Rudka
| Rudka | |
|---|---|
 |
|
|
|
|
| status: | obec |
| NUTS 5 (obec): | CZ0643 583804 |
| kraj (NUTS 3): | Jihomoravský (CZ064) |
| okres (NUTS 4): | Brno-venkov (CZ0643) |
| obec s rozšířenou působností: | Rosice |
| pověřená obec: | |
| historická země: | Morava |
| katastrální výměra: | 4,14 km² |
| počet obyvatel: | 357 (1.4.2011[1]) |
| zeměpisné souřadnice: | 49° 14′ 26″ s. š., 16° 19′ 54″ v. d. |
| nadmořská výška: | 445 m |
| PSČ: | 664 83 |
| zákl. sídelní jednotky: | 1 |
| části obce: | 1 |
| katastrální území: | 1 |
| adresa obecního úřadu: | Rudka 66 66483 Domašov u Brna |
| starosta / starostka: | Marie Jirglová |
| Ofic. web OÚ: http://www.obecrudka.cz E-mail: ou@obecrudka.cz |
|
 Zdroje k infoboxu a částem obce |
|
Rudka je obec, která se nachází asi 28 km západně od centra Brna v okrese Brno-venkov v Jihomoravském kraji. Rozkládá se v Křižanovské vrchovině v nadmořské výšce 445 m n. m.[2] Obec leží po obou březích Bobravy, která pramení v lese nedaleko obce v nadmořské výšce 495 m n. m. Na jejím toku je v obci vybudován rybník.
Obsah |
Historie [editovat]
Původní název obce byl Rutka (německy Ruden), což je odvozeno od naleziště železné rudy, jelikož se od pradávna v části obce Prachová těžila stříbrná ruda, později v 50. letech 19. stol. ruda železná. Počátkem 20. století se také v obci ujala práce perleťářská. Jiný výklad název odvozuje od načervenalého jílu, na kterém vesnice leží.[3]
První písemné zmínky o existenci osady se datují k roku 1330, kdy ji darovala královna Eliška Rejčka starobrněnskému ženskému cisterciáckému klášteru. Obec s klášterem měla takto společné osudy a po jeho zrušení (1782) i stejnou vrchnost, jen po husitských válkách byla za krále Zikmunda zastavena. V 2. polovině 15. století v Rudce měli manové kláštera svobodný dvůr, který byl v držení vladyky Jaroše z Rudky, později prodán Janu Cahovi, a patrně i tvrz, na které ještě v roce 1497 vladyka Jaroš sídlil. Roku 1569 byl dvůr osvobozen od činží a poplatků, J. Caha vykonával fojtství a hájenství lesa u Rudky, hostil a poskytoval nocleh úředníkům. Po zrušení kláštera r. 1782 byly pozemky patřící klášteru dány do nájmu a později prodány rytíři Františku Heintlovi. Roku 1840 se stal majitelem bývalého panství kníže Eduard Schönburg-Hartenstein.[4]
Počátkem 17. století měla Rudka 14 domů. Po třicetileté válce (1648) zůstalo osídlených pouze 9 domů a 2 domky s činžovními rolemi a především obec ztratila velkou část polí. Do roku 1749 přibyly další 4 čísla domů.[4] Na začátku 19. století pak došlo k velkému osídlení. To zde žilo 482 obyvatel.[2]
Osada byla až do roku 1783 přifařena ke Zbraslavi, od tohoto roku k Domašovu, ale tak, že desátek brával farář zbraslavský.[4] Rudka též po nějaká léta patřila k Rosicím, od kterých se roku 1869 odtrhla.[3]
V letech 2006-2010 působila jako starostka Ing. Věra Kožnarová, od voleb 2010 tuto funkci vykonává Marie Jirglová.
Závody přes rybník [editovat]
V letech 1934 – 1989 se v obci konávaly závody v přejezdu místního rybníka. Byly pořádány místními hasiči, ale ne každoročně. V roce 1960 se konal poslední závod, další následoval až za patnáct let. Poté se tedy uskutečnily závody roce 1975, pak 1976, oba závody vyhrál Dušan Němec z Rudky, a opět byla další pomlka- tentokrát na devět let. Roku 1986 se poprvé závodu zúčastnily i dívky Jana Císařová z Rudky a Martina Křížová z Domašova, avšak první tři vítězné příčky obsadili hoši – 1. místo Standa Studený z Říčan, 2. místo René Blažek z Rudky, 3. Tomáš Kožnar také z Rudky. Úkolem závodníka bylo za co nejdelší čas přejet lávku dlouhou 90 metrů, širokou 14 – 27 cm a silnou 2,5 cm, která byla ve výšce 30 cm nad hladinou a hloubka vody byla asi dvoumetrová. Poslední závod se jel v červenci 1989, kdy s pořadateli spolupracoval i Vojtěch Polanský. Od roku 1991 začal stejné závody organizovat ve své obci (Říčany) pod názvem Říčanská lávka (od roku 1999 Starobrněnská lávka) a v Rudce tímto tato tradice zanikla.[5]
Demografie [editovat]
| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011[7] |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 461 | 446 | 457 | 474 | 459 | 464 | 443 | 419 | 441 | 397 | 381 | 353 | 336 | 374 |
Obecní symboly [editovat]
Pečeť [editovat]
Z doby před rokem 1752 pochází obecní pečeť, jež má nápis: PECZET * DIEDINI * RVDKY. Jedná se o tzv. znakovou pečeť. Pečetní obraz je tvořen děleným španělským štítem – tzv. kartuší s rolverky – v němž spatřujeme figury radlice, krojidla a obilný snop přeložený hráběmi.[8]
Znak a vlajka obce [editovat]
Nové obecní symboly byly navrženy heraldikem Miroslavem J. V. Pavlů. Základem znaku a vlajky obce je zelené pole, které symbolizuje zemědělský charakter obce, kopáč a zkřížené hornické mlátky (vše stříbrné se zlatou násadou a topůrky) pak dobývání železná ruda a stříbrné rudy, opatská berle a růže jako symbol dlouhodobé církevní vrchnosti.[8]
V květnu roku 2006 se konalo svěcení znaku a vlajky obce.
