Jablonec nad Nisou

statutární město Jablonec nad Nisou
Lidická ulice, 2010
znak vlajka
NUTS 5:	CZ0512 563510
kraj (NUTS 3):	Liberecký (CZ051)
okres (NUTS 4):	Jablonec nad Nisou (CZ0512)
historická země:	Čechy
katastrální výměra:	31,39 km²
počet obyvatel:	45 206  (1. 1. 2012)
zeměp. souřadnice:	50° 43′ 27″ s. š., 15° 10′ 16″ v. d.
nadmořská výška:	475 m
PSČ:	466 01
zákl. sídelní jednotky:	53
části obce:	8
městské části / obvody:	0
katastrální území:	8
adresa magistrátu:	Magistrát města Jablonec nad Nisou Mírové nám. 19 467 51  Jablonec nad Nisou mujablonec@mestojablonec.cz
primátor(ka):	Petr Beitl (ODS)
www.mestojablonec.cz/
Jablonec nad Nisou, Česko

Jablonec nad Nisou (německy Gablonz an der Neiße, polsky Jabłoniec nad Nysą) je statutární město v Libereckém kraji, 9 km jihovýchodně od Liberce, v údolí řeky Nisy a jejich přítoků. V roce 2011 zde žilo zhruba 45 tisíc obyvatel a má rozlohu 31,38 km². Je sídlem okresu Jablonec nad Nisou a patří do volebního obvodu č. 35 pro volby do Senátu.

Město je proslulé výrobou skla a bižuterie. Nabízí také vyžití v množství sportovních i turistických aktivit v atraktivním okolí města, které tvoří jak romantické Maloskalsko, tak populární Jizerské hory. Je v něm zastoupena i řada jiných odvětví průmyslu.

Historie

První písemná zmínka o Jablonci pochází z roku 1356, v němž byla obnovena fara a postaven kostel sv. Anny. Během husitských válek byla obec ušetřena, avšak během vlády Jiřího z Poděbrad byl Jablonec jako součást maloskalského panství, přívržence Husitů, 30. srpna 1469 společně s obcemi Rýnovice, Maršovice a Jistebsko, vypálen. V zemských deskách z let 1538 a 1543 je Jablonec uváděn jako pustý. Pozvolné osidlování nastalo až ve druhé polovině 16. století, především v souvislosti s rozvojem sklářství. Od druhé poloviny 17. století nastává bouřlivý rozvoj právě sklářství a poté zejména bižuterního průmyslu ve století osmnáctém. V druhé polovině sedmnáctého století se v Jablonci začala rozvíjet technika drahokamové řezby. V tomto oboru vynikali mistři Štajnšnajderové. Díky této technice se do okolí Jablonce začali soustředit umělci a řemeslníci.

Rozvoji města a jeho povýšení na městys či město dlouho bránila další města v okolí, ta se obávala konkurence. Teprve až roku 1808 byl tedy Jablonec povýšen na městys a v roce 1866 dekretem císaře Františka Josefa I. na město. Jmenovací dekret však obdržel až v roce 1906; tehdejší starosta si vydání dekretu u císaře údajně doslova „vyseděl“.

Jablonec se stal světově proslulým střediskem obchodu s bižuterií. K tomu ještě přispělo napojení města na železniční síť v roce 1888. Železniční trať byla zanedlouho prodloužena z Jablonce přes Smržovku a Tanvald až do Kořenova a tam napojena na síť tehdejších pruských železnic. To vše výrazně přispělo k rozvoji obchodu s jabloneckým průmyslem.

V Jablonci došlo také i k výraznému rozvoji architektury. Hlavně secese výrazně zasáhla do tváře města v mnoha exportérských domech. V této době vznikl i výjimečný secesní kostel Povýšení nejsvětějšího kříže. Mnoho staveb ve městě má také tvář dobového historismu, např. novorenesanční budova pošty, historizující budova městského divadla se secesními interiéry, či stavba evangelického kostela ve stylu novogotiky.

