Vraný

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Vraný
Slánská (Dolejší) brána, symbolický vjezd do městečka od východu

Slánská (Dolejší) brána, symbolický vjezd do městečka od východu

znak obce Vranývlajka obce Vranýznakvlajka

status: městys
NUTS 5 (obec): CZ0203 533068
kraj (NUTS 3): Středočeský (CZ020)
okres (NUTS 4): Kladno (CZ0203)
obec s rozšířenou působností: Slaný
pověřená obec:
historická země: Čechy
katastrální výměra: 17,00 km²
počet obyvatel: 791 (31. 12. 2007)
nadmořská výška: 290 m
PSČ: 273 72 až 273 73
zákl. sídelní jednotky: 3
části obce: 3
katastrální území: 3
adresa úřadu městyse: Vraný 9
27373 Vraný u Slaného
starosta / starostka: Ing. Miroslav Zázvorka
Oficiální web: http://www.mestysvrany.cz
E-mail: ouvrany@volny.cz
Vraný na mapě
Vraný
Red pog.png
Vraný
Zdroje k infoboxu a částem obce

Městys Vraný se nachází v okrese Kladno, kraj Středočeský. Rozkládá se asi dvacet tři kilometrů severně od Kladna a třináct kilometrů severozápadně od města Slaný. Ke dni 31. 12. 2007 zde žilo 791 obyvatel.

Části obce[editovat | editovat zdroj]

Historie[editovat | editovat zdroj]

K roku 1341 se na Vraném připomíná první známý držitel, vladyka Bedřich z Vraného (Friderico de Wraneho), jehož rod (vladykové z Vraného, potomci pánů z nedalekého Žerotína) držel část vsi podle první zmínky už určitě roku 1228 a ještě v následujících desetiletích až do začátku patnáctého století.[1] Od roku 1434 bylo Vraný v majetku Zajíců z Házmburka. Na žádost Jana Zajíce z Házmburka byla vesnice povýšena na městečko králem Vladislavem II. 4. dubna 1513. Dne 14. května 1538 udělil král Ferdinand I. Vranému podnes užívaný znak. Poslední feudálním vlastníkem Vraného byla od roku 1706 Metropolitní kapitule sv. Víta na Pražském hradě.

Od 10. října 2006 byl obci vrácen status městyse.[2]

Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti.

V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost městyse v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Slaný[3]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Slaný[3]
  • 1868 země česká, politický i soudní okres Slaný[3]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Kladno, politický i soudní okres Slaný[4]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Slaný[5]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Slaný[6]
  • 1949 Pražský kraj, okres Slaný[7]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Kladno[8]

Rok 1932[editovat | editovat zdroj]

V městysi Vraný u Peruce (965 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, četnická stanice, katol. kostel, chudobinec) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[9]

lékař, bednář, biograf Sokol, 2 obchody s dobytkem, hodinář, 2 holiči, 5 hostinců, kolář, kominík, konsum Včela, 3 kováři, 4 krejčí, lakýrník, mlýn, obchod s obuví Baťa, 3 obuvníci, pekař, obchod s lahvovým pivem, 2 porodní asistentky, provazník, 4 řezníci, 10 obchodů se smíšeným zbožím, Spořitelní a záložní spolek pro Vrané, obchod se stroji, 2 obchody se střižním zbožím, švadlena, 3 trafiky, 2 truhláři, velkostatek metropolitní kapituly u sv. Víta, zahradnictví, 3 zámečníci, zednický mistr, železářství

V obci Horní Kamenice (142 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Vraného) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[10]

hostinec, kovář, mlýn, obchod se smíšeným zbožím, trafika

Ve vsi Lukov (179 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Vraného) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[11]

obchod s dobytkem, hostinec, kovář, obchod s lahvovým pivem, 6 rolníků, 2 obchody se smíšeným zbožím, trafika, velkostatek Šrámek

