Jablonec nad Nisou

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
statutární město Jablonec nad Nisou
Lidická ulice, 2010

Lidická ulice, 2010

NUTS 5: CZ0512 563510
kraj (NUTS 3): Liberecký (CZ051)
okres (NUTS 4): Jablonec nad Nisou (CZ0512)
historická země: Čechy
katastrální výměra: 31,39 km²
počet obyvatel: 45 305  (1. 1. 2013[1])
nadmořská výška: 475 m
PSČ: 466 01
zákl. sídelní jednotky: 53
části obce: 8
městské části / obvody: 0
katastrální území: 8
adresa magistrátu: Magistrát města Jablonec nad Nisou
Mírové nám. 19
467 51  Jablonec nad Nisou
mujablonec@mestojablonec.cz
primátor(ka): Petr Beitl (ODS)
www.mestojablonec.cz/
Jablonec nad Nisou (Česko)
Red pog.png
Jablonec nad Nisou, Česko

Jablonec nad Nisou (německy Gablonz an der Neiße, polsky Jabłoniec nad Nysą) je statutární město[2] v Libereckém kraji, 9 km jihovýchodně od Liberce, v údolí řeky Nisy a jejich přítoků. V roce 2011 zde žilo zhruba 45 tisíc obyvatel a má rozlohu 31,38 km2. Je sídlem okresu Jablonec nad Nisou a patří do volebního obvodu č. 35 pro volby do Senátu.

Město je proslulé výrobou skla a bižuterie. Nabízí také vyžití v množství sportovních i turistických aktivit v atraktivním okolí města, které tvoří jak romantické Maloskalsko, tak populární Jizerské hory. Je v něm zastoupena i řada jiných odvětví průmyslu.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o Jablonci pochází z roku 1356, v němž byla obnovena fara a postaven kostel sv. Anny.[3] Během husitských válek byla obec ušetřena, avšak během vlády Jiřího z Poděbrad byl Jablonec jako součást maloskalského panství, přívržence Husitů, 30. srpna 1469 společně s obcemi Rýnovice, Maršovice a Jistebsko, vypálen. V zemských deskách z let 1538 a 1543 je Jablonec uváděn jako pustý.[4] Pozvolné osidlování nastalo až ve druhé polovině 16. století, především v souvislosti s rozvojem sklářství. Od druhé poloviny 17. století nastává bouřlivý rozvoj právě sklářství a poté zejména bižuterního průmyslu ve století osmnáctém. V druhé polovině sedmnáctého století se v Jablonci začala rozvíjet technika drahokamové řezby. V tomto oboru vynikali mistři Štajnšnajderové. Díky této technice se do okolí Jablonce začali soustředit umělci a řemeslníci. [5]

Rozvoji města a jeho povýšení na městys či město dlouho bránila další města v okolí, ta se obávala konkurence. Teprve až roku 1808 byl tedy Jablonec povýšen na městys a v roce 1866 dekretem císaře Františka Josefa I. na město. Jmenovací dekret však obdržel až v roce 1906; tehdejší starosta si vydání dekretu u císaře údajně doslova „vyseděl“.

Jablonec se stal světově proslulým střediskem obchodu s bižuterií. K tomu ještě přispělo napojení města na železniční síť v roce 1888. Železniční trať byla zanedlouho prodloužena z Jablonce přes Smržovku a Tanvald až do Kořenova a tam napojena na síť tehdejších pruských železnic. To vše výrazně přispělo k rozvoji obchodu s jabloneckým průmyslem.

V Jablonci došlo také i k výraznému rozvoji architektury. Hlavně secese výrazně zasáhla do tváře města v mnoha exportérských domech. V této době vznikl i výjimečný secesní kostel Povýšení nejsvětějšího kříže. Mnoho staveb ve městě má také tvář dobového historismu, např. novorenesanční budova pošty, historizující budova městského divadla se secesními interiéry, či stavba evangelického kostela ve stylu novogotiky.

V meziválečném období vznikly i dvě dominanty ve stylu funkcionalismu – nová radnice a katolický kostel Nejsvětějšího srdce Ježíšova.

