Starostové a nezávislí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Starostové a nezávislí
Zkratka: STAN
Datum založení: 2004
Předseda: Petr Gazdík
Sídlo: V rovinách 40
140 00 Praha 4
Ideologie: komunální politika
decentralizace
Evropská strana: Evropská lidová strana
Politická skupina EP: Evropská lidová strana
Stranické noviny: STANoviny
Barvy: zelená, modrá, červená, žlutá
Volební výsledek: 15,95 % (EP 2014)
Zisk mandátů ve volbách
Poslanecká sněmovna 2013
5 / 200
Senát 2014
2 / 81
Evropský parlament 2014
4 / 21
Zastupitelstva obcí 2014
3073 / 62121
Oficiální web
www.starostove-nezavisli.cz

Starostové a nezávislí (STAN) je české politické hnutí, zaměřené především na komunální politiku na úrovni obcí a krajů. Své zástupce má ale i v Poslanecké sněmovně, Senátu a Evropském parlamentu. V čele hnutí dočasně stojí 1. místopředseda hnutí Petr Gazdík, který je zároveň místopředseda Poslanecké sněmovny. Předseda hnutí Martin Půta, hejtman Libereckého kraje, dočasně výkon své funkce pozastavil[1].

Historie[editovat | editovat zdroj]

Hnutí vzniklo transformací v roce 2009 z hnutí Nezávislí starostové pro kraj (NSK), které bylo založeno v roce 2004. Na rozdíl od NSK, které působilo především ve Zlínském kraji, hnutí Starostové a nezávislí má celostátní charakter.

Prvním předsedou STAN byl od roku 2009 Petr Gazdík a prvním místopředsedou Stanislav Polčák, za kterých byla uzavřena dohoda s TOP 09 na všech úrovních politiky. Petr Gazdík se stal předsedou poslaneckého klubu TOP 09 a Starostů.

V roce 2013 byla uzavřena nová dohoda, která fakticky omezila spolupráci obou politických uskupení pouze na parlamentní úrovni, tedy v Poslanecké sněmovně a Senátu.

Od března 2014 se stal novým předsedou STAN liberecký hejtman Martin Půta a prvním místopředsedou Petr Gazdík. Stanislav Polčák se stal místopředsedou.

V roce 2014 STAN a TOP 09 kandidovali do Evropského parlamentu společně a získali 15,95 % hlasů, což jsou 4 mandáty. Jedním z nově zvolených europoslanců byl i místopředseda hnutí Stanislav Polčák.

Program[editovat | editovat zdroj]

Hodnotové patero[editovat | editovat zdroj]

Hnutí nemá stanovený jednotný program, protože jeho hlavní členská základna se nachází na nejnižší samosprávné úrovni, kterou tvoří komunální politici (především starostové a zastupitelé obcí a měst) různého politického smýšlení. Na celostátním sněmu v roce 2014 bylo schváleno hodnotové patero hnutí:

  1. Cílem hnutí Starostové a nezávislí je vytvářet podmínek pro život občanů v právním a fungujícím státě, který se opírá o rozvinutou místní a regionální samosprávu. Stát nemá zasahovat nadbytečně a neoprávněně do činností samospráv.
  2. Hnutí chápe výkon veřejných funkcí jako službu občanům s důrazem na svobodu a odpovědnost jednotlivce a solidaritu společenství občanů. Důležitou roli v řešení sociálních problémů mají mít obce a města a získávat k tomu odpovídají prostředky od státu. Sociální problémy je třeba řešit tam, kde vznikají.
  3. Hnutí prosazuje průhlednost veřejného života, potírání korupce a je proti zneužívání získané moci. Usiluje o obnovení důvěry v právní řád, zkvalitnění zákonů a vymahatelnost práva. Odmítá veškeré projevy národnostní, náboženské a rasové nesnášenlivosti. Nespolupracuje s nedemokratickými a extremistickými silami.
  4. Do veřejných funkcí prosazuje osobnosti – schopné, zodpovědné a sebevědomé občany, kteří dokážou převzít odpovědnost sami za sebe, rodinu, obec, kraj, stát a život budoucích generací a výsledky jejich práce a činnosti svědčí o takto nabytých zkušenostech.
  5. Předseda STAN Martin Půta
    K základním prioritám hnutí patří odpovědné hospodaření, kvalitní vzdělávací systém, péče o životní prostředí a zachování kulturního dědictví. Investice do vzdělání je zárukou budoucí prosperity, jež však musí být založena na zásadě šetrnosti (v nakládání s financemi, energetickými zdroji, ale i obezřetnými krajinnými zásahy).

