Královéhradecký kraj
| Královéhradecký kraj | |
|---|---|
 |
|
| Sídlo: | Hradec Králové |
| Hejtman: | Lubomír Franc (ČSSD) |
| Rozloha: | 4 758 km² |
| Počet obyvatel: | 553 856[1] |
| Hustota zalidnění: | 116 obyvatel/km² |
| Nejvyšší bod: | Sněžka (1 602 m) |
| Historické země: | Čechy a Slezsko |
| Počet okresů: | 5 |
| Počet správních obvodů obcí s rozšířenou působností: | 15 |
| Počet správních obvodů obcí s pověřeným úřadem: | 35 |
| ISO 3166-2: | CZ-KR |
| CZ-NUTS: | CZ052 |
| RZ: | H |
| Oficiální web krajského úřadu | |
| Pozice na mapě | |
 |
|
| OpenStreetMap: mapová data | |
Královéhradecký kraj je vyšší územní samosprávný celek České republiky, leží téměř celý na severovýchodě Čech, některé pozemky v současném katastru Pece pod Sněžkou však do roku 1959 náležely Polsku a leží tudíž na historickém území Slezska. Na jihu sousedí s Pardubickým krajem, na jihozápadě se Středočeským krajem a na západě s Libereckým krajem. Na severu sousedí s polským Dolnoslezským vojvodstvím.
Největšími městy v kraji jsou Hradec Králové (95.642 obyvatel), Trutnov (31.593 obyvatel) a Náchod (21.164 obyvatel), Jičín (16.847 obyvatel), Dvůr Králové nad Labem (16.282 obyvatel), Vrchlabí (13.000 obyvatel), Jaroměř (12. 908 obyvatel), Nové Město nad Metují (10.180 obyvatel).
Obsah |
Historie[editovat]
Kraj byl zřízen spolu s dalšími samosprávnými kraji na základě článku 99 a následujících Ústavy České republiky ústavním zákonem č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků, který stanoví názvy krajů a jejich vymezení výčtem okresů (území okresů definuje vyhláška ministerstva vnitra č. 564/2002 Sb.) a pro vyšší územní samosprávné celky stanoví označení „kraje“. Kraje definitivně vznikly 1. ledna 2000, samosprávné kompetence získaly na základě zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), dne 12. listopadu 2000, kdy proběhly první volby do jejich nově zřízených zastupitelstev. Toto krajské členění je obdobné krajům z let 1948–1960, zřízených zákonem č. 280/1948 Sb.
Historické památky a turistická místa[editovat]
Mezi turisty nejnavštěvovanější místa bezesporu patří Krkonošský národní park s nejvyšší horou České republiky Sněžkou (1602 m n.m.) nebo pramenem největší české řeky Labe, NPR Adršpašsko-teplické skály nebo Prachovské skály se skalními městy, barokní hospitál Kuks, klášter v Broumově, Babiččino údolí v Ratibořicích, ZOO se safari ve Dvoře Králové nad Labem, Třebechovický betlém v Třebechovicích pod Orebem, hrad Kost, zámky v Náchodě, Častolovicích, Opočně, Novém Městě nad Metují a Rychnově nad Kněžnou; pevnostní město Josefov.
Geografie[editovat]
Rozsáhlé roviny křídové tabule Polabí silně kontrastují s nejvyšším pohořím Čech, Krkonošemi a jejich „menším bratrem“ Orlickými horami. Oblast je protkaná říčkami a řekami povodí Labe, které jsou na jaře vydatně syceny vodou z horských pokrývek, které reprezentují každoročně kolem miliardy litrů. Přesně na takových místech se setkáváme s ideálními podmínkami pro využívání půdy k zemědělským účelům.
Z hlediska zásob pitné vody se ovšem jedná v rámci republiky o region, který je v případě nižších letních srážek nejvíce ohrožen jejím nedostatkem.[2]
Lugická geologická oblast se táhne od Šluknovského výběžku na jihovýchod až na pomezí Čech a Moravy. Značnou částí zasahuje i do Polska. Jedná se v podstatě o vyzdviženou hrásťovou kru z prvohorních a druhohorních sedimentů. Byla ovlivněna saxonskou tektogenezí ve třetihorách, která vnesla do tváře Českého masívu řadu hlubinných zlomů, například středosaské nasunutí hraničící s východní větví středočeské oblasti. Větší část tvoří turonské pískovce (mladší druhohory). Ty přecházejí v předhůří Sudet, tedy Krkonoš a malých Orlických hor, v přeměněné horniny jílovitého původu, břidlice a fylity. Na samotných pohořích, se pak setkáváme s přeměněnými hlubinnými vyvřelinami, pararulami a svory.