I Jabloncem se provalila historie v podobě útěku Čechů před nacismem i poválečným odsunem německého obyvatelstva. Jablonec naopak tolik nepostihla okupace ČSSR vojsky Varšavské smlouvy v srpnu 1968, ta totiž mnohem hůř postihla sousední Liberec. Město zasáhla, stejně jako celou republiku, vlna panelové výstavby, která „pohřbila“ i vesnici Mšeno nad Nisou, jednu z částí Jablonce a zcela změnila malebná jablonecká předměstí.

Původ názvu[editovat | editovat zdroj]

Pohled na Jablonec roku 1888

O původu jména existuje několik teorií, za nejpravděpodobnější je v současnosti považována ta, že jméno „Jablonec“ je odvozeno od slova „jabloň“ (podle pověsti, která kolovala mezi většinovým německým obyvatelstvem, Jablonec vznikl kolem zájezdního hostince na křižovatce obchodních cest, u kterého rostla jabloň – dnes křižovatka „U Zeleného stromu“ s kruhovým objezdem).

Podle jiné teorie název souvisí s latinským označením „gabulum“, místo, kde se vybíralo clo. Tato teorie je podporována tím, že velká část měst s podobnými názvy (Jablonné, Jablunkov) leží u hranic nebo na významných starých stezkách.[6]

Další teorie jméno dávala do souvislosti s německým „gabel“ (vidlice, větvení – Jablonec leží na soutoku Novoveského potoka, Lužické a Bílé Nisy).

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Počet obyvatel[editovat | editovat zdroj]

Historický vývoj obyvatelstva[7]

rok tehdejší katastr
(v tisících)
dnešní katastr
(v tisících)
1830 3 n. n.
1869 7 13
1890 15 23
1910 30 43
1930 34 50
1950 23 33
1970 34 42
1991 46 46

Růst Jablonce nad Nisou 1802–1928[8]

rok domů obyvatel
1802 411 1976
1808 435 2254
1827 512 3136
1834 523 3209
1850 555 4553
1857 561 5297
1865 570 5320
1866 593 5350
1867 617 5380
1869 651 6752
1877 745 7412
1880 770 9030
1887 1052 12135
1890 1140 14653
1900 1544 21091
1910 2061 29521
1914 2263 32894
1920 2279 28767
1928 2800 37500

Struktura populace[editovat | editovat zdroj]

Církve[editovat | editovat zdroj]

Podle sčítání lidu v roce 2001, kdy měl Jablonec 45 600 obyvatel, uvedlo 33 976 z nich, že jsou bez vyznání (75 %). Následuje seznam největších církví ve městě:[9]

Průmysl[editovat | editovat zdroj]

V bižuterii a sklářství je v Jablonci a okolí ještě dnes zaměstnáno 11 000 lidí, přičemž produkce je z velké většiny orientována exportně.[zdroj?] Kromě bižuterie a sklářství je však v Jablonci výrazně zastoupeno také strojírenství, dřevozpracující průmysl a výroba nábytku.[zdroj?] V Jablonci je také mincovna pro Česko Česká mincovna, založená po rozpadu Československa (mincovna pro Slovensko zůstala ve slovenské Kremnici).

Nejdůležitější sklářské podniky: Ecoglass, G&B beads, Preciosa.[zdroj?] Společnosti Bižuterie Česká mincovna, Ornela a Železnobrodské sklo byly součástí jedné společnosti Jablonex Group.[zdroj?] Padesátiletá historie závodu Železnobrodské sklo v Železném Brodu na Jablonecku skončila v srpnu 2009.[zdroj?] Další podniky společnosti Jablonex Group byly prodány nebo uzavřeny v roce 2010.

Společnost Jablotron vyrábí zabezpečovací zařízení a mobilní telefony. Firma Soliter vyrábí kovové šperky. Společnost Lucas Varity vyrábí v Jablonci a okolí autobrzdy pod jménem TRW Automotive Aftermarket CZ LUCAS Autobrzdy (převzala zařízení bývalých podniků Autobrzdy a Ateso).[zdroj?] Dodává mimo jiné pro společnost Škoda Auto.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článcích Tramvajová doprava v Jablonci nad Nisou, Tramvajová trať Liberec - Jablonec a Městská autobusová doprava v Jablonci nad Nisou.