Program se dá jinými slovy chápat tak, že hnutí podporuje princip subsidiarity, chce tedy, aby o věcech s místním dopadem rozhodovaly místní samosprávy, pokud je to efektivní. Dále se zasazuje o celkovou decentralizaci moci, omezení byrokracie, potírání korupce a zneužívání moci. Podporuje také evropskou integraci, kvalitní vzdělávací systém a investice do vědy. V otázkách ekonomiky státu se zasazuje o tržní principy s nezbytným sociálním akcentem a nedotknutelnost soukromého vlastnictví. V neposlední řadě dbá na ochranu životního prostředí.

Hlavní politická témata hnutí[editovat | editovat zdroj]

Rozpočtové určení daní[editovat | editovat zdroj]

Novela zákona o rozpočtovém určení daní (RUD), kterou STAN prosadili v parlamentu, jinak přerozdělila sdílené daně mezi konkrétní obce a města. Díky novele obce a města získaly více peněz do svých rozpočtů. Důvodem k prosazení novely byl ten, že rozdíl v příjmech na hlavu občana menší obce ve srovnání s Prahou byl ještě v roce 2006 6,5 násobný. V roce 2012 novelu schválil parlament, která začala platit od začátku roku 2013. Výsledkem bylo snížení rozdílu příjmů obcí s Prahou na 3,2 násobek, reálně pak obce a města získaly do svých rozpočtů 12 miliard korun ročně.

Díky novele si ve svém rozpočtu polepšila i Praha a získala tak přes 600 000 korun za 1 rok.[2]

Domovské právo[editovat | editovat zdroj]

Hnutí tvrdí, že o sociální podpoře pro lidi v nouzi by se nemělo rozhodovat na centrálních úřadech, ale v obci, kde daný člověk žije. Lidé v obci se lépe znají a vědí, kdo si sociální dávky zaslouží, a kdo ne.

Pokud by měl člověk podle zákona na sociální dávky nárok, rozhodovala by o jejich výši obec na základě znalosti jeho majetkových poměrů. Tedy nikoliv státní úřady, které rozhodují dnes a které sídlí daleko od místa, kde problém konkrétního člověka vznikl. Současně by také obec mohla rozhodnout, zda poskytne další pomoc nad rámec podpory státu – třeba sociální bydlení. Podle hnutí by některým lidem jistě bylo nepříjemné žádat o podporu někde, kde sousedé vědí, že dotyčný má majetku dost.

Občan by získal právo na nerušený pobyt a obec zase peníze z rozpočtu, které by jí umožnily rozvíjet potřebné životní podmínky. Týkalo by se to například míst ve školkách či domovech s pečovatelskou službou, na které by člověk v domovské obci měl právo.

Institut domovského práva vznikl v rakouském císařství v roce 1849 a fungoval až do roku 1949. Dával lidem právo zdržovat se v domovské obci, každý musel mít jednu. Pokud člověk zchudl nebo byl ve složité situaci, musela se o něj obec postarat. Domovskou příslušnost lidé získali narozením v obci, sňatkem či přikázáním (v případě státních zaměstnanců, duchovních a podobně). Získat domovské právo bylo také možné rozhodnutím zastupitelstva, nebo pokud zastupitelé mlčky trpěli, aby člověk v obci pobýval čtyři roky.[3]

Rozhodování na nejnižší možné úrovni, pokud je to efektivní (subsidiarita)[editovat | editovat zdroj]

Téma subsidiarity je pro STAN velmi důležité. Vzhledem ke členství v Evropské unii je podle hnutí nutné zachovat práva místních samospráv a nepřesouvat je na centrální úroveň, pokud je to efektivnější.

První místopředseda STAN Petr Gazdík

Lidé[editovat | editovat zdroj]

Všichni předsedové[editovat | editovat zdroj]

Předsednictvo[editovat | editovat zdroj]

Hlavní kancelář[editovat | editovat zdroj]

  • ředitelka: Veronika Vendlová (leden 2009 – březen 2014)
  • ředitelka: Lucie Krejčová (srpen 2014 – dodnes)
  • tiskový mluvčí hnutí: Karel Kreml (červenec 2014 – dodnes)

Krajští tajemníci při hlavní kanceláři[editovat | editovat zdroj]

  • Ústecký kraj: Radek Lekner
  • Kraj Vysočina: Zdena Tajovská
  • Pardubický kraj: František Mokrejš
  • Olomoucký kraj: Jana Němečková
  • Královéhradecký kraj: Miroslav Sazeček
  • Zlínský kraj: Zdeněk Hověžák
  • Jihomoravský kraj: Jaroslav Žalkovský
  • Středočeský kraj: Eva Šleichertová
  • Jihočeský kraj: Michal Novák
  • Hlavní město Praha: Michal Vítů
  • Moravskoslezský kraj: Petr rys
  • Karlovarský kraj: Erich Kříž
  • Plzeňský kraj: Pavel Löffelmann
Europoslanec a místopředseda STAN Stanislav Polčák

