Podolí (okres Brno-venkov)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Podolí
Pohled na obec

Pohled na obec

znak obce Podolívlajka obce Podolíznakvlajka

status: obec
NUTS 5 (obec): CZ0643 583634
kraj (NUTS 3): Jihomoravský (CZ064)
okres (NUTS 4): Brno-venkov (CZ0643)
obec s rozšířenou působností: Šlapanice
pověřená obec:
historická země: Morava
katastrální výměra: 6,25 km²
počet obyvatel: 1356 (1. 1. 2014[1])
nadmořská výška: 238 m
PSČ: 664 03
zákl. sídelní jednotky: 1
části obce: 1
katastrální území: 1
adresa obecního úřadu: Podolí 1
66403 Podolí u Brna
starosta / starostka: Ing. Vítězslav Eliáš
Oficiální web: http://www.podoliubrna.cz
E-mail: sekretariat@podoliubrna.cz

Podolí
Red pog.png
Podolí
Podolí, Česko
Zdroje k infoboxu a částem obce

Obec Podolí (německy Kritschen)[2] se nachází v okrese Brno-venkov, kraj Jihomoravský. Rozkládá se na okraji Dyjsko-svrateckého úvalu v katastrálním území Podolí u Brna. Žije zde více než 1300 obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1237, je to listina od papeže Řehoře IX. z 24. září tohoto roku, která byla adresovaná zábrdovickému klášteru. Obec původně tvořily dvě části - Křičeň a Podolí; obě v průběhu 13. a 14. století vystřídaly několik majitelů, z nichž nejvýznamnější byla kapitula sv. Petra, která obě obce získala v roce 1369, téhož roku je spojila a později učinila ústředním sídlem svého panství.

V 16. století byl obci postaven pivovar. 29. srpna 1683 táhlo obcí vojsko polského krále Jana III. Sobieského směrem k Turky obléhané Vídni. Z roku 1644 pochází podolská pečeť s vyobrazením ptáka sedícího na větvi; náleží k nejstarším obecním pečetím na Brněnsku a stala se předlohou pro znak a prapor obce, posvěcený 20. září 2003.

V roce 1805 měla obec 74 domů a 447 obyvatel. V květnu téhož roku požár zničil 28 domů. V roce 1805, nedlouho před bitvou u Slavkova, tábořilo 18. a 19. listopadu u obce ruské vojsko. To bylo 20. listopadu vyhnáno francouzskými vojáky, kteří vyplenili zdejší zámek, pivovar i sýpku. K rabování se posléze přidali místní poddaní. 27.29. listopadu bylo v zámku velitelství francouzské jízdní zálohy maršála Murata a 29. listopadu byla do obce převelena těžká jezdecká divize generála d'Hautpoula. Boje v bitvě u Slavkova se však obci vyhnuly.[3][4]

V současné době je Podolí samostatnou obcí příslušející k pověřenému Městskému úřadu Šlapanice. V letech 2006-2010 zastávala funkci starostky Vlasta Pavlíková, od roku 2010 v této pozici působí Ing. Vítězslav Eliáš.

Demografie[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel[5]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011[6]
793 767 1 008 1 035 1 233 1 226 1 358 1 323 1 365 1 299 1 148 1 003 1 010 1 274

Archeologické nálezy[editovat | editovat zdroj]

Archeologická mapa katastru obce (podobně jako celé Brněnské kotliny) je bohatá a pestrá; mezi ostatními archeologickými lokalitami vynikají především následující dvě:

Přírodní a kulturní pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Podolí (okres Brno-venkov).

Žuráň[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Žuráň.

Z návrší Žuráň ležícím na jižním okraji katastru obce, řídil 2. prosince roku 1805 Napoleon Bonaparte tzv. "Bitvu tří císařů" - bitvu u Slavkova, v níž bojovala armáda Francouzského císařství pod Napoleonovým velením proti armádě spojenců, Ruska v čele s Alexandrem I. a Rakouska pod velením císaře Františka I.; proti sobě zde bojovalo cca 160 000 mužů, z nichž kolem 35.000 zde padlo. Válečné události obec těžce poznamenaly, podobně jako řadu dalších obcí v širokém okolí. Na památku této bitvy je zde žulový podstavec s původně kovovou deskou znázorňující plán bojiště s vyznačenými přesuny jednotek.

Horka[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Horka (přírodní památka).

Na západním úbočí Žuráně se nachází malý bývalý štěrkový lom. Od roku 1984 je chráněn jako přírodní památka pro zdejší teplomilnou stepní vegetaci. V předvečer bitvy u Slavkova zde ve svém kočáře přenocoval císař Napoleon.

Další pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Územím obce prochází dálnice D1 a zasahuje sem část Exitu 203 Brno-východ, kde se dálnice kříží se silnicí I/50 z Brna-Slatiny. Dále sem zasahuje silnice II/430 v úseku Brno-Slatina - Rousínov a silnice III. třídy:

  • III/37370 Bedřichovice - Podolí
  • III/3833 ze silnice II/430 na Velatice a Horákov

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2014 [online]. Český statistický úřad, 2014-04-30, [cit. 2014-08-28]. S. 88. Dostupné online.  
  2. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha : Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 201.  
  3. a b HOCHEL, Marian, a kol. Bojiště Bitvy tří císařů u Slavkova: Průvodce po památkové zóně. 2. vyd. Brno : ČSNS, 2011. ISBN 978-80-254-6229-4. S. 51-56.  
  4. KOPECKÝ, František. O slavkovské bitvě – dopady a tradice. Brno : Onufrius, 2009. ISBN 978-80-90381-6-1. S. 123-126.  
  5. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005, czso.cz
  6. Vybrané základní údaje podle obcí – Jihomoravský kraj, czso.cz

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]