Městskou dopravu v Jablonci nad Nisou tvoří síť městských autobusů. Provoz zajišťuje Dopravní podnik měst Liberce a Jablonce nad Nisou (dříve ho zajišťovala firma ČSAD Jablonec). Městské autobusy zajíždějí i do přilehlých obcí – Rychnova, Janova, Bedřichova či Lučan. Do jablonecké čtvrti Lukášov zajíždí i linka č.15 liberecké MHD.

Mezi lety 19001965 měl Jablonec svou vlastní tramvajovou síť s tratěmi do Mšena, Rychnova či Janova, dnes do města vede pouze meziměstská tramvajová trať z Liberce. Trať je unikátní svým úzkým rozchodem, který činí 1000 mm, a také tím, že je pouze jednokolejná. Do Jablonce zajíždí tramvajová linka č. 11, jejímž dopravcem je rovněž Dopravní podnik měst Liberce a Jablonce nad Nisou.

S krajským Libercem má Jablonec silniční spojení po silnici I/14, v současnosti se plánuje její rekonstrukce[10]. Silnice I/14 dále pokračuje na Tanvald. Silnice první třídy I/65 spojuje Jablonec s významnou silnicí R35, která Jablonec míjí.

Jablonec nemá příliš dobré železniční spojení. Leží na regionální železniční trati 036 z Liberce přes Tanvald a Harrachov do Polska. Do Jablonce jezdí jen osobní vlaky linky L1 Liberec – Jablonec – Smržovka – Tanvald – Harrachov, o víkendu pak i spěšné vlaky Tanvald – Jablonec – Liberec – Drážďany. Jablonec je městskou dopravou spojen s nádražím v Rychnově u Jablonce nad Nisou, které leží na hlavní trati 030 Liberec – Hradec Králové, a kde staví všechny vlaky včetně rychlíkové linky Liberec – Pardubice, která má v Turnově přípoje na rychlíky směr Mladá Boleslav a Praha.

