Kladno
| statutární město Kladno |
|
|---|---|
Radnice a mariánský sloup na náměstí Starosty Pavla |
|
| NUTS 5: | CZ0203 532053 |
| kraj (NUTS 3): | Středočeský (CZ020) |
| okres (NUTS 4): | Kladno (CZ0203) |
| historická země: | Čechy |
| katastrální výměra: | 36,97 km² |
| počet obyvatel: | 68 682 (1. 1. 2012[1]) |
| zeměp. souřadnice: | 50° 8′ 50″ s. š., 14° 6′ 10″ v. d. |
| nadmořská výška: | 381 m |
| PSČ: | 272 01 |
| zákl. sídelní jednotky: | 51 |
| části obce: | 6 |
| městské části / obvody: | 0 |
| katastrální území: | 7 |
| adresa magistrátu: | Magistrát města Kladna nám. Starosty Pavla 44 272 52 Kladno magistrat@mestokladno.cz |
| primátor(ka): | Dan Jiránek |
| www.mestokladno.cz | |
 Kladno, Česko
|
|
Kladno je statutární město ve středních Čechách, s téměř 70 tisíci obyvateli (2011) je největším městem Středočeského kraje. Kladno je třinácté největší město České republiky.
Obsah |
Poloha [editovat]
Kladno se nachází 25 km severozápadně od Prahy v Kladenské tabuli, která představuje západní část Pražské plošiny, na rozhraní s Křivoklátskou vrchovinou. Jižní a západní část města se nachází na poměrně rovinatém území, které tvoří rozvodí mezi Vltavou a Berounkou; směrem k severovýchodu se odtud začíná zahlubovat několik mělkých údolí. Ve městě nejsou žádné větší vodní toky, pouze několik potoků. Nejvýznamnějším je potok Dřetovický, který se z několika větví, které pramení pod vlakovou zastávkou Kladno – město, v sítenském údolí, nad bývalým pivovarem a v lese Dlouhé Boroviny, stéká na území Dubí. Dalšími potoky, které patří do povodí Vltavy, jsou potok Týnecký (pramen v k. ú. Motyčín) a Lidický (pramen v k. ú.Kročehlavy). Do povodí Berounky přísluší potok Rozdělovský. Rozvodí je možno přibližně do oblasti ulic Doberská a Vašíčkova. Kladno je téměř celé obklopeno lesy – nejzazší okraj lesnatého pásma Křivoklátska a Džbánu. Na většině území města a v jeho severním až západním okolí jsou v hloubce ložiska černého uhlí karbonského stáří, dnes zčásti vytěžená. Krajina je místy poznamenána stopami těžební a průmyslové činnosti uplynulých dvou století – zarůstající haldy důlní hlušiny a železárenské strusky nejsou k přehlédnutí. Stejně tak Turyňský rybník pod obcí Srby, který po propadu části území (zapříčiněném důlní činností) a zaplavení tzv. Panské cesty získal lidové označení Záplavy.
Přírodní podmínky [editovat]
Nadmořská výška [editovat]
Kladno zaujímá rozlohu 36,96 km2 (z toho 12,75 km2 představují lesy). Centrum (náměstí Starosty Pavla) se nachází v nadmořské výšce 381 m, nejvyšší místo je v lese, Kožová hora na jižním okraji města (456 m), nejnižším bodem je místo, kde Dřetovický potok za Vrapicemi opouští území města (283 m).
Chráněná území [editovat]
Ve Vrapickém lese na východním okraji Kladna se nalézá přírodní památka Žraločí zuby. V těsné blízkosti města jsou i další chráněná území (Vinařická hora, Pašijová draha, Záplavy). Přírodní park Džbán zasahuje do severozápadní části města. Pozoruhodné jsou revitalizované mokřady na Týneckém potoce v lokalitě Čabárna.
Znečištění ovzduší [editovat]
Kladno má dlouhodobé problémy problémy se znečištěním ovzduší zejména polétavým prachem, arzénem a rakovinotvorným benzo-a-pyrenem.[2]
Historie [editovat]
Poddanské městečko [editovat]
Poprvé se Kladno zmiňuje v zemských deskách roku 1318. Už sám název (související se slovem kláda) odkazuje na lesnatou polohu někdejší osady. Po několik století byla ves Kladno v majetku rozvětveného rytířského rodu Kladenských z Kladna, kteří zde měli tři tvrze.
