Veselí nad Moravou

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Veselí nad Moravou
Bartolomějské náměstí

Bartolomějské náměstí

znak obce Veselí nad Moravouvlajka obce Veselí nad Moravouznakvlajka

status: město
NUTS 5 (obec): CZ0645 586722
kraj (NUTS 3): Jihomoravský (CZ064)
okres (NUTS 4): Hodonín (CZ0645)
obec s rozšířenou působností: Veselí nad Moravou
pověřená obec:
historická země: Morava
katastrální výměra: 35,45 km²
počet obyvatel: 11 471 (1. 1. 2013[1])
nadmořská výška: 176 m
PSČ: 698 01
zákl. sídelní jednotky: 15
části obce: 3
katastrální území: 4
adresa městského úřadu: Město Veselí nad Moravou
tř. Masarykova 119
698 01 Veselí nad Moravou
starosta / starostka: Ing. Miloš Kozumplík
Oficiální web: http://www.veseli-nad-moravou.cz/
E-mail: mesto@veseli-nad-moravou.cz

Veselí nad Moravou
Red pog.png
Veselí nad Moravou
Zdroje k infoboxu a částem obce

Veselí nad Moravou (německy Wessely an der March) je město v okrese Hodonín v Jihomoravském kraji, 14 km jižně od Uherského Hradiště na řece Moravě. Žije zde přes 11 tisíc obyvatel. Jeho historické jádro je městskou památkovou zónou.[2]

Místní části[editovat | editovat zdroj]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První zmínky o Veselí spadají do 11. a 12. století. První potvrditelná zmínka je z roku 1261. Začátkem 14. století dobyl hrad Matúš Čák Trenčanský, roku 1315 ho Jan Lucemburský znovu připojil k Moravě. Během uherských válek město obsadil Matyáš Korvín. Od počátku 16. století zde existovala českobratrská obec. V 17. století bylo Veselí několikrát obsazeno nepřátelskými vojsky, začátkem 19. století zničeno dvěma velkými požáry.

Veselí ve 2. polovině 20. století[editovat | editovat zdroj]

  • 1949 - Veselí se stává okresním městem
  • 1950 - připojen Milokošť
  • 1954 - připojeny Zarazice
  • 1960 - Veselský okres zaniká
  • 1961 - postaveny Železárny
  • 1965 - výstavba panelového sídliště Hutník
  • 1970 - výstavba sídliště Chaloupky

Veselí ve 21. století[editovat | editovat zdroj]

V roce 2012 zahájilo vedení města diskusi o přestavbě městského centra za desítky miliónů korun.[3]

Demografie[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel[editovat | editovat zdroj]

1900 460
1950 4466
1970 10490
1980 12464
1991 12516
2001 12261
2005 12032
2011 11748

Struktura populace[editovat | editovat zdroj]

Sídliště[editovat | editovat zdroj]

  • Hutník - 3588 obyv.
  • Chaloupky - 1221 obyv.
  • Lány - 507 obyv.
  • Kovářská - 426 obyv.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek ve Veselí nad Moravou.
  • Renesanční zámek na místě bývalého vodního hradu, přestavěný v 1. čtvrtině 19. století. V přilehlém anglickém parku o rozloze cca 20 ha je pomník G. E. Laudona z roku 1789 a několik drobných staveb.
  • Kostel sv. Andělů Strážných s bývalým klášterem servitů na Masarykově třídě JZ od centra. Barokní kostel z let 1714-1734, snad podle plánů J. L. Hildebrandta, je osmiboká stavba o rozměrech 42x12 m se dvěma věžemi v průčelí a mohutnou střechou, zaklenutá oválnou kupolí bez lucerny.
  • Gotický kostel Panny Marie u křižovatky Masarykovy a Svatoplukovy ulice z poloviny 13. století, přestavěn v letech 1771-1783.
  • Barokní kostel sv. Bartoloměje z roku 1741 na Bartolomějském náměstí směrem k zámku.
  • Synagoga
  • Židovský hřbitov u městského úřadu

Sedm divů města Veselí nad Moravou[editovat | editovat zdroj]

Lidovou tvořivostí vznikl ve druhé polovině 20. století převážně ústně předávaný seznam sedmi nedokončených městských staveb, často projektů typických pro tehdejší komunistický režim realizovaných např. v Akci Z, jehož cílem bylo sebekriticky (či kriticky směrem k vládnoucímu režimu) poukázat na tyto nenaplněné stavební záměry, z nichž mnohé byly pro město rozměrů tehdejšího Veselí nad Moravou předimenzované. Na tento seznam bylo po vzoru sedmi divů světa zařazeno sedm objektů, z nichž jen po nemnohých se zachovaly stopy až do dnešní doby. Mezi sedm divů města Veselí se tak podle jedné z jeho verzí řadily:[4]

  1. hřbitov, kde se nikdy nepohřbívalo,
  2. semafory v centru, které nikdy neřídily dopravu,
  3. komín, z něhož se nikdy nekouřilo,
  4. lávka přes nádraží, přes kterou se nechodilo (mezi ulicemi Národních mučedníků a Kollárova),
  5. socha Klementa Gottwalda, která nikdy nedoputovala na svůj podstavec,
  6. kino, v němž se nepromítalo,
  7. a koupaliště, ve kterém se nekoupalo.

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2013 [online]. Český statistický úřad, 30. 4. 2013. Dostupné online.  
  2. http://web.mvcr.cz/2003/casopisy/vs/0420/pril_info.html
  3. ZDRAŽIL, Filip. Události : Veselí nad Moravou se pře o podobu náměstí. ČT24 [online]. 9. října 2012 [cit. 9. října 2012]. Čas 19:40. Dostupné online.  
  4. FOJTÍKOVÁ, Lenka. Město přišlo o jeden ze sedmi divů města. Veselské listy. březen 2007, s. 4. Dostupné online.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • PLAČEK, Miroslav; FUTÁK, Peter; JUNEK, Marek. Veselí nad Moravou : město na řece času. 1. vyd. Veselí nad Moravou : Město Veselí nad Moravou, 2011. 510 s. ISBN 978-80-260-0252-9.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Veselí nad Moravou ve Wikimedia Commons