Památky[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Jablonci nad Nisou.
Kostel sv. Anny
Kostel Nejsvětějšího srdce Ježíšova
Městské divadlo
Stará radnice, nyní Městská knihovna
  • Bývalá fara – historiky považována za nejstarší budovu celého Jablonce nad Nisou.Nachází se v Kostelní ulici naproti kostelu sv. Anny. Na zahradě je umístěno sousoší Getsemanské zahrady z roku 1829.
  • Kostel svaté Anny je nejstarším dochovaným jabloneckým svatostánkem. Stojí na místě původního dřevěného kostelíka. Současný kostel je původně barokní stavba z let 16851687. Věž byla přistavěna až roku 1706 a roku 1842 byla přistavěna i sakristie situovaná do svahu za kostelem. V té době byla fasáda kostela upravena v neorenesančním stylu. Kostel v současnosti neslouží bohoslužebným účelům a po letech, kdy byl v katastrofickém stavu, byl financemi města opraven a přidružen k Městskému divadlu. Dnes je kouzelným místem pro kulturní události. Před kostelem jsou umístěny dvě plastiky:
  • Socha Panny Marie v naději (Panny Marie Karlovské – patronky těhotných žen a šťastných porodů) tesaná z pískovce roku 1773, na zadní straně soklu má darovací nápis a jméno autora Jan Christian Weiss.
  • Náhrobní kříž, nazývaný někdy Smírčí kříž z roku 1666; pískovcová náhrobní stéla s tesaným křížem a německým nápisem o smrti Hanse Kleinerta umrznutím. Po straně je signatura kameníka Georg Weiss, přemístěno od jabloneckého pivovaru.
  • Belveder – pozdně barokní dům s mansardovou střechou, poprvé zmiňovaný roky 1773. Dnes je zde umístěna část expozice Muzea skla a bižuterie.
  • Petřín – vrch nad Jabloncem, kde stojí secesní výletní restaurace s rozhlednou postavená roku 1906. Z rozhledny je překrásný výhled na Jizerské hory i do jižní části okresu Jablonec nad Nisou.
  • Evangelický kostel. Toleranční evangelický kostel stál v Jablonci už na začátku 19. století. Nachází se v samém centru na Náměstí Dr. Farského. Roku 1892 byl přebudován v neogotickém stylu. Věž je jednou z dominant jabloneckého panoramatu (vysoká 60 m). Kostel je dnes ve vlastnictví Církve československé husitské.
  • Starokatolický kostel Povýšení svatého kříže – vzácná secesní sakrální stavba. Byl postaven v letech 1902–1906 podle návrhu Josefa Zascheho, jabloneckého rodáka. Kostel byl staven pro starokatolickou církev, která kostel užívá dodnes.
  • Římskokatolický kostel Nejsvětějšího srdce Ježíšova – rovněž postaven podle projektu Josefa Zascheho, který jej navrhl ještě ve stylu secesním, ale později plány upravil v tehdy aktuálním stylu funkcionalistickém. Tento trojlodní chrám byl vybudován v letech 1930–1932 a od té doby je největším kostelem Libereckého kraje. Na hlavním oltáři je umístěna bronzová socha Krista v nadživotní velikosti od vídeňského sochaře Arnolda Hartiga z roku 1930. Kostel byl rekonstruován na konci 20. století. Sídlí zde děkanský úřad.
  • Městské divadlo – stavba firmy Fellner a Helmer byla postavena v letech 1906–1907 v secesním stylu. Divadlo bylo v 90. letech 20. století nákladně zrekonstruováno. Nesídlí v něm stálý divadelní soubor.
  • Stará radnice – postavena nedlouho po povýšení Jablonce na město, v letech 18671869. V neorenesanční stavbě kromě městského úřadu sídlila i pošta a později i okresní úřad. Po postavení nové radnice ve třicátých letech 20. století byla do staré radnice přemístěna Městská knihovna, na kterou největší měrou přispěl Dr. Anton Randa, po kterém se zde jmenuje jedno z gymnázií.
  • Nová radnice. Pětipatrová funkcionalistická budova s prvky konstruktivismu a neoklasicismu a interiérem ve stylu art deco (z něhož se dochovala malá část) byla postavena podle plánů libereckého německého architekta Karla Wintera v letech 19311933, tedy v letech hospodářské krize. Výstavba přinesla množství pracovních příležitostí v této těžké době. V objektu bylo od začátku umístěno kino, kavárny a restaurace. Radnici v poválečné době postihly nešťastné úpravy vnitřních prostor. Dnes je objekt sídlem městského úřadu, informačních středisek a kina. V přízemních prostorách jsou umístěny obchody a galerie My. V létě lze s průvodcem vystoupat na radniční věž, odkud je nádherný panoramatický rozhled.
  • Schlaraffia – dnes zpustlá budova romantického hradu s hranolovou věží (na okraji autobusového nádraží), postavená počátkem 20. století sudetoněmeckým zábavním a dobročinným spolkem Schlaraffia, zrušeným roku 1945.
  • Háskova vila – nejstarší ze tří významných funkcionalistických vil v Jablonci. V roce 1929 navštívil jablonecký exportér bižuterie Jaroslav Hásek výstavu Wohnung und Werkraum (WUWA) ve Vratislavi, kde jej zaujal návrh rodinného domu architekta Heinricha Lauterbacha. Vila byla vystavěna v roce 1931 a nachází se za jabloneckou přehradou v Průběžné ulici. Je považována za jednu z nejkrásnějších ukázek aerodynamického funkcionalismu vratislavské školy a je zapsána v Ústředním seznamu kulturních památek ČR pod číslem rejstříku 18366/5-4788.
  • Schmelowského vila Jedna z nejhodnotnějších meziválečných staveb na českém území, byla postavena roku 1933 pro lékaře Friedricha Schmelowského. Jejím tvůrcem byl čelný představitel tzv. Vratislavské architektonické školy, Heinrich Lauterbach.
  • Kantorova vila – postavena v letech 1933-1934 pro rodinu chirurga Alfreda Kantora. Jejím autorem byl Heinrich Kulka, žák, spolupracovník a blízký přítel Adolfa Loose. Čtyřpodlažní vila stojí na křižovatce ulic Palackého a U přehrady a připomíná Müllerovu vilu v Praze. Rodina Alfreda Kantora musela po válce vilu opustit a odstěhovala se do Německa. Dům pak byl v roce 1960 přestavěn na bytový dům, což podstatně zasáhlo do původních dispozic Kulkova výtvoru.
  • Vila manželů Josefa V. a M. Scheybalových
  • Synagoga