- Dolní tvrz poblíž dnešní hlavní pošty,
- Horní tvrz, jejímž pokračovatelem je kladenský zámek,
- Vaškovu tvrz na Ostrovci ve směru na Rozdělov.
Posledním příslušníkem hlavní větve rodu Kladenských byl rytíř Zdeněk Kladenský z Kladna († 1543), který panství odkázal svému synovci rytíři Oldřichu Ždárskému ze Žďáru a jeho čtyřem synům. Jejich rod Žďárských ze Žďáru pak přišel do středních Čech již v první polovině 15. století ze vzdáleného a hornatého západočeského Doupovska, se kterým však i nadále udržoval četné kontakty. Oldřichův třetí syn Jiří, který byl vlivným dvořanem Ferdinanda I., vymohl na králi povýšení Kladna na městečko. Privilegiem z 22. prosince 1561 tak Kladno dostalo právo pořádat dva výroční a týdenní trh a byl mu udělen znak (půlený modrý štít s polovinou stříbrné orlice pocházející ze znaku vrchnosti – tj. rodu Žďárských a s rysem v přirozených barvách).
Horní tvrz se dočkala honosné přestavby na středně velký výstavný renesanční zámek (1566). Městys sám se pak oděl v několika následujících desetiletích do nepříliš pevného okruží městských zdí. Těm však dominovaly tři věžové brány, které spolu se zámkem, starším gotickým kostelem Nanebevzetí Panny Marie, sousední zvonicí a s pozdější radnicí a kaplí sv. Floriána tvořily malebnou siluetu městečka až do první poloviny 19. století. Zmíněné stavební podniky pak byly výrazem snah rodu Žďárských přebudovat Kladno na důstojnou rodovou rezidenci, která by byla hodna jejich společenského postavení a nemalého bohatství. I Jiříkův synovec Ctibor Tiburcí rytíř Žďárský(† 1615) byl úspěšným hodnostářem (zemský soudce, hejtman Menšího města Pražského, purkrabí karlštejnský) a český místodržící císaře Matyáše; založil též na Kladně špitál (v sousedství dnešní Floriánské kaple).
Druhá polovina 16. století byla pro Kladno příznivá. Městečko bylo sice malé (čítalo jen něco přes třicet domů), ale bylo sídlem rozsáhlého dominia Žďárských, sahajícího především východním a jihovýchodním směrem na přípražské Červenoújezdecko, které rodině taktéž patřilo. Ač katolíci, připojili za stavovského povstání 1619 kladenský pán Jan Jiří Žďárský († 1626) i jeho "synovec" (syn jeho bratrance Jana ml. Žďárského ze Žďáru a na Tachlovicích) a dědic kladenského a červenoújezdeckého velkostatku Florián Jetřich Žďárský svůj podpis pod stavovskou konfederaci. Zároveň se však Florián Jetřich na jaře roku 1620 oženil v Pasově s Alžbětou Koronou, dcerou jednoho z nejvlivnějších představitelů císařské strany Jaroslava Bořity z Martinic, pána na sousedním Smečně.
Neštěstí postihlo Kladno 7. listopadu 1620, kdy městečko při tažení od Rakovníka ku Praze vydrancovali obávaní polští kozáci v císařských službách – tzv. lisovčíci (za své přitom vzal i archiv ostrovsko-svatojánského kláštera benediktinů, který si tamější opat Martin Bytomský na bytelném kladenském zámku u svého katolického souseda uschoval, tak i část rodového archivu Žďárských). Po porážce stavů byly Floriánu Jetřichovi († 1653) dřívější poklesky prominuty, ba naopak, záhy se dočkal povýšení do panského stavu (1622), o několik let později do říšského hraběcího stavu (1628) a roku 1631 se stal velkým palatinem, tj. zástupcem císaře v některých jeho panovnických právech. Roku 1630 Ferdinand II. potvrdil na popud hraběte Floriána Jetřicha kladenské městské radě výsady a rozmnožil počet výročních trhů na tři.
