Zastupitelstvo kraje

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Zasedací síň zastupitelstva Jihomoravského kraje

Zastupitelstvo kraje je jediný z orgánů kraje, který je ústavně zakotven. Ústava stanoví jeho název, název jeho členů, délku funkčního období, jeho právotvorbu možností vydávat obecně závazné vyhlášky. Zastupitelstvo má přímou demokratickou legitimitu danou volbami občanů. Může tak být vnímáno v oblasti samosprávy kraje jako hlavní orgán, který je nadřazen všem ostatním orgánům.

Volba zastupitelstva[editovat | editovat zdroj]

Zastupitelstvo je voleno na čtyři roky obyvateli kraje s volebním právem v rámci jednoho volebního obvodu poměrným volebním systémem, který je založen na D'Hondtově metodě s modifikovaným první dělitelem řady dělitelů, tzv. Koudelka dělitelem (1,42).[1] Aktivní volební právo je podmíněno dosažením minimálního věku 18 let v den voleb. Kandidátky jsou vázané, ale nikoliv přísně, voliči mají možnost udělit až 4 preferenční hlasy různým kandidátům na jedné kandidátce. Volby vyhlašuje prezident republiky. Vždy se volí zastupitelstvo jako celek, nekonají se doplňovací volby jen některého člena. Uzavírací klauzule pro politické strany, politická hnutí a koalice je 5%. Kandidovat mohou jen politické strany, hnutí a jejich koalice. Ke vzniku samotné politické strany nejsou vyžadovány žádné náročné požadavky, a tedy mohou vznikat i regionálně odlišné krajské politické strany jako volební strany pro účel kandidatury do zastupitelstva kraje. Zastupitelstvo má nejméně 45 a nejvíce 65 členů (45 členů do 600 000 obyvatel, 55 členů pro 600 000 - 900 000 obyvatel a 65 členů nad 900 000 obyvatel).

Činnost zastupitelstva[editovat | editovat zdroj]

Hlasovací zařízení v zasedací síni zastupitelstva Jihomoravského kraje

Zastupitelstvo rozhoduje ve věcech v samostatné působnosti. Ve věcech v přenesené působnosti rozhoduje, jen stanoví-li tak výslovně zákon. Zastupitelstvo se může platně usnášet za přítomnosti nadpoloviční většiny všech členů a k platnému přijetí usnesení, rozhodnutí nebo volbě je též potřebná nadpoloviční většina všech členů zastupitelstva, tedy nestačí pouze většina přítomných členů (zvolených, nastoupivších náhradníků), tedy nestačí pouze většina přítomných či hlasujících.

Zastupitelstvo se schází dle potřeby, nejméně jednou za tři měsíce. Zasedání zastupitelstva se konají na území krajského města, nelze však vyloučit výjimečné zasedání i mimo stálé sídlo. Zasedání písemně svolává hejtman a zpravidla je řídí jako předsedající.

Hejtman je povinen do 21 dnů od doručení žádosti na krajský úřad svolat zasedání zastupitelstva, požádá-li o to alespoň třetina jeho členů. Pokud hejtman žádosti nevyhoví, učiní tak náměstek hejtmana nebo jiný člen zastupitelstva. Pokud na začátku jednání není zastupitelstvo usnášeníschopné, předsedající zasedání ukončí a do 15 dnů se koná jeho náhradní zasedání na základě nového svolání. Krajský úřad informuje o místě, době a navrženém programu připravovaného zasedání zastupitelstva nejméně 10 dnů před zasedáním vyvěšením na úřední desce krajského úřadu, informaci může uveřejnit i jinak.

Odměny zastupitelů[editovat | editovat zdroj]

Krajští zastupitelé mají ze zákona nárok na odměny za svoji práci.[2][3]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. KUKLÍK, Pavel; BAXA, Josef. Metody pro přepočet hlasů na mandáty [online]. Český statistický úřad, 2005-3-31, [cit. 2011-01-17]. Dostupné online. (čeština) 
  2. http://www.mpsv.cz/ppropo.php?ID=nv37_2003
  3. http://www.mpsv.cz/files/ip/nv37_03_priloha2.pdf

Související články[editovat | editovat zdroj]