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Adolf Posselt (1844–1926) — politik, starosta města, okresní starosta a poslanec zemského sněmu
  • Adolf Benda (1845–1878) — historik, autor Geschichte der Stadt Gablonz (Dějiny města Jablonce, 1876–77)
  • Fidelio Finke (1860–1940) — lokální patriot (vlastivědec), skladatel a učitel
  • Gustav Leutelt (1860–1947) — spisovatel a básník
  • Karl Richard Fischer (1871–1934) — historik, lokální patriot (vlastivědec), starosta
  • Robert Hemmrich (1871–1946) — architekt
  • Josef Zasche (1871–1957) — architekt (Starokatolický kostel Povýšení sv. Kříže, Římskokatolický kostel Nejsvětějšího Srdce Páně)
  • Heinrich Joseph (1875–1941) — profesor zoologie a anatomie, žil ve Vídni
  • Walter Dolch (1883–1914) — literární historik a knihovník, žil v Zittau (Žitava), Praze a Broumově
  • Rudolf Hásek? (1890–1993) — velitel legií v bojích proti bolševikům, exportér, účastník protikomunistického a protinacistického odboje
  • Konrad Henlein (1898–1945) — sudetoněmecký politik a nacista, narozen ve Vratislavicích (něm. Maffersdorf) studoval a žil v Jablonci
  • Peter Herman Adler (1899–1990) — dirigent, žil v Praze, Brně, Brémách, Kievě a od roku 1939 v USA
  • Richard Fleissner (1903–1989) — malíř a profesor umělecké průmyslovky v Jablonci a Mnichově
  • Josef Duchač (* 1938) — německý politik (CDU), 1990–1992 premiér spolkového státu Thüringen (Duryňsko)
  • Vladimír Komňacký (* 1958) — jablonecký šperkař, výtvarník a pedagog
  • Barbora Špotáková (* 1981) — olympijská vítězka v hodu oštěpem na letní olympijských hrách 2008 v Pekingu a 2012 v Londýně
  • Nikola Sudová (* 1982) — akrobatická lyžařka, 2. na MS v jízdě v boulích 2005, 6. na ZOH 2006 v Turíně
  • Gabriela Soukalová (* 1989) — biatlonistka, juniorská mistryně světa v biatlonové štafetě (2009)
  • Jaromír Drábek (* 1965) — ekonom, poslanec, někdejší ministr práce a sociálních věcí, TOP 09
  • Veronika Týblová (* 1970) — dětská herečka
  • Ivan Bartoš (* 1980) - politik, předseda Pirátské strany
  • Jakub Čutta (* 1981) — hokejista
  • Daniel Špaček (* 1986) — hokejista
  • Patrik Maďar (* 1992) — hokejista

Přírodní zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Jablonec nad Nisou je zasazen do nádherné přírody. Od západu sem zasahuje Žitavská pánev, v jejímž okrsku Jablonecká kotlina se rozkládá vlastní centrum města, které je ze zbývajících světových stran obklopeno Jizerskými horami (na severním okraji města jde o okrsek Tanvaldská vrchovtina, na východě Černostudnický hřbet, na jihu Maršovická vrchovina). Výše položené partie Jizerských hor na severu jsou dobře přístupné i MHD, jejíž autobusy zajíždí až do Bedřichova – ráje běhu na lyžích. Při okrajích města jsou dobře přístupné dva zalesněné hřebeny – na jihovýchod od Jablonce je to Černostudniční hřeben s rozhlednou na vrcholu Černá studnice, na severozápadním okraji města pak Prosečský hřeben s rozhlednou Nad Prosečí; obě lokality skýtají možností dobrého výhledu. Nedaleko Jablonce je situováno i Maloskalsko, malebný mikroregion s množstvím rozeklaných pískovcových skal protnutých tokem řeky Jizery.

Městem prochází rozvodí Baltského moře (povodí řeky Lužická Nisa) a Severního moře (povodí Labe), kam směřuje v Kokoníně pramenící řeka Mohelka – pravostranný přítok Jizery.

Na území města je několik zajímavých geologických útvarů – Balvan s kotlem v ulici U Balvanu, Čertův kámen (kámen položený na čtyřech menších kamenech) a Schnuppstein (skalisko s vyhlídkou) v místní části Vrkoslavice, peřejnaté údolí řeky Lužická Nisa v části Brandl s říčními hrnci.

