Britské listy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Britské listy (ISSN 1213-1792) jsou internetové publicistické periodikum. Jejich vydavatelem byl od roku 1996 do roku 2001 Jan Čulík, který je v 90. letech založil jako rubriku na Neviditelném psu Ondřeje Neffa, kde 29. 7. 1996 vyšlo jejich první vydání.[1] V roce 1999 se Britské listy osamostatnily a od roku 2001 je jejich vydavatelem Občanské sdružení Britské listy (OSBL).

Obsah

[editovat] Vydavatel a náplň listu

Vydavatelem je Občanské sdružení Britské listy.

Jan Čulík[2] (*1952), který žije ve Skotsku a přednáší bohemistiku na University of Glasgow,[3] je šéfredaktorem listu.

Redaktorem v České republice je Karel Dolejší. http://blisty.cz/about.rb

Britské listy lze považovat za analyticky a esejisticky orientované periodikum zaměřující se na témata, o nichž se podle úsudku redaktorů „v České republice nemluví“ a která přispějí ke „konfrontaci myšlenek mezi Západem a Českou republikou“.

Britské listy se snaží zprostředkovat pro české prostředí mezinárodní debatu na aktuální témata, shrnují argumentaci nejvýznamnějších, především anglosaských médií. Často citují britské liberální deníky Guardian a Independent, mnohdy i konzervativní Daily Telegraph, všímají si novinářské práce amerických listů Washington Post a New York Times.

Dále se Britské listy pokoušejí medializovat témata, jimž se česká periodika nevěnují, anebo se jim dle názoru listu věnují zkresleně. Zaujímají často kritický přístup vůči českým sdělovacím prostředkům.

Britské listy také deklarují příslušnost k tradici britské a americké nezávislé žurnalistiky. Značné množství příspěvků tvoří komentáře kmenových autorů k aktuálnímu dění na tuzemské či zahraniční politické scéně.

V prosinci 2011 byly např. Britské listy jediným periodikem v České republice, které zaujaly odstup od mediální kampaně v souvislosti s úmrtím Václava Havla. Publikovaly o Václavu Havlovi četné kritické i obdivné texty. http://blisty.cz/list.rb?id=348

Mnoho čtenářů vítá otevřenost Britských listů, jiní často v minulosti reagovali zuřivě (např. Ivan Gabal,[4] k tomu analýza Bohumila Kartouse[5]).

K desátému výročí založení Britských listů byl zveřejněn přehled témat, která za deset let své existence v českém prostředí list otevřel:.[6] K nim patří otevření veřejné diskuse k otázce vybudování americké základny v České republice[7]

[editovat] Autoři

K 10. říjnu 2011 publikovalo v Britských listech 100 a více článků 48 autorů:[8]

