Zábrdovice
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Zábrdovice (německy Obrowitz) jsou městská čtvrť a katastrální území Brna, v současné době o rozloze 163,55 ha, rozkládající se po obou březích Svitavy, rozdělené mezi městské části Brno-střed (většina území čtvrtě), Brno-Židenice (východní část katastru Zábrdovic na levém břehu Svitavy) a Brno-sever (menší severní část katastru čtvrtě).
Obsah |
[editovat] Charakteristika čtvrtě
Celá čtvrť má výrazně městský charakter a velice hustou zástavbu. Převažují zde historické dvou a vícepatrové obytné domy, na kterých jsou bohužel často patrné známky nedostatečné údržby z éry socialismu. Osu a zároveň nejdůležitější ulici čtvrtě tvoří ulice Cejl, v níž se zde nalézá celá řada menších obchodů, hospod a restaurací. Nalézá se zde budova okresního soudu Brno-venkov, i Finanční úřad Brno I a III. Nedaleko Cejlu je umístěn také zdejší hypermarket Interspar. Prodloužení Cejlu v židenické části Zábrdovic představuje neméně důležitá ulice Zábrdovická, u níž se nachází areál vojenské nemocnice, bývalý zábrdovický klášter s kostelem Nanebevzetí panny Marie, rozsáhlý areál kdysi významné Zbrojovky Brno, nebo známé Městské lázně Zábrdovice. K dalším pro dopravu důležitým ulicím patří ulice Francouzská, Vranovská, Jugoslávská, a Merhautova tvořící severní hranici katastru Zábrdovic. V centrální části moderních Zábrdovic se nachází také radnice městské části Brno-sever. Zábrdovicemi protéká poslední zachovaný brněnský říční náhon - Svitavský náhon. Čtvrť je mezi obyvateli Brna neblaze proslulá pro svoji početnou romskou komunitu, kvůli které se jí přezdívá Brněnský Bronx [1] [2]
[editovat] Historický přehled
Na území dnešních Zábrdovic existovalo v minulosti více katastrálních území nebo jejích částí: vedle jádra původního katastrálního území Zábrdovice to byla dále celá katastrální území Josefov, Na Hrázi a Příkop, téměř celé katastrální území Kožená, asi polovina katastrálního území Dolní a Horní Cejl, malá část původního katastrálního území Židenice a nepatrná nikdy nezastavěná část původního katastrálního území Město Brno. Tyto celky přitom náležely pod různou vrchnost. Původní katastr Zábrdovic přitom zasahoval také do Černých Polí, Husovic, Trnité, Židenic a Černovic.
Vlastní Zábrdovice byly původně vesnicí připojenou k Brnu 6. července 1850. První zmínka o Zábrdovicích, které vznikly okolo premontrátského kláštera stejného jména založeného před rokem 1209, je z roku 1237. Zakladatelem kláštera byl moravský šlechtic Lev z Klobouk, který na stavbu poskytl dělníky ze svého panství. Protože přišli zpoza Ždánického lesa, tedy zpoza nějakých brdů, začalo se jí říkat Zábrdovice. S klášterem pak byly úzce spajty i dějiny Zábrdovic. Lev z Klobouk měl v Zábrdovicích také dvorec a při něm i vlastnický a farní kostel sv. Kunhuty. V těsném sousedství původních Zábrdovic existovala od středověku na původním i současném katastru Zábrdovic malá vesnice Radlas. Roku 1824 pak na jihu původního katastru Zábrdovic (avšak na území moderního katastru Trnité) vzniklo na východě dnešní ulice Křenová nové předměstí Olomoucká Ulice.
Současnou rozlohu i hranice získaly Zábrdovice až koncem 60. let 20. století v důsledku druhé katastrální reformy Brna. Do té doby měly úplně jiné hranice. Z historických map vyplývá, že k nim původně patřila také část moderního katastru Husovic ohraničená na severu ulicemi Svitavskou, Nováčkovou a Dačického (původně tato ulice nesla příznačný název „Hraniční“), dále k nim náležela také část moderního katastru Černých Polí, severovýchodní část moderního katastru Trnité, několik bloků na severozápadě moderního katastru Černovic a okrajové části moderního katastrálního území Židenice. Naopak k nim původně nepatřila značná část jejich současného území. Jednalo se konkrétně o západní část jejich současného katastru ohraničenou na východě linií ulic Jugoslávská, Přádlácká, pak hranice vedla přímo na jih zdí mezi domy až na ulici Cejl, kterou procházela na jihozápad, obracela se na jih do ulice Valcha, od níž pokračovala přímo na jih až ke Svitavskému náhonu, po jehož pravém břehu pak pokračovala dále. V této západní části moderních Zábrdovic původně existovala výše zmíněná katastrálního území Dolní a Horní Cejl, Josefov, Na Hrázi a Příkop, Kožená a Město Brno. Již v 19. století však docházelo k zahušťování, a vzájemnému srůstání zástavby předměstí Dolní a Horní Cejl, Josefov, Na Hrázi a Příkop, Kožená a Zábrdovice, čímž se nakonec západně od Svitavy položená zástavba dnešních Zábrdovic stala jednotným urbanistickým celkem. Na východě k Zábrdovicím naopak nepatřila území ohraničená tokem Svitavské strouhy. Roku 1935 došlo k úpravě hranice s Dolním a Horním Cejlem, Husovicemi a Židenicemi. Při první katastrální reformě Brna Zábrdovice roku 1939 ztratily menší okrajové části svého katastru ve prospěch Dolního a Horního Cejlu (hranice byla posunuta do ulice Špitálka), roku 1940 naopak získaly malou část původního katastru Trnité při ulicích Čechyňské a Mlýnské, roku 1941 získaly zpět blok domů připojený roku 1935 k Husovicím, naopak malou část katastru ztratily ve prospěch Černovic a Židenic.
[editovat] Další fotografie
 Kaplička v Táboritké ulici |
 Zábrdovická ulice a most přes Svitavu |
[editovat] Reference
- ↑ http://jaroslav.mujblog.centrum.cz/clanky/Brnensky-Bronx-13426.aspx
- ↑ http://www.micr.cz/dokumenty/migrace/2003/prilohy/cesko.pdf
