Ledce (okres Kladno)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Ledce
Ledce - centrum obce

Ledce - centrum obce

status: obec
NUTS 5 (obec): CZ0203 532533
kraj (NUTS 3): Středočeský (CZ020)
okres (NUTS 4): Kladno (CZ0203)
obec s rozšířenou působností: Slaný
pověřená obec:
historická země: Čechy
katastrální výměra: 5,5 km²
počet obyvatel: 480 (1. 1. 2014)
nadmořská výška: 340 m
PSČ: 273 05
zákl. sídelní jednotky: 1
části obce: 1
katastrální území: 1
adresa obecního úřadu: Ledce 17
27305 Smečno
starosta / starostka: Jaromír Burgr
Oficiální web: http://www.obec-ledce.cz/
E-mail: obecledce@tiscali.cz
Ledce na mapě
Ledce
Red pog.png
Ledce
Zdroje k infoboxu a částem obce

Obec Ledce a k ní patřící Šternberk se nachází v okrese Kladno, kraj Středočeský. Ke dni 5. 3. 2013 zde žilo 495 obyvatel[1]. V roce 2013 zde bylo 186 čísel popisných. Obec Ledce se rozprostírá v mírné kotlině. Blízké lesy tvoří podkovu, která se táhne z jižní strany přes západ až na stranu severní. Tím obec nabývá na romantičnosti zvláště v podzimních měsících díky velkému počtu listnatých stromů. Na východě se roztahuje tato kotlina do široké slánské nížiny. Obec se řadí mezi obce v přírodním parku Džbán, za který byl prohlášen v roce 1994 a jeho rozloha tak činí 416 km². Díky velkému počtu vesnic s názvem Ledce není přesně jasné jak je tato vesnice stará. Vesnice během let prodělala několik změn nevyjímaje názvu. Obec dostala jména jako: Leden, Ledeč[2], Ledec či Ledetz[3].

Cesta do Ledec od Smečna

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1400[4] jako ves Prokopa z Ledců, který roku 1403 přesídlil na Levý Hradec. Poté ves získal Petr Kočvara a po něm zdědil tvrz a ves jeho syn Václav z Ledců. V letech 1437-1439 se stal majitelem Ledce Otík z Bysně. Součástí obce je osada Šternberk, ve které vlastníci panství - rod Martiniců ze Smečna - zřídili v 19. století lázně. Název obce nejspíše vznikl zdrobnělinou nebo také zmenšením slova lado nebo lada, neboli pustá, nezoraná země – malá lada či od ledu. Kaple sv. Jana Křtitele na návsi je z roku 1782 a byla rozšířena a pseudorománsky upravena roku 1866 Achille Wolfem. Po roce 1524 již patřily Ledce Martinicům až do roku 1945. Mezi Ledcemi a osadou Šternberk byla vybudována tvrz zvaná Dvořiště. Stávala na místě hráze rybníka Zigaňák. Rok 1866 byl jedním z nejvýznamnějších a zároveň byl rokem, během kterého se toho dělo opravdu hodně. Krom toho, že zde byla přestavěna kaplička, do obce se dostali i Prusko-rakouští vojáci, před kterými se ledecké obyvatelstvo běželo ukrýt do blízkých lesů. Po delší době, když se vrátili zpět do obce, čekali na ně vojáci u již zmíněné kapličky a tak jim zdejší ženy připravily pár chudých jídel, aby snad návštěvu poctily. V současnosti však po tvrzi zbyly jen písemné důkazy. Do dnešní doby se zde zachovala i jména, jež doprovázejí obec už od založení, jako například Beran, Beránek, Černý, Čížek, Král, Krček, Kott a Sedláček.

Kaple sv. Jana Křtitele

Zajímavosti o obci[editovat | editovat zdroj]

Známé osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Ať si kdo chce, věří nebo věřit nechce, nejkrásnější místo v světě jsou ty naše Ledce. Škola jako zámeček blízko rybníka, kolem cesta od hřbitova dolů utíká. Tady mám rodiče, tu je domov můj, vy jste moje, milé Ledce, já, vesničko, tvůj.

— František Vlček, Ledecké muzeum

Žurnalistika[editovat | editovat zdroj]

V obci vychází čtvrtletník, Ledečák, který informuje občany, tzv. Ledečáky, o aktuálním dění, chystaných akcí, historii, ale taktéž dává prostor začínajícím básníkům. Jako vedoucí je pan Jan Maňas a spolu s ním do časopisu píši např. PhDr. Jiří Šíma DrSc., Hana Vavřincová, Růžena Stárková atd. Časopis vychází v obci zdarma, díky dotaci OÚ v černobílém provedení a dále díky aplikaci Issuu na internetu[8][9].