Mezi autory, kteří publikovali 10 a více článků je i aktivista Greenpeace Miroslav Šuta (99), politolog Pavel Kopecký (98), bývalý diplomat Miroslav Polreich (96), politolog a anarchistický aktivista Ondřej Slačálek (93), bývalý poslanec ČSSD Stanislav A. Hošek (88), bohemista Štefan Švec (86), historička Darina Martykánová (85), poslanec ČSSD Stanislav Křeček (84), americký velekněz druidského hnutí John Michael Greer (75), feministická aktivistka a poslankyně ČSSD Anna Čurdová (75), právník a ekologický aktivista Petr Kužvart (75), právník Aleš Uhlíř (74), signatář Charty 77 Mojmír Babáček (74), novinář Ivan Brezina (69), starosta obce Trokavec a protiradarový aktivista Jan Neoral (67), signatář Charty 77 Přemysl Janýr (63), spisovatel Jiří Drašnar (62), výtvarník Milan Kozelka (60), šéfredaktor časopisu Psí víno Petr Štengl (56), bývalý senátor ČSSD Egon Lánský (54), sociolog a spisovatel Petr Fiala (52), sociolog Jan Keller (51), exilový nakladatel a europoslanec KSČM Daniel Strož (49), aktivista a filantrop Ondřej Hausenblas (42), aktivista Greenpeace Jan Rovenský (41), spisovatel Filip Sklenář (41), historik Petr Schnur (37), ekonom Jiří Paroubek (36), makroekonom Miloš Pick (36), politolog Jiří Pehe (34), ekonom Václav Žák (34), americký překladatel a spisovatel Greg Evans (34), aktivistka za legalizaci marihuany Bushka Bryndová (34), filozof a ekolog Bohuslav Binka (33), freudovský filozof Jan Stern (32), sinolog Lukáš Zádrapa (32), ekonomka a aktivistka hnutí Alternativa Zdola Ilona Švihlíková (32), teolog Ivan Odilo Štampach (26), sociolog Petr Sak (25), bývalý ministr zahraničních věcí Jan Kavan (23), místopředseda KSČM Karel Klimša (21), předseda Strany demokratického socialismu Milan Neubert (21), novinář Petr Uhl (20), feministický filozof Mirek Vodrážka (19), poslanec KSČM Jiří Dolejš (17), ekonom Radim Valenčík (17), básník Jan Těsnohlídek (16), předsedkyně strany Suverenita Jana Bobošíková (15), sociolog Ivo Bystřičan (15), politolog Lukáš Jelínek (15), předseda KSČM Vojtěch Filip (13), bývalý předseda Strany zelených Jan Beránek (13), básník a spisovatel Michal Šanda (13), výtvarník Jiří David (12), filozof Michael Hauser (12), předseda romského sdružení Dženo Ivan Veselý (12), europoslanec ODS a sexuolog Jaroslav Zvěřina (12), básník a spisovatel Michal Černík (11), ekonom Petr Gočev (11), stínový ministr KSČM František Beneš (10), historik Bořivoj Čelovský (10), neurolog František Koukolík (10), historik Vilém Prečan (10) či předseda Humanistického hnutí Jan Tamáš (10).

List publikuje kreslený humor Michaela Marčáka.


Britské listy nepublikují anonymní ani pseudonymní příspěvky. Totožnost autorů musí být redakci známa. Zasláním příspěvku do Britských listů předávají autoři deníku automaticky svá autorská práva na daný text. http://blisty.cz/about.rb

[editovat] Financování

Britské listy jsou financovány dobrovolnými částkami od čtenářů. Každý měsíc na chod deníku přispívá částkou cca 60 000 – 90 000 Kč přibližně 250 čtenářů. List z ní financuje převážně základní výdaje a hardware serveru. Zprávy o hospodaření Občanského sdružení Britské listy jsou pravidelně zveřejňovány.[9] Něco pod 10 000 Kč měsíčně list vydělává reklamou. Podle přiznání šéfredaktora Jana Čulíka může list existovat zejména proto, že šéfredaktor má trvalé zaměstnání jako univerzitní docent na University of Glasgow, rediguje Britské listy až po svém hlavním zaměstnání. List zároveň funguje pro jeho práci jako jeho výzkumný projekt, jehož prostřednictvím získává informace o soudobé debatě v České republice. [10] Jedním z výstupů byla například analýza současných názorů v České společnosti, která vyšla r. 2011 v publikaci péčí Fribourgské univerzity ve Švýcarsku (Culik, J. (2011) Current Czech opinion of the pre-1989 and post-1989 regimes: remarkable levels of dissatisfaction. In: Hayoz, N., Jesien, L. and Koleva, D. (eds.) Twenty Years after the Breakdown of Communism in CEE: Promises, Meanings and Implications of 1989. University of Fribourg, Switzerland, pp. 461-494.)

[editovat] Čtenost

Podle Google Analytics zaznamenaly Britské listy v období od 15. března 2011 do 15. prosince 2011 na své stránky přístup od 2 129 605 unikátních návštěvníků. Ve srovnání s týmž obdobím v roce 2010 stoupl počet unikátních návštěvníků o cca 12 procent. http://blisty.cz/art/61462.html

Během každého jednotlivého měsíce zaznamenávají Britské listy v současnosti na své stránky přístup od cca 305 000 individuálních návštěvníků. http://blisty.cz/art/59760.html

U každého článku uvádějí Britské listy jeho přesnou čtenost. Počet přístupů k článkům ovšem není počtem individuálních čtenářů. Podle Google Analytics zaznamenaly Britské listy v prosinci 2011 2,723,687 Pageviews.