V meziválečném období vznikly i dvě dominanty ve stylu funkcionalismu – nová radnice a katolický kostel Nejsvětějšího srdce Ježíšova.

I Jabloncem se provalila historie v podobě útěku Čechů před nacismem i poválečným odsunem německého obyvatelstva. Jablonec naopak tolik nepostihla okupace ČSSR vojsky Varšavské smlouvy v srpnu 1968, ta totiž mnohem hůř postihla sousední Liberec. Město zasáhla, stejně jako celou republiku, vlna panelové výstavby, která „pohřbila“ i vesnici Mšeno nad Nisou, jednu z částí Jablonce a zcela změnila malebná jablonecká předměstí.

Původ názvu

Pohled na Jablonec roku 1888

O původu jména existuje několik teorií, za nejpravděpodobnější je v současnosti považována ta, že jméno „Jablonec“ je odvozeno od slova „jabloň“ (podle pověsti, která kolovala mezi většinovým německým obyvatelstvem, Jablonec vznikl kolem zájezdního hostince na křižovatce obchodních cest, u kterého rostla jabloň – dnes křižovatka „U Zeleného stromu“ s kruhovým objezdem).

Podle jiné teorie název souvisí s latinským označením „gabulum“, místo, kde se vybíralo clo. Tato teorie je podporována tím, že velká část měst s podobnými názvy (Jablonné, Jablunkov) leží u hranic nebo na významných starých stezkách.

Další teorie jméno dávala do souvislosti s německým „gabel“ (vidlice, větvení – Jablonec leží na soutoku Novoveského potoka, Lužické a Bílé Nisy).

Obyvatelstvo

Historický vývoj obyvatelstva

rok	tehdejší katastr (v tisících)	dnešní katastr (v tisících)
1830	3	n. n.
1869	7	13
1890	15	23
1910	30	43
1930	34	50
1950	23	33
1970	34	42
1991	46	46

Růst Jablonce nad Nisou 1802–1928

rok	domů	obyvatel
1802	411	1976
1808	435	2254
1827	512	3136
1834	523	3209
1850	555	4553
1857	561	5297
1865	570	5320
1866	593	5350
1867	617	5380
1869	651	6752
1877	745	7412
1880	770	9030
1887	1052	12135
1890	1140	14653
1900	1544	21091
1910	2061	29521
1914	2263	32894
1920	2279	28767
1928	2800	37500

Církve

Podle sčítání lidu v roce 2001, kdy měl Jablonec 45 600 obyvatel, uvedlo 33 976 z nich, že jsou bez vyznání (75 %). Následuje seznam největších církví ve městě:

• Církev římskokatolická má 5 251 členů (to je 12 %)
• Církev československá husitská 666
• Českobratrská církev evangelická 409
• Svědkové Jehovovi 84
• Církev pravoslavná 82
• Církev adventistů sedmého dne 43
• Starokatolická církev v ČR 40
• Slezská evangelická a.v. 3

Průmysl

V bižuterii a sklářství je v Jablonci a okolí ještě dnes zaměstnáno 11 000 lidí, přičemž produkce je z velké většiny orientována exportně.^[zdroj?] Kromě bižuterie a sklářství je však v Jablonci výrazně zastoupeno také strojírenství, dřevozpracující průmysl a výroba nábytku.^[zdroj?] V Jablonci je také mincovna pro Česko Česká mincovna, založená po rozpadu Československa (mincovna pro Slovensko zůstala ve slovenské Kremnici).

Nejdůležitější sklářské podniky: Ecoglass, G&B beads, Preciosa.^[zdroj?] Společnosti Bižuterie Česká mincovna, Ornela a Železnobrodské sklo byly součástí jedné společnosti Jablonex Group.^[zdroj?] Padesátiletá historie závodu Železnobrodské sklo v Železném Brodu na Jablonecku skončila v srpnu 2009.^[zdroj?] Další podniky společnosti Jablonex Group byly prodány nebo uzavřeny v roce 2010.

