Genocida

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Oběti genocidy ve Rwandě

Genocida (latinsky genocidium) je zločin proti lidskosti definovaný mezinárodním trestním právem jako „úmyslné a systematické zničení, celé nebo části, etnické, rasové, náboženské nebo národnostní skupiny“[1] ačkoliv co znamená „část“ je předmětem debaty právníků.[2]

Etymologie[editovat | editovat zdroj]

Pojem „genocida“ vymyslel Raphael Lemkin, právník polsko-židovského původu v roce 1944, z řeckého kořenu slova génos (γένος) (narození, rasa, rod); a latinské přípony -cidium (zabít) skrze francouzské -cide.[3][4]

V roce 1933 Lemkin navrhl „zločin barbarství“ právní radě Společnosti národů v Madridu. To byl první pokus o vytvoření zákona proti tomu, co bude později nazýváno genocidou. Koncept návrhu pocházel z jeho mládí, kdy poprvé slyšel o osmanském masovém vraždění (arménská genocida) křesťanského obyvatelstva během první světové války[5][6] a anti-asyrské perzekuci v Iráku.[7] Jeho návrh byl odmítnut a jeho práce přivodila nesouhlas polské vlády, která provozovala politiku usmíření s nacistickým Německem.

V roce 1944 Carnegie Endowment for International Peace publikoval Lemkinovu nejdůležitější práci pod názvem Axis Rule in Occupied Europe ve Spojených státech amerických. Tato kniha zahrnovala obsáhlou právní analýzu německé nadvlády v zemích okupovaných nacistickým Německem během druhé světové války, včetně definice pojmu genocidy („zničení národa nebo etnické skupiny“).[8]

Lemkinova idea genocidy jako zločinu proti mezinárodnímu právu byla přijata mezinárodní komunitou a byla použita jako jeden z právních podkladů norimberského procesu (obvinění specifikovaná 3. bodem obžaloby, že obvinění „spáchali úmyslnou a systematickou genocidu – zejména vyhlazení rasových a národnostních skupin“[9]). Lemkin prezentoval návrh úmluvy o genocidě řadě zemí ve snaze přesvědčit je k podpoře resoluce. S podporou USA, návrh resoluce byl předložen Valnému shromáždění ke zvážení.

V roce 1943 Lemkin napsal:

Obecně řečeno, genocida neznamená nezbytně okamžité zničení národa, s výjimkou masového vraždění všech členů národa. Úmyslem je spíše projev koordinovaného plánu různých akcí cílených ke zničení esenciálních základů života národnostních skupin, s cílem zcela zničit skupiny samotné. Úmyslem takového plánu je disintegrace politických a sociálních institucí, kultury, jazyka, národního cítění, náboženství a dokonce individuálních životů osob patřících k takové skupině.[4]

Genocida jako zločin[editovat | editovat zdroj]

Mezinárodní právo[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Úmluva o zabránění a trestání zločinu genocidia.

Následkem holokaustu Lemkin úspěšně prosadil všeobecné přijetí mezinárodních zákonů definujících a zakazujících genocidu. V roce 1946 první zasedání Valného shromáždění OSN přijalo resoluci 96, ve které potvrdilo, že genocida je zločinem podle mezinárodního práva, ale nezajistilo právní definici zločinu genocidy. V roce 1948 Valné shromáždění přijalo Úmluvu o zabránění a trestání zločinu genocidia, která poprvé stanovila právní definici genocidy.[10]

České právo[editovat | editovat zdroj]

Trestní zákoník č. 40/2009 Sb. zahrnuje trestný čin genocidia[11] a trestný čin popírání či schvalování genocidia.[12]

Genocidy[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Genocidy v dějinách.

Mezi případy genocidy moderní doby patří holokaust, genocida Arménů Turky (1915-1917), genocidy páchané v Sovětském svazu za dob vlády Stalina,[13][zdroj?] genocidy páchané nacistickým Německem během druhé světové války v okupovaných (zejména slovanských) zemích, kambodžská genocida, rwandská genocida nebo „etnické čistky“ v bývalé Jugoslávii mezi Srby, Bosňáky a Chorvaty.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Genocide na anglické Wikipedii.

  1. Funk, T. Marcus(2010). Victims' Rights and Advocacy at the International Criminal Court.Oxford, England:Oxford University Press, [1]. ISBN 0199737479. 
  2. What is Genocide? McGill Faculty of Law (McGill University)
  3. Oxford English Dictionary, second edition draft entry 2004. "genocide".
  4. a b Lemkin (1944), pages 79 – 95
  5. Massacres, Resistance, Protectors: Muslim-christian Relations in Eastern Anatolia During World War I By David Gaunt
  6. Schaller, Dominik J. and Zimmerer, Jürgen (2008) "Late Ottoman genocides: the dissolution of the Ottoman Empire and Young Turkish population and extermination policies – introduction." Journal of Genocide Research, 10(1): 7–14
  7. Jones, Adam(2010). Genocide: A Comprehensive Introduction.Taylor & Francis, 150. ISBN 9780415486187. 
  8. Axis Rule in Occupied Europe, ix. 79. As quoted in the 3rd Oxford English Dictionary.
  9. Oxford English Dictionary "Genocide" citing Sunday Times 21 October 1945.
  10. Rubinstein, W. D.(2004). Genocide: a history.Pearson Education, 308. ISBN 0582506018. 
  11. § 400 trestního zákoníku č. 40/2009 Sb.
  12. § 405 trestního zákoníka č. 40/2009 Sb.
  13. Holocaust Ukrajinců přesáhl holocaust Židu

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Lemkin, Raphael(1944). Axis Rule in Occupied Europe: Laws of Occupation – Analysis of Government – Proposals for Redress.Washington, D.C:Carnegie Endowment for International Peace. 
  • Andreopoulos, George J., ed.(1994). Genocide: Conceptual and Historical Dimensions.University of Pennsylvania Press. ISBN 0812232496. 
  • Chalk, Frank; Kurt Jonassohn(1990). The History and Sociology of Genocide: Analyses and Case Studies.Yale University Press. ISBN 0300044461. 
  • Kelly, Michael J.(2005). Nowhere to Hide: Defeat of the Sovereign Immunity Defense for Crimes of Genocide & the Trials of Slobodan Milosevic and Saddam Hussein.Peter Lang. ISBN 0820478350. 

Související články[editovat | editovat zdroj]