Volby[editovat | editovat zdroj]

Volby do zastupitelstev měst a obcí 2014[editovat | editovat zdroj]

V polovině října roku 2014 se budou konat volby do zastupitelstev měst a obcí, tzv. komunální volby. STAN bude kandidovat více než v 1/6 všech obcí a měst v České republice. Očekává se až 900 kandidátek. Jednotné heslo zní "postaráme se", které podle slov hnutí vychází ze zkušeností a schopností komunálních politiků, postarat se o místa, kde žijí.

Volby do Senátu 2014[editovat | editovat zdroj]

STAN stavěli kandidáty[4] až na výjimky v koalici s TOP 09. Výjimkou byli například kandidáti Petr Žůrek a Zbyněk Linhart, kteří kandidovali pouze za STAN. Petr Bursík kandidoval pouze za TOP 09.

Volební výsledky[editovat | editovat zdroj]

Volby do zastupitelstev měst a obcí 2014[editovat | editovat zdroj]

STAN získali ve volbách do zastupitelstev měst a obcí v roce 2014 celkem 3073 mandátů (Starostové a nezávislí 1324 mandátů; Sdružení STAN + nezávislí kandidáti 1749 mandátů), což je o 733 mandátů více, než v při posledních volbách. Největší úspěchy měli ve Zlíně (32 % hlasů) a v Kolíně (64 % hlasů). Poprvé se dostali i do zastupitelstva hlavního města Prahy se dvěma kandidáty - Janou Plamínkovou a Miroslavem Růžičkou, kteří kandidovali jako součást trojkoalice STAN, Zelených a KDU-ČSL.

Volby do Senátu 2014[editovat | editovat zdroj]

Ve volbách do Senátu v roce 2014 uspěl dosavadní starosta Krásné Lípy Zbyněk Linhart (navržený STAN, 1. kolo 33,34 % hlasů, 2. kolo 71,43 % hlasů, zvítězil nad Jaroslavem Sykáčkem). Dále uspěl dosavadní starosta Okrouhlé na Českolipsku Jiří Vosecký (navržený SLK, 1. kolo 20,14 % hlasů, 2. kolo 59,32 % hlasů, zvítězil nad Karlem Kapounem). Oba senátoři se přidali do senátorského klubu Starostové a nezávislí.

Volby do Evropského parlamentu 2014[editovat | editovat zdroj]

Voleb do Evropského parlamentu v roce 2014 se STAN účastnili v koalici s TOP 09 a získali druhý nejvyšší počet hlasů. Zisk byl 15,95 %, což jsou 4 mandáty. STAN má tak svého jednoho europoslance, kterým je místopředseda hnutí Stanislav Polčák.

Předčasné volby do Poslanecké sněmovny 2013[editovat | editovat zdroj]

V předčasných volbách kandidovali zástupci STAN na kandidátce TOP 09, která získala celkem 11,99 % platných hlasů, které po přepočítání představovaly dohromady 26 poslaneckých mandátů (21 pro TOP 09, 5 pro STAN). Mandáty za STAN získali Petr Gazdík, Stanislav Polčák, Jan Farský[p 1], Věra Kovářová a František Vácha[p 2].

Protože byl v roce 2014 zvolen Stanislav Polčák do Evropského parlamentu, mandátu poslance národního parlamentu se vzdal.

Petr Gazdík se stal místopředsedou Poslanecké sněmovny.

Volby do Evropského parlamentu 2009[editovat | editovat zdroj]

Starostové a nezávislí se účastnili voleb do Evropského parlamentu v roce 2009 spolu s Alternativou, což byla koalice stran ANeO, Demokracie, Klub angažovaných nestraníků, Nezávislí starostové, Strana práce, Strana pro otevřenou společnost a US-DEU. Z voleb do Evropského parlamentu vyšli se ziskem 2,29 % a nezískali tak žádný mandát. Do voleb do Evropského parlamentu 2014 kandiduje strana s TOP 09.

Volby do Poslanecké sněmovny 2009[editovat | editovat zdroj]

V zrušených podzimních volbách 2009 do Poslanecké sněmovny měli kandidovat na kandidátce strany TOP 09, za kterou nakonec kandidovali ve volbách 2010, v nichž bylo zvoleno 9 registrovaných příznivců nebo členů hnutí za poslance v rámci TOP 09, a to Josef Cogan, Petr Gazdík , Stanislav Polčák, Václav Horáček, Jan Farský, Ludmila Bubeníková, Jiří Besser, Alena Hanáková a Luděk Jeništa. Toho po zvolení do Senátu vystřídal Petr Holeček, starosta Kralup nad Vltavou. Petr Gazdík pak byl zvolen předsedou poslaneckého klubu TOP 09 a Starostové, který v současné době sdružuje 41 poslanců. Řady doplnil v květnu 2013 pan poslanec Milan Šťovíček. V parlamentních volbách 2013 získala strana na kandidátce TOP 09 pět poslanců: Petra Gazdíka, Stanislava Polčáka, Jana Farského, Věru Kovářovou a Františka Váchu.