Florián Jetřich s Alžbětou Koronou Martinicovou dali roku 1623 zbudovat v Hájku u Unhoště loretánskou kapli (jednu z prvních v Čechách), jako poděkování za narození syna. Když se roku 1623 či 1624 vytouženého potomka dočkali, nemohli tušit, že František Adam Eusebius Seraficus druhý říšský hrabě Žďárský zemře roku 1670 bezdětný a odkáže rozsáhlé kladensko-červenoújezdecké panství, zahrnující 42 vesnic, vedlejší luteránské větvi Žďárských – žijících pod jménem Sahrer von Sahr v Sasku, s podmínkou, že přestoupí na katolickou víru. Saské příbuzenstvo, které víru nezměnilo, bylo nakonec po dlouhých letech sporů vyplaceno částkou 76 000 zlatých a kladenské panství rozděleno mezi pět sester zesnulého Františka Adama Eusebia.
Kladno, Kročehlavy, Újezd pod Kladnem, Dubí, Hnidousy, Motyčín a další zbyly na Marii Maxmilianu Evu hraběnku Žďárskou, provdanou baronku Slavatovou z Chlumu a Košumberka a podruhé Hýzrlovou z Chodů. Po její smrti († 1690) její dědicové – tj. její vnoučata z rodu hrabat z Lambergu upadající panství roku 1701 obratem prodala za 132 000 zlatých Anně Marii Františce velkovévodkyni toskánské. Tato choť posledního velkovévody z rodu de Medici – Giana Gastona, byla majitelkou velkých severočeských panství a rozsáhlého sousedního buštěhradského velkostatku, ke kterému kladenské panství chtěla připojit.
Ani v jejím držení však Kladno nezůstalo dlouho, neboť velkovévodkyně nutně potřebovala hotové peníze; proto od ní roku 1705 koupili kladenské panství benediktini z bohatého a starobylého břevnovsko-broumovského opatství.
Za uměnímilovných opatů Otmara Zinckeho a Bennona Löbla se Kladno opět pozvedlo. Především Benno Löbl ve spolupráci s věhlasným českým předním architektem Kiliánem Ignácem Dientzenhoferem vtiskli městu barokní tvář, jejíž pozůstatky jsou patrné dodnes.
Byl radikálně přestavěn a zmenšen zchátralý žďárský zámek, přestavbou v elegantní vrcholně barokní dvouvěžovou centrálu s kupolí prošla starší raně barokní Floriánská kaple, na náměstí bylo vztyčeno velkolepé mariánské sousoší. Během válek o české dědictví se v letech 1741 a 1742 břevnovští benediktinští mniši opakovaně uchylovali před vojenskými akcemi z exponovaného kláštera sv. Markéty do v lesích zapadlého Kladna. Roku 1780 nechal opat Stephan Rautenstrauch založit dvě nové osady – Štěpánov u Kročehlav a Rozdělov západně od Kladna; noví osadníci byli povoláni z Broumovska. Kladno prosperovalo, ale i na prahu 19. století bylo malým bezvýznamným městečkem na řídce osídleném zemědělském venkově; když je roku 1814 postihl požár, mělo jen kolem 650 obyvatel.
Průmyslové město [editovat]
Již roku 1830 byla v Kladně uvedena do provozu koňská dráha, určená tehdy hlavně pro převoz dřeva. Vedla z Brusky (dnes Praha Dejvice) na Vejhybku (dnes Kladno-Výhybka). Šlo o druhou veřejnou železnici 1840. Roku 1850 byl otevřen první důl Lucerna, roku 1889 ocelárny Poldi. Kladno se tak stalo jedním z průmyslových center Čech a rychle rostlo počtem obyvatel, rozlohou i významem. Velmi aktivní zde bylo dělnické hnutí, docházelo zde ke stávkám a demonstracím a Kladno se také stalo jedním z ohnisek českého komunistického hnutí. Těžký průmysl také znamenal poškození zdejšího životního prostředí.
Po pádu socialismu byl zdejší průmysl poškozen neúspěšnou privatizací. Vladimír Stehlík, který skrze svou firmu Bohemia Art většinu ocelárny převzal a přivedl podnik během několika let za podezřelých okolností ke krachu,[3] což znamenalo ukončení řady provozů a rozdělení firmy. Město se s ekologickými i ekonomickými následky tohoto případu potýká dodnes.[4]
Pamětihodnosti [editovat]
- Související informace naleznete v článku Seznam kulturních památek v Kladně.
