Rudka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o obci v okrese Brno-venkov. O části města Kunštát pojednává článek Rudka (Kunštát).
Rudka
Rudka u Domašova.JPG

znak obce Rudkavlajka obce Rudkaznakvlajka

status: obec
NUTS 5 (obec): CZ0643 583804
kraj (NUTS 3): Jihomoravský (CZ064)
okres (NUTS 4): Brno-venkov (CZ0643)
obec s rozšířenou působností: Rosice
pověřená obec:
historická země: Morava
katastrální výměra: 4,14 km²
počet obyvatel: 362 (1. 1. 2014[1])
nadmořská výška: 445 m
PSČ: 664 83
zákl. sídelní jednotky: 1
části obce: 1
katastrální území: 1
adresa obecního úřadu: Rudka 66
66483 Domašov u Brna
starosta / starostka: Marie Jirglová
Oficiální web: http://www.obecrudka.cz
E-mail: ou@obecrudka.cz

Rudka
Red pog.png
Rudka
Rudka, Česko
Zdroje k infoboxu a částem obce

Rudka je obec, která se nachází asi 28 km západně od centra Brna v okrese Brno-venkov v Jihomoravském kraji. Rozkládá se v Křižanovské vrchovině v nadmořské výšce 445 m n. m.[2] Obec leží po obou březích Bobravy, která pramení v lese nedaleko obce v nadmořské výšce 495 m n. m. Na jejím toku je v obci vybudován rybník.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Původní název obce byl Rutka (německy Ruden), což je odvozeno od naleziště železné rudy, jelikož se od pradávna v části obce Prachová těžila stříbrná ruda, později v 50. letech 19. stol. ruda železná. Počátkem 20. století se také v obci ujala práce perleťářská. Jiný výklad název odvozuje od načervenalého jílu, na kterém vesnice leží.[3]

První písemné zmínky o existenci osady se datují k roku 1330, kdy ji darovala královna Eliška Rejčka starobrněnskému ženskému cisterciáckému klášteru. Obec s klášterem měla takto společné osudy a po jeho zrušení (1782) i stejnou vrchnost, jen po husitských válkách byla za krále Zikmunda zastavena. V 2. polovině 15. století v Rudce měli manové kláštera svobodný dvůr, který byl v držení vladyky Jaroše z Rudky, později prodán Janu Cahovi, a patrně i tvrz, na které ještě v roce 1497 vladyka Jaroš sídlil. Roku 1569 byl dvůr osvobozen od činží a poplatků, J. Caha vykonával fojtství a hájenství lesa u Rudky, hostil a poskytoval nocleh úředníkům. Po zrušení kláštera r. 1782 byly pozemky patřící klášteru dány do nájmu a později prodány rytíři Františku Heintlovi. Roku 1840 se stal majitelem bývalého panství kníže Eduard Schönburg-Hartenstein.[4]

Počátkem 17. století měla Rudka 14 domů. Po třicetileté válce (1648) zůstalo osídlených pouze 9 domů a 2 domky s činžovními rolemi a především obec ztratila velkou část polí. Do roku 1749 přibyly další 4 čísla domů.[4] Na začátku 19. století pak došlo k velkému osídlení. To zde žilo 482 obyvatel.[2]

Osada byla až do roku 1783 přifařena ke Zbraslavi, od tohoto roku k Domašovu, ale tak, že desátek brával farář zbraslavský.[4] Rudka též po nějaká léta patřila k Rosicím, od kterých se roku 1869 odtrhla.[3]

V letech 2006-2010 působila jako starostka Ing. Věra Kožnarová, od komunálních voleb v roce 2010 tuto funkci vykonává Marie Jirglová.

Závody přes rybník

Závody přes rybník[editovat | editovat zdroj]

V letech 19341989 se v obci konávaly závody v přejezdu místního rybníka. Byly pořádány místními hasiči, ale ne každoročně. V roce 1960 se konal poslední závod, další následoval až za patnáct let. Poté se tedy uskutečnily závody v roce 1975, pak 1976, oba závody vyhrál Dušan Němec z Rudky, a opět následovala další pomlka - tentokrát na devět let. Roku 1986 se poprvé závodu zúčastnily i dívky Jana Císařová z Rudky a Martina Křížová z Domašova, avšak první tři vítězné příčky obsadili hoši – 1. místo Stanislav Studený z Říčan, 2. místo René Blažek z Rudky, 3. Tomáš Kožnar také z Rudky. Úkolem závodníka bylo za co nejdelší čas přejet lávku dlouhou 90 metrů, širokou 14 – 27 cm a silnou 2,5 cm, která byla ve výšce 30 cm nad hladinou a hloubka vody byla asi dvoumetrová. Poslední závod se jel v červenci 1989, kdy s pořadateli spolupracoval i Vojtěch Polanský. Od roku 1991 začal stejné závody organizovat ve své obci (Říčany) pod názvem Říčanská lávka (od roku 1999 Starobrněnská lávka) a v Rudce tímto tato tradice zanikla.[5]

Demografie[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel[6]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011[7]
461 446 457 474 459 464 443 419 441 397 381 353 336 374

Obecní symboly[editovat | editovat zdroj]

Obecní pečeť Rudky

Pečeť[editovat | editovat zdroj]

Z doby před rokem 1752 pochází obecní pečeť, jež má nápis: PECZET * DIEDINI * RVDKY. Jedná se o tzv. znakovou pečeť. Pečetní obraz je tvořen děleným španělským štítem – tzv. kartuší s rolverky – v němž spatřujeme figury radlice, krojidla a obilný snop přeložený hráběmi.[8]

Znak a vlajka obce[editovat | editovat zdroj]

Nové obecní symboly byly navrženy heraldikem Miroslavem J. V. Pavlů. Základem znaku a vlajky obce je zelené pole, které symbolizuje zemědělský charakter obce, kopáč a zkřížené hornické mlátky (vše stříbrné se zlatou násadou a topůrky) pak dobývání železná ruda a stříbrné rudy, opatská berle a růže jako symbol dlouhodobé církevní vrchnosti.[8]

V květnu roku 2006 se konalo žehnání znaku a vlajky obce.

