D'Hondtova metoda

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

D'Hondtova metoda je jeden ze způsobů přerozdělování mandátů politickým stranám ve volbách. Používá se v Argentině, Belgii, Bulharsku, Česku, Finsku, Chile, Chorvatsku, Izraeli, Japonsku, Kolumbii, Maďarsku, Makedonii, Nizozemsku, Polsku, Portugalsku, Rakousku, Skotsku, Slovinsku, Španělsku, Turecku a Walesu; v některých zemích Evropské unie se používá také při volbách do Evropského parlamentu. Metoda je pojmenována po belgickém právníkovi a matematikovi Victoru D'Hondtovi (1841–1901). D'Hondtova metoda, na rozdíl od některých dalších metod, (mírně) zvýhodňuje velké strany.

Obsah 1 Způsob výpočtu 2 Příklad přerozdělování 3 Paradoxy přepočítávání hlasů (nejen dle D'Hondta) 4 Odkazy 4.1 Poznámky 4.2 Reference 4.3 Související články 4.4 Externí odkazy

[editovat] Způsob výpočtu

Vzorec pro postupné podíly je

• P značí celkový počet hlasů, který strana obdržela v dané oblasti.
• m značí počet mandátů, které již strana v dané oblasti získala (základní hodnota je 0 pro všechny kandidující strany). Dělitel m + 1 tedy může nabývat hodnot z posloupnosti 1, 2, 3, 4,….^{[pozn 1]}

Všechny strany, které prošly požadovaným kvórem, postupují do přerozdělování mandátů. V prvním kole je volební výsledek všech stran vydělen číslem 1 (při modifikacích D'Hondtovy metody ale například číslem 1,42), mandát tedy získává strana s nejvyšším počtem obdržených hlasů. Do druhého kola je její volební výsledek vydělen dalším číslem v posloupnosti přirozených čísel, tedy číslem 2. Číselná hodnota dělitelů se u ostatních stran nemění. Mandát získává opět strana s nejvyšší číselnou hodnotou ze všech stran v druhém kole, tzn. mandát může získat i strana, která získala první mandát. Výpočet číselných hodnot kandidujících stran z volebních výsledků probíhá dle uvedeného vzorce pro každé kolo, mandát vždy získává strana s nejvyšší číselnou hodnotou v daném kole. Takto se postupuje až do přerozdělení všech mandátů přidělených pro danou oblast.^{[pozn 2]}

D'Hondtova metoda přerozděluje všechny mandáty v prvním skrutiniu.

[editovat] Příklad přerozdělování

Přerozdělení mandátů v Libereckém kraji ve volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky z roku 2006 těch stran, které prošly celostátním kvórem (zisk 5 % z celkového počtu hlasů na území celé České republiky). V Libereckém kraji bylo přerozdělováno 8 mandátů.

VOLBY DO PSP 2006	ODS	ČSSD	KSČM	SZ	KDU-ČSL	ostatní
Počet získaných hlasů (% v kraji)[1]	83 647 (38,81 %)	63 181 (29,31 %)	24 823 (11,51 %)	20 646 (9,58 %)	9 131 (4,23 %)	14 082 (6,56 %) v celostátním kvóru propadlé hlasy, cca. 0,5 mandátu
Přerozdělování hlasů a mandátů stranám, které prošly celostátním kvórem
1. mandát	83 647	63 181	24 823	20 646	9 131
2. mandát	41 824	63 181	24 823	20 646	9 131
3. mandát	41 824	31 591	24 823	20 646	9 131
4. mandát	27 882	31 591	24 823	20 646	9 131
5. mandát	27 882	21 060	24 823	20 646	9 131
6. mandát	20 912	21 060	24 823	20 646	9 131
7. mandát	20 912	21 060	12 412	20 646	9 131
8. mandát	20 912	15 785	12 412	20 646	9 131
Získané mandáty (%)	4 (50 %)	3 (37,5 %)	1 (12,5 %)
Z toho přerozdělené mandáty voličů, kteří tyto strany nevolili				celkem
mandáty (%)	0,9 (11,19 %)	0,7 (8,19 %)	0,1 (0,99 %)	1,7 (20,37 %)
Nezastoupení, nebo ne podle jejich vůle zastoupení, voliči				43 859