Části města[editovat | editovat zdroj]

Katastrální území Jablonce nad Nisou

Město se skládá z 8 místních částí, které jsou téměř shodné s katastrálními územími (v závorce německý název):

  1. Jablonec nad Nisou (Gablonz an der Neisse). Hlavní místní část je poměrně velká, statisticky je rozdělena na 23 základních sídelních jednotek.
  2. Proseč nad Nisou (Proschwitz an der Neiße)
  3. Lukášov (Luxdorf)
  4. Rýnovice (Reinowitz). Ve druhé polovině 19. století (do roku 1897) byly spojeny s Lukášovem. V roce 1960 byly sloučeny se Mšenem nad Nisou a v roce 1962 připojeny k Jablonci nad Nisou.
  5. Mšeno nad Nisou (Grünwald an der Neiße). Část katastrálního území Mšeno nad Nisou patří k místní částí Jablonecké Paseky, místní část Mšeno nad Nisou je tak rozdělena na dvě části - na východě města má malou exklávu. Od roku 1912 bylo Mšeno městysem, v roce 1962 bylo připojeno k Jablonci nad Nisou. Počátkem 80. let 20. století bylo staré Mšeno zbouráno a zaplaveno nádrží a nahrazeno novým sídlištěm.
  6. Jablonecké Paseky (Bad Schlag). Kromě katastrálního území Jablonecké Paseky patří k místní části Jablonecké Paseky též na severu přiléhající zastavěná část katastrálního území Mšeno nad Nisou. Původně patřily ke vsi Vrkoslavice, do roku 1904 patřily k obci Mšeno nad Nisou, poté byly samostatnou obcí, po druhé světové válce byly připojeny k Jablonci, s nímž zástavbou splynuly.
  7. Vrkoslavice (Seidenschwanz); zahrnuje sídelní celek Dobrá Voda (Guttbrunn bei Gablonz an der Neisse). V letech 1850–1898 byly spojeny s Kokonínem, od roku 1962 jsou částí Jablonce nad Nisou.
  8. Kokonín (Kukan). V roce 2012 se v souvislosti se sporem o čističku odpadních vod konalo místní referendum o osamostatnění této místní části, jeho iniciátoři však poté vyzvali k jeho bojkotu.

Správní území[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článcích Okres Jablonec nad Nisou a Obvod obce s rozšířenou působností Jablonec nad Nisou.

Jablonec nad Nisou je okresním městem a také obcí s rozšířenou působností a pověřeným obecním úřadem. Okres Jablonec nad Nisou se skládá ze 34 obcí, ORP z 11 obcí.

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2013 [online]. Český statistický úřad, 31.5.2013, [cit. 2013-06-16]. Dostupné online.  
  2. Jablonec nad Nisou se stal statutárním městem
  3. Volprecht, Jindra Jan: Jablonec n. N. Včera, dnes a zítra, Svoboda, Jablonec n. N. 1945, s. 10–11
  4. Volprecht, Jindra Jan: Jablonec n. N. Včera, dnes a zítra, Svoboda, Jablonec n. N. 1945, s. 11
  5. Článek o Jablonci nad Nisou
  6. Millenium – anagramy, typová jména, suché trasy, etymologie toponymie, Sporoi, Sirmium
  7. Dějiny obyvatelstva českých zemí, Mladá fronta, Praha 1996, s. 397–398
  8. Volprecht, Jindra Jan: Jablonec n. N. Včera, dnes a zítra, Svoboda, Jablonec n. N. 1945, s. 23 a 32
  9. Věřící podle náboženského vyznání v obcích okresu, Veřejná databáze ČSÚ
  10. Silnice mezi Libercem a Jabloncem se dokončí nejdříve za pět let – iDNES.cz
  11. Jablonec uzavřel smlouvu s jihočínským Beihai, MestoJablonec.cz (cit. 15. srpna 2011)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Statutární město Jablonec nad Nisou

Jablonec nad Nisou • Proseč nad Nisou • Lukášov • Rýnovice • Mšeno nad Nisou • Jablonecké Paseky • Vrkoslavice • Kokonín