Školství [editovat]
Na Kladně se nachází 10 škol základních, 18 středních, 4 vyšší odborné a 4 vysoké školy.[5][6]
Firmy [editovat]
Pod značkou nkt cables dnes působí výrobce kabelů Kablo Kladno s historií sahající do roku 1865. Pokračovatelem tradice značky Poldi jsou Strojírny Poldi (hřídele). Na výrobní program někdejší Poldi navazují též Třinecké železárny (sochorová válcovna Dříň), POLDI Hütte (ocelárna, kovárna) a Beznoska (chirurgické nástroje a implantáty). V nové průmyslové zóně Kladno-jih, jež vznikla na jižním okraji města, na polích směrem k Velkému Přítočnu, se nachází jeden z největších výrobních závodů dánské hračkářské společnosti LEGO.
Sport, volný čas [editovat]
O sportovní a volnočasové využití se stará firma Sportovní areály města Kladna. V Kladně samotném je několik sportovních areálů, bazénů, specializovaných hřišť a jiných míst pro sport a volný čas:
- Aquapark Kladno
- Letní koupaliště u Sletiště
- Letní koupaliště Bažantnice
- Krytý bazén
- Kladenská sportovní hala
- Přetlaková sportovní hala
- In-line dráha
- Městská hokejbalová aréna
- Městský stadion Sletiště
- Městský zimní stadion
- Víceúčelový sportovní areál
- Sauna
- Ubytovna
- Tenisové kurty
- Lanový park
- Letiště Kladno
Městský stadion Sletiště v minulosti hostil několik mistrovství České republiky v desetiboji a atletických mítinků; od roku 2007 se zde každoročně pořádá vícebojařský TNT - Fortuna Meeting. V okolí Sletiště v posledních několika letech byla zbudována síť cyklostezek.
Město též registruje skoro tři desítky sportovních klubů: aerobic, alkampf – jitsu, atletika, badminton, basketbal, basball, bojové sporty, curling, cyklistika, florbal, fotbal, futsal, hokejbal, jiu-jitsu, judo, kanoistika, karate, kick – box, krasobruslení, plavání záchranářů, squash, sportovní plavání, stolní tenis, tenis, tanec, volejbal a všeobecné plavání dětí od 7 do 11 let. Krom toho jsou k dispozici některé sportovní haly (např. squash na Sítné) a hřiště ve vlastnictví škol a soukromníků.
Rozloha [editovat]
Kladno v dnešní podobě je aglomerací celé řady obcí, které prošly prudkým rozvojem ve 2. polovině 19. století (Kladno, Újezd pod Kladnem, Dubí, Dříň, Vrapice, Kročehlavy, Štěpánov, Rozdělov, Motyčín, Hnidousy
Členění města [editovat]
Město se v současnosti skládá ze 6 částí a 7 katastrálních území:
V roce 2010 se jednalo po Pardubicích o druhé největší české město, kde domy neměly přidělena orientační čísla.[7]
Správní území a postavení v územních celcích [editovat]
- Související informace naleznete v článcích Okres Kladno a Obvod obce s rozšířenou působností Kladno.
Kladno kromě působnosti statutárního města na svém území je též obcí s rozšířenou působností a pověřeným obecním úřadem. ORP z 48 obcí. Okres Kladno zahrnuje 100 obcí, s jeho existencí však dnes již není spjata žádná působnost obecné státní správy. Specifické postavení ve Středočeském kraji vyplývá z toho, že Kladno je jeho největším městem, krajským městem je však hlavní město Praha, které leží mimo území kraje.
Územněsprávní začlenění [editovat]
Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti.
