Josefov (Jaroměř)
| Josefov | |
|---|---|
Socha Josefa II. |
|
| charakter sídla: | část města |
| domů: | 480 |
| PSČ: | 551 02 |
| součást obce: | Jaroměř |
| okres: | Náchod |
| katastrální území: | Josefov u Jaroměře (2,85 km²) |
| zeměpisná šířka: | 50°20'20 s. š. |
| zeměpisná délka: | 15°55'50 v. d. |
|
Josefov
|
|
Josefov je bývalé pevnostní město, nyní součást města Jaroměře. Jeho střed je městskou památkovou rezervací.
Pevnost se původně jmenovala Ples (podle obce, která zde před tím stála). Po smrti císaře Josefa II., který zde dne 3. října 1780 položil základní kámen pevnosti, byla však na jeho počest pojmenována Josefov.
[editovat] Historie
Po válkách o rakouské dědictví Rakousko ztratilo Slezsko a Kladsko a tamější pevnosti musely být nahrazeny. Protože již dříve modernizovaná pevnost Hradec Králové byla příliš hluboko ve vnitrozemí, padla volba postavit novou pevnost v místě Plesu, a to proto, že se Ples nacházel na přírodním návrší a také mezi řekami, které mohly být v případě nutnosti vylity z koryt. Tím by bylo znemožněno přiblížení nepřátelských vojáků ze severu a severozápadu. Jižní a jihovýchodní část pevnosti byla chráněna důmyslným systémem podzemních chodeb, jehož délka se odhaduje kolem 45 km.
Pevnost vyprojektoval Francouz Claude-Benoit Duhamel de Querlonde (* 11. dubna 1721 v Toul; † 18. února 1808 ve Vídni). Protože se jednalo o vojenskou stavbu, tak se samozřejmě dbalo o udržení vojenského tajemství. Vojsko, které dbalo na pořádek, našlo u tesaře Ignáce Pábila nákresy pevnosti, za což byl následně pověšen.[zdroj?] Pozvaní kutnohorští a slovenští havíři se postarali o vykopání podzemí. Pevnost byla dokončena v roce 1787. Výbuchem revoluce ve Francii 1789 se však mocenské a strategické poměry zcela změnily.
Pevnost tedy ve výsledku nebyla použita v žádné válce. Nejblíže k tomu měla ve válce prusko-rakouské, kdy vojáci spustili pevnostní stavidla a voda se rozlila pod Josefovem. Dále se strhly mosty a padly aleje, aby neposkytly nepříteli ochranu. Rozhodující bitva války se nakonec stejně strhla v roce 1866 u Sadové. Po této válce už celkově staré pevnosti ztratily na významu, protože se válečná strategie i zbraně vyvíjely. Pro nepřátelské jednotky bylo nevýhodné dlouhé měsíce obléhat dobře opevněná pevnostní města. Proto taková města jednoduše obešli a pro bitvu zvolili pro ně strategicky výhodnější místa (typickým příkladem je zmíněná bitva u Sadové).
Přestože Josefov ztratil status pevnosti v roce 1888, na charakteru pevnosti se to neprojevilo a posádka zde nadále zůstávala. Hradby již však nikdo neudržoval. Postupně byly zbourány všechny pevnostní brány 1891, 1904, 1905a rozebírány pevnostní objekty včetně nejdostupnějších částí pevnostních chodeb. Ve 20. století byla většina původních pevnostních objektů různě upravována a přestavována pro armádní i civilní použití. V důsledku těchto úprav došlo k další devastaci některých unikátních vojenských staveb. Likvidace pokračuje dále a v souměstí fakticky neexistuje reálná politická síla ani vůle pro záchranu tohoto unikátního pevnostního objektu. Během první světové války zde byl zajatecký tábor spolu se cvičištěm branců. Poté zde působila haličská armáda a uprchlíci z Ukrajiny. Po té zde byl do roku 1924 internační tábor. Velkou část původních vojenských staveb až do roku 1990 využívali vojáci československé a sovětské armády. Po opuštění armádou a předání do rukou města došlo k další cílené devastaci a rozkrádání zařízení objektů, což ještě snížilo jejich už tak nízkou hodnotu. Vzhledem k rozlehlosti většiny bývalých vojenských objektů je jejich revitalizace velmi problematická (především dělostřelecká kasárna a vojenská nemocnice).
Po roce 1989 se větší havárií (naštěstí mimo zástavbu) projevil problém neudržované kanalizace, který na mnoha místech hrozil zřícením. Více než 30 let nebyla kanalizace a odvodnění opravovány, naopak některé části podzemí jsou využívány jako kanalizace. Kvůli vytrhaným podlahám, velkému množství menších závalů a zaústěné kanalizaci je podzemí podmáčené a hrozí provalení některých chodeb. O to horší je skutečnost, že nad podzemními chodbami stojí obytné domy. Nejméně finančně náročným řešením je vyplnění podzemí popílkovou směsí, čímž by ale byl celý systém nenávratně ztracen. Druhým řešením je postupné opravení podzemního systému, což je ale mimořádně finančně náročné (touto cestou se po záplavách v roce 2002 vydala sesterská pevnost Terezín). K roku 2011 byly sanovány čtyři hlavní kanalizační větve města, postupně se provádí jejich další opravy, na řadě jsou opravy uličních stok a s oprvami domovních přípojek začínají i osvícení majitelé domů. Zatím neřešen zůstává problém kanalizace tzv. korunní pevnosti na sever od řeky Labe.
[editovat] Kultura
V srpnu se v Josefově koná jedna z nejvýznamnějších evropských akcí metalové hudby[zdroj?] - festival Brutal Assault.
[editovat] Externí odkazy
- Oficiální stránky pevnosti Josefov
- Stránky OS Společnost Retranchement No. XVIII
- Územně identifikační registr ČR
- Aplikace adresy na MVCR
- Databáze statistických obvodů
| Město Jaroměř | |
|---|---|
|
Cihelny | Dolní Dolce | Jakubské Předměstí | Jaroměř | Jezbiny | Josefov | Pražské Předměstí | Semonice | Starý Ples |
|