Prostějov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o městě na Hané. O části obce Žumberk pojednává článek Prostějov (Žumberk).
Prostějov
nová radnice

nová radnice

Prostějov – znak Prostějov – vlajka znak vlajka
status: město
NUTS 5 (obec): CZ0713 589250
kraj (NUTS 3): Olomoucký (CZ071)
okres (NUTS 4): Prostějov (CZ0713)
obec s rozšířenou působností: Prostějov
pověřená obec:
historická země: Morava
katastrální výměra: 39,04 km²
počet obyvatel: 46 278 (2008)
zeměpisná šířka: 49° 28' 20" s. š.
zeměpisná délka: 17° 06' 38" v. d.
nadmořská výška: 223 m
PSČ: 796 01
zákl. sídelní jednotky: 37
části obce: 7
katastrální území: 8
adresa městského úřadu: Městský úřad Prostějov
nám T. G. Masaryka 12-14
796 01 Prostějov
starosta / starostka: Ing. Jan Tesař
Oficiální web: http://www.mestopv.cz/
E-mail: posta@mestopv.cz
Prostějov na mapě
Wikipedie:Jak číst infoboxy českých sídelJak číst infobox
Zdroje k infoboxu a částem obce

Prostějov (německy Proßnitz) je okresní město v Olomouckém kraji. Má ve své aglomeraci téměř 50 000 obyvatel.[zdroj?] Nachází se na západním okraji úrodné roviny Hané, v severní části Hornomoravského úvalu, východně od Drahanské vrchoviny. Město se rozkládá ve výši 225 metrů nad mořem, v jeho blízkosti protékají potoky Hloučela a Romže. Historické jádro města je od roku 1990 městskou památkovou zónou. Prostějov je známý svými železárnami (evropské úrovně), hanáckými slavnostmi a v neposlední řadě hlavně basketbalem.

Obsah

[editovat] Historie

Prostějovský zámek v roce 1903

První historická zmínka o vsi Prostějovice je z roku 1141. Do poloviny 13. století se vyvinula ve významnou trhovou ves. Roku 1390 se Prostějov stává městem díky pánům z Kravař. V husitském období se nedostatečně opevněný Prostějov stává snadnou kořistí vojsk markraběte Albrechta a roku 1431 byl vypálen. V roce 1490 se stává na více jak 100 let majetkem Pernštejnů, což přináší rozkvět a prosperitu. Roku 1495 zahájilo město výstavbu hradeb s valem a baštami u bran. V letech 1521 až 1538 si měšťané vybudovali renesanční radnici. Na konci 16. století se město stává majetkem Lichtenštejnů, což má za následek úpadek města. V Prostějově je vytištěna první kniha na Moravě, tiskárnou Kašpara Aorga roku 1527. Během třicetileté války došlo ke zpustošení města a v roce 1697 vypukl požár, kterému padly za oběť radnice, škola i kostel. Poté začíná město dostávat barokní ráz. Od roku 1858 se začíná v Prostějově rozvíjet textilní průmysl za přispění první české konfekční továrny bratří Mandlů což přilákalo nové obyvatele. 19. a 20. století změnilo tvář města ve stylu historismu a secese.

městské hradby s baštou, v pozadí je Národní dům

K dochovaným památkám patří bašta z 15. století a renesanční radnice ze století šestnáctého, dnes sloužící jako muzeum. Dominantou města je nová radnice z roku 1914 s věží vysokou 66 metrů a orlojem. V Prostějově se narodil významný český vědec Otto Wichterle, gotický stavitel Matěj Rejsek, filozof Edmund Husserl, malíř Alois Fišárek a básník Jiří Wolker. V Prostějově působil farář, spisovatel a básník katolické moderny Karel Dostál-Lutinov.

V Prostějově je v současné době významný textilní, strojírenský a potravinářský průmysl.

[editovat] Počet obyvatel

  • 2. října 2006 - 46 436 obyvatel
  • 11. února 2008 - 46 278 obyvatel[1]

[editovat] Městské symboly

Městská vyhláška č. 18/1994 (zrušená vyhláškou č. 5/2006) popisuje městský prapor a znak takto:

Městský prapor má tvar obdélníku o poměru stran 2:3 a je v polovině svisle dělený na pravou modrou a levou žlutou část, uprostřed na rozhraní barevných polí je znak města ve španělském štítu. Městský prapor se umísťuje tak, že modré pole je vždy vpravo nebo nahoře.

Městský znak představuje štít svisle půlený. V pravé zlaté polovině je červená mříž ze čtyř kosmých a pěti šikmých pásů se zlatými hřeby na křížení, a to v podobě šesticípých hvězdiček. V levé modré polovině je půl černé nekorunované orlice se zlatými drápy, zobákem a červeným jazykem, hledící doleva.