Firma Soliter vyrábí kovové šperky. Společnost Jablotron vyrábí zabezpečovací zařízení, mobilní telefony atd. Vzbudila velký zájem svým modelem „největšího mobilu na světě“ „JABLOTRON GDP 02 Grand“. Tento mobil vypadající jako telefon pro pevnou linku byl původně určen pro staré lidi, velký zájem však vzbudil v regionech se špatným stavem pevné sítě a u mobilních operátorů, kteří v něm vidí další prostředek v konkurenčním boji s pevnými linkami. Podobné zboží vyrábí v Jablonci i společnost Jablocom. Společnost Lucas Varity vyrábí v Jablonci a okolí autobrzdy pod jménem TRW Automotive Aftermarket CZ LUCAS Autobrzdy (převzala zařízení bývalých podniků Autobrzdy a Ateso). Dodává mimo jiné pro společnost Škoda Auto.

Doprava

Související informace naleznete v článcích Tramvajová doprava v Jablonci nad Nisou, Tramvajová trať Liberec - Jablonec a Městská autobusová doprava v Jablonci nad Nisou.

Městskou dopravu v Jablonci nad Nisou tvoří síť městských autobusů. Provoz zajišťuje Dopravní podnik měst Liberce a Jablonce nad Nisou (dříve ho zajišťovala firma ČSAD Jablonec). Městské autobusy zajíždějí i do přilehlých obcí – Rychnova, Janova, Bedřichova či Lučan. Do jablonecké čtvrti Lukášov zajíždí i linka č.15 liberecké MHD.

Mezi lety 1900 až 1965 měl Jablonec svou vlastní tramvajovou síť s tratěmi do Mšena, Rychnova či Janova, dnes do města vede pouze meziměstská tramvajová trať z Liberce. Trať je unikátní svým úzkým rozchodem, který činí 1000 mm a také tím, že je pouze jednokolejná. Do Jablonce zajíždí tramvajová linka č. 11, jejímž dopravcem je rovněž Dopravní podnik měst Liberce a Jablonce nad Nisou.

S krajským Libercem má Jablonec silniční spojení po silnici I/14, v současnosti se plánuje její rekonstrukce. Silnice I/14 dále pokračuje na Tanvald. Silnice první třídy I/65 spojuje Jablonec s významnou silnicí R35, která Jablonec míjí.

Jablonec nemá příliš dobré železniční spojení. Leží na regionální železniční trati 036 z Liberce přes Tanvald a Harrachov do Polska. Do Jablonce jezdí jen osobní vlaky linky L1 Liberec – Jablonec – Smržovka – Tanvald – Harrachov, o víkendu pak i spěšné vlaky Tanvald – Jablonec – Liberec – Drážďany. Jablonec je městskou dopravou spojen s nádražím v Rychnově u Jablonce nad Nisou, které leží na hlavní trati 030 Liberec – Hradec Králové, a kde staví všechny vlaky včetně rychlíkové linky Liberec – Pardubice, která má v Turnově přípoje na rychlíky směr Mladá Boleslav a Praha.

Památky

Související informace naleznete v článku Seznam kulturních památek v Jablonci nad Nisou.

