Veverská Bítýška
| Veverská Bítýška | |
|---|---|
Náměstí ve Veverské Bítýšce s kostelem svatého Jakuba |
|
|
znakvlajka |
|
| status: | městys |
| NUTS 5 (obec): | CZ0643 584100 |
| kraj (NUTS 3): | Jihomoravský (CZ064) |
| okres (NUTS 4): | Brno-venkov (CZ0643) |
| obec s rozšířenou působností: | Kuřim |
| pověřená obec: | |
| historická země: | Morava |
| katastrální výměra: | 13,65 km² |
| počet obyvatel: | 3 096[1] (1. 1. 2011) |
| zeměpisná šířka: | 49° 16' 29" s. š. |
| zeměpisná délka: | 16° 26' 11" v. d. |
| nadmořská výška: | 235 m |
| PSČ: | 664 71 |
| zákl. sídelní jednotky: | 2 |
| části obce: | 1 |
| katastrální území: | 1 |
| adresa úřadu městyse: | Obecní úřad Veverská Bítýška Na Městečku 72 664 71 Veverská Bítýška |
| starosta / starostka: | Josef Mifek |
| Oficiální web: http://www.obecveverskabityska.cz/ E-mail: ouvb@tisnow.cz |
|
 Zdroje k infoboxu a částem obce |
|
Veverská Bítýška je městys v Jihomoravském kraji, v okrese Brno-venkov. Leží zhruba 25 km severozápadně od středu Brna, na začátku vzdutí Brněnské přehrady, na soutoku Svratky a Bílého potoka a na dohled nedalekého hradu Veveří. Dominantou obce je náměstí Na Městečku s radnicí, školou a farním kostelem sv. Jakuba.
Úřední název „Veverská Bítýška“ je platný od 20. října 1921. Do té doby, ale i po tomto datu bylo možné setkat se s různými variantami pravopisu: Byteška, Bytýška Veverská, Veveří Bytýška, Veverská Bitiška a další.
Obec Veverská Bítýška mimo vlastní městečko Veverská Bítýška zahrnuje také osadu (samostatnou základní sídelní jednotku) Nový Dvůr, která leží v podhradí hradu Veveří.
Obsah |
[editovat] Historie
Bítýška je nazývána Veverskou podle nedalekého hradu Veveří.[2] Hrad Veveří byl podle pověsti založen ve druhé polovině 11. století knížetem Konrádem I. Brněnským;[3] první písemný doklad o Veveří je z roku 1213.[4] Veverská Bítýška vznikla pravděpodobně až po založení hradu, první zmínka se objevuje v roce 1376, roku 1521 již je uváděna jako městys.[5]
Historie Veverské Bítýšky i hradu Veveří je spojena také s kaplí Matky Boží, která sloužila jako farní kostel před výstavbou bítýšského kostela svatého Jakuba roku 1481. Před založením obecního hřbitova roku 1837 sloužil hřbitov u kaple jako pohřebiště pro obyvatele obce.[6]
První obecní úřad je znám z roku 1585, primátoři spravovali Veverskou Bítýšku od roku 1616, starostové 1848, předsedové místních národních výborů od roku 1945 a po roce 1989 opět starostové.
Součástí obce bylo dlouho i území hradu Veveří s přilehlým okolím, které však bylo k 1. lednu 1957 připojeno k Brnu, a dnes tvoří nejzápadnější část katastru městské části Brno-Bystrc.
24. září 2008 byl obci obnoven status městyse.[7]
[editovat] Hospodářské dějiny
Status městyse zaručoval práva pořádat trhy; roku 1521 udělil obci král Ludvík Jagellonský privilegium pořádat týdenní trhy a dva jarmarky ročně.
Na začátku 18. století začaly v okolí, zejména na Bílém potoku, vznikat železné hamry (pozůstatky jsou dodnes patrné u nedaleké osady Šmelcovna). Pracovní příležitosti místním i přespolním nabízely i pily, které též využívaly vodní pohon. O století později byla postavena výrobna střelného prachu nazývaná „Prachovna“.
Začátek 20. století byl svědkem rozmachu místního průmyslu, zejména kaolinky (zpracovávala kaolin dopravovaný lanovkou z blízkých Lažánek). S omezením jeho těžby souviselo také zrušení místní železnice z Kuřimi v roce 1936.[8] Nelehkou situaci za hospodářské krize pomohla zmírnit stavba blízké Brněnské přehrady v letech 1936–1940.