Nejoblíbenější bývají v Britských listech texty na témata, jimž se mainstreamový tisk většinou nevěnuje, nebo se jim věnuje jen v omezené míře. Vysoce intelektuální čtenářská obec http://blisty.cz/art/33475.html si cení především rozsáhlých, dobře zdokumentovaných analýz. Ty patří v listě k nejčtenějším.

Seznam nejčtenějších článků:.[11]

Výběr článků z Britských listů vyšel v několika knižních výborech (Jak Češi myslí, 1999; Jak Češi jednají, 2000; (obojí: Millenium Publishers, Chomutov, V hlavních zprávách: Televize, 2001, nakladatelství ISV, Praha), posledním je titul Jak Češi bojují nakladatelství Libri, Praha, 2003.[12]

[editovat] Sociální profil čtenářů

V průběhu března 2007 požádaly Britské listy čtenáře o vyplnění sociodemografického dotazníku,[13] více než 5 tisíc osob tak učinilo. Z výsledků[14] vyplývá, že typickým čtenářem Britských listů je vysokoškolsky vzdělaný (63%), spíše mladší muž s vyšším příjmem, žijící ve větším městě. Ženy tvoří pouze necelou pětinu všech čtenářů. Každý desatý čtenář Britských listů žije mimo Českou republiku.

Zajímavostí vyplynuvší z dotazníku je, že nejslabší čtenářskou skupinou Britských listů z lidí v produktivním věku jsou čtyřicátníci, kteří jsou zároveň nejsilnější čtenářskou skupinou deníku MF Dnes.

Někteří čtenáři občas reagují, že "čtou Britské listy, aby poznali způsob uvažování svého nepřítele".[15]

[editovat] Kritiky a kontroverze

[editovat] Jaromír Štětina a důtka "Syndikátu novinářů"

20. 9. 2000 byla na základě stížnosti Jana Urbana Janu Čulíkovi udělena důtka "Komise pro etiku" "Syndikátu novinářů České republiky" za „poškození dobré pověsti žurnalisty“ Jaromíra Štětiny[16][17][18][19][20][21][22] Ve svých článcích Čulík kritizoval Štětinovu „politickou zaujatost a aktivismus“. V prvním článku k tomuto tématu na dobu 24 hodin spojil omylem tehdejší Štětinovo „Epicentrum“ s institucí „Epicentr“ ruského politika Grigorije Javlinského, nejspíše proto, že Štětina publikoval v českém tisku pochvalné články na adresu Javlinského. Tuto chybu Jan Čulík na webu do 24 hodin opravil, v kritice Jaromíra Štětiny za to, co považuje za aktivismus, neslučitelný s novinářskou prací, pokračoval. Britské listy se pak průběžně zabývaly kontroverzní historií aktivismu Jaromíra Štětiny, který v současnosti vystupuje jako antikomunista, avšak za komunismu měl údajně přátelské vazby na vysoké představitele KGB v Sovětském svazu, takže mohl cestovat i do zakázaných oblastí http://blisty.cz/art/22769.html

