Tišnov
| Tišnov | |
|---|---|
Tišnov s Květnicí v pozadí |
|
|
|
|
| status: | město |
| NUTS 5 (obec): | CZ0643 584002 |
| kraj (NUTS 3): | Jihomoravský (CZ064) |
| okres (NUTS 4): | Brno-venkov (CZ0643) |
| obec s rozšířenou působností: | Tišnov |
| pověřená obec: | |
| historická země: | Morava |
| katastrální výměra: | 17,13 km² |
| počet obyvatel: | 8 714 (1. 1. 2012[1]) |
| zeměpisné souřadnice: | 49° 20′ 57″ s. š., 16° 25′ 24″ v. d. |
| nadmořská výška: | 256 m |
| PSČ: | 666 01, 666 03 |
| zákl. sídelní jednotky: | 17 |
| části obce: | 5 |
| katastrální území: | 4 |
| adresa městského úřadu: | Městský úřad Tišnov Náměstí Míru 111 666 19 Tišnov |
| starosta / starostka: | Jan Schneider |
| Oficiální web: http://www.tisnov.cz E-mail: urad@tisnov.cz |
|
 Zdroje k infoboxu a částem obce |
|
Tišnov (německy Tischnowitz) je město v okrese Brno-venkov v Jihomoravském kraji. Rozkládá se v Boskovické brázdě, 22 km severozápadně od Brna, nedaleko soutoku Svratky a Loučky. Tišnov je držitelem ocenění Obec přátelská rodině 2009.
Město se dělí do pěti částí, které leží ve čtyřech katastrálních územích: Hajánky (v k. ú. Hájek u Tišnova), Hájek (v k. ú. Hájek u Tišnova), Jamné (v k. ú. Jamné u Tišnova), Pejškov (v k. ú. Pejškov u Tišnova) a Tišnov (v k. ú. Tišnov). Místní části Hajánky, Hájek, Jamné a Pejškov tvoří exklávy města.
Obsah |
Historie [editovat]
První dochovaná zmínka o Tišnově (tehdy se používal název Tusnovice) se nalézá v listině z roku 1233, v níž je zmiňován cisterciácký klášter Porta Coeli založený o tři roky dříve Konstancií Uherskou (1181-1240), vdovou po Přemyslu Otakarovi I. (1155-1230). Po založení kláštera mu byl Tišnov moravským markrabětem Přemyslem (bratrem krále Václava I.) darován. V majetku kláštera zůstal až do jeho zrušení roku 1782.
Tišnov se již ve 13. století vyvinul v městečko, roku 1416 mu bylo králem Václavem IV. uděleno právo konat výroční trh. Na město byl Tišnov povýšen roku 1788. Tišnov byl do roku 1848 sídlem správy tišnovského panství. V roce 1850 pod názvem Tišnov obec v okrese Tišnov, v roce 1869-1890 obec v okrese Brno-okolí, v roce 1900-1950 obec v okrese Tišnov. (V letech 1896–1960 byl Tišnov okresním městem.) V roce 1961-1970 obec v okrese Brno-venkov, v roce 1991 obec v okrese Brno-venkov.
Město bylo vypáleno za husitských bojů roku 1428 a škod nezůstalo ušetřeno ani za třicetileté války.
Významný impuls pro rozvoj města znamenala roku 1885 zavedená železnice, která město spojuje s Brnem. O dvacet let později byla postavena navazující trať do Žďáru nad Sázavou a v roce 1953 byla postavena přes Tišnov nová dvojkolejná trať Brno – Havlíčkův Brod. Původní trať do Brna je známá pod jménem stará Tišnovka.
Od roku 2003 je Tišnov obcí s rozšířenou působností, jeho správní obvod čítá celkem 59 obcí.
Demografie [editovat]
| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011[3] |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 3 109 | 3 182 | 3 379 | 3 567 | 3 918 | 4 021 | 4 791 | 5 223 | 5 741 | 6 939 | 9 090 | 8 563 | 8 304 | 8 780 |
Doprava [editovat]
Tišnov leží na křižovatce silnic druhé třídy 385 (Brno – Žďár nad Sázavou), 379 (Tišnov – Velká Bíteš) a 377 (Tišnov – Černá Hora). Nájezd na dálnici D1 u Velké Bíteše (exit 162) je od Tišnova vzdálen 21 km.