Kostel sv. Anny

Kostel Nejsvětějšího srdce Ježíšova

Městské divadlo

Stará radnice, nyní Městská knihovna

• Bývalá fara – historiky považována za nejstarší budovu celého Jablonce nad Nisou.Nachází se v Kostelní ulici naproti kostelu sv. Anny. Na zahradě je umístěno sousoší Getsemanské zahrady z roku 1829.
• Kostel svaté Anny je nejstarším dochovaným jabloneckým svatostánkem. Stojí na místě původního dřevěného kostelíka. Současný kostel je původně barokní stavba z let 1685–1687. Věž byla přistavěna až roku 1706 a roku 1842 byla přistavěna i sakristie situovaná do svahu za kostelem. V té době byla fasáda kostela upravena v neorenesančním stylu. Kostel v současnosti neslouží bohoslužebným účelům a po letech, kdy byl v katastrofickém stavu, byl financemi města opraven a přidružen k Městskému divadlu. Dnes je kouzelným místem pro kulturní události. Před kostelem jsou umístěny dvě plastiky:
• Socha Panny Marie v naději (Panny Marie Karlovské – patronky těhotných žen a šťastných porodů) tesaná z pískovce roku 1773, na zadní straně soklu má darovací nápis a jméno autora Jan Christian Weiss.
• Náhrobní kříž, nazývaný někdy Smírčí kříž z roku 1666; pískovcová náhrobní stéla s tesaným křížem a německým nápisem o smrti Hanse Kleinerta umrznutím. Po straně je signatura kameníka Georg Weiss, přemístěno od jabloneckého pivovaru.
• Belveder – pozdně barokní dům s mansardovou střechou, poprvé zmiňovaný roky 1773. Dnes je zde umístěna část expozice Muzea skla a bižuterie.
• Petřín – vrch nad Jabloncem, kde stojí secesní výletní restaurace s rozhlednou postavená roku 1906. Z rozhledny je překrásný výhled na Jizerské hory i do jižní části okresu Jablonec nad Nisou.
• Evangelický kostel. Toleranční evangelický kostel stál v Jablonci už na začátku 19. století. Nachází se v samém centru na Náměstí Dr. Farského. Roku 1892 byl přebudován v neogotickém stylu. Věž je jednou z dominant jabloneckého panoramatu (vysoká 60 m). Kostel je dnes ve vlastnictví Církve československé husitské.
• Starokatolický kostel Povýšení svatého kříže – vzácná secesní sakrální stavba. Byl postaven v letech 1902–1906 podle návrhu Josefa Zascheho, jabloneckého rodáka. Kostel byl staven pro starokatolickou církev, která kostel užívá dodnes.
• Římskokatolický kostel Nejsvětějšího srdce Ježíšova – rovněž postaven podle projektu Josefa Zascheho, který jej navrhl ještě ve stylu secesním, ale později plány upravil v tehdy aktuálním stylu funkcionalistickém. Tento trojlodní chrám byl vybudován v letech 1930–1932 a od té doby je největším kostelem Libereckého kraje. Na hlavním oltáři je umístěna bronzová socha Krista v nadživotní velikosti od vídeňského sochaře Arnolda Hartiga z roku 1930. Kostel byl rekonstruován na konci 20. století. Sídlí zde děkanský úřad.
• Městské divadlo – stavba firmy Fellner a Helmer byla postavena v letech 1906–1907 v secesním stylu. Divadlo bylo v 90. letech 20. století nákladně zrekonstruováno. Nesídlí v něm stálý divadelní soubor.
• Stará radnice – postavena nedlouho po povýšení Jablonce na město, v letech 1867–1869. V neorenesanční stavbě kromě městského úřadu sídlila i pošta a později i okresní úřad. Po postavení nové radnice ve třicátých letech 20. století byla do staré radnice přemístěna Městská knihovna, na kterou největší měrou přispěl Dr. Anton Randa, po kterém se zde jmenuje jedno z gymnázií.
• Nová radnice. Pětipatrová funkcionalistická budova s prvky konstruktivismu a neoklasicismu a interiérem ve stylu art deco (z něhož se dochovala malá část) byla postavena podle plánů libereckého německého architekta Karla Wintera v letech 1931–1933, tedy v letech hospodářské krize. Výstavba přinesla množství pracovních příležitostí v této těžké době. V objektu bylo od začátku umístěno kino, kavárny a restaurace. Radnici v poválečné době postihly nešťastné úpravy vnitřních prostor. Dnes je objekt sídlem městského úřadu, informačních středisek a kina. V přízemních prostorách jsou umístěny obchody a galerie My. V létě lze s průvodcem vystoupat na radniční věž, odkud je nádherný panoramatický rozhled.
• Schlaraffia – dnes zpustlá budova romantického hradu s hranolovou věží (na okraji autobusového nádraží), postavená počátkem 20. století sudetoněmeckým zábavním a dobročinným spolkem Schlaraffia, zrušeným roku 1945.
• Háskova vila – nejstarší ze tří významných funkcionalistických vil v Jablonci. V roce 1929 navštívil jablonecký exportér bižuterie Jaroslav Hásek výstavu Wohnung und Werkraum (WUWA) ve Vratislavi, kde jej zaujal návrh rodinného domu architekta Heinricha Lauterbacha. Vila byla vystavěna v roce 1931 a nachází se za jabloneckou přehradou v Průběžné ulici. Je považována za jednu z nejkrásnějších ukázek aerodynamického funkcionalismu vratislavské školy a je zapsána v Ústředním seznamu kulturních památek ČR pod číslem rejstříku 18366/5-4788.
• Schmelowského vila Jedna z nejhodnotnějších meziválečných staveb na českém území, byla postavena roku 1933 pro lékaře Friedricha Schmelowského. Jejím tvůrcem byl čelný představitel tzv. Vratislavské architektonické školy, Heinrich Lauterbach.
• Kantorova vila – postavena v letech 1933-1934 pro rodinu chirurga Alfreda Kantora. Jejím autorem byl Heinrich Kulka, žák, spolupracovník a blízký přítel Adolfa Loose. Čtyřpodlažní vila stojí na křižovatce ulic Palackého a U přehrady a připomíná Müllerovu vilu v Praze. Rodina Alfreda Kantora musela po válce vilu opustit a odstěhovala se do Německa. Dům pak byl v roce 1960 přestavěn na bytový dům, což podstatně zasáhlo do původních dispozic Kulkova výtvoru.
• Vila manželů Josefa V. a M. Scheybalových
• Synagoga

