Nedvědice
| Nedvědice | |
|---|---|
Nedvědice |
|
|
|
|
| status: | městys |
| NUTS 5 (obec): | CZ0643 596175 |
| kraj (NUTS 3): | Jihomoravský (CZ064) |
| okres (NUTS 4): | Brno-venkov (CZ0643) |
| obec s rozšířenou působností: | Tišnov |
| pověřená obec: | |
| historická země: | Morava |
| katastrální výměra: | 6,56 km² |
| počet obyvatel: | 1 325 (2012) |
| zeměpisné souřadnice: | 49° 26′ s. š., 16° 20′ v. d. |
| nadmořská výška: | 324 m |
| PSČ: | 592 62 |
| zákl. sídelní jednotky: | 2 |
| části obce: | 2 |
| katastrální území: | 2 |
| adresa úřadu městyse: | Obecní úřad Nedvědice Nedvědice 42 592 62 Nedvědice |
| starosta / starostka: | Pavel Vejrosta |
| Oficiální web: http://www.nedvedice.cz E-mail: obec@nedvedice.cz |
|
 Zdroje k infoboxu a částem obce |
|
Nedvědice je městys s 1 333 obyvateli (stav k 1. 1. 2005), ležící v Jihomoravském kraji, v okrese Brno-venkov. K obci náleží i místní část Pernštejn.
Až do 1. ledna 2005 byl součástí okresu Žďár nad Sázavou a tedy kraje Vysočina ve správním obvodu Bystřice nad Pernštejnem.
Obsah |
Poloha a přírodní podmínky [editovat]
Obec leží v podhradí hradu Pernštejna, přibližně 40 km od centra Brna, na soutoku Svratky a Nedvědičky, v přírodním parku Svratecká hornatina.
Historie [editovat]
První písemná zpráva o obci Nedvědice je z roku 1350. Je zapsána v zemských deskách brněnských a píše se v ní, že Filip mladší z Pernštejna potvrdil Jimramovi z Pernštejna držbu částí několika vesnic pernštejnského panství, mezi nimi i třetinu vsi Nedvědice. Zápis dokazuje, že obec byla od svého založení součástí pernštejnského panství. Ovšem abychom zjistili pravděpodobné datum založení Nedvědice, musíme jít více do minulosti. Z roku 1231 máme první písemné zmínky o klášteru v Doubravníku a o 4 roky později patřili mezi vesnice, které byly klášteru užitečné, také Maňová, Klokočí a Rakovec a záhy zaniklá obec Bořihněv (stávala v místech pozdějšího bořinovského dvora). Všechny tyto vsi se nacházely a nacházejí v okolí Nedvědice, proto nemůžeme vyloučit, že obec existovala už v této době. Jisté je, že Nedvědice stála v roce 1285, kdy máme první záznamy o hradu Pernštejn. V tomto případě vycházíme z toho, že vznikla jako podhradí Pernštejna. V roce 1350 pak můžeme v zemskodeskovním zápise najít také obce Jámy (dnes zaniklá, stávala v místech pozdějšího dvora Mansberk), Bor, Býšovec, a poněkud vzdálené Pavlovice a Daňkovice. V roce 1401 je Nedvědice uvedena jako farní ves. O 82 let později došlo k povýšení na městečko. Roku 1596 byl Jan z Pernštejna nucen rodový majetek prodat. Novými majiteli Nedvědice byli např. Adam Licko z Rýzmburka či Kryštof Pavel z Lichteštejna–Kastelkornu.
Výrazně se pak Nedvědice a především hrad Pernštejn zapsala do dějin v průběhu třicetileté války, konkrétně roku 1645, kdy se pouze stočlenná posádka hradu dokázala ubránit téměř 6 tisícům švédských vojáků.
Od 10. října 2006 byl obci vrácen status městyse.[1]
Demografie [editovat]
| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011[3] |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 1 062 | 950 | 974 | 941 | 1 272 | 1 370 | 1 247 | 1 313 | 1 415 | 1 470 | 1 551 | 1 443 | 1 329 | 1 317 |
Znak [editovat]
Pečeť nedvědické rychty, k níž patřily obce Černvír, Chlébské, Skorotice a Smrček, z roku 1688 obsahovala zubří hlavu, radlici a krojidlo. Ve znaku má Nedvědice od 16. století hnědou zubří hlavu se zlatou houžví v nozdrách, keser (druh sítě na ryby) a medvědí tlapu. V polovině 19. století se však ve znaku objevila i kráčející medvědice s dítětem na ramenou. Tento znak tedy odpovídá známé pověsti o původu městečka.
Pamětihodnosti [editovat]
- Kostel svaté Kunhuty
Kostel sv. Kunhuty stojí na místě původní stavby ze 14. století, z níž se však nic nedochovalo. Stavba současného kostela byla zahájena v roce 1720, o 7 let později byl kostel vysvěcen.
Před kostelem se nachází mramorový kříž s letopočtem 1867. Materiál na jeho zhotovení pochází z bývalých lomů, které dodávaly materiál i na stavbu hradu Pernštejna či kostela v Doubravníku.
Osobnosti [editovat]
- František Uhlíř - kameník; mramorové kříže z jeho kamenictví můžeme najít na celé Moravě
- Alois Lukášek - akademický malíř-krajinář
- Eduard Berka - autor učebnic, jeden z vůdců Petičního výboru Věrni zůstaneme
- Oldřich Vašica - malíř; vyzdobil prostějovský orloj
Zajímavosti [editovat]
- Na nedvědickém nádraží se natáčel česko - řecký film Podzimní návrat.
Související články [editovat]
Reference [editovat]
- ↑ Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 10. října 2006
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005, czso.cz
- ↑ Vybrané základní údaje podle obcí – Jihomoravský kraj, czso.cz
Externí odkazy [editovat]
| Městys Nedvědice |
|---|
|
Nedvědice | Pernštejn |