Městem procházejí železniční tratě 250 (Vídeň – Brno – Havlíčkův Brod – Praha) a 251 (Tišnov – Nedvědice – Žďár nad Sázavou).
Tišnov je důležitým přestupním uzlem Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje v zóně 330. Spojení zajišťují osobní vlaky na linkách S3 (Břeclav - Brno – Níhov), S31 (Tišnov – Nedvědice), S1 ( Tišnov - Brno -Slatina), rychlíky na lince R3 ( Tišnov - Brno) a autobusové linky 153, 163, 311, 312, 330, 331, 332, 333, 334, 335 a 336.
Přes Tišnov vede několik cyklotras, z toho některé značené:
- Pražská trasa: Praha (…) Tišnov – Březina – Kopaniny – Veverská Bítýška – hrad Veveří – Brno-Bystrc
- cyklotrasa 1: Nový Dvůr – Veverská Bítýška – Tišnov – Hlinsko – Seč – Ronov nad Doubravou
Částečně značené a připravované trasy:
- cyklotrasa 5172: Tišnov – Veverská Bítýška – Rosice – Bratčice – Židlochovice
Pamětihodnosti [editovat]
- Související informace naleznete v článku Seznam kulturních památek v Tišnově.
Nejvýraznější památkou v okolí Tišnova je cisterciácký klášter Porta Coeli, který však leží v obci Předklášteří. Klášter stojí asi 2 km od tišnovského náměstí.
Na centrálním náměstí Míru stojí novorenesanční radnice a nedaleko od ní původně gotický farní kostel sv. Václava. Nedaleko kostela, v lokalitě Na Hrádku, roste chráněné stromořadí lip velkolistých (evidovány pod názvem Lipové stromořadí Na Hrádku).
Ve městě zůstalo zachováno menší množství původních barokních domů. V Riegrově ulici je několik secesních vil chráněných jako kulturní památky. Před vilou Franke roste skupina dvou borovic černých, památných stromů registrovaných pod názvem Borovice u vily Franke.
Mezi významné stavby také patří funkcionalistická budova spořitelny (dnes sídlo Komerční banky) postavená roku 1933 podle projektu vynikajících českých architektů Bohuslava Fuchse a Jindřicha Kumpošta. Ve stylu funkcionalismu byl také postaven Jamborův dům, galerie prací akademického malíře Josefa Jambora.
Bohuslav Fuchs je autorem dalších třech tišnovských staveb. Zabýval se také urbanismem hlavního náměstí a přilehlého okolí.
Severozápadní části města dominuje 470 m n. m. vysoký vrch Květnice, významné naleziště vzácných minerálů. V útrobách Květnice je několik menších jeskyní (jedna z nich je pojmenována po místním čestném občanovi Aloisi Královi). Květnice je chráněnou přírodní památkou.
Podél silnice od barokní restaurace na Humpolce k Drásovu stojí chráněné stromořadí lip velkolistých (registrace jako Lipové stromořadí v Tišnově).
Na vrcholu kopce Klucanina nad východní částí Tišnova se tyčí od roku 2003 obnovená rozhledna.
Zajímavosti [editovat]
V budově sokolovny a gymnázia se každý rok na jaře a na podzim koná Mezinárodní expozice minerálů.
V areálu letního kina se od roku 2009 koná charitativní hudební festival Hudbou pro UNICEF, který organizuje SK HC Tišnov
Partnerská města [editovat]
Fotogalerie [editovat]
-
Budova pošty a zemědělského učiliště na náměstí
-
Kostel sv. Václava
-
Letecký snímek Tišnova
.jpg)
Odkazy [editovat]
Reference [editovat]
- ↑ Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2012 [online]. Český statistický úřad, 31.5.2012. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005, czso.cz
- ↑ Vybrané základní údaje podle obcí – Jihomoravský kraj, czso.cz
Související články [editovat]
Externí odkazy [editovat]
- http://www.tisnov.cz - oficiální stránky města
- http://www.tisnov.info - InfoCentrum Tišnov
- http://www.mekstisnov.cz/ - Městské Kulturní Středisko Tišnov - kultura v Tišnově
| Město Tišnov |
|---|