Kulturní akce[editovat | editovat zdroj]

  • duben - poslední den se na zdejším hřišti pálí oheň, na kterém je tradičně spálena čarodějnice.
  • květen - uspořádání Staročeských májí. Po obci jde průvod a v jeho čele jde několik zástupců mužské vesnické populace a vyvádějí svobodné dívky, se kterými tancují. Večer se pak koná poražení krále a následná hudební zábava v hostinci.
  • červen - "Den dětí" pořádají společně společenská komise při OÚ Ledce.
  • září - výstavka s již dlouhou historii, která neodmyslitelně patří v obci k nejoblíbenějším akcím, ve kterých se předhánějí Ledečtí zahrádkáři. Vystavují se zde různé suché vazby z květin, dále pak nejpěknější zelenina, ovoce či kuriózní tvary plodů.
Obecní úřad

Spolky[editovat | editovat zdroj]

V obci jsou dva spolky:

V minulosti zde působilo Hnízdo Kosů, zdravotnický spolek, spolek žen, Sokolové,...

Menhiry[editovat | editovat zdroj]

Menhir, který leží na okraji katastrálního území Ledec, Přelíce a Řisut

Mezi Ledcemi, Řisutami a Přelící je 8 až 11 slepencových kamenů, které mají výšku 40 až 90 cm. Společně vytváří ohnutou kamennou řadu, ve které 7 kamenů stojí a ostatní leží nebo jsou jinak křivě postaveny. Nejspíše se jedná o středověké hraniční kameny. Mezi nejznámější kameny jsou považovány dva větší menhiry, které byly odcizeny jistými občany právě z obce Ledce. Postupem doby však vědci nacházejí v této lokalitě další a další menhiry.

Tam v srdci země české, leží ves jménem Ledce.

Statky i prostá stavení, v nichž občané si lebedí, stojí zde ve své kráse v každém ročním čase.

Na malé návsi stojí kaplička, a i když je maličká, je přece hezoučká.

Kapličku ve dne v noci hlídá, stará moudrá lípa, jenž pozoruje zblízka, co dělá její víska.

Ve Šternberku zas, jakoby zastavil se čas.

Prameny tu vyvěrají, lidé vodu odedávna nabírají, neboť dobře vědí, že svědčí jim ku zdraví, a nedopustí na ni.

Kol lázní košatí se a rostou, staré lipové aleje, avšak – pustnou.

Vesnička jenž láskou a přátelstvím dýchá, všechny, co přijdou s náručí otevřenou vítá, a přesto stará ves tajemství skrývá…

— Jan Maňas, Ledce

Muzeum[editovat | editovat zdroj]

V budově bývalé školy u rybníka z roku 1897 sídlí od roku 2005 Malé asijské muzeum, které se specializuje na tradice a současnost poznávání vybraných zemí Asie. Muzeum se dále věnuje i obci, a proto zde zřídilo pamětní síň obce Ledce a bývalých lázní Šternberk. Muzeum má na starosti PhDr. Jiří Šíma DrSc. a jeho ředitelkou je MgA. Baldandorj Ariunzul. Dále je toto muzeum jediné v ČR, které se asijskou kulturou natolik zabývá.

Historie muzea[editovat | editovat zdroj]

Muzeum je umístěno v bývalé ledecké škole, kterou si pronajal Klub Asia-Pražská jurta. Jejím předním představitelem je mongolista a sinolog PhDr. Jiří Šíma, DrSc.

Expozici je zde od roku 2007 a zachycuje výběr historie a současnosti vztahů České republiky k vybraným asijským zemím a oblastem Ruska, středoasijským republikám, Mongolsku, oběma korejským republikám, Japonsku a Vietnamu. Menší část muzea je věnována historii a současnosti obce Ledce včetně bývalých lázní Šternberk (tedy Pamětní síň obce Ledce a bývalých lázní Šternberk).

Krom bohaté odborné knihovny a řady materiálů v muzeu pořádají přednášky. Občasně se zde vyučuje mongolština, čínština a připravují různé kulturní programy.