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Obec Rudka je součástí Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje (IDS JMK). Spojení zde zajišťuje místní linka 410 (LitostrovDomašov) a linka 401 (Velká BítešBrno).

Školství[editovat | editovat zdroj]

Pro děti od 3 do 6 let funguje v obci mateřská škola. Její budova se nachází v klidné části na konci vesnice v blízkosti lesa. Mateřská škola disponuje vlastní jídelnou a kuchyní, která poskytuje celodenní stravování pro děti i zaměstnance školy. Do základní školy musí děti dojíždět do Domašova (1. – 5. třída) a Ostrovačic (6. – 9. třída).

Akce[editovat | editovat zdroj]

Babské hody[editovat | editovat zdroj]

Mezi velké akce obce patří Babské hody. Konají se každoročně v sobotu v září v týdnu o sv. Václavu. Tradice hodů sahá až k roku 1930 a dříve. Hody začínají kolem druhé hodiny odpolední, kdy starostka či starosta obce předává hlavní stárkové tzv. hodové právo, kterým jí uděluje svolení pořádat hody, hodovou zábavu a veselici. V hodovému právu se zároveň ukládá povinnost udržovat pořádek v obci a starat se o zábavu každého účastníka hodů. Ostatním ukládá všestrannou pomoc první stárce. Poté následuje krojovaný průvod žen a dívek vesnicí, kdy účastnice hodů chodí zvát všechny občany na večerní hodovou zábavu a rozdávají rozmarýny. Před domem každé stárky je zastávka, tancuje se a stárky nabízí malé občerstvení.

Plesy[editovat | editovat zdroj]

V měsíci lednu a únoru bývají v místní hospůdce U Melkesů plesy. Velmi oblíbený je myslivecký ples, na němž nechybí typická výzdoba – zelené větve a stromky, lesní zvířata jako ceny do tomboly a samozřejmě i myslivci v zelených kamizolách. Pro hosty je připravena tradiční myslivecká kuchyně. Velký úspěch mívá také obecní ples, jehož tradice v obci přetrvává od roku 2005.

Rozsvěcování vánočního stromu[editovat | editovat zdroj]

První adventní neděli je slavnostně rozsvěcován vánoční strom. Po úvodním slovu starostky a následném rozsvícení zazpívají děti z mateřské školy koledy a zarecitují básničky.

Živý Betlém[editovat | editovat zdroj]

Zvonička v Rudce, místo konání představení živého betlému

Poslední prosincový týden se každoročně koná u zvoničky představení živého betlému. Je sehrána scénka, která připomíná putování Panny Marie a svatého Josefa do Betléma a narození jejich dítěte, Ježíše Krista, příchod Tří králů za Ježíšem se svými dary a jiné biblické události a postavy spjaté s obdobím Vánoc.

Další kulturní akce[editovat | editovat zdroj]

V březnu se koná oslava Mezinárodního dne žen a v květnu oslava Dne matek. Při nich vystupují děti z místní mateřské školy. Mezi další akce patří dětský maškarní karneval pořádaný ředitelkou mateřské školy, která dále spolu i s obecním úřadem pořádá dětské odpoledne na Mezinárodní den dětí.

V noci ze dne 30. dubna na 1. května se odehrává Filipojakubská noc, kdy se místní lidé schází u zapáleného ohně. V roce 2010 byla hranice postavena u cesty k boží muce.

Na Tři krále bývá tříkrálová sbírka, organizovaná farností Domašov, kde chodí děti přestrojené za tři krále v doprovodu dospělé osoby vybírat peníze na charitu.

Kronika[editovat | editovat zdroj]

O obci byly sepsány celkem čtyři kroniky.

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2014 [online]. Český statistický úřad, 2014-04-30, [cit. 2014-09-06]. S. 89. Dostupné online.  
  2. a b Obec Rudka, 2007, rev. 2009, [cit. 2011-04-21]. Dostupné online.  
  3. a b c Územní plán obce Rudka [PDF formát]. Brno: Urbanistické středisko Brno, [cit. 2011-04-26]. S. 10,11,35. Dostupné online.  
  4. a b c KRATOCHVÍL, Augustin. Vlastivěda moravská, Ivančický okres. Brno : Musejní spolek, 1904. 368 s.  
  5. Rudka. Tišnov : Obec Rudka, 2006. 52 s. S. 14.  
  6. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005, czso.cz
  7. Vybrané základní údaje podle obcí – Jihomoravský kraj, czso.cz
  8. a b Obec Rudka, 2007, rev. 2009, [cit. 2011-04-26]. Dostupné online.  
  9. Josef JuranEncyklopedii dějin města Brna

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]