Osobnosti

• Adolf Benda (1845–1878) — historik, autor Geschichte der Stadt Gablonz (Dějiny města Jablonce, 1876–77)
• Fidelio Finke (1860–1940) — lokální patriot (vlastivědec), skladatel a učitel
• Gustav Leutelt (1860–1947) — spisovatel a básník
• Karl Richard Fischer (1871–1934) — historik, lokální patriot (vlastivědec), starosta
• Robert Hemmrich (1871–1946) — architekt
• Josef Zasche (1871–1957) — architekt (Starokatolický kostel Povýšení sv. Kříže, Římskokatolický kostel Nejsvětějšího Srdce Páně)
• Heinrich Joseph (1875–1941) — profesor zoologie a anatomie, žil ve Vídni
• Walter Dolch (1883–1914) — literární historik a knihovník, žil v Zittau (Žitava), Praze a Broumově
• Rudolf Hásek? (1890–1993) — velitel legií v bojích proti bolševikům, exportér, účastník protikomunistického a protinacistického odboje
• Konrad Henlein (1898–1945) — sudetoněmecký politik a nacista, narozen ve Vratislavicích (něm. Maffersdorf) studoval a žil v Jablonci
• Peter Herman Adler (1899–1990) — dirigent, žil v Praze, Brně, Brémách, Kievě a od roku 1939 v USA
• Richard Fleissner (1903–1989) — malíř a profesor umělecké průmyslovky v Jablonci a Mnichově
• Josef Duchač (* 1938) — německý politik (CDU), 1990–1992 premiér spolkového státu Thüringen (Duryňsko)
• Vladimír Komňacký (* 1958) — jablonecký šperkař, výtvarník a pedagog
• Barbora Špotáková (* 1981) — olympijská vítězka v hodu oštěpem na letní olympijských hrách 2008 v Pekingu
• Nikola Sudová (* 1982) — akrobatická lyžařka, 2. na MS v jízdě v boulích 2005, 6. na ZOH 2006 v Turíně
• Gabriela Soukalová (* 1989) — biatlonistka, juniorská mistryně světa v biatlonové štafetě (2009)
• Jaromír Drábek (* 1965) — ekonom, poslanec, nynější ministr práce a sociálních věcí, TOP 09
• Veronika Týblová (* 1970) — dětská herečka
• Jakub Čutta (* 1981) — hokejista
• Daniel Špaček (* 1986) — hokejista
• Patrik Maďar (* 1992) — hokejista

