Královéhradecký kraj

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Královéhradecký kraj
Soutok Labe a Orlice v Hradci Králové
Soutok Labe a Orlice v Hradci Králové
Sídlo: Hradec Králové

zeměpisné souřadnice: 50°22′48″ s. š., 15°51′36″ v. d.
Hejtman: Lubomír Franc (ČSSD)
Rozloha: 4 758 km²
Počet obyvatel: 553 856[1]
Hustota zalidnění: 116 obyvatel/km²
Nejvyšší bod: Sněžka (1603 m)
Historické země: Čechy a Slezsko
Počet okresů: 5
Počet správních obvodů obcí s rozšířenou působností: 15
Počet správních obvodů obcí s pověřeným úřadem: 35
ISO 3166-2: CZ-KR
CZ-NUTS: CZ052
RZ: H
Oficiální web krajského úřadu
Pozice na mapě
Královéhradecký kraj – poloha v rámci ČR
OpenStreetMap: mapová data

Královéhradecký kraj je vyšší územní samosprávný celek České republiky, zaujímající severní část Východočeského kraje. Leží téměř celý na severovýchodě Čech, některé pozemky v současném katastru Pece pod Sněžkou však do roku 1959 náležely Polsku a leží tudíž na historickém území Slezska. Na jihu sousedí s Pardubickým krajem, na jihozápadě se Středočeským krajem a na západě s Libereckým krajem. Na severu sousedí s polským Dolnoslezským vojvodstvím.

Největšími městy v kraji jsou Hradec Králové (95.642 obyvatel), Trutnov (31.593 obyvatel), Náchod (21.164 obyvatel), Jičín (16.847 obyvatel), Dvůr Králové nad Labem (16.282 obyvatel), Vrchlabí (13.000 obyvatel), Jaroměř (12. 908 obyvatel), Rychnov nad Kněžnou (11.247 obyvatel) a Nové Město nad Metují (10.180 obyvatel).

Historie[editovat | editovat zdroj]

Kraj byl zřízen spolu s dalšími samosprávnými kraji na základě článku 99 a následujících Ústavy České republiky ústavním zákonem č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků, který stanoví názvy krajů a jejich vymezení výčtem okresů (území okresů definuje vyhláška ministerstva vnitra č. 564/2002 Sb.) a pro vyšší územní samosprávné celky stanoví označení „kraje“. Kraje definitivně vznikly 1. ledna 2000, samosprávné kompetence získaly na základě zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), dne 12. listopadu 2000, kdy proběhly první volby do jejich nově zřízených zastupitelstev. Toto krajské členění je obdobné krajům z let 1948–1960, zřízených zákonem č. 280/1948 Sb.

Mezi turisty nejnavštěvovanější místa bezesporu patří Krkonošský národní park s nejvyšší horou České republiky Sněžkou (1603 m n. m.) nebo pramenem největší české řeky Labe, NPR Adršpašsko-teplické skály nebo Prachovské skály se skalními městy, barokní hospitál Kuks, klášter v Broumově, Babiččino údolí v Ratibořicích, ZOO se safari ve Dvoře Králové nad Labem, Třebechovický betlém v Třebechovicích pod Orebem, hrad Kost, zámky v Náchodě, Častolovicích, Opočně, Novém Městě nad Metují a Rychnově nad Kněžnou; pevnostní město Josefov.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Rozsáhlé roviny křídové tabule Polabí silně kontrastují s nejvyšším pohořím Čech, Krkonošemi a jejich „menším bratrem“ Orlickými horami. Oblast je protkaná říčkami a řekami povodí Labe, které jsou na jaře vydatně syceny vodou z horských pokrývek, které reprezentují každoročně kolem miliardy litrů. Přesně na takových místech se setkáváme s ideálními podmínkami pro využívání půdy k zemědělským účelům.