[editovat] Historické památky

socha Tomáše Garrigua Masaryka
  • Národní dům [2] ve stylu české secese od architekta Jana Kotěry z let (1905-1907). Stavitelem byl Otakar Pokorný. Jedná se zároveň o spolkový dům, městské divadlo [3], restauraci a kavárnu. Architek sám navrhl nábytek, obložení, osvětlovací tělěsa a vitráže. Výzdobu interiéru provedli mimojiné také malíři František Kysela a Karel Petr a sochař Stanislav Sucharda. Za německé opkupace byl interér částečně poškozen.
  • Nová radnice - sídlo Městského úřadu, navržena a postavena v secesním stylu v letech 1909-1914 podle projektu profesora Karla Huga Kepky, s 66m vysokou věží a bohatě zdobenými interiéry, projektované pravé křídlo nebylo realizováno.
  • Stará radnice je z 20. let 16. století. Má portál z roku 1539. V roce 1697 vyhořela. Barokní lodžii vytvořil pravděpodobně Giovanni Pietro Tencalla. Jako radnice sloužila do roku 1850, poté od roku 1905 jako muzeum Prostějovska. Roku 1908 přistavěno patro výstavních prostor za slepou atikou. Atika byla obnovena roku 1924.
  • Zámek Prostějov- pseudorenesanční sgrafita vytvořili 1900-1901 Jano Köhler, Josef Švandera, Arnošt Podloudek a Bohumil Kazda
  • Městské hradby s baštou
  • Špalíček - bývalé židovské ghetto
  • Masarykova škola
  • Mariánský sloup se sochou Panny Marie
  • Socha Panny Marie Karlovské

[editovat] Církevní stavby

  • Kostel Povýšení svatého kříže s kaplí začali stavět augustiniáni roku 1391. Za husitských válek vypálen. Od 20. let 16. století je kostel v majetku města Prostějova, které jej přestavovalo v letech 1522-1535. Roku 1697 vyhořel a následně byla znovuzaknelta hlavní loď, vstup přesunut na sever a kostel byl přesvěcen. V letech 1725-1726 byla barokně přestavěna věž. Kostel byl znovupřestavěn v letech 1856-1888 přičemž roku 1893 byla novobarokně přestavěna věž.
  • Klášter milosrdných bratří je z let 1733-1756. Součástí je dodnes lékárna sloužící od roku 1736. Součástí komplexu byla i nemocnice.(obrázek)
  • Husův sbor

[editovat] Prostějov v jiných jazycích

Mariánský sloup

Národní dům (městské divadlo)

Stará radnice je dnes prostějovské muzeum

Kostel Povýšení svatého kříže

[editovat] Významné domy

Vila Josefa Kováříka na Vojáčkově náměstí č.5
  • Vila Františka Kováříka na náměstí Padlých Hrdinů 5 z let 1910-1911 ve stylu wagneriánské moderny, architekt: Emil Králík, kulturní památka, veřejnosti nepřístupné (obrázek)[4] [5]
  • Vila Josefa Kováříka na Vojáčkově náměstí č. 5 z let 1910-1911 ve stylu moderny a secese, architekt: Emil Králík, kulturní památka [6] [7]
  • Vila Eveliny Fleischerové v ulici Svatoplukova 64 z let 1932-1933, styl: funkcionalismus, architekt: Eduard Žáček
  • Rodinný dům Karla Melhuby v ulici Sádky 5 z let 1935-1936, styl: funkcionalismus, architekt: Eduard Žáček
  • Vila Jana a Anastázie Neherových v ulici Pod Kosířem 73 z let 1938-1939 ve stylu funkcionalismu, architekt: Antonín Navrátil
  • Multifunční nájemní vila Radomíra a Vlasty Růžičkových na Arbesově náměstí 4 z let 1938-1939 ve stylu funkcionalismu, architekt: František Kalivoda
  • Neofunkcionalistická vila Jindřišky a Miroslava Vysloužilových v ulici Sadová 9 z let 1970-1972, architekti: Zdeněk Plesník a Josef Taťák
  • Onšův dům - dům Mikuláše Onše z Břesovic se zdobeným portálem
  • Dům U zlaté studny
  • Dům č.p. 72. V bývalém židovském ghettu význačný dům z roku 1819. Tento nechal postavil Veight Ehrenstamm, první velkoprůmyslník židovského původu v Prostějově, kterému bylo povoleno se usídlit uvnitř městských hradeb,

[editovat] Slavní rodáci

Prostějov, továrna F Wichterle po roce 1900

[editovat] Sochy a pomníky

rodný dům Jiřího Wolkera s jeho bustou

[editovat] Školství

[editovat] Sport

Prostějov byl v minulosti i dnes známý jako město sportu. Dříve šlo především o fotbal a hokej. V současné době jde především o volejbal a basketbal, hrající pod patronací společnosti TK Plus.