Příklad Libereckého kraje ukazuje, že pětina jeho aktivních voličů (     43 859 hlasů; 20,37 %; 1,7 mandátů) není v PSP ČR zastoupena jimi volenými zástupci – hlasy těchto voličů buď propadly v celostátním kvóru, nebo byly započítány ve prospěch jiných stran proti jejich vůli (viz tabulka přerozdělování). Sice paradoxně, ale zcela se záměrem posílení větších stran, propadají hlasy, ale ne mandát, který reprezentují.

[editovat] Paradoxy přepočítávání hlasů (nejen dle D'Hondta)

Po zveřejnění výsledků voleb do Poslanecké sněmovny v roce 2006 se v Česku začalo hovořit o paradoxech přepočtu hlasů na mandáty. Například v Libereckém kraji Stranu zelených volilo 9,58 % a nezískala ani jeden mandát. V Moravskoslezském kraji stejná strana obdržela 4,34 % a po přepočtení hlasů získala jedno poslanecké místo.

V celé republice získala KDU-ČSL 7,22 % hlasů a 13 poslaneckých mandátů, Stranu zelených volilo o 0,93 % méně voličů a obdržela jen 6 mandátů. Nepoměr mezi procentním ziskem a počtem mandátů byl důvodem pro napadení výsledků voleb jedním z krajských lídrů SZ — Petrem Pávkem.

Tyto nepravidelnosti však byly jen z části způsobeny D'Hondtovou metodou, další roli zde hrál tzv. „přirozený práh“. Strana totiž musí v příslušném volebním kraji získat pro zisk křesla zhruba takový podíl hlasů, jaký odpovídá podílu odpovídajícímu volenému počtu poslanců. Příklad: pro zisk mandátu ve volebním kraji, kde se volí jen 5 poslanců, musí získat 1/5 čili 20 % hlasů. KDU-ČSL tak byla oproti Straně zelených zvýhodněna, neboť při přibližně stejném počtu hlasů odevzdaných pro obě strany v celém Česku se její voliči z velké části soustřeďují v několika krajích.

Rovněž 5 % klauzule (kvórum) mírně posiluje účinky D'Hondtovy metody, protože tzv. propadlé hlasy se při přidělování mandátů nepočítají, což dále zvětšuje poměr mezi slabými a silnými stranami, ve prospěch stran silných, a tedy i účinky D'Hondtovy metody. Příklad: při 33,3 % zisku příslušné strany při podílu propadlých hasů 0 % získala vlastně příslušná strana 1/3 hlasů počítaných pro přepočítávání mandátů. Pokud 50 % hlasů patřilo stranám pod 5 % klauzulí (tedy propadlé hlasy) a zisk strany je 33,3 %, vlastně příslušná strana získala 33,3 procentních bodů z 50 procentních bodů, čili 2/3 hlasů pro přepočítávání mandátů.

[editovat] Odkazy

[editovat] Poznámky

1. ↑ Existuje ovšem i tzv. Modifikovaná D'Hontova metoda. Posloupnost dělitelů je pak 1,42; 2; 3; 4;…. Takováto posloupnost nahrává tím více větším stranám, čím je velikost volebního obvodu menší.
2. ↑ Podobně jako D'Hontova metoda funguje i metoda Sainte-Laguë. Rozdíl je opět v posloupnosti dělitelů. U metody Sainte-Laguë jde o posloupnost lichých čísel: 1, 3, 5, 7,…. Tato metoda posiluje zisky malých a středně velkých stran na úkor velkých stran. Používá se v Bosně a Hercegovině, Litvě a její modifikace (1,4; 3; 5; 7;…) v Polsku.

[editovat] Reference

1. ↑ Zdroj: Český statistický úřad Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konané ve dnech 2. - 3.6.2006: Výsledky hlasování za volební kraje

[editovat] Související články

• Volby
• Poměrný volební systém
• Volební systémy

[editovat] Externí odkazy

• Metody pro přepočet hlasů na mandáty používané v ČR ve volbách od roku 1990, ČSÚ