Mapučové
Mapučové, dříve také Araukáni nebo Araukánci (španělsky mapuches nebo araucanos), jsou etnická skupina jihoamerických indiánů v oblasti jižních And a Patagonie. V současnosti jich žije necelých 900. 000 osob, většina v Chile, menší část (asi 50. 000 osob) v Argentině.
Obsah |
[editovat] Historie
První kontakty Mapučů s bělochy se datují do první poloviny 16. století, kdy na jejich území pronikl z Peru španělský conquistador Pedro de Valdivia. Mapučové pod vedením náčelníků Caupolicána a Lautara kladli dobyvatelům tuhý odpor. Sám Valdivia byl roku 1553 po prohrané bitvě Mapuči zajat a usmrcen. Války s Mapuči, tzv "Araukánské války" pokračovaly po celé 16. , 17. a 18. století, aniž by Španělé dosáhli výraznějšího úspěchu. Pokračovaly i po vyhlášení nezávislosti Chile orku 1818. Na rozdíl od většiny ostatních domorodých etnických skupin Jižní Ameriky se tedy Mapučům dlouhou dobu dařilo udržet politickou nezávislost. ||Jejich území se stalo součástí Chile až po anexi v 80. letech 19. století a ještě roku 1934 proběhlo jejich velké povstání, které však bylo potlačeno.
[editovat] Způsob života
Mapučové žili v malých rodinných osadách, tvořených dřevěnými či hliněnými domy. /střední moc představovali náčelníci toki (toqui, tj. "ti, kdo mají sekeru"), volení pro období války. Symbolem jejich moci byla sekera zhotovená ze surové mědi. Původně lovci a sběrači se nejprve pod vlivem Inků naučili chovu lam a zemědělství, zvláště pěstování brambor. Později převzali od Španělů chov ovcí a zejména koní, stali se z nich vynikající jezdci a jejich kulutra nabyla podobných rysů jako kultura prérijních indiánů v Severní Americe. Jejich oblíbenou zbraní byly oštěpy a šípy s měděnými hroty, ale zejména bolas, zbraň z kamenných nebo kovových koulí, spojených řemeny. Jejich typickým oděvem bylo pončo, doplněné stříbnrými ozdobami a čelenkou. Boty nebo spíš jakési kožené ponožky často zhotovovali z kůže z nohou koně nebo lamy. Jejich oblíbeným sportem byl pozemní hokej.
[editovat] Náboženství
Původním náboženstvím Mapučů byl šamanismus. Šamany bývaly většinou ženy a nazývaly se machi. Při obřadech často obětují listy koky a domácí zvířata (ovce, lamy, koně), v minulosti byly zaznamenány i lidské oběti. Šamanky používaly při obřadech ozdobné dřevěné konstrukce, jakési žebříky, s jejichž pomocí znázorňovaly výstup do nebeských světů. Několik těchto žebříků je k vidění v Náprstkově muzeu v Praze. Používaly také rámové šamanské bubny, podobně jako šamani na Sibiři a v Severní Americe. Nejvyšším z uctívaných božstev byl nebeský duch bouře a deště Pillan, důležitá byla i bohyně Měsíce Kueyen. Mimoto věřili ve velké množství dobrých duchů - ochránců Ngen a zlých démonů Wekufe, kteří způsobovali nemoci. Mezi démony patřil i Anchimallen, očarované dítě sloužící zlému čaroději (do jisté míry obdoba haitské Zombie), Huallepen, vodní strašidlo, způsobující porody zdeformovaných dětí a Peuchen. okřídlený had sající krev lidem a domácím zvířatům. Všechny tyto zlé duchy měly za úkol zažehnávat šamanky machi.
[editovat] Odkazy
[editovat] Literatura
- ROEDL, Bohumír. Araukánské války 1546 - 1881. Praha : Scriptorium, 2007. 360 s. ISBN 978-80-86197-80-7.
- ZELENÝ, Mnislav. Malá encyklopedie šamanismu. Praha : Libri, 2005.
- ZELENÝ, Mnislav. Indiánská encyklopedie. Praha : Albatros, 1994.
[editovat] Externí odkazy
- (anglicky) (španělsky) (francouzsky) (německy) (italsky) Mapuche International Link