Stojí tu trvale i dvě mongolské jurty a jedna kazašská, v nichž si může návštěvník prohlédnout běžné zařízení i originální nástroje denního používání v porovnání chudší i bohatší rodiny.[10]

Přednášky[editovat | editovat zdroj]

V Malém asijském muzeu každý měsíc či po předchozí domluvě se konají přednášky. Přednášky se zabývají asijskými tradicemi nebo Ledeckou historii. Svou přednášku zde měla například sinoložka PhDr. Ivana Bakešová či PhDr. Zlata Černá.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Ze Slaného, přes ves Studeněves a Přelíc, vedla Šternberkem na Smečno úzkokolejná železnice, po které tahaly koně menší vagóny. Několik zbytků v lese směrem od Smečna po této úzkokolejce a její trase se nám zachovalo do dob dnešních.

Osídlování[editovat | editovat zdroj]

Na území obce Ledce se nacházela různá prehistorická osídlení což dosvědčují nálezy koster, které ležely skrčené v hrobech obloženými kameny spolu s nádobkami, kamennými dláty či jantarovými korálky. Byly zde nalezeny také dláto z doby bronzové, náramky, únětická jehlice, další jehlice ale také tři svitky zlata.

Objekty[editovat | editovat zdroj]

Bývalé usedlosti Ledeckých sedláků

Mezi zajímavé objekty v obci patří dům čp. 3, který je ozdoben kamennou deskou s vytesaným reliéfem "Kladení Krista do hrobu" ze 16. století. Dále také dům čp. 24, který je postaven v barokním stylu, nověji obnovený ze zachovalým barokním štítem na obytné budově a barokní bránou. Centrum obce (náves) a cesta směrem dolů k nynějšímu hřišti je lemována Selskými staveními. Zde pobývali zámožní Sedláci, kteří vlastnili velká pole kolem obce Ledce. Ve 20. století byla cesta od návsi ke hřišti lemovaná hrušněmi. Po dozrání hrušek chodili obyvatelé a postupně očesávali tyto stromy. Tento zvyk však úplně vymizel, protože hrušně byly pokáceny. Na jejich místě byly vysázeny mladé stromky.

Pohostinství[editovat | editovat zdroj]

Obec obsahuje 3 hospody. Jedna je v objektu bývalého stadionu u hřiště. Druhá funguje i jako občerstvení u tenisových kurtů. Třetí nově vznikla z hasičského domu, kde zabrala místo původního účelu budovy. Ovšem stará hospoda, ve které byla historie pohostinství dlouhá, chátrá. Historie tohoto domu je velice bohatá a leží v původním, nejstarším centru obce. Ovšem, obec ji prodala soukromému majiteli a od této doby se tento objekt předává mezi těmito majiteli a dům je už v dezolátním stavu. Snad bude do budoucna lepších nápadů a obec se rozhodne tuto historicky zajímavou budovu převzít a opravit, aby mohla vyprávět svou minulost i dalším generacím.

Památné stromy[editovat | editovat zdroj]

Lípa u kaple na návsi

Obec Ledce má nejvíce památných stromů na Slánsku.

  • Dub, který se nachází v bývalém lázeňském parku Šternberk, nad rybníkem. Pyšní se obvodem 370 cm, výškou 18 – 25 m a stářím asi 350 let. Tento dub je památným stromem od 25. 7. 1978.
  • Dub letní, který se nachází taktéž ve Šternberku, nyní však v zadní části u valu. Má obvod 418 cm, výšku 30 m a jeho stáří se odhaduje na 320 let. Prohlášen za památný byl 25. 7. 1978. Ochranné pásmo je 13 m.

Tyto dva duby se nacházejí v lokalitě, kde je mnoho staletých dubů avšak jen tyto dva jsou chráněny.

  • Javor mléč, který se nachází u předem zmiňovaného dubu ve Šternberku, v zadní části, taktéž u valu. Jeho obvod je 333 cm, výška 20 m a stáří 250 let.
  • Lípa malolistá (jedná se o skupinku dvou stromů) se nachází u kapličky na návsi, má obvod 505 a 425 cm, výška 18 a 19,5 m, stáří 250 let. Za památnou byla vyhlášena 15. 1. 1985. Ochranné pásmo kolem ní je 16 m.
  • Lípa malolistá se nachází směrem na Šternberk. Stojí na zahradě u domu čp. 140. Její výška je 18 m, obvod 260 cm, stáří 120 let a památnou byla vyhlášena 29. 11. 1996. Ochranné pásmo je 6 m.