Senát[editovat | editovat zdroj]

Mezi podporovatele hnutí z řad senátorů patří Jan Horník, Jiří Šesták a Luděk Jeništa. Všichni byli členy senátorského klubu Starostové a Ostravak.

Vláda[editovat | editovat zdroj]

Poslanec Jiří Besser se v červenci 2010 stal ministrem kultury České republiky ve vládě Petra Nečase, když jej do této funkce nominovala TOP 09, které podle koaliční dohody toto křeslo patřilo. V této funkci ho v prosinci 2011 nahradila poslankyně Alena Hanáková, která tento post zastávala až do července 2013.

Poslanecký a senátorský klub[editovat | editovat zdroj]

Na parlamentní úrovni STAN spolupracují s TOP 09 a mají společný poslanecký i senátorský klub, kterou upravuje smlouva o vzájemné spolupráci do roku 2017.

Poslanecký klub TOP 09 a Starostové[editovat | editovat zdroj]

Klub tvoří 26 poslanců. STAN má ve společném klubu dva své poslance (Gazdík, Kovářová), poslance z SLK (Farský) a poslance z hnutí Občané pro Budějovice (Vácha).

Vedení poslaneckého klubu[editovat | editovat zdroj]

  • Miroslav Kalousek – předseda klubu, TOP 09
  • Marek Ženíšek – místopředseda klubu, TOP 09
  • Michal Kučera – místopředseda klubu, TOP 09
  • Jitka Chalánková – místopředsedkyně klubu, TOP 09
  • František Laudát – místopředseda klubu, TOP 09

Další členové poslaneckého klubu[editovat | editovat zdroj]

  • Markéta Adamová, TOP 09
  • Zdeněk Bezecný, TOP 09
  • Jan Farský, SLK
  • Petr Gazdík, STAN
  • Leoš Heger, TOP 09
  • Václav Horáček, TOP 09
  • Daniel Korte, TOP 09
  • Rom Kostřica, TOP 09
  • Jiří Koubek, TOP 09
  • Věra Kovářová, STAN
  • Helena Langšádlová, TOP 09
  • Jaroslav Lobkowicz, TOP 09
  • Nina Nováková, TOP 09
  • Herbert Pavera, TOP 09
  • Gabriela Pecková, TOP 09
  • Martin Plíšek, TOP 09
  • Anna Putnová, TOP 09
  • Karel Schwarzenberg, TOP 09
  • Jiří Skalický, TOP 09
  • Karel Tureček, TOP 09
  • František Vácha, HOPB

Senátorský klub Starostové a nezávislí[editovat | editovat zdroj]

Klub tvoří 6 senátorů. STAN má v senátorském klubu 3 senátory (Horník, Jeništa, Linhart), senátora z hnutí Občané pro Budějovice (Šesták), senátora z hnutí Ostravak (Sulovský) a SLK (Vosecký).

Vedení senátorského klubu[editovat | editovat zdroj]

  • Jan Horník - předseda klubu, STAN
  • Zbyněk Linhart - místopředseda klubu, STAN

Další členové senátorského klubu[editovat | editovat zdroj]

  • Luděk Jeništa, STAN
  • Leopold Sulovský, Ostravak
  • Jiří Šesták, HOPB
  • Jiří Vosecký, SLK

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Člen Starostů pro Liberecký kraj, příznivec STAN.
  2. Člen hnutí Občané pro Budějovice, příznivec STAN.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. https://www.starostove-nezavisli.cz/info-a-media/tiskove-zpravy-3/stan-stojime-za-svym-predsedou-jeho-obvineni-je-absurdni.html
  2. https://www.starostove-nezavisli.cz/info-a-media/aktuality/stan-obce-a-mesta-diky-nasi-novele-ziskaly-za-lonsky-rok-miliardy-korun-navic-velka-mesta-netratila.html
  3. https://www.starostove-nezavisli.cz/info-a-media/vystupy-z-medii/o-socialnich-davkach-rozhodne-obec-tam-dobre-vedi-jaky-ma-kdo-majetek.html
  4. https://www.starostove-nezavisli.cz/volby-2014-1/kandidati-do-senatu-2014/

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]