Adršpašsko-teplické skály

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Zdroje k infoboxuNárodní přírodní rezervace
Adršpašsko-teplické skály
Skalní útvar "Starosta a starostová"
Skalní útvar "Starosta a starostová"
Datum vyhlášení 31.prosince 1933
Vyhlásil Ministerstvo školství a národní osvěty
Kód ÚSOP 2401
Lokalita Adršpach, Teplice nad Metují, Jívka
Výška 480 – 786 m n. m.
Výměra 1712,0065 ha
Seznam CHÚ v okrese Náchod
Seznam CHÚ v okrese Trutnov
Souřadnice 50°35′56″ s. š., 16°6′50″ v. d.
Adršpašskoteplické skály
Green pog.svg
Adršpašskoteplické skály
Adršpašskoteplické skály
Pohlednice z Adršpašskoteplických skal (1899)

Národní přírodní rezervace Adršpašsko-teplické skály byla vyhlášena již v roce 1933 na rozloze 1771 ha k ochraně zachovalých celků skalních měst. NPR se nachází zhruba v trojúhelníku vymezeném obcemi Adršpach (ZSJ Horní Adršpach), Teplice nad Metují a vrcholem Čáp nad vsí Skály.
Na tomto území se po ústupu křídového moře vlivem tektonické a erozní činnosti včetně větrání vytvořily v původně souvislé pískovcové tabuli dvě izolované skupiny skal – skalní města Adršpašské skály a Teplické skály navzájem od sebe oddělená hlubokou Vlčí roklí.
NPR je významná nejen svou geomorfologií, ale i výskytem řady chráněných živočichů a rostlin.

Adršpašské skály[editovat | editovat zdroj]

Od Teplických skal s kterými vytváří souvislou plošinu jsou Adršpašské skály odděleny 7 km dlouhým kaňonem Vlčí rokle. Najdete zde až 90 metrů vysoké skalní věže, hluboké soutěsky, vodopád a také 2 jezírka. Celou touto oblastí vede zpoplatněná okružní stezka pro turisty.

Teplické skály[editovat | editovat zdroj]

Teplické skalní město je tvořeno výraznými skalními stěnami. Od Adršpašských skal je odděleno hlubokou Vlčí roklí.
Skalní město se dělí na Skalský hřeben s nejvyšším vrcholem Skály (694 m), hřebeny Čápu (786 m), Supích skal (771 m) a Kraví hory (734 m)a na rozsáhlejší členité plošiny Bludiště.
Teplické skalní město se rozkládá podél toku Skalního potoka. Nachází se v nich asi 70 pojmenovaných skalních útvarů. Celou touto oblastí vede zpoplatněná okružní stezka pro turisty.

Geomorfologie[editovat | editovat zdroj]

Adršpašsko-teplické skály jsou samostatnou geomorfologickou částí podokrsku Teplické pánve spadající do celku Broumovská vrchovina, podcelku Polická vrchovina a okrsku Polická pánev.[1]

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

V roce 2005 se zde natáčely některé záběry filmové verze románu C. S. Lewise Lev, čarodějnice a skříň.

Horolezectví (pískovcové lezení)[editovat | editovat zdroj]

Adršpašsko-teplické skály, se svými stovkami izolovaných a bizarních skalních věží, jsou oblíbeným horolezeckým terénem. Zdejší lezení má dlouholetou a barvitou historii. První výstupy v Adršpachu podnikli již v roce 1923 členové německého klubu K.V.Lössnitz, kteří s tehdejším vybavením dokázali vystoupit na některé dominantní skalní věže (Král, Cimbuří, Saská Hlava, Martinská Koruna, Milenci, Starostová nebo Orel).[2] V Teplických skalách byla první zdolanou věží Skalní koruna (1927).[3] Předválečné výstupy byly až na čestné výjimky (Klub českých alpinistů 1935) záležitostí saských a postupně také místních Němců. V poválečném období začíná také éra československých prvovýstupů pokračující přes generační výměny (a od roku 1960 opět i výtečnou saskou „konkurenci“) v podstatě do současnosti.[2] S oblastí je neodmyslitelně spjatá i svérázná lezecká (horolezecká) subkultura udržující „pískařkou“ tradici a sdružující se převážně v místních „občerstvovnách“. Zájemcům o historii zdejšího lezení lze doporučit knihu Pískaři.[3]

Charakteristické pro zdejší skalní lezení jsou zejména hladké plotny, spáry a komíny nejrůznějších šířek. „Klasické“ výstupy často vyžadují psychickou odolnost (schopnost zvládat strach) a umění jistit se smyčkami. Díky sportovní tradici a pravidlům zakazujícím, mimo jiné, přidávat nová jištění umožňují i dnešním lezcům porovnat svoje schopnosti s předchozími generacemi průkopníků a prvovýstupů. Od roku 1992 musí Český horolezecký svaz jménem všech horolezců sjednávat k provozování horolezectví v NPR Adršpašsko-teplické skály výjimku ze zákona paušálně zakazujícího provozování horolezectví ve všech našich národních přírodních rezervacích.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Břetislav Balatka, Jan Kalvoda - Geomorfologické členění reliéfu Čech (Kartografie Praha, 2006, ISBN 80-7011-913-6)
  2. a b LUKAVSKÝ, Stanislav. Horolezecký průvodce, Adršpašské skály 1.díl. Náchod : Nakladatelství JUKO. ISBN 80-86213-09-9. (česky) 
  3. a b SÝKORA, Bohumil. Pískaři – Kapitoly z lezení v Adršpašsko-Teplických skalách. Náchod : Nakladatelství JUKO, 2004. ISBN 80-86213-30-7. (4esky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]