Vražda ze cti

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Jako vražda ze cti se označuje záměrné usmrcení člena sociální skupiny (například rodiny nebo kmene), který svým jednáním poškodil podle názoru ostatních čest této skupiny. V dnešní době je vražda ze cti nejčastěji praktikována lidmi vyznávající islám ačkoliv šaría tento pojem nezná vražda je v islámu zakázaná. Na Západě jsou v současnosti případy vražd ze cti hlášeny především z USA, z Velké Británie a rovněž z Německa s početnou kurdskou menšinou, pocházející hlavně z Turecka.

Situace v Německu[editovat | editovat zdroj]

V Německu to v mnoha případech vyvolalo a vyvolává debatu o tom, jak dalece se daří integrovat muslimy do německé společnosti. V některých případech mnoho politiků naznačuje neúspěch této snahy[1] o začlenění komunity s jiným žebříčkem hodnot do německé společnosti.

Situace ve Francii[editovat | editovat zdroj]

Ve Francii situace nahrává s mnoha dalšími věcmi stranám z politického okraje jako je třeba Národní fronta.[2][3] A je zde opět jedním z hnacích motorů diskuze o úspěšnosti začlenění do většinové společnosti.

Právní stránka věci[editovat | editovat zdroj]

Západní právo se na tento akt dívá jako na každou jinou vraždu, i se všemi právními důsledky z toho plynoucími. Podle islámského práva šaría je vražda ze cti také neodůvodnitelnou vraždou. V některých kulturách se jedná o místní zvyky (Albánie, Turecko) praktikovanými bez ohledu na názor islámského, nebo světského trestního práva.

Příbuzné jevy[editovat | editovat zdroj]

Kromě vraždy, tedy usmrcení (domněle) provinilého, se praktikují i jiné způsoby trestu, například oslepení či jiné zmrzačení.

Podobným typem vraždy je krevní msta, při níž příbuzní poškozeného pociťují čestný závazek odplatit újmu, která byla na jejich rodině či klanu spáchána jeho nečlenem. Krevní msta se ještě v 19. století běžně vyskytovala v Itálii jako takzvaná vendeta a byla spojena s vlivem klanů a klanovým společenským zřízením. V Itálii se tento způsob msty vykonával dlouho a dokonce se z části přenesl italskými přistěhovalci do USA kde se projevoval v prvé polovině 20. století.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. [1]
  2. [2]
  3. zprava/francouzska-narodni-fronta-ohlasila-rust-popularity--867180

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Cizojazyčné[editovat | editovat zdroj]