Z hlediska zásob pitné vody se ovšem jedná v rámci republiky o region, který je v případě nižších letních srážek nejvíce ohrožen jejím nedostatkem.[2]

Lugická geologická oblast se táhne od Šluknovského výběžku na jihovýchod až na pomezí Čech a Moravy. Značnou částí zasahuje i do Polska. Jedná se v podstatě o vyzdviženou hrásťovou kru z prvohorních a druhohorních sedimentů. Byla ovlivněna saxonskou tektogenezí ve třetihorách, která vnesla do tváře Českého masívu řadu hlubinných zlomů, například středosaské nasunutí hraničící s východní větví středočeské oblasti. Větší část tvoří turonské pískovce (mladší druhohory). Ty přecházejí v předhůří Sudet, tedy Krkonoš a malých Orlických hor, v přeměněné horniny jílovitého původu, břidlice a fylity. Na samotných pohořích, se pak setkáváme s přeměněnými hlubinnými vyvřelinami, pararulami a svory.

Administrativní členění[editovat | editovat zdroj]

Okresy

Území kraje je vymezeno územími okresů Hradec Králové, Jičín, Náchod, Rychnov nad Kněžnou a Trutnov.[3]

Okres Počet obyvatel Rozloha Hust. zal. Počet obcí
Hradec Králové (HK) 162 820 891,62 183 104
Jičín (JC) 79 686 886,63 90 111
Náchod (NA) 112 206 851,57 132 78
Rychnov nad Kněžnou (RK) 79 086 981,78 81 80
Trutnov (TU) 120 058 1 146,78 105 75

K 1. lednu 2003 zanikly okresní úřady a kraje se od té doby pro účely státní správy dělí na správní obvody obcí s rozšířenou působností. Kromě okresních měst Hradce Králové, Jičína, Náchoda, Rychnova nad Kněžnou a Trutnova, mají rozšířenou působnost státní správy také Broumov, Dobruška, Dvůr Králové nad Labem, Hořice, Jaroměř, Kostelec nad Orlicí, Nová Paka, Nové Město nad Metují, Nový Bydžov a Vrchlabí.

Území těchto správních obvodů se dále člení na 35 správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem, jejichž funkci vedle 15 výše uvedených obcí s rozšířenou působností mají také Červený Kostelec, Česká Skalice, Hostinné, Hronov, Chlumec nad Cidlinou, Kopidlno, Lázně Bělohrad, Nechanice, Opočno, Police nad Metují, Rokytnice v Orlických horách, Smiřice, Sobotka, Svoboda nad Úpou, Teplice nad Metují, Třebechovice pod Orebem, Týniště nad Orlicí, Úpice, Vamberk, Žacléř.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Královéhradecký kraj je oblastí s velmi hustou železniční sítí. Ale jen dvě trati jsou elektrifikovány a dvoukolejná trať není v kraji ani jedna, což způsobuje nemalé problémy s propustností hlavně v okolí krajského města. Několik krátkých lokálek bylo zrušeno nebo je provozují soukromé společnosti.

Královéhradecký kraj křižují dvě dálkové evropské silnice E67 (Praha-Varšava) a E442 (Liberec-Olomouc), které budou postupně převedeny na dálnice a rychlostní silnice. Avšak jediná dálnice D11 zatím končí u exitu 84 za hranicemi kraje a rychlostní silnice R35 z ní odbočující vede jen po území kraje sousedního. V budoucnu povede dálnice D11 z Prahy až do Jaroměře, kde na ní naváže rychlostní silnice R11 přes Trutnov k hraničnímu přechodu v Královci. Silnici I/35 pak zcela nahradí rychlostní silnice R35 z Hradce Králové do Liberce. Ale nyní jsou řidiči nuceni používat běžnou síť silnic dalších tříd. Mezi silnice I.třídy na území kraje patří čísla 11, 14, 16, 31, 32, 33, 35 a číslo 37, která je mezi Hradcem Králové a Pardubicemi přestavěna na silnici dálničního typu. Silnic druhé třídy je mnohem více a mezi nejdůležitější patří čísla 296, 300, 303, 308, 321, 324.

Od roku 2010 je v kraji kompletně zaveden jednotný dopravní systém IREDO, zahrnující vlaky a autobusy. Od roku 2011 byl systém rozšířen i do sousedního Pardubického kraje, takže cestující mohou na jednu jízdenku procestovat oba kraje.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Počet obyvatel v oblastech, krajích a okresech České republiky k 1.1.2012, Český statistický úřad
  2. ŠŮRA, Adam. Plíživé sucho. Respekt. 2011, roč. XXII, čís. 29. Dostupné online.  
  3. Okresy Královéhradeckého kraje

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]