Přírodní zajímavosti

Jablonec nad Nisou je zasazen do nádherné přírody. Od západu sem zasahuje Žitavská pánev, v jejímž okrsku Jablonecká kotlina se rozkládá vlastní centrum města, které je ze zbývajících světových stran obklopeno Jizerskými horami (na severním okraji města jde o okrsek Tanvaldská vrchovtina, na východě Černostudnický hřbet, na jihu Maršovická vrchovina). Výše položené partie Jizerských hor na severu jsou dobře přístupné i MHD, jejíž autobusy zajíždí až do Bedřichova – ráje běhu na lyžích. Při okrajích města jsou dobře přístupné dva zalesněné hřebeny – na jihovýchod od Jablonce je to Černostudniční hřeben s rozhlednou na vrcholu Černá studnice, na severozápadním okraji města pak Prosečský hřeben s rozhlednou Nad Prosečí; obě lokality skýtají možností dobrého výhledu. Nedaleko Jablonce je situováno i Maloskalsko, malebný mikroregion s množstvím rozeklaných pískovcových skal protnutých tokem řeky Jizery.

Městem prochází rozvodí Baltského moře (povodí řeky Lužická Nisa) a Severního moře (povodí Labe), kam směřuje v Kokoníně pramenící řeka Mohelka – pravostranný přítok Jizery.

Na území města je několik zajímavých geologických útvarů – Balvan s kotlem v ulici U Balvanu, Čertův kámen (kámen položený na čtyřech menších kamenech) a Schnuppstein (skalisko s vyhlídkou) v místní části Vrkoslavice, peřejnaté údolí řeky Lužická Nisa v části Brandl s říčními hrnci.

Části města

Katastrální území Jablonce nad Nisou

Město se skládá z 8 místních částí, které jsou shodné s katastrálními územími (v závorce německý název):

1. Jablonec nad Nisou (Gablonz an der Neisse)
2. Jablonecké Paseky (Bad Schlag)
3. Kokonín (Kukan)
4. Lukášov (Luxdorf)
5. Mšeno nad Nisou (Grünwald an der Neiße)
6. Proseč nad Nisou (Proschwitz an der Neiße)
7. Rýnovice (Reinowitz)
8. Vrkoslavice (Seidenschwanz); zahrnuje sídelní celek Dobrá Voda (Guttbrunn bei Gablonz an der Neisse)

Správní území

Související informace naleznete v článcích Okres Jablonec nad Nisou a Obvod obce s rozšířenou působností Jablonec nad Nisou.

Jablonec nad Nisou je okresním městem a také obcí s rozšířenou působností a pověřeným obecním úřadem. Okres Jablonec nad Nisou se skládá ze 34 obcí, ORP z 11 obcí.

Partnerská města

• Budyšín, Německo
• Cvikov, Německo
• Jelenia Góra, Polsko
• Marsciano, Itálie
• Ronse, Belgie
• Nova Petrópolis, Brazílie
• Kaufbeuren, Německo
• Pej-chaj (北海), Čínská lidová republika

Odkazy

Externí odkazy

• Stránky města
• Webkamery s pohledy na Jablonec nad Nisou
• Podrobné statistické údaje z roku 2003 na stránce ČSÚ
• Původ jména města
• K původu jména Jablonec
• Německá stránka města
• Historické pohlednice města
• Historické fotografie města