Administrativní členění[editovat]
Území kraje je vymezeno územími okresů Hradec Králové, Jičín, Náchod, Rychnov nad Kněžnou a Trutnov.
| Okres | Počet obyvatel | Rozloha | Hust. zal. | Počet obcí |
|---|---|---|---|---|
| Hradec Králové (HK) | 162 820 | 891,62 | 183 | 204 |
| Jičín (JC) | 79 686 | 886,63 | 90 | 211 |
| Náchod (NA) | 112 206 | 851,57 | 132 | 178 |
| Rychnov nad Kněžnou (RK) | 79 086 | 981,78 | 81 | 180 |
| Trutnov (TU) | 120 058 | 1 146,78 | 105 | 175 |
K 1. lednu 2003 zanikly okresní úřady a kraje se od té doby pro účely státní správy dělí na správní obvody obcí s rozšířenou působností. Kromě okresních měst Hradce Králové, Jičína, Náchoda, Rychnova nad Kněžnou a Trutnova, mají rozšířenou působnost státní správy také Broumov, Dobruška, Dvůr Králové nad Labem, Hořice, Jaroměř, Kostelec nad Orlicí, Nová Paka, Nové Město nad Metují, Nový Bydžov a Vrchlabí.
Území těchto správních obvodů se dále člení na 35 správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem, jejichž funkci vedle 15 výše uvedených obcí s rozšířenou působností mají také Červený Kostelec, Česká Skalice, Hostinné, Hronov, Chlumec nad Cidlinou, Kopidlno, Lázně Bělohrad, Nechanice, Opočno, Police nad Metují, Rokytnice v Orlických horách, Smiřice, Sobotka, Svoboda nad Úpou, Teplice nad Metují, Třebechovice pod Orebem, Týniště nad Orlicí, Úpice, Vamberk, Žacléř.
Doprava[editovat]
Královéhradecký kraj je oblastí s velmi hustou železniční sítí. Ale jen dvě trati jsou elektrifikovány a dvoukolejná trať není v kraji ani jedna, což způsobuje nemalé problémy s propustností hlavně v okolí krajského města. Několik krátkých lokálek bylo zrušeno nebo je provozují soukromé společnosti.
Královéhradecký kraj křižují dvě dálkové evropské silnice E67 (Praha-Varšava) a E442 (Liberec-Olomouc), které budou postupně převedeny na dálnice a rychlostní silnice. Avšak jediná dálnice D11 zatím končí u exitu 84 za hranicemi kraje a rychlostní silnice R35 z ní odbočující vede jen po území kraje sousedního. V budoucnu povede dálnice D11 z Prahy až do Jaroměře, kde na ní naváže rychlostní silnice R11 přes Trutnov k hraničnímu přechodu v Královci. Silnici I/35 pak zcela nahradí rychlostní silnice R35 z Hradce Králové do Liberce. Ale nyní jsou řidiči nuceni používat běžnou síť silnic dalších tříd. Mezi silnice I.třídy na území kraje patří čísla 11, 14, 16, 31, 32, 33, 35 a číslo 37, která je mezi Hradcem Králové a Pardubicemi přestavěna na silnici dálničního typu. Silnic druhé třídy je mnohem více a mezi nejdůležitější patří čísla 296, 300, 303, 308, 321, 324.
Od roku 2010 je v kraji kompletně zaveden jednotný dopravní systém IREDO, zahrnující vlaky a autobusy. Od roku 2011 byl systém rozšířen i do sousedního Pardubického kraje, takže cestující mohou na jednu jízdenku procestovat oba kraje.
Odkazy[editovat]
Reference[editovat]
- ↑ Počet obyvatel v oblastech, krajích a okresech České republiky k 1.1.2012, Český statistický úřad
- ↑ ŠŮRA, Adam. Plíživé sucho. Respekt. 2011, roč. XXII, čís. 29. Dostupné online.
