Chile
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Chilská republika República de Chile |
|||
|---|---|---|---|
|
|||
| Hymna: Canción Nacional | |||
| geografie | |||
|
|
|||
| Hlavní město: | Santiago de Chile | ||
| Rozloha: | 755 839 km² (39. na světě) z toho 1,07 % vodní plochy |
||
| Nejvyšší bod: | Nevado Ojos del Salado (6880 m n. m.) | ||
| Časové pásmo: | -6, -4 | ||
| obyvatelstvo | |||
| Počet obyvatel: | 16 598 074 (60. na světě, odhad 2007) | ||
| Hustota zalidnění: | 21,31 ob. / km² (187. na světě) | ||
| Jazyk: | španělština | ||
| Náboženství: | římští katolíci 89%, protestanti 11%, židé NEGL% | ||
| státní útvar | |||
| Státní zřízení: | republika | ||
| Vznik: | 18. září 1810 (nezávislost na Španělsku) | ||
| Prezident: | Michelle Bachelet Jeria | ||
| Předseda vlády: | zastává prezident Michelle Bachelet Jeria | ||
| Měna: | chilské peso (CLP) | ||
| mezinárodní identifikace | |||
| ISO 3166-1: | 152 CHL CL | ||
| MPZ: | RCH | ||
| Telefonní předvolba: | 56 | ||
| Národní TLD: | .cl | ||
Chile je přímořský stát na jihozápadě Jižní Ameriky omývaný na západě a jihu Tichým oceánem. Pevninskou hranici má na severu s Peru, na severovýchodě s Bolívií a na východě s Argentinou. Patří k němu drobné tichomořské ostrovy - Velikonoční ostrov, Isla Sala y Gómez, ostrovy Neštěstí a ostrovy Juana Fernandeze a na jihu v Patagonii část ostrova Ohňová země a množství dalších ostrovů při západním a jihozápadním pobřeží.
Obsah |
[editovat] Historie
Přibližně před 10 000 lety přišli do oblasti první domorodí obyvatelé, kteří osídlili úrodné oblasti v údolích okolo pobřeží Tichého oceánu. V následujícím období v letech 1460 až 1485 však došlo k expanzi Inků, kteří si oblast podmanili.
V roce 1520 oblast navštívil Fernando Magellan během své cesty kolem světa. V další objevitelské vlně Evropanů sem pronikl v čele španělských conquistadorů Diego de Almagro, který sem dorazil z Peru ve vidině zlatého bohatství. A připojily zdejší uzemí k špenělskému místokrálovství Peru.
Dne 12. února 1818 vyhlásila Chile nezávislost. V zemi proběhla občanská válka, vládlo několik diktátorů. V letech 1879-1883 v tichomořské válce bojovalo Chile s Bolivií a Peru. Bolívie přišla o přístup k moři, Peru muselo také odvezdat část území. Chile získalo tak provincii bohatou na ledek.
V roce 1970 byl prezidentem zvolen socialista Salvador Allende. Po jeho nástupu se začala rozvíjet ekonomická krize. Situace se v zemi stávala neúnosnou. Nasledoval vojenský převrat (1973) při kterém prezident zemřel a moci se ujala vojenská junta vedená generálem Augustem Pinochetem. Od roku 1990 se země vrací k demokracii.
[editovat] Geografie
[editovat] Povrch
Chile má zcela jedinečnou polohu a táhne se od severu k jihu podél tichomořského pobřeží. Východní hranici tvoří Andy. Na západě při pobřeží vystupuje Pobřežní Kordillera (špan. Cordillera de la Cista), která uzavírá na severu největší poušť Jižní Ameriky Atacama a ve střední části Velké Chilské údolí. Na severu zasahuje ještě na území