Saúdská Arábie

Saúdské arabské království; المملكة العربية السعودية; Al-Mamlaka al-'Arabíja as-Sa'údíja
vlajka	; znak
	Hymna: Aš al-Malik
Geografie
Hlavní město:	Rijád
Rozloha:	2 218 000 km² (14. na světě); z toho zanedbatelné % vodní plochy
Nejvyšší bod:	Jabal Sawda' (3133 m n. m.)
Časové pásmo:	+3
Obyvatelstvo
Počet obyvatel:	24 293 844 (45. na světě, 2003)
Hustota zalidnění:	12 ob. / km²
Jazyk:	arabština (úřední)
Náboženství	islám
Státní útvar
Státní zřízení	království
Vznik	23. září 1932 (sjednocení země)
Král	Abdalláh ibn Abd al-Azíz
Korunní princ	Sultán ibn Abd al-Azíz
Měna	saúdský rial (SAR)
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-1	682 SAU SA
MPZ	KSA
Telefonní předvolba	+966
Národní TLD	.sa

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Skočit na: Navigace, Hledání

Orientační mapka Saúdské Arábie

Saúdská Arábie (Království Saúdské Arábie) je království, zaujímající většinu plochy Arabského poloostrova v jihozápadní Asii. Jejími sousedy jsou Jordánsko, Irák, Kuvajt, Katar, Spojené arabské emiráty, Omán a Jemen. Má 24 milionů obyvatel a patří díky zásobám ropy k nejbohatším na světě. Ropa tvoří téměř 95 % vývozu země. V zemi má absolutní moc král, volený parlament neexistuje.

[editovat] Dějiny

Historie území dnešní Saúdské Arábie sahá až do starověku (různé kmeny jako Dilmunové a Sumérové ji obývaly po více než 5000 let). Kolem 20. let 7. století zaznamenalo toto území vzestup islámu a díky nejsvatějším městům Mekce a Medině vzrostl i význam Arabského poloostrova.

Vzestup dynastie Saúdů se datuje do roku 1744. Tehdy Muhammad bin Saúd^[1], panovník nad městem Ad-Dir'iyyah poblíž Rijádu, spojil síly s klerikem Muhammadem ibn Abd-al-Wahhabem k vytvoření nové politické entity. Tato aliance zformovala vládu dynastie v tomto státě v tzv. Prvním Saúdském státu (1744-1818, charakteristickým sjednocováním území z oblasti Rijádu v centrální části poloostrova směrem k hranicím moře), Druhém Saúdském státu (1824-1891, kdy vláda Saúdů byla přemožena rodem Pashů na přání osmanského sultána) a Třetího Saúdského státu (od roku 1902, kdy Abdul Azíz Al-Saúd znovu dobyl Rijád, 1926, kdy jej uznala Velká Británie a 23. září 1932, kdy byla všechna území spojena jako jedno království, což dalo základ modernímu státu, v této podobě trvajícího až do současnosti).

31. července 1987 bylo při střetech se saúdskoarabskou policií zabito 402 poutníků v Mekce (2/3 z nich byli Íránci).

Saúdská Arábie získala od Číny 50-60 raket CCS-2. Dodávku raket dojednal v ČLR saúdskoarabský velvyslanec v USA princ Bandar bin Sultan. Peking souhlasil patrně již v červenci 1985 a od roku 1986 do ČLR začali jezdit na školení členové budoucí obsluhy těchto raket.

V tomto článku je použit překlad textu z článku History_of_Saudi_Arabia na anglické Wikipedii. Číslo revize nebylo určeno.

[editovat] Poloha a přírodní podmínky

Saúdská Arábie je 28krát rozlehlejší než Česká republika. Sousedí na jihu s Jemenem a Ománem, na východě při Perském zálivu se Spojenými arabskými emiráty, Katarem, Bahrajnem a Kuvajtem, na severu s Irákem a Jordánskem, na západě pak přiléhá k Akabskému zálivu a Rudému moři. Pozemní hranice dosahují délky 4 415 km, mořské pobřeží 2 640 km.

Velkou část země zaujímá náhorní plošina, pozvolna se svažující k východu. Na západě Saúdské Arábie podél Rudého moře vystupují pohoří Hidžáz a Jemenské hory, dosahující až 3 133 m (Džabal Sawda). Celý jihovýchod země představuje velká poušť Rub al-Chálí (česky „Prázdná čtvrť“). Menší pouště Dahná a Nafúd se prostírají i v centrální a severní části země. Podnebí je suché subtropické, kontinentální s výraznými teplotními rozdíly mezi dnem a nocí. Průměrné teploty se pohybují od 10-15 °C v zimě po 30-35 °C v létě, za horkých letních dnů však ve vnitrozemí teplota může vystoupit až k 50 °C, v zimě zase hory občas pokrývá sníh. Roční úhrny srážek (s maximem v zimním období) se pohybují stěží kolem 50-100 mm a jsou oblasti, kde nezaprší i několik let. V zemi nejsou žádné stálé vodní toky. Zásobování stále rostoucího počtu obyvatel vodou se stává vážným problémem.