[editovat] Tomáš Pecina a hospodaření OSBL

V roce 2002 se kolektiv Občanského sdružení Britské listy kriticky postavil proti jednateli OSBL Tomáši Pecinovi. Vyšlo najevo, že navzdory Pecinovu ujišťování, že spravuje finanční záležitost OSBL, účetnictví Občanského sdružení zpracováno nebylo a Tomáš Pecina odmítal vydat příslušnou účetní dokumentaci.[23] Britské listy v tomto příspěvku mj. píší o zpronevěře půl milionu korun a neochotě Tomáše Peciny hospodaření vyúčtovat[24][25][26] OSBL poté podalo na Pecinu trestní oznámení „pro podezření ze spáchání trestného činu zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění podle par. 125 odst. 1. tr. zákona a též z trestného činu zpronevěry podle par. 248 odst. 1, 2, 3a trestního zákona, případně porušování povinnosti při správě cizího majetku dle par. 255 odst. 1, 2a trestního zákona.“[27] Policie trestní oznámení odložila.[28] Výsledkem policejního vyšetřování však bylo, že Tomáš Pecina byl donucen vydat policii účetní doklady OSBL, které policie předala Občanskému sdružení Britské listy, které tedy pak bylo schopné účetnictví zrekonstruovat. Výroční účetní zprávy Občanského sdružení Britské listy jsou od té doby pravidelně zveřejňovány. http://blisty.cz/art/61742.html

[editovat] Několik přispěvatelů během let opustilo Britské listy

V roce 2007 přestali do Britských listů psát antiekologický aktivista Ivan Brezina[29],[30][31] ekologický aktivista Miroslav Šuta,[32] v roce 2010 Fabiano Golgo.

[editovat] Britské listy nemají diskusní fórum

Od r. 2001 neprovozují Britské listy diskusní fórum. Britské listy argumentují, že nejsou internetovým chatem, že nemají finanční prostředky na redigování internetových fór tak, jak to dělají mezinárodní média s dobrou pověstí, jako je například BBC, a že nemohou přijmout právní odpovědnost za případné pomluvy, zveřejňované na jejich serveru anonymy.[33] Tvrdí také, že se nepovažují za neomylné, a že vítají připomínky, věcné opravy i kritiku do vlastních řad, kterou publikuje.

[editovat] Vnímaná levicovost Britských listů

Britské listy deklarují „kritický postoj vůči mocným“ a odmítají názor, že se jedná o list levicový. Jan Čulík: [34] označuje Britské listy za „zastánce konzervativních hodnot“.[35]

[editovat] Nakládání s čtenářskými ohlasy

Redakce publikuje v tiráži toto permanentní upozornění:

Upozornění pro autory i čtenáře: Upozorňujeme přispěvatele, že aktem přispění do Britských listů uzavírají s vydavatelem Britských listů dohodu, v jejímž rámci mu zdarma předávají neomezená práva k užití tohoto příspěvku dle autorského zákona ČR v platném znění. Zasláním příspěvku redakci Britských listů autor souhlasí s jeho zveřejněním bez nároku na honorář. Zasláním příspěvku autor poskytuje redakci BL právo text zredigovat podle uvážení redakce. Zasláním textu Britským listům (komentáře, čtenářského názoru) autor textu poskytuje Britským listům právo na trvalé zveřejnění příspěvku a poskytuje jim také právo příspěvek zveřejnit zdarma v periodikách, s nimiž mají Britské listy spolupráci.

http://blisty.cz/about.rb

[editovat] Eretz.cz - autorská práva

Web Eretz r. 2007 kritizoval Britské listy za to, že autor Štěpán Kotrba převzal část jejich článku do článků svých[36] Kotrba se omluvil [37] a doplnil nedopatřením chybějící odkazy.