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek ve Vraném (okres Kladno).
  • Kostel Narození sv. Jana Křtitele ve vyvýšené, zdaleka viditelné poloze na západním okraji Vraného. Barokní z let 17511761 na místě staršího kostela, původně románského, později gotického. Kostel je obklopen ohrazeným hřbitovem, zrušeným roku 1882; ohradní zeď areálu je proložena řadou čtrnácti kaplí Křížové cesty ze druhé poloviny 18. století.
  • Zámek Vraný, na samém západním okraji obce v sousedství kostela. Barokní zámek byl zbudován náhradou za starší tvrz v letech 17641769 jako rezidence metropolitní kapituly, v současnosti dobře udržován a využit jakou ústav sociální péče. Jde o patrovou budovu s průčelím orientovaným k východu a dvojicí kratších křídel, ubíhajících k západu, spojených hospodářským křídlem, které půdorys zámku uzavírá ze západní strany. Zámek obklopuje ohrazený park, založený roku 1860 tehdejším ředitelem kapitulního velkostatku Františkem Jaroslavem Čechem, otcem spisovatele Svatopluka Čecha. Básníkův pomník, osazený roku 1945, stojí před zámkem.
  • Slánská neboli Dolejší brána na průjezdní silnici při východním okraji městečka. Jde o jedinou dochovanou ze dvojice někdejších symbolických městských bran, které si Vranští zřídili po povýšení na městys (ke stavbě skutečného opevnění nikdy nedošlo). Zatímco Slánská brána se v barokní podobě dochovala podnes, brána Žatecká byla snesena v roce 1840.
  • Radnice, původem ze 16. století, přestavovaná po opakovaných požárech, nynější podoba pochází z roku 1865. Dnes sídlo úřadu městyse, pošty a knihovny.
  • Kašna na náměstí
  • Sochy světců tamtéž: sv. Jana Nepomuckého, Panny Marie Svatohorské a sv. Václava, z 18.19. století
  • Pomník stého výročí války proti Napoleonovi v polích západně od obce, při silnici do Peruce. Zbudován roku 1913 v upomínku na přehlídku shromážděných spojeneckých vojsk, kterou z tohoto místa dne 17. srpna 1813 provedli rakouský císař František I., ruský car Alexandr I. a pruský král Bedřich Vilém III.
  • Kaple sv. Rozálie na severním okraji obce při silnici do Černochova. Okrouhlá barokní stavbička s vížkou na střeše byla postavena roku 1816 nákladem manželů Kašpara a Rozálie Liškových z Vraného.
  • Kaple Nejsvětější Trojice jihovýchodně od obce pod lesem Hřeblo poblíž silnice do Pálče. Barokní trojboká výklenková kaplička z počátku 19. století.
  • Boží muka na rozcestí silnic do Pálče a Horní Kamenice. Původně až do 50. let 20. století stávala na opačné straně vranského katastru při cestě do Peruce. Poté, co desetiletí rozebraná ležela u zámecké zdi, byla po roce 1998 znovu sestavena a osazena v nynější lokalitě.
  • Pomník padlým v 1. světové válce v parčíku u školy, z roku 1921
  • Pomník obětem 2. světové války v parčíku pod kostelem, z roku 1998
  • Smírčí kříž u někdejšího městského popraviště v lokalitě Pod šibenicí východně od Vraného, postaven na památku všech popravených a umučených v roce 2003
Celkový pohled na městys v zimě

Doprava[editovat | editovat zdroj]

  • Dopravní síť
    • Pozemní komunikace

Městysem prochází silnice 239 Černčice–Peruc–Vraný–Černuc.

    • Železnice
Podle městyse Vraný bývala nazývána železniční zastávka na železniční trati 110 z Kralup nad Vltavou a Slaného do Loun. Jedná se o jednokolejnou celostátní trať, doprava byla v úseku Podlešín – Louny zahájena v roce 1873. Zastávka ležící na území obce Vrbičany byla roku 2011 přejmenována na Vrbičany.
  • Veřejná doprava 2013
    • Železniční doprava

V zastávce Vrbičany, jež je nejbližší městysi Vraný, staví 9 párů osobních vlaků (údaj pro pracovní den).

    • Autobusová doprava

V městysi zastavovaly v září 2011 autobusové linky jedoucí do těchto cílů: Praha, Slaný, Velvary, Zlonice.

    • O víkendu byl městys bez dopravní obsluhy.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Historie obce [online]. Městys Vraný, [cit. 2013-03-03]. Dostupné online.  
  2. Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 10. října 2006
  3. a b c Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  4. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  5. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  6. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.
  7. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.
  8. Zákon č. 36/1960 Sb.
  9. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1865-1866. (česky a německy)
  10. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 337. (česky a německy)
  11. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 779. (česky a německy)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu