Podolí (okres Brno-venkov)
| Podolí | |
|---|---|
Pohled na obec |
|
|
|
|
| status: | obec |
| NUTS 5 (obec): | CZ0643 583634 |
| kraj (NUTS 3): | Jihomoravský (CZ064) |
| okres (NUTS 4): | Brno-venkov (CZ0643) |
| obec s rozšířenou působností: | Šlapanice |
| pověřená obec: | |
| historická země: | Morava |
| katastrální výměra: | 6,25 km² |
| počet obyvatel: | 1279 (1. 1. 2012) |
| zeměpisné souřadnice: | 49° 11′ 23″ s. š., 16° 43′ 20″ v. d. |
| nadmořská výška: | 238 m |
| PSČ: | 664 03 |
| zákl. sídelní jednotky: | 1 |
| části obce: | 1 |
| katastrální území: | 1 |
| adresa obecního úřadu: | Podolí 1 66403 Podolí u Brna |
| starosta / starostka: | Ing. Vítězslav Eliáš |
| Oficiální web: http://www.podoliubrna.cz E-mail: sekretariat@podoliubrna.cz |
|
 Zdroje k infoboxu a částem obce |
|
_znak.jpg)
_vlajka.jpg)
Obec Podolí (německy Kritschen)[1] se nachází v okrese Brno-venkov, kraj Jihomoravský. Rozkládá se na okraji Dyjsko-svrateckého úvalu v katastrálním území Podolí u Brna. Ke dni 3. 7. 2006 zde žilo 1165 obyvatel.
Obsah |
Historie [editovat]
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1237, je to listina od papeže Řehoře IX. z 24. září tohoto roku, která byla adresovaná zábrdovickému klášteru. Obec původně tvořily dvě části - Křičeň a Podolí; obě v průběhu 13. a 14. století vystřídaly několik majitelů, z nichž nejvýznamnější byla kapitula sv. Petra, která obě obce získala v roce 1369, téhož roku je spojila a později učinila ústředním sídlem svého panství.
V 16. století byl obci postaven pivovar. 29. srpna 1683 táhlo obcí vojsko polského krále Jana III. Sobieského směrem k Turky obléhané Vídni. Z roku 1644 pochází podolská pečeť s vyobrazením ptáka sedícího na větvi; náleží k nejstarším obecním pečetím na Brněnsku a stala se předlohou pro znak a prapor obce, posvěcený 20. září 2003.
V roce 1805 měla obec 74 domů a 447 obyvatel. V květnu téhož roku požár zničil 28 domů. V roce 1805, nedlouho před bitvou u Slavkova, tábořilo 18. a 19. listopadu u obce ruské vojsko. To bylo 20. listopadu vyhnáno francouzskými vojáky, kteří vyplenili zdejší zámek, pivovar i sýpku. K rabování se posléze přidali místní poddaní. 27.–29. listopadu bylo v zámku velitelství francouzské jízdní zálohy maršála Murata a 29. listopadu byla do obce převelena těžká jezdecká divize generála d'Hautpoula. Boje v bitvě u Slavkova se však obci vyhnuly.[2][3]
V současné době je Podolí samostatnou obcí příslušející k pověřenému Městskému úřadu Šlapanice. V letech 2006-2010 zastávala funkci starostky Vlasta Pavlíková, od roku 2010 v této pozici působí Ing. Vítězslav Eliáš.
Demografie [editovat]
| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011[5] |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 793 | 767 | 1 008 | 1 035 | 1 233 | 1 226 | 1 358 | 1 323 | 1 365 | 1 299 | 1 148 | 1 003 | 1 010 | 1 274 |
Archeologické nálezy [editovat]
Archeologická mapa katastru obce (podobně jako celé Brněnské kotliny) je bohatá a pestrá; mezi ostatními archeologickými lokalitami vynikají především následující dvě:
- V místní cihelně bylo od konce 19. století postupně zkoumáno žárové pohřebiště z pozdní doby bronzové a rané doby železné (celkem cca 145 hrobů z původních asi šesti set), které dalo název fázi kultury popelnicových polí na Moravě - podolská kultura.
- Na návrší Žuráň byla v roce 1853 náhodně a pouze částečně objevena a v letech 1948-1950 komplexně prozkoumána velká mohyla z doby stěhování národů, která ukrývala několik bohatých (nedlouho po pohřbu však vyloupených) hrobů. V nich byli pohřbeni příslušníci nejvyšší vrstvy germánské aristokracie z konce 5. století (podle některých historiků herulského krále Rodolfa) a z počátku 6. století (snad langobardský král Wacho).
Přírodní a kulturní pamětihodnosti [editovat]
Žuráň [editovat]
- Podrobnější informace naleznete v článku Žuráň.
Z návrší Žuráň ležícím na jižním okraji katastru obce, řídil 2. prosince roku 1805 Napoleon Bonaparte tzv. "Bitvu tří císařů" - bitvu u Slavkova, v níž bojovala armáda Francouzského císařství pod Napoleonovým velením proti armádě spojenců, Ruska v čele s Alexandrem I. a Rakouska pod velením císaře Františka I.; proti sobě zde bojovalo cca 160 000 mužů, z nichž kolem 35.000 zde padlo. Válečné události obec těžce poznamenaly, podobně jako řadu dalších obcí v širokém okolí. Na památku této bitvy je zde žulový podstavec s původně kovovou deskou znázorňující plán bojiště s vyznačenými přesuny jednotek.
Horka [editovat]
- Podrobnější informace naleznete v článku Horka (přírodní památka).
Na západním úbočí Žuráně se nachází malý bývalý štěrkový lom. Od roku 1984 je chráněn jako přírodní památka pro zdejší teplomilnou stepní vegetaci. V předvečer bitvy u Slavkova zde ve svém kočáře přenocoval císař Napoleon.
Další pamětihodnosti [editovat]
- zámek Podolí z let 1792–1795
- kostel svatého Jana Nepomuckého z let 1896–1899
- pomník padlým v první světové válce jižně od kostela
- Pindulka – bývalá zájezdní hospoda na samotě jižně od obce, kde 29. listopadu 1805 povečeřel Napoleon[2]
Fotogalerie [editovat]
-
Kostel svatého Jana Nepomuckého
-
Pomník padlým v 1. světové válce
-
Bývalý zámek
-
Pomník padlým v 2. světové válce
-
Plastika před budovou knihovny
-
Kopec Žuráň s památníkem
-
Přírodní památka Horka
-
Samota Pindulka v katastru obce
.JPG)
Reference [editovat]
- ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha : Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. s. 201.
- ↑ a b HOCHEL, Marian, a kol. Bojiště Bitvy tří císařů u Slavkova: Průvodce po památkové zóně. 2. vyd. Brno : ČSNS, 2011. ISBN 978-80-254-6229-4. s. 51-56.
- ↑ KOPECKÝ, František. O slavkovské bitvě – dopady a tradice. Brno : Onufrius, 2009. ISBN 978-80-90381-6-1. s. 123-126.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005, czso.cz
- ↑ Vybrané základní údaje podle obcí – Jihomoravský kraj, czso.cz