V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:
- 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Smíchov, soudní okres Unhošť[8]
- 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Unhošť[8]
- 1868 země česká, politický okres Smíchov, soudní okres Unhošť[8]
- 1878 země česká, politický okres Smíchov, soudní okres Kladno[9]
- 1893 země česká, politický i soudní okres Kladno[10]
- 1939 země česká, Oberlandrat Kladno, politický i soudní okres Kladno[11]
- 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Kladno[12]
- 1945 země česká, správní i soudní okres Kladno[13]
- 1949 Pražský kraj, okres Kladno[14]
- 1960 Středočeský kraj, okres Kladno[15]
Doprava [editovat]
Kladno ve středu Čech má dobré dopravní spojení, a to silniční, železniční i letecké. V bezprostřední blízkosti Kladna vedou důležité rychlostní silnice R6 z Prahy do Karlových Varů a R7 spojující Prahu a Chomutov. Městem prochází železniční trať z Prahy do Rakovníka, Kladno je zahrnuto do pražského systému příměstské železnice Esko. Mezinárodní letiště Praha-Ruzyně je od Kladna vzdáleno jen 16 km.
- Silniční doprava
- Kladno protíná silnice 61 , která spojuje město s rychlostními silnicemi R7 Praha – Slaný – Louny – Chomutov a R6 E48 Praha – Nové Strašecí – Karlovy Vary – Cheb.
- Městem vedou silnice 118 v úseku Beroun – Kladno – Slaný a silnice 101 v úseku Kladno – Kralupy nad Vltavou – Neratovice.
- Silnice 238 spojuje Kladno s Kamennými Žehrovicemi.
- Železniční doprava
- Město leží na železniční trati 120 vedoucí z Prahy do Rakovníka. V Kladně z ní odbočuje železniční trať 093 do Kralup nad Vltavou.
- Železniční trať 120 Praha–Kladno–Rakovník je jednokolejná celostátní trať, doprava na ní byla v oblasti Kladna zahájena roku 1863 (z Prahy do Kladna) a roku 1869 (z Kladna do Stochova).
- Po trati vede linka S5 (Praha–Kladno) a R5 (Praha–Kladno–Rakovník) v rámci pražského systému Esko
- Přepravní zatížení tratě směrem na Prahu v pracovních dnech roku 2011 činilo obousměrně 8 rychlíků, 11 spěšných vlaků a 21 osobních vlaků, ve směru do Rakovníka 7 rychlíků, 1 spěšný vlak a 10 osobních vlaků.[16]
- Na území města leží odbočná železniční stanice Kladno a mezilehlá železniční zastávka Kladno-Rozdělov.
- Železniční trať 093 Kladno – Kralupy nad Vltavou je jednokolejná celostátní trať, doprava na ní byla zahájena roku 1855.
- Na území města se vyskytují odbočná železniční stanice Kladno, zastávka Kladno město, stanice Kladno-Ostrovec, zastávka Kladno-Švermov, stanice Kladno-Dubí a zastávka Kladno-Vrapice.
- Přepravní zatížení tratě v pracovních dnech roku 2011 činilo obousměrně 15 osobních vlaků.
- Na úseku z Kladna do stanice Ostrovec jezdily navíc i přímé vlaky z Prahy, v tomto úseku jezdilo denně 9 spěšných vlaků a 32 osobních vlaků.
- V minulosti ze stanice Kladno-Dubí vedla i železniční trať do Zvoleněvse (na trati 110).
- Zrušená železniční trať byla jednokolejná lokální trať, původně postavená jako vlečka z Kladna-Dubí do Vinařic v letech 1875 až 1885. Veřejná osobní doprava byla provozována od roku 1945 do roku 1982.
- Po trati jezdilo jen málo vlaků, jednalo o 4 až 7 párů osobních vlaků denně.