Nejstarší sportovní oddíly vznikaly ve městě již na počátku dvacátého století. Nejvýznamnějším z nich byl Sportovní Klub Prostějov založený roku 1904, známý pod zkratkou SK. Ten zastřešoval několik sportovních odvětví a také v té době nejpopulárnější sport ve městě - fotbal. Klub SK Prostějov (jehož následovníkem je dnešní 1. SK Prostějov) působil ve třicátých letech dvacátého století a v sezóně 1945/46 v nejvyšší profesionální fotbalové lize tehdejšího Československa, v období let 1939 až 1943 pak v Protektorátní, tzv. "Česko-moravské lize". SK Prostějov také hájil barvy města v tehdy velmi prestižním Středoevropském poháru (Mitropa - Cup). Který byl ve třicátých letech jedinným evropským pohárem nejlepších fotbalových klubů té doby. Prostějovský SK v něm dosáhl několika senzačních úspěchů (vítěství na půdě tehdejšího špičkového rakouského týmu Admiry Wien 0:4,nebo vyrovnané zápasy s curyšským Grasshoppers) a lákal do hlediště stadionu ve Sportovní ulici desetitisícové návštěvy.

V období mezi válkami působila v Prostějově téměř desítka klubů provozujících kopanou. Např. Makkabi, SK Rolný, SK Slavoj, Rudá Hvězda atd. I přes tyto historická fakta dnes v Prostějově fotbal prožívá období klinické smrti. Tradiční oddíly zanikly, nebo byla jejich činnost zredukována (1. SK Prostějov). V nižších soutěžích působí týmy z příměstských částí města, nebo dříve málo významný oddíl TJ Haná Prostějov.

[editovat] Instituce a organizace sídlící v Prostějově

Lidová hvězdárna v Prostějově
  • Lidová hvězdárna v Prostějově vybudovaná v letech 1955-1962 na adrese Kolářovy sady 3348 [9]
  • Městské divadlo v Prostějově
  • Kino Metro 70
  • Sbor dobrovolných hasičů města Prostějova
  • Vodní hospodářství: zásobování pitnou vodou a kanalizaci zajišťje Vodovody a kanalizace Prostějov, a. s.
  • Elektřinu rozvádí E.ON ČR a. s.
  • Zásobování plynem zajišťuje Jihomoravská plynárenská a. s.
  • Svoz odpadů zajišťuje .A.S.A. Česká republika

[editovat] Místní části

[editovat] Partnerská města

[editovat] Reference

logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu
Prostějov
  1. ↑ http://www.mvcr.cz/adresa/m/prost/index.html
  2. ↑ http://www.narodni-dum.info
  3. ↑ http://www.divadlo.prostejov.cz/
  4. ↑ http://slavnevily.cz/vily/olomoucky/vila-frantiska-kovarika
  5. ↑ http://www.hrady.cz/index.php?OID=4717
  6. ↑ http://slavnevily.cz/vily/olomoucky/vila-josefa-kovarika
  7. ↑ http://www.hrady.cz/index.php?OID=5012
  8. ↑ http://www.mlp.cz/cz/offline/perlie/K/90181.htm
  9. ↑ http://www.hvezdarnapv.cz/

[editovat] Externí odkazy

Související články obsahuje
Portál Prostějov
Město Prostějov

Čechovice | Čechůvky | Domamyslice | Krasice | Prostějov | Vrahovice | Žešov 
Města, městyse a obce okresu Prostějov

Alojzov • Bedihošť • Bílovice-Lutotín • Biskupice • Bohuslavice • Bousín • Brodek u Konice • Brodek u Prostějova • Březsko • Budětsko • Buková • Čehovice • Čechy pod Kosířem • Čelčice • Čelechovice na Hané • Dětkovice • Dobrochov • Dobromilice • Doloplazy • Drahany • Držovice • Dřevnovice • Dzbel • Hačky • Hluchov • Horní Štěpánov • Hradčany-Kobeřice • Hrdibořice • Hrubčice • Hruška • Hvozd • Ivaň • Jesenec • Kladky • Klenovice na Hané • Klopotovice • Konice • Kostelec na Hané • Koválovice-Osíčany • Kralice na Hané • Krumsín • Laškov • Lešany • Lipová • Ludmírov • Malé Hradisko • Mořice • Mostkovice • Myslejovice • Němčice nad Hanou • Nezamyslice • Niva • Obědkovice • Ohrozim • Ochoz • Olšany u Prostějova • Ondratice • Otaslavice • Otinoves • Pavlovice u Kojetína • Pěnčín • Pivín • Plumlov • Polomí • Prostějov • Prostějovičky • Protivanov • Přemyslovice • Ptení • Raková u Konice • Rakůvka • Rozstání • Seloutky • Skalka • Skřípov • Slatinky • Smržice • Srbce • Stařechovice • Stínava • Stražisko • Suchdol • Šubířov • Tištín • Tvorovice • Určice • Víceměřice • Vícov • Vincencov • Vitčice • Vranovice-Kelčice • Vrbátky • Vrchoslavice • Vřesovice • Výšovice • Zdětín • Želeč
Citováno z „http://cs.wikipedia.org/wiki/Prost%C4%9Bjov“