Česká vysočina

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Česká vysočina
Böhmische Masse
Masyw Czeski
Krkonoše
Krkonoše

Nejvyšší bod1603 m n. m. (Sněžka)
Délka500 km

Nadřazená jednotkaHercynská pohoří
Sousední
jednotky
Středoněmecká vysočina, Středoevropská nížina, Západní Karpaty, Východní Alpy
Podřazené
jednotky
Sudety, Krušné hory, Česká tabule, Poberounsko, Šumava, Česko-moravská subprovincie

SvětadílEvropa
StátČeskoČesko Česko
PolskoPolsko Polsko
RakouskoRakousko Rakousko
NěmeckoNěmecko Německo
Map
PovodíLabe, Odra, Dunaj, Rýn
Souřadnice
Identifikátory
Kód geomorf. jednotky1
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Tento článek je o geomorfologické provincii. O geomorfologické oblasti dříve zvané Česko-moravská vysočina pojednává článek Českomoravská vrchovina.

Česká vysočina je geomorfologická provincie, zabírající podstatnou část českého území, ale přesahující i do sousedních států. V německém členění jí odpovídá region Östliche Mittelgebirge (Východní středohoří), v Rakousku pak Granit- und Gneishochland (Žulovo-rulová vysočina). Jde o geologicky stará, erozí ohlazená horstva, jejichž nejvyšší partie tvoří přirozenou hranici Čech. Na severu spadá do Středoevropské nížiny, na východě ji Moravské úvaly oddělují od Západních Karpat. Na jihu je zhruba ohraničena Dunajem, i když v některých místech Rakouska k ní geologicky patří i některé výběžky na pravém břehu Dunaje. V Německu pokračuje horskými celky na sasko-bavorských hranicích až do Durynska.

Historie zrodu[editovat | editovat zdroj]

Některé části České vysočiny jsou staré 350, 500, výjimečně (u Zwettlu) i 800 miliónů let, tedy z doby, kdy zde byl jeden ze dvou superkontinentů, Laurasie. Původně šlo o pohoří srovnatelné přinejmenším s Východními Alpami, ale milióny let trvající eroze ho připravila o dobrých 1500 m výšky. Česká vysočina vznikala během kaledonského a pozdějšího hercynského vrásnění (během spojování kontinentů v Pangeu). Tak vznikl mimořádně dlouhý řetězec hor, od Appalačského pohoří přes dnešní Španělsko, Bretaň, Francouzské středohoří a střední Německo až do Česka. Ještě než bylo toto pásmo přerušeno vznikajícím Atlantikem, mohlo mít dimenze dnešního Himálaje.

Základní členění[editovat | editovat zdroj]

Geomorfologicky se Česká vysočina dělí na tyto subprovincie:

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]