Osobnosti [editovat]
- Vojtěch Lanna (1805–1866), český průmyslník, loďmistr a stavitel
- Václav Suk (1861–1933), český houslista, dirigent a hudební skladatel působící v Rusku
- Alfons Breska (1873–1946), český básník a překladatel
- Anton Joseph Cermak (1873–1933), americký podnikatel a politik, starosta Chicaga českého původu
- Marie Majerová (1882–1967), česká prozaička, komunistická novinářka a národní umělkyně
- Jindřich Seidl (1883–1945), český hudební skladatel
- Antonín Raymond (1888–1976), český moderní architekt, stavěl v USA a Japonsku
- Cyril Bouda (1901–1984), český malíř a ilustrátor
- František Kloz (1905–1945), český fotbalista, historicky jeden z nejslavnějších sportovců Kladenska
- Jan Vella (1906–1945), československý pilot RAF
- Jiří Kolář (1914–2002), český básník a výtvarník
- Miroslav Kárný (1919–2001), český historik
- Zdeněk Miler (1921–2011), český režisér a výtvarník animovaných filmů pro děti
- Květa Válová (1922–1998), česká výtvarnice
- Jitka Válová (1922–2011), česká výtvarnice
- Rudolf Battěk (1924–2013), český filozof, disident a politik
- Bóra Kříž (1926–1987), český jazzový hudebník, multiinstrumentalista
- Jaroslav Brandejs (1927–2005), český houslista, dlouholetý člen Symfonického orchestru Čs. rozhlasu v Praze
- František Stavinoha (1928–2006), český spisovatel, kladenský horník
- Ota Pavel (1930–1973), český prozaik, novinář a sportovní reportér
- Marta Jiráčková (* 1932), česká hudební skladatelka
- Jiří (Wabi) Ryvola (1935–1995), český trampský písničkář
- Jiří Dienstbier (* 1937–2011), český politik a disident
- Josef Fousek (* 1939), český písničkář, fotograf a spisovatel
- Petr Pithart (* 1941), český politik, bývalý předseda české vlády, bývalý předseda a současný místopředseda Senátu Parlamentu České republiky
- Mirko (Miki) Ryvola (* 1942), český trampský písničkář, zpěvák a kytarista
- Svatopluk Karásek (* 1942), český písničkář a evangelický duchovní
- Vlastimil Hort (* 1944), československý a od roku 1985, po emigraci, německý šachový velmistr a teoretik
- Jaroslav Hošek (* 1945), český autokrosový závodník
- Václav Jamek (* 1949), český spisovatel a překladatel
- Jiří Panocha (* 1950), český houslista, zakladatel Panochova kvarteta
- Jana Boušková (*1954), česká herečka
- Ilona Svobodová (*1960), česká herečka
- Michal Pivoňka (* 1966), bývalý český hokejista
- Jan Suchopárek (* 1969), česky fotbalový obránce, vicemistr z ME v Anglii 1996
- Jaromír Jágr (* 1972), český reprezentant v ledním hokeji, považován za jednoho z nejlepších hokejistů všech dob, hraje za klub Dallas Stars v NHL
- František Kaberle (* 1973), bývalý český hokejista
- Ivan Huml (* 1981), český hokejista, klub Kärpät Oulu (finská SM-liiga)
- Tomáš Plekanec (* 1982), český hokejista, střední útočník v klubu Montreal Canadiens v NHL
- Martin Růžička (* 1985), český hokejista
- Ondřej Pavelec (* 1987), český hokejový brankář, chytá v klubu Winnipeg Jets v NHL
- Michael Frolík (*1988), český hokejista, střední útočník v zámořské NHL, v klubu Chicago Blackhawks
- Jakub Voráček (*1989), český hokejista, pravé útočné křídlo v klubu Philadelphia Flyers v NHL
- Lukáš Kužel (*1991, český hokejista
Partnerská města [editovat]
Odkazy [editovat]
Reference [editovat]
- ↑ Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2012 [online]. Český statistický úřad, 31.5.2012, [cit. 2012-06-04]. Dostupné online.
- ↑ Po Ostravě a Brně vyčerpalo celoroční smogovou kvótu i Kladno
- ↑ Krach Poldi by se měl konečně dostat k soudu, Aktuálně.cz
- ↑ http://www.stavebni-forum.cz/detail.php?id=9390
- ↑ http://www.mestokladno.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=6506&id=1403834&p1=2100008948
- ↑ http://www.stredniskoly.cz/seznam-skol/stredocesky-kraj/kladno/
- ↑ viz např. http://mapy.seznam.cz a Seznam měst v Česku podle počtu obyvatel
- ↑ a b c Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
- ↑ Nařízení ministeria práv č. 97/1877 Sb.
- ↑ Vyhláška ministeria věcí vnitřních č. 130/1893 Sb.
- ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
- ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
- ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.
- ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.
- ↑ Zákon č. 36/1960 Sb.
- ↑ Knižní jízdní řády
- ↑ Partnerská města, webové stránky statutárního města Kladna
Související články [editovat]
| Město Kladno |
|---|
|
Dubí | Kladno | Kročehlavy | Rozdělov | Švermov | Vrapice |