[editovat] Reference

  1. ↑ 29.7.1996 - První vydání Britských listů na Neviditelném psu (archiv)
  2. ↑ Jan Čulík – o autorovi na Britských listech
  3. ↑ University of Glasgow – School of Modern Languages and Cultures (SMLC) – Slavonic Studies
  4. ↑ Ivan Gabal: Neobolševismus Jana Čulíka: Čulík jako Havlík, 3. 9. 2006
  5. ↑ Bohumil Kartous: Analýza manipulací Ivana Gabala: Dva v jednom, 6. 9. 2006
  6. ↑ Britské listy: Brána pro nové myšlenky: Deset let Britských listů, 28. 7. 2006
  7. ↑ Téma BL: Americká protiraketová základna v České republice
  8. ↑ http://www.blisty.cz/aut/
  9. ↑ Britské listy: Hospodaření OSBL za prosince 2012 – jedna ze zpráv
  10. ↑ Britské listy (JČ): http://www.blisty.cz/art/57210.html
  11. ↑ Britské listy: Nejčtenější články vůbec – seznam nejčtenějších článků
  12. ↑ Britské listy: Jak Češi bojují – Nenechte si ujít: nový knižní výbor z Britských listů, 29. 12. 2003
  13. ↑ Dotazník k zjištění sociodemografické struktury čtenářstva Britských listů – Jací jsme?
  14. ↑ Bohumil Kartous - analýza výsledků čtenářského dotazníku – Britské listy mají prestižní čtenářskou obec
  15. ↑ Zdeněk Macíček - Čtu Britské listy, abych znal svého nepřítele
  16. ↑ Kontroverze Čulík vs Štětina – Jan Urban: Stížnost na Jana Čulíka
  17. ↑ Kontroverze Čulík vs Štětina – Jan Čulík: Trapas nad trapas: To je překvapení! Syndikát novinářů se skutečně vyslovil ve prospěch pana lékárníka a odsoudil ponocného Francka
  18. ↑ Kontroverze Čulík vs Štětina – Jan Čulík: Jaromír Štětina na otázky neodpovídá, namísto toho opakuje stále to samé
  19. ↑ Kontroverze Čulík vs Štětina – Jan Čulík: Dopis Syndikátu novinářů ČR: K stížnosti Jana Urbana
  20. ↑ Kontroverze Čulík vs Štětina – Komunikace mezi Čulíkem a Štětinou
  21. ↑ Kontroverze Čulík vs Štětina – Jaromír Štětina: Jane Čulíku, vystavujete se naprostému zesměšnění
  22. ↑ Kontroverze Čulík vs Štětina – Jaromír Štětina: Zatrpklost, sebevědomí, hypertrofovaná sebestřednost a zároveň zakomplexovanost soukromé domácí internetové stránky Jana Čulíka
  23. ↑ Fabiano Golgo: Chtěl jsem odhalit Pecinovo podivné chování už dávno, 12. 9. 2002
  24. ↑ Kontroverze Pecina vs BL – Vyjádření Tomáše Peciny, poslední reakce Jana Čulíka
  25. ↑ Kontroverze Pecina vs BL – Naléhali jsme dlouho, avšak bezvýsledně. Nyní nelze reagovat jinak než podáním trestního oznámení
  26. ↑ Kontroverze Pecina vs BL – 2003 – Zpráva předsedy OSBL o činnosti a hospodaření OSBL
  27. ↑ Kontroverze Pecina vs BL – BL podávají trestní oznámení na bývalého jednatele OSBL
  28. ↑ Kontroverze Pecina vs BL – Odložení trestního oznámení na Tomáše Pecinu
  29. ↑ http://www.blisty.cz/art/25608.html]
  30. ↑ http://www.blisty.cz/art/19021.html
  31. ↑ http://www.blisty.cz/art/24973.html
  32. ↑ Miroslav Šuta: Vymazal jsem Britské listy z oblíbených
  33. ↑ http://www.blisty.cz/2005/3/31/art22652.html
  34. ↑ Pravicovost, levicovost, kritičnost a bolševismus, 27. 3. 2006
  35. ↑ „Pozn. JČ: Asi skutečně nerozumím myšlení některých českých občanů … Opravdu nechápu, proč považují Britské listy za levicové. Britské listy zastávají ve skutečnosti konzervativní hodnoty.“, k příspěvku anonyma Nejsem zamindrákovaný levičák, 15. 4. 2006
  36. ↑ Jak Britské listy vykrádají články aneb kázání vody a pití vína
  37. ↑ Kontroverze Eretz.cz vs Kotrba – Štěpán Kotrba: Stanovisko ke kritice Britských listů

[editovat] Externí odkazy

Citováno z „http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Britsk%C3%A9_listy&oldid=7975203“
Osobní nástroje
Jmenné prostory

Varianty
Akce
Navigace
Tisk/export
Nástroje
V jiných jazycích