Pouště představují 59 % plochy Saúdské Arábie, 40 % připadá na zemědělsky využitelné oblasti (v naprosté většině pouze pastviny, skutečné dešťové a závlahové zemědělství je omezeno na malou oblast Jemenských hor na jihozápadě státu). Lesy zaujímají toliko 0,6 % země. Saúdská Arábie musí asi 70 % všech potravin dovážet.

Hlavním přírodním bohatstvím země je ropa. Saúdská Arábie vlastní zdaleka největší světové zásoby této suroviny a se 13 % podílu na světové těžbě je také jejím největším producentem. Těžby a zpracování ropy se podílí na tvorbě HDP asi 35 %.

[editovat] Politika

Posvátné místo všech muslimů - Mekka a Svatyně Kaaba

Král Abdalláh

Státní ideologií je wahhábistická forma islámu a pouze muslimové mohou být státními občany Saúdské Arábie, přičemž odpadlictví od víry je v této zemi trestným činem. Trestní právo zná popravy, bičování nebo např. useknutí ruky za krádež. Saúdská Arábie nectí základní listinu práv a svobod, výše trestu i odškodnění se odvíjí od náboženského přesvědčení a pohlaví pachatele/oběti. Práva žen jsou potlačována, ženy nesmí řídit auta a musí chodit zahaleny, tak, jak je to přikázáno v Koránu. Na dodržování těchto pravidel dbá Náboženská policie. Král podporuje USA v tažení proti terorismu, jelikož teroristé ohrožují od roku 2003 režim přímo v Saúdské Arábii. Král je nejvyšší autoritou zákonodárnou, výkonnou, soudní i náboženskou. Jmenuje vládu, v níž většinu křesel zaujímají členové královské rodiny as-Saúdů. Královský titul není automaticky dědičný způsobem obvyklým ve většině monarchií, panovníkova nástupce vybírají čelní představitelé královské rodiny. Nápodobou parlamentu je Národní poradní rada, jejíchž 150 členů jmenuje na čtyřleté období král. Země se člení na 13 provincií, jejichž guvernéry jmenuje král, opět zpravidla z řad své rodiny. Protože král Fahd byl v roce 1996 stižen mrtvicí a nebyl schopen plného výkonu panovnických povinností, faktickou vládu v zemi řídil až do jeho smrti v roce 2005 jeho mladší nevlastní bratr Abdalláh (nynější král), mající pověst umírněného reformátora. V únoru 2005 se uskutečnily vůbec první pokusné volby v dějinách země – výběr městských zastupitelstev v provincii Rijád. Volební právo však zatím mají pouze muži.

Saúdové jsou krajně podezřívaví k ochotě USA je bránit. Po íránské revoluci Američané sice rozmístili v Saúdské Arábii stíhačky F-15, prezident Carter ovšem vzápětí veřejně prohlásil, že jsou neozbrojené. Slabost saúdských vojsk dokazují události z roku 1991. V lednu 1991 Iráčané krátce okupovali město Khafji, čemuž saúdské jednotky nedokázaly zabránit.

Obavy Saúdů vyvolávají dodávky raketových systémů do okolních zemí. Čína například do Íránu dodala 25 kusů CSS-8, které doplnily sovětské Scud B a Scud C. Izrael má v arzenálu rakety Jericho-1 s doletem 500 km a Jericho-2 s doletem 1500 až 2000 km. Syřané mají brigádu Scud-B, Libyjci jich mají 80 kusů a stejně tak Jemenci. Spojené arabské emiráty koupily v roce 1989 25 raket Scud B od Severní Koreji. Stejně tak se Severní Koreou spolupracoval od roku 1981 Egypt.

[editovat] Města

Rijád - hlavní město (3,5 mil. obyvatel)
Džidda - někdejší metropole, největší přístav při Rudém moři (2,5 mil.)
Mekka - nejposvátnější poutní místo muslimů (1,2 mil.)
Medína - poutní místo muslimů, roku 622 se sem uchýlil prorok Muhammad (824 000)
Dammám - přístav při Perském zálivu, středisko vývozu ropy (568 000)
Janbú al-Bahr - druhý nejvýznamnější přístav 000)
Zahrán - středisko ropného průmyslu v sousedství Dammámu (86 000)
Džizán
Džubajl