Vražda
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
V právu se vraždou rozumí zločin spáchaný člověkem na jiné lidské bytosti, jenž způsobí smrt bez právního ospravedlnění (resp. v širším pojetí bez morálního ospravedlnění) a je vykonán s úmyslem zabít. Ve většině zemí se jedná o nejzávažnější zločin a bývá trestán nejvyššími dostupnými tresty.
Člověk, který vraždí, se nazývá vrah, zavražděný pak oběť. Vražda může být provedená v afektu anebo naplánovaná. Výzkumem chování vrahů, motivů k vraždám vedoucím a dalšími pojmy s vraždou spojenými se z psychologického hlediska zabývá forenzní (soudní) psychologie.
Obsah |
[editovat] Kontroverze
Ve světě existují v mnoha ohledech odlišné právní a morální systémy. Proto existují i spory o tom, které činy jsou vraždou. Namříklad interupce je v právních systémech (a morálních učeních jednotlivých církví či filosofických systémech) různých států klasifikována různě - od mimořádně odpudivé vraždy po nezávadné jednání. Problém prochází i napříč státy a mění se i s časem. Řada odpůrců interrupcí považuje z morálního hlediska interrupci za vraždu, ačkoliv právní systémy jejich států ji jako vraždu nedefinují (a naopak).
Podobným problém je např. s kvalifikací euthanasie nebo udělováním trestu smrti za některé činy. Například trest smrti za odpadlictví od islámu, kodifikovaný v islámském právu Šaría je často kritizován. Stejně byly v minulosti v Evropě trestány i některé hereze, v mnoha státech také dodnes vlastizrada. Podstatou problému není obvykle zpochybnění definice vraždy, ale spory a nejasnosti ohledně definice člověka (například kdy se plod stává člověkem, jsou li lidmi některá etnika nebo příslušníci jiných náboženství) a co je z morálního a právního hlediska náplní slova „oprávněné“ (je-li hlásání některých názorů hrdelním zločinem).
[editovat] Terminologie
Vícenásobný vrah je vrah, který má více obětí. Termín je často zaměňován s pojem sériová vražda, která je však pouze jedním druhem vícenásobné vraždy. Stále dochází k především empirickému výzkumu, který přináší nové poznatky o páchaných zločinech a také jejich nové definice.
V současné době rozeznává Forenzní psychologie tři druhy vícenásobných vrahů:
- Masový vrah (mass murder) – zabije více obětí na jedno místě v jednom nepřetržitém časovém úseku. Příkladem mohou být sebevražední atentátníci.
- Vrah na vražedné vlně (spree murder) – zločiny páchá v jednom spojitém (většinou krátkém) časovém intervalu a v určité lokalitě. Místa činů jsou se však něčím liší. Příznačné je náhlé ukončení vražd, vrah se sám od sebe zastaví (vražedná vlna sama od sebe „vyšumí“).
- Sériový vrah (serial killer) – vraždí na různých místech v různých časových intervalech. Každý zločin je samostatným dílem a může být aktivní i po velmi dlouhou dobu (sám od sebe s vražděním nepřestane).
Justiční vražda - vražda spáchaná za pomoci soudního systému, zpravidla úmyslným vynesením rozsudku smrti v případě nevinného (resp. člověka, který se nedopustil zločinu, za nějž přísluší trest smrti)
[editovat] Konkrétní právní systémy
[editovat] České země
Pomozte Wikipedii tím, že tuto část vhodně rozšíříte.
[editovat] Rakouský trestní zákon (1852-1950)
Rakouský trestní zákon z roku 1852 (platný na našem území do r. 1950), rozlišoval čtyři druhy vražd (§ 135); tyto druhy vražd se v běžném jazyce užívají stále:
- Vražda úkladná, jež se děje jedem nebo jinak potměšilým způsobem.
- Vražda loupežná, která se páše v obmyslu, převésti na se cizí věc movitou násilnostmi proti osobě.
- Vražda zjednaná, k níž někdo byl najat, nebo jiným způsobem od osoby třetí pohnut.
- Vražda prostá, která nepatří k žádnému zde uvedenému těžkému druhu.
[editovat] Vražda v kanonickém právu
Vraždá je trestná i podle norem kanonického práva (kán. 1397). Zvláštní tresty jsou stanoveny za vraždu papeže a biskupa (kán. 1370). V Kodexu kanonického práva je ustanovení o vraždě spojeno s ustanovením o interrupci. Podle kán. 1090 je překážkou manželství vražda nebo účast na vraždě předcházejícího manžela osoby, s níž chce pachatel uzavřít manželství.