Zajímavosti [editovat]
- V dubnu roku 2002 probíhalo v obci natáčení seriálu Černí baroni. Scény byly natáčeny v místním hostinci.
- Před budovou hasičské zbrojnice se nachází památník obětem první a druhé světové války.
- Pod starým dřevěným křížem u cesty do Domašova je hrob německého vojáka Georga Nuselta, který zahynul v květnu roku 1945 ve II. světové válce
- V obci se nachází rodný dům Josefa Jurana (stranický funkcionář, člen KV KSČ)[9], který byl zapsán na seznam kulturních památek.[3]
Doprava [editovat]
Obec Rudka je součástí Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje (IDS JMK). Spojení zde zajišťuje místní linka 410 (Litostrov – Domašov) a linka 401 (Velká Bíteš – Brno).
Školství [editovat]
Pro děti od 3 do 6 let funguje v obci mateřská škola. Její budova se nachází v klidné části na konci vesnice v blízkosti lesa. Mateřská škola disponuje vlastní jídelnou a kuchyní, která poskytuje celodenní stravování pro děti i zaměstnance školy. Do základní školy musí děti dojíždět do Domašova (1. – 5. třída) a Ostrovačic (6. – 9. třída).
Akce [editovat]
Babské hody [editovat]
Mezi velké akce obce patří Babské hody. Konají se každoročně v sobotu v září v týdnu o sv. Václavu. Tradice hodů sahá až k roku 1930 a dříve. Hody začínají kolem druhé hodiny odpolední, kdy starostka či starosta obce předává hlavní stárkové tzv. hodové právo, kterým jí uděluje svolení pořádat hody, hodovou zábavu a veselici. V hodovému právu se zároveň ukládá povinnost udržovat pořádek v obci a starat se o zábavu každého účastníka hodů. Ostatním ukládá všestrannou pomoc první stárce. Poté následuje krojovaný průvod žen a dívek vesnicí, kdy účastnice hodů chodí zvát všechny občany na večerní hodovou zábavu a rozdávají rozmarýny. Před domem každé stárky je zastávka, tancuje se a stárky nabízí malé občerstvení.
Plesy [editovat]
V měsíci lednu a únoru bývají v místní hospůdce U Melkesů plesy. Velmi oblíbený je myslivecký ples, na němž nechybí typická výzdoba – zelené větve a stromky, lesní zvířata jako ceny do tomboly a samozřejmě i myslivci v zelených kamizolách. Pro hosty je připravena tradiční myslivecká kuchyně. Velký úspěch mívá také obecní ples, jehož tradice v obci přetrvává od roku 2005.
Rozsvěcování vánočního stromu [editovat]
První adventní neděli je slavnostně rozsvěcován vánoční strom. Po úvodním slovu starostky a následném rozsvícení zazpívají děti z mateřské školy koledy a zarecitují básničky.
Živý Betlém [editovat]
Poslední prosincový týden se každoročně koná u zvoničky představení živého betlému. Je sehrána scénka, která připomíná putování Panny Marie a Josefa do Betléma a narození jejich dítěte, Ježíše Krista, příchod Tří králů za Ježíšem se svými dary a jiné biblické události a postavy spjaté s obdobím Vánoc.
Další kulturní akce [editovat]
V březnu byla stanovena tradice oslav Mezinárodního dne žen a v květnu oslava Dne matek. Na těchto oslavách vystupují děti z místní mateřské školy. Mezi další akce patří dětský maškarní karneval pořádaný ředitelkou mateřské školy, která dále spolu i s obecním úřadem pořádá dětské odpoledne na Mezinárodní den dětí.
V noci ze dne 30. dubna na 1. května se odehrává Filipojakubská noc, kdy se místní lidé schází u zapáleného ohně. V roce 2010 byla hranice postavena u cesty k boží muce.
Na Tři krále bývá tříkrálová sbírka, organizovaná farností Domašov, kde chodí děti přestrojené za tři krále v doprovodu dospělé osoby vybírat peníze na charitu.
Kronika [editovat]
O obci byly sepsány celkem čtyři kroniky.
Fotogalerie [editovat]
-
Obecní úřad v Rudce
-
Kříž u boží muky
-
Rybník na návsi
-
Hasičská zbrojnice
-
Boží muka
Odkazy [editovat]
Reference [editovat]
- ↑ Evidence ministerstva vnitra ČR
- ↑ a b Obec Rudka, 2007, rev. 2009, [cit. 2011-04-21]. Dostupné online.
- ↑ a b c Územní plán obce Rudka [PDF formát]. Brno: Urbanistické středisko Brno, [cit. 2011-04-26]. S. 10,11,35. Dostupné online.
- ↑ a b c KRATOCHVÍL, Augustin. Vlastivěda moravská, Ivančický okres. Brno : Musejní spolek, 1904. 368 s.
- ↑ Rudka. Tišnov : Obec Rudka, 2006. 52 s. s. 14.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005, czso.cz
- ↑ Vybrané základní údaje podle obcí – Jihomoravský kraj, czso.cz
- ↑ a b Obec Rudka, 2007, rev. 2009, [cit. 2011-04-26]. Dostupné online.
- ↑ Josef Juran v Encyklopedii dějin města Brna
