vajíčka uvařená natvrdo se do malty přidávat nedají. A proto se dodnes Velvarákům říká tvrdovaječníci.

Znak[editovat | editovat zdroj]

Znak města
Znak města

Kdy byl znak městu udělen se neví. Na nejstarší pečeti s latinským nápisem *S*ecretum**d*welwar, která podle typu písma pochází z poloviny 15. století, je zobrazen lev zepředu, držící tlapami dvě věže. Od poloviny 16. století máme pak na pečetích doložen v podstatě dnešní vzhled znaku. Jeho definitivní podobu měl dotvořit v roce 1607 správce velvarské školy Pavel Raphigius Litomyšlský, když namaloval do městské knihy Liber memorabilium et contractum barevný znak města a písař Štěpán Peristerius jej doplnil latinskou a českou básní, v nichž vysvětluje význam barev a figur. Na červeném štítě stojí na nízkém kvádrovém soklu dvě dvoupatrové věže s okny, nárožními věžičkami a valbovými střechami. Mezi věžemi stojí na soklu stříbrný vztyčený lev se zlatými drápy, červeným jazykem a zlatou korunou. Předními tlapami se dotýká pravé věže, jako by ji přidržoval. Jeho jednoduchý velmi dlouhý ocas ovíjí zezadu levou věž a jeho konec je propletený dolním oknem. Toto propletení je připisováno až Raphigiovi a písař Peristerius je v české básni vysvětluje takto: „Co znamená lev za ohon k věžím vázaný? Řeknu ti to: Totě odznak vedle práva; město mocného krále zasluhuje královského znamení. Vezdy bylo královské. Proto lev k věžím jest přivázán, aby krále od nich neodloučil.“

Výše uvedené doklady jednoznačně vyvracejí názor, že Velvary nejprve užívaly jako erbu císařského orla a současný znak jim byl udělen v roce 1621. Podle dnešní literatury o městských erbech jsou rovněž nesprávné novodobé úpravy erbu jako cimbuří mezi věžemi, zelený trávník pod nimi i dvojitý ocas lva.

Významné osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

  • Dopravní síť
    • Pozemní komunikace
Okolo města vede silnice 16 v úseku Slaný - Mělník.
Městem prochází silnice 240 v úseku Kralupy nad Vltavou - Velvary - Roudnice nad Labem.
Z města vychází silnice 616 Velvary - Podhořany.
    • Železnice
Město Velvary leží na železniční trati 111 z Kralup nad Vltavou do Velvar. Jedná se o jednokolejnou regionální trať, doprava byla zahájena v roce 1882.
Na území obce leží koncová dopravna Velvary a mezilehlá zastávka Velká Bučina.
  • Veřejná doprava 2011
    • Železniční doprava
Po trati 111 jezdilo denně 16 párů osobních vlaků z Kralup nad Vltavou.
    • Autobusová doprava
Z města vedly autobusové linky do těchto cílů: Brandýsek, Kladno, Kralupy nad Vltavou, Mladá Boleslav, Praha, Slaný, Vraný.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • KUČA, Karel. Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku / 8. díl V-Ž. Praha : Libri, 2011. 896 s. ISBN 978-80-7277-410-4.  
  • Poche, Emanuel (red.), Umělecké památky Čech IV. Praha: Academia 1982. Heslo Velvary, str. 209-213.
  • Zap, Karel Vladislav. Velvary. In: Památky archeologické a místopisné 1862, str. 24 – 26.
  • Ottův slovník naučný, heslo Velvary. Sv. 26, str. 534

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2012 [online]. Český statistický úřad, 31.5.2012. Dostupné online.  
  2. a b c Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  3. Vyhláška ministerstva vnitra č. 226/1913 Sb.
  4. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  5. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  6. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.
  7. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.
  8. Zákon č. 36/1960 Sb.
  9. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1831-1832. (česky a německy)
  10. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 497. (česky a německy)
  11. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1817. (česky a německy)
  12. Emanuel Poche, Umělecké památky Čech IV. str. 210.
  13. E. Poche, Umělecké památky Čech IV. str. 209.
  14. E. Poche, Umělecké památky Čech IV. str. 213.
  15. E. Poche, Umělecké památky Čech IV. str. 212.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu