Kuřim

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Kuřim
Kostel svaté Maří Magdalény v Kuřimi

Kostel svaté Maří Magdalény v Kuřimi

znak obce Kuřimvlajka obce Kuřimznakvlajka

status: město
NUTS 5 (obec): CZ0643 583251
kraj (NUTS 3): Jihomoravský (CZ064)
okres (NUTS 4): Brno-venkov (CZ0643)
obec s rozšířenou působností: Kuřim
pověřená obec:
historická země: Morava
katastrální výměra: 17,37 km²
počet obyvatel: 10 900 (1. 1. 2014[1])
nadmořská výška: 286 m
PSČ: 664 34
zákl. sídelní jednotky: 10
části obce: 1
katastrální území: 1
adresa městského úřadu: Městský úřad Kuřim
Jungmannova 968
664 34  Kuřim
starosta / starostka: Drago Sukalovský
Oficiální web: http://www.facebook.com/kurim
Ofic. web MÚ: http://www.kurim.cz
E-mail: posta@kurim.cz

Kuřim (Česko)
Red pog.png
Kuřim, Česko
Zdroje k infoboxu a částem obce

Kuřim (německy Gurein) je město v okrese Brno-venkov v Jihomoravském kraji. Rozkládá se v Bobravské vrchovině, 14 km severozápadně od Brna, na okraji přírodního parku Baba. S přibližně 11 tisíci obyvateli je největším městem okresu. V katastru města je situována věznice, určená pro výkon trestu odnětí svobody odsouzených mužů starších 18 let, kteří byli soudem zařazeni k výkonu trestu do věznice s ostrahou.

Poloha a přírodní podmínky[editovat | editovat zdroj]

Kuřim leží na samém okraji České vysočiny. Do oblasti zasahuje nejvýznamnější tektonický zlom České vysočiny, Boskovická brázda. Ta odděluje Hornosvrateckou vrchovinu na severozápadě od Bobravské a Drahanské.

Kuřimí protékají dva potoky: Kuřimka a Luční potok, který se do ní vlévá. Kuřimka se ve Veverské Bítýšce vlévá zleva do Svratky, již v místech vzdutí Brněnské přehrady. V západní části Kuřimi, u železniční trati, se nachází malý rybník Srpek.

Východně od Kuřimi, již mimo katastr města, se nachází hřeben Babího lomu (562,1 m n. m.), na kterém stojí rozhledna.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o Kuřimi se nachází v listině vydané českým králem a moravským markrabětem Přemyslem Otakarem I., píše se v ní o placení desátek brněnskému kostelu sv. Petra a Pavla. Listina byla vydána při založení kuřimského kostela sv. Maří Magdaleny roku 1226. Kuřim však již vznikla pravděpodobně ve 12. století, v době přemyslovské kolonizace.

Kuřim během své středověké existence vystřídala mnoho pánů (Milota z Křižanova, páni z Boskovic, Nekšové z Landeka). Poté byla Kuřim prodána městu Brnu. Značný hospodářský vývoj byl přerušen třicetiletou válkou (kolem roku 1645), při níž byla Kuřim několikrát zpustošena. Kuřim však i přes tento útlak pomáhala Brnu při jeho obléhání.

V letech 1805 a 1809 prošlo Kuřimí Napoleonovo vojsko, přičemž se zde i usídlilo a kuřimští se museli starat o vojáky i jejich koně. V 19. století byla Kuřim sužována častými epidemiemi (cholera, mor) a také požáry, které takřka zničily celou obec. Do 1. světové války narukovalo z Kuřimi 298 mužů, 50 z nich padlo.

V roce 1926 navrhl pro Kuřim měšťanskou školu architekt Bohuslav Fuchs. V roce 1944 byl bombardován závod TOS Kuřim americkými letadly. V roce 1945 byla Kuřim bombardována ruskými letadly – 7 lidí zahynulo. Město bylo osvobozeno 9. května 1945.

Městem se Kuřim stala roku 1964 (právně však až v roce 1990). Roku 1996 obdržela Kuřim prapor bílého listu s černými křídly s bílou jetelovou pružinou z městského erbu umístěným v horním žerďovém rohu.