Hospodářská historie posledních 100 let je spojena zejména s firmou Rico, výrobcem zdravotnického materiálu. Po znárodnění firmy roku 1948 a její opětovné privatizaci (1991–1993) je její nástupce největším zaměstnavatelem v obci (více než 800 zaměstnanců).
[editovat] Doprava
Veverská Bítýška leží na křižovatce silnic druhé třídy 384 (z Brna), 386 (z Rosic a Kuřimi) a silnic třetí třídy z Lažánek, Hvozdce a z Chudčic (Tišnova). Nájezd na dálnici D1 u Ostrovačic je od městečka vzdálen 7 km.
Veverská Bítýška je přestupním uzlem Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje v zóně 325. Spojení zajišťují autobusové linky 153 (s Rosicemi a Tišnovem), 303 (s Brnem) a 312 (s Kuřimí a Tišnovem).
Výletní lodní dopravu mezi Veverskou Bítýškou, hradem Veveří a Brnem provozuje v letních měsících Dopravní podnik města Brna.
Přes Veverskou Bítýšku vede velké množství cyklotras, z toho některé značené:
- Pražská trasa: Praha (…) Tišnov – Březina – Kopaniny – Veverská Bítýška – hrad Veveří – Brno-Bystrc
- cyklotrasa 1: Nový Dvůr – Veverská Bítýška – Tišnov – Hlinsko – Seč – Ronov nad Doubravou
- cyklotrasa 5189: (…) Veverská Bítýška – Šmelcovna – Javůrek (…)
- cyklotrasa 5231: Brno, Mokrá Hora – Kuřim – Chudčice – Veverská Bítýška
Částečně značené a připravované trasy:
- cyklotrasa 5171: Veverská Bítýška – Rosice – Dolní Kounice – Pohořelice
- cyklotrasa 5172: Tišnov – Veverská Bítýška – Rosice – Bratčice – Židlochovice
[editovat] Školství
Obecní úřad ve Veverské Bítýšce je zřizovatelem mateřské školy a základní školy s 1. i 2. stupněm. Školka je umístěna ve dvou budovách, každá má vlastní zahradu. Škola je poprvé zmiňována roku 1671 na místě dnešní pošty, dnešní základní škola ale sídlí od roku 1911 v budově bývalé radnice Na Městečku. Zejména druhý stupeň školy navštěvují také děti z okolních vesnic (Hvozdce, Lažánek, Moravských Knínic a Chudčic).
Základní umělecká škola (pobočka ZUŠ v Kuřimi) působí v městečku od roku 1962. Výuka probíhá ve třech oborech: hudebním, tanečním a výtvarném.
[editovat] Památky
Přímo na náměstí Na Městečku poutá pozornost farní kostel svatého Jakuba Staršího. Trojlodní pozdně barokní kostel byl postaven v letech 1771–1782 na místě již nevyhovujícího kostela z 15. století. Na osmi malovaných oknech jsou vyobrazeni patroni českých zemí. Původní jehlanová věž byla začátkem 20. století nahrazena současnou věží se čtyřmi zvony (Jakub, Marie, poledník a umíráček). V parčíku před kostelem je socha Jana Nepomuckého z 18. století.
Kousek od náměstí, naproti faře a poště roste na křižovatce ulic Hvozdecká a 9. května (silnice směrem na Brno-Bystrc) rozlehlý kaštan, který je chráněný jako památný strom.
Na jihozápadním okraji obce, u cesty do Hvozdce, je smírčí kámen z roku 1559. Jde o nahoře zaoblený plochý pískovcový kámen; ze země vyčnívá něco více než 1 m. Na čelní straně lze vidět poškozené torzo kříže.
Bývalý cholerový hřbitov ležel v polích na jihovýchodním kraji Veverské Bítýšky, při cestě na hrad Veveří. Hřbitov byl za komunismu postupně rozorán; k jeho obnově a postavení pamětního kříže došlo až v letech 2000–2001.
[editovat] Údolí Bílého potoka
- Související informace naleznete v článku Bílý potok (pravý přítok Svratky).
