Veselí nad Moravou
| Veselí nad Moravou | |
|---|---|
Bartolomějské náměstí |
|
|
|
|
| status: | město |
| NUTS 5 (obec): | CZ0645 586722 |
| kraj (NUTS 3): | Jihomoravský (CZ064) |
| okres (NUTS 4): | Hodonín (CZ0645) |
| obec s rozšířenou působností: | Veselí nad Moravou |
| pověřená obec: | |
| historická země: | Morava |
| katastrální výměra: | 35,45 km² |
| počet obyvatel: | 11 561 (1. 1. 2012[1]) |
| zeměpisné souřadnice: | 48° 57′ 10″ s. š., 17° 22′ 54″ v. d. |
| nadmořská výška: | 176 m |
| PSČ: | 698 01 |
| zákl. sídelní jednotky: | 15 |
| části obce: | 3 |
| katastrální území: | 4 |
| adresa městského úřadu: | Město Veselí nad Moravou tř. Masarykova 119 698 01 Veselí nad Moravou |
| starosta / starostka: | Ing. Miloš Kozumplík |
| Oficiální web: http://www.veseli-nad-moravou.cz/ E-mail: mesto@veseli-nad-moravou.cz |
|
 Zdroje k infoboxu a částem obce |
|
Veselí nad Moravou (německy Wessely an der March) je město v okrese Hodonín v Jihomoravském kraji, 14 km jižně od Uherského Hradiště na řece Moravě. V roce 2011 zde žilo přes 11 tisíc obyvatel. Jeho historické jádro je městskou památkovou zónou.[2]
Obsah |
Místní části [editovat]
Historie [editovat]
První zmínky o Veselí spadají do 11. a 12. století. První potvrditelná zmínka je z roku 1261. Začátkem 14. století dobyl hrad Matúš Čák Trenčanský, roku 1315 ho Jan Lucemburský znovu připojil k Moravě. Během uherských válek město obsadil Matyáš Korvín. Od počátku 16. století zde existovala českobratrská obec. V 17. století bylo Veselí několikrát obsazeno nepřátelskými vojsky, začátkem 19. století zničeno dvěma velkými požáry.
Veselí ve 2. polovině 20. století [editovat]
- 1949 - Veselí se stává okresním městem
- 1950 - připojen Milokošť
- 1954 - připojeny Zarazice
- 1960 - Veselský okres zaniká
- 1961 - postaveny Železárny
- 1965 - výstavba panelového sídliště Hutník
- 1970 - výstavba sídliště Chaloupky
Veselí ve 21. století [editovat]
- 2003 - otevření nové Základní umělecké školy
V roce 2012 zahájilo vedení města diskusi o přestavbě městského centra za desítky miliónů korun.[3]
Demografie [editovat]
Vývoj počtu obyvatel [editovat]
| 1900 | 460 |
| 1950 | 4466 |
| 1970 | 10490 |
| 1980 | 12464 |
| 1991 | 12516 |
| 2001 | 12261 |
| 2005 | 12032 |
| 2011 | 11748 |
Sídliště [editovat]
- Hutník - 3588 obyv.
- Chaloupky - 1221 obyv.
- Lány - 507 obyv.
- Kovářská - 426 obyv.
Památky [editovat]
- Renesanční zámek na místě bývalého vodního hradu, přestavěný v 1. čtvrtině 19. století. V přilehlém anglickém parku o rozloze cca 20 ha je pomník G. E. Laudona z roku 1789 a několik drobných staveb.
- Kostel sv. Andělů Strážných s bývalým klášterem servitů na Masarykově třídě JZ od centra. Barokní kostel z let 1714-1734, snad podle plánů J. L. Hildebrandta, je osmiboká stavba o rozměrech 42x12 m se dvěma věžemi v průčelí a mohutnou střechou, zaklenutá oválnou kupolí bez lucerny.
- Gotický kostel Panny Marie u křižovatky Masarykovy a Svatoplukovy ulice z poloviny 13. století, přestavěn v letech 1771-1783.
- Barokní kostel sv. Bartoloměje z roku 1741 na Bartolomějském náměstí směrem k zámku.
- Synagoga
- Židovský hřbitov u městského úřadu
-
Zámek
-
Kostel sv. Andělů Strážných
-
Kostel Andělů strážných, interiér
-
Kostel P. Marie od JZ
-
Kostel sv. Bartoloměje
-
Bývalá synagoga
Sedm divů města Veselí nad Moravou [editovat]
Lidovou tvořivostí vznikl ve druhé polovině 20. století převážně ústně předávaný seznam sedmi nedokončených městských staveb, často projektů typických pro tehdejší komunistický režim realizovaných např. v Akci Z, jehož cílem bylo sebekriticky (či kriticky směrem k vládnoucímu režimu) poukázat na tyto nenaplněné stavební záměry, z nichž mnohé byly pro město rozměrů tehdejšího Veselí nad Moravou předimenzované. Na tento seznam bylo po vzoru sedmi divů světa zařazeno sedm objektů, z nichž jen po nemnohých se zachovaly stopy až do dnešní doby. Mezi sedm divů města Veselí se tak podle jedné z jeho verzí řadily:[4]
- hřbitov, kde se nikdy nepohřbívalo,
- semafory v centru, které nikdy neřídily dopravu,
- komín, z něhož se nikdy nekouřilo,
- lávka přes nádraží, přes kterou se nechodilo (mezi ulicemi Národních mučedníků a Kollárova),
- socha Klementa Gottwalda, která nikdy nedoputovala na svůj podstavec,
- kino, v němž se nepromítalo,
- a koupaliště, ve kterém se nekoupalo.
Osobnosti [editovat]
- Eduard Farda (1914-1961), fotbalista a hokejista
- Jaroslav Jakubíček (1929-2000), hudební skladatel
Partnerská města [editovat]
Odkazy [editovat]
Reference [editovat]
- ↑ Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2012 [online]. Český statistický úřad, 31.5.2012. Dostupné online.
- ↑ http://web.mvcr.cz/2003/casopisy/vs/0420/pril_info.html
- ↑ ZDRAŽIL, Filip. Události : Veselí nad Moravou se pře o podobu náměstí. ČT24 [online]. 9. října 2012 [cit. 9. října 2012]. Čas 19:40. Dostupné online.
- ↑ FOJTÍKOVÁ, Lenka. Město přišlo o jeden ze sedmi divů města. Veselské listy. březen 2007, s. 4. Dostupné online.
Literatura [editovat]
- PLAČEK, Miroslav; FUTÁK, Peter; JUNEK, Marek. Veselí nad Moravou : město na řece času. 1. vyd. Veselí nad Moravou : Město Veselí nad Moravou, 2011. 510 s. ISBN 978-80-260-0252-9.
Externí odkazy [editovat]
| Město Veselí nad Moravou |
|---|