Od roku 2003 je Kuřim obcí s rozšířenou působností, její správní obvod čítá celkem 10 obcí.

V roce 2008 byla ve městě vyšetřována Kuřimská kauza.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel[2]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011[3]
1 403 1 535 1 585 1 610 1 874 2 024 2 844 4 131 5 944 7 076 7 695 8 621 8 930 11 540

Náboženský život[editovat | editovat zdroj]

Město je centrem římskokatolické farnosti Kuřim, která kromě samotné Kuřimi zahrnují i další tři sousední obce, Českou, Jinačovice a Moravské Knínice.

Nedlouho před rokem 2012 vzniklo ve městě středisko konvertitů k ší'itskému islámu s názvem Ahlulbayt centrum. Jde o vůbec první takovou ší'itskou skupinou, jež se v Česku oficiálně prezentuje. Vyznávají směr dvanáctníků.[4]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Nádraží v Kuřimi

Kuřim leží na křižovatce silnic druhé třídy 385 (BrnoŽďár nad Sázavou) a 386 (Ostrovačice – Kuřim), východně od města také prochází silnice první třídy 43 (Brno – Svitavy).

Železnice[editovat | editovat zdroj]

Městem prochází železniční trať 250 (Kúty – Brno – Havlíčkův Brod). V letech 1911–1936 se z ní v Kuřimi odpojovala trať do Veverské Bítýšky.

Kuřim je důležitým přestupním uzlem Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje v zóně 310. Spojení zajišťují vlaky na dráze S3 (Břeclav - Brno – Níhov) a autobusové linky 71, 91, 152, 162, 301, 302, 310, 311, 312 a 313.

Cyklotrasy[editovat | editovat zdroj]

Kuřimí vede několik cyklotras, z toho tři značené, spadající do kategorie 4 (regionální cyklotrasa):

Památky[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Seznam kulturních památek v Kuřimi.

Školství[editovat | editovat zdroj]

V Kuřimi působí 4 školy: dvě základní, jedna střední a jedna umělecká.

  • ZŠ Tyršova (rok založení 1989) – 1. stupeň v budově v Komenského ulici (založena v roce 1929), 2. stupeň v Tyršově ulici
  • ZŠ Jungmannova (rok založení 1953) – 1. i 2. stupeň
  • SOŠ a SOU Kuřim, s. r. o. (rok založení 1951) – soukromá škola v prostorách kuřimského zámku
  • ZUŠ Kuřim (rok založení 1949) – sídlí v budově na Zahradní ulici s výukou hudebního, literárně-dramatického, tanečního a výtvarného oboru

Sport[editovat | editovat zdroj]

Město vyniká házenou, v níž muži jsou v II. lize – Morava a mladší dorost v I. lize – Morava. Od 1. října 2005 zahájila svou první sezónu nafukovací hala, a tak již kuřimští nemusejí odehrávat své domácí zápasy jako dříve v Tišnově.

Kuřim má vlastní fotbalový stadion, tenisové kurty, saunu, fitness centrum se soláriem. V Kuřimi se také nachází lezecká stěna o výšce 12 m s plochou 450 m² a 4 500 úchyty. Koncem roku 2006 vedení města odsouhlasilo kompletní rekonstrukci krytého bazénu a koupaliště. Na podzim roku 2010 byl komplex otevřen jako Wellness Kuřim, nejnovější welness centrum v okolí Brna.

Průmysl[editovat | editovat zdroj]

  • TOS Kuřim: výroba obráběcích strojů, kuličkových šroubů
  • Slévárna Kuřim: výroba litin
  • TE Connectivity: výroba elektrokabeláží do automobilů, konektorů, kabelů, vláknové optiky

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2014 [online]. Praha: Český statistický úřad, 2014-04-30, [cit. 2014-06-02]. Dostupné online.  
  2. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005, czso.cz
  3. Vybrané základní údaje podle obcí – Jihomoravský kraj, czso.cz
  4. Kuřim má netušené prvenství. První centrum šíitských muslimů v zemi

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Kuřim ve Wikimedia Commons