- Související informace naleznete v článku Přírodní park Údolí Bílého potoka.
Velké množství návštěvníků Veverské Bítýšky míří na pěší výlet nebo cyklistickou vyjížďku po cyklotrase 5189 do údolí Bílého potoka. Ještě v městečku míjejí Jarošův mlýn, kulturní památku a jediné místní muzeum. Mlýn byl postaven na místě starého mlýnu a pily v roce 1938. Původním majitelům byl mlýn vrácen v roce 1991 a ti jej v roce 2003 zpřístupnili veřejnosti.
Výše proti proudu Bílého potoka se nacházejí další mlýny. Na kraji Veverské Bítýšky je Prachovna, kde byla kolem roku 1740 založena (dnes již zaniklá) výrobna střelného prachu. Dále proti proudu je osada Šmelcovna, místo bývalých hamrů asi 8 km od centra Veverské Bítýšky. Každoročně se zde vždy první jarní víkend koná slavnost vítání jara s více než stoletou tradicí.
[editovat] Hrad Veveří
- Související informace naleznete v článku Hrad Veveří.
- Související informace naleznete v článku Kaple Matky Boží (Veveří).
Hrad Veveří a Kaple Matky Boží se nacházejí asi 2,5 km od Veverské Bítýšky, leží však už v katastrálním území Brna-Bystrce.
[editovat] Brněnská přehrada a okolí
- Související informace naleznete v článku Vodní nádrž Brno.
Pod splavem na Svratce, který zadržoval vodu pro bývalý Tejkalův mlýn, začíná vzdutí Brněnské přehrady. Na jejím levém břehu je rozsáhlá lesní obora s křížovou cestou vycházející ze sousedních Chudčic.
Na pravém břehu přehrady se rozkládají Podkomorské lesy s Pohádkou máje (místo, kde Vilém Mrštík prožil a kam zasadil děj stejnojmenného románu) a areálem Grand Prix.
[editovat] Významné osobnosti
- Valentin Bernard Jestřábský (1630–1719), farář a barokní spisovatel
- Karel Eichler (1845–1918), farář, spisovatel a hudební vědec
- František Ehrmann (1866–1918), kanovník olomoucké kapituly
[editovat] Galerie
-
zimní náměstí Na Městečku
-
hrad Veveří – purkrabství a vstup do vnitřního hradu
-
Kaple Matky Boží u hradu Veveří, pohled od příjezdové cesty
-
smírčí kámen u cesty na Hvozdec
[editovat] Související články
- Chudčice, Hvozdec a Lažánky
- hrad Veveří a kaple Matky Boží
- Svratka, její přítok Bílý potok a Brněnská přehrada
- Římskokatolická farnost Veverská Bítýška
[editovat] Reference
- ↑ MV ČR: Počty obyvatel v obcích
- ↑ Bítýška Veverská, heslo in: Hosák, Ladislav: Místní jména na Moravě a ve Slezsku, sv. 1., A–L, Praha 1970, s. 74, Elektronický archiv pramenu obce Veverská Bítýška, 2000
- ↑ Veverské pověsti a legendy; oficiální web hradu Veveří
- ↑ Stručná historie hradu; oficiální web hradu Veveří
- ↑ Historie, oficiální web obce Veverská Bítýška
- ↑ Farnosti Veverská Bítýška a Lažánky
- ↑ Rozhodnutí č. 36 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městysi, Miloslav Vlček, 24. září 2008
- ↑ Železniční trať Veverská Bítýška - Kuřim; oficiální stránky obce
[editovat] Externí odkazy
- Veverská Bítýška, oficiální stránky obce
- podrobné statistické údaje z roku 2003 na stránce ČSÚ
- kulturní památka Jarošův válcový mlýn (muzeum mlynářského řemesla)
- státní hrad Veveří
- informace na serveru Prygl.net
- zrušená místní dráha Kuřim – Veverská Bítýška
- Karel Eichler: Paměti panství veverského [předmluvu sepsali Václav Štěpánek, Libor Jan a Zbyněk Kosík]. Obecní úřad Veverská Bítýška, 1995. Reprint původního vydání vytištěného vl. nákl. autora v Brně r. 1891. bez ISBN (část on-line na adrese http://www.obecveverskabityska.cz/prameny/html/d001/d001.html)