Vodní plochy[editovat | editovat zdroj]

Rybník Zigaňák

Obec se může pochlubit nezvykle velkým počtem rybníků. Nacházejí se zde čtyři rybníky, z toho jeden chovný. Cestou do vesnice Hradečno leží rybník Hrádek s rozlohou 1,9 ha. Tento rybník je rybáři velice vyhledávaný pro okolní klidnou atmosféru. Pár metrů od návsi leží návesní rybník, který odtéká do rybníka Zikaňák[11]. Odtud teče voda Šternberským potokem, který pramení pod Novou Studnicí proudí do rybníka jménem Šternberk. Rybník Šternberk byl dříve využíván jako zásobárna ledu do Smečenského pivovaru. Šternberský potok se pak dále klikatí krajinou až k městu Slaný, kde se vlévá do potoka Červeného. Dále vesnicí protéká kromě již zmíněného potoka šternberského potok Muclavský a Drnecký.

Aktivity[editovat | editovat zdroj]

  • Obcí je vedena zelená turistická trasa, která se prolíná s modrou a žlutou stezkou.

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti.

V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Slaný[12]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Slaný[12]
  • 1868 země česká, politický i soudní okres Slaný[12]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Kladno, politický i soudní okres Slaný[13]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Slaný[14]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Slaný[15]
  • 1949 Pražský kraj, okres Slaný[16]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Kladno[17]

Rok 1932[editovat | editovat zdroj]

V obci Ledce (624 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[18]

  • holič - (4x)
  • krejčí - (2x)
  • kovář - (1x)
  • mlýn - (1x)
  • obuvník - (2x)
  • podlahář - (1x)
  • rolník - (1x)
  • řezník - (1x)
  • obchody se smíšeným zbožím - (3x)
  • spořitelní a záložní spolek pro Ledce-Šternberk - (1x)
  • švadlena - (3x)
  • trafika - (1x)
  • zahradnictví - (1x)
Obchod v Ledcích
Pension Hrádek

Rok 2006[editovat | editovat zdroj]

V obci Ledce (472 obyvatel) byly v roce 2006 evidovány tyto živnosti a obchody:

  • obchod se smíšeným zbožím - (1x)
  • malé pohostinství - (1x)
  • kadeřnictví - (1x)
  • truhlářství - (1x)
  • zemědělské družstvo AGRA s. r. o. - (1x)
  • Pension - (1x)
  • Sportoviště, tenisové kurty - (1x)

Doprava[editovat | editovat zdroj]

  • Silniční doprava
Do obce vedou silnice III. třídy.
  • Železniční doprava
Železniční trať ani stanice na území obce nejsou.
Nejblíže obci je železniční zastávka (jen pro osobní dopravu) Kačice ve vzdálenosti 5 km ležící na trati 120 z Prahy a Kladna do Rakovníka.
Ve vzdálenosti 7 km leží železniční stanice Stochov (pro veškerou dopravu) ležící na téže trati.
Ve stejné vzdálenosti leží i železniční stanice Slaný na trati 110 z Kralup nad Vltavou do Loun.
  • Autobusová doprava

V obci Ledce jsou umístěny 3 autobusové zastávky.V obci zastavovaly v červnu 2011 autobusové linky jedoucí do těchto cílů: Kladno, Nové Strašecí, Slaný, Smečno, Stochov.[19]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.obec-ledce.cz/obecni-urad/
  2. Ottův slovník naučný - Ledeč, ves t., hejtm. a okr. Slané, fara a pš. Smečno;...
  3. http://mapy.cz/#x=14.019004&y=50.194815&z=13&l=5&c=h&u=u&umc=9frXVxYcw5&uml=Ledce%2C%20okres%20Kladno
  4. Brožura: Ledce 1400/2000
  5. http://www.senat.cz/xqw/xervlet/pssenat/webNahled?id_doc=19841&id_var=17557
  6. Literatura:Významné osobnosti Slánska - Vydala Městská knihovna Slaný 1995
  7. http://abart-full.artarchiv.cz/osoby.php?IDosoby=86597
  8. http://issuu.com/j.manas/docs/ledecak1-barevn__
  9. http://www.proledce.cz/ledecak/
  10. http://svk7.svkkl.cz/arl-kl/m-cs/detail-kl_us_auth-0223433-Male-asijske-muzeum-Ledce-Kladno-cesko/
  11. http://www.proledce.cz/news/zikanak/
  12. a b c Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  13. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  14. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  15. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.
  16. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.
  17. Zákon č. 36/1960 Sb.
  18. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. . (česky a německy)
  19. Portál CIS o jízdních řádech

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]