Posmrtné skvrny

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Patrný livor mortis ve spodní části těla

Posmrtné skvrny (latinsky livor mortis, množné číslo livores mortis, kde līvor znamená „modrá skvrna, modřina“ a mortis „smrti“) jsou jednou z fyzikálních posmrtných změn, které se manifestují na kůži v důsledku hypostázy, tj. klesání krvecévách do nejníže položených tkání zesnulého (v závislosti na poloze těla umírajícího). Na těle jsou viditelné skvrny namodralé až červenofialové barvy.[1]

Po smrti dochází k zástavě cirkulace krve a ke kontrakci cév. Krev se následně sama hromadí a vlivem gravitace klesá (nejprve červené krvinky, posléze ostatní složky). Posmrtné skvrny se objevují na částech těla obrácených k zemi, ne však na těch částech těla, které jsou k zemi přitlačené.[2] Livor mortis se začíná projevovat zhruba půl hodiny až dvě hodiny po smrti a k jeho plnému vyjádření dochází do šesti až dvanácti hodin. Z počátku při aplikaci tlaku posmrtné skvrny dočasně mizí (jsou vytlačitelné), po zhruba osmi až dvanácti hodinách to již v důsledku hemolýzy možné není.[3]

Přítomnost nebo naopak absence posmrtných skvrn může koronerovi pomoci při určení přibližné doby smrti. Při forenzním vyšetřování může napovědět, zda bylo s tělem po smrti hýbáno (to lze předpokládat například u těla ležícího obličejem k zemi s livorem mortis na zádech). Povaha a zbarvení posmrtných skvrn může indikovat konkrétní příčinu úmrtí (například otravu).[2]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Livor mortis na anglické Wikipedii.

  1. MILETICH, John J.; LINDSTROM, Tia Laura. An Introduction to the Work of a Medical Examiner: From Death Scene to Autopsy Suite. Santa Barbara : ABC-CLIO, 2010. 174 s. Dostupné online. ISBN 978-0-275-99508-9. S. 16. (anglicky) 
  2. a b PRAHLOW, Joseph A. Forensic Pathology for Police, Death Investigators, Attorneys, and Forensic Scientists. New York : Springer, 2010. 640 s. Dostupné online. ISBN 978-1-58829-975-8. S. 163–166. (anglicky) 
  3. PRAHLOW, Joseph A.; BYARD, Roger W. Atlas of Forensic Pathology: For Police, Forensic Scientists, Attorneys, and Death Investigators. New York : Springer, 2011. 906 s. Dostupné online. ISBN 978-1-61779-057-7. Kapitola Postmortem Changes and Time of Death, s. 145. (anglicky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ŠTEFAN, Jiří; MACH, Jan. Soudně lékařská a medicínsko-právní problematika v praxi. Praha : Grada, 2005. 248 s. ISBN 80-247-0931-7. Kapitola Posmrtné změny, s. 12–20.