Kodex kanonického práva

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Kodex kanonického práva (Codex Iuris Canonici, zkratka CIC) je soubor vnitřních právních předpisů a norem římskokatolické církve, závazný pro všechny římské katolíky. Poprvé vyšel v roce 1917 jakožto výsledek snahy papeže Benedikta XV. o přehledný a sjednocený soubor církevních předpisů. V roce 1983 vyšla nová verze CIC, platná dodnes. V roce 1994 vydalo nakladatelství Zvon latinsko-české vydání kodexu z roku 1983, obsahující oficiální text v latině a jeho český překlad prof. Miroslava Zedníčka.

Závaznost[editovat | editovat zdroj]

CIC není závazný pro všechny katolíky, ale pouze pro římské katolíky latinského obřadu. Římští katolíci východních katolických církví jsou vázáni odlišnými normami, které shrnuje Kodex kánonů východních církví, vydaný v roce 1990.

CIC 1917[editovat | editovat zdroj]

Kanonické právo až do r. 1917 existovalo ve formě svodu různých právních sbírek pod názvem Corpus Iuris Canonici. Roku 1904 papež Pius X. rozhodl o vytvoření jediného a jednotného zákoníku. Prací na kodifikaci kanonického práva byla pověřena komise kardinála Pietra Gasparriho, jež po 13 letech práce předložila své dílo tehdejšímu papeži Benediktu XV. k promulgaci. Zákoník byl vyhlášen v květnu 1917, v účinnost vstoupil o rok později.

Pro tento zákoník se používá zkratka CIC 1917, někdy též CICB („B“ jako Benedicti podle Benedikta XV.), kvůli odlišení od pozdější verze. Obsahoval 2414 odstavců, nazývaných „kánony“.

CIC 1983[editovat | editovat zdroj]

Základní zásady nového zákoníku byly projednány už v letech 1962-1965 na Druhém vatikánském koncilu, byl však dokončen až r. 1983: 25. ledna 1983 Jan Pavel II. zákoník vyhlásil, účinným se stal od 27. listopadu 1983. Obsahuje 1752 kánonů, oproti předchozí verzi se více soustředí na partikulární církevní právo, je zde zdůrazněn princip všeobecného kněžství každého věřícího.

Členění CIC 1983[editovat | editovat zdroj]

Kodex se skládá ze 7 knih:

  • De normis generalibus – Všeobecné normy
  • De Populo Dei – Boží lid
  • De Ecclesiae munere docendi – Učitelská služba církve
  • De Ecclesiae munere sanctificandi – Posvěcující služba církve
  • De bonis Ecclesiae temporalibus – Církevní majetek
  • De sanctionibus in Ecclesia – Církevní tresty (trestní právo)
  • De processibus – Procesní právo

Novelizace CIC[editovat | editovat zdroj]

Kodex byl dosud přímo novelizován dvakrát: motem proprio Jana Pavla II. Ad tuendam fidem z roku 1998 a motem proprio Benedikta XVI. Omnium in mentem z roku 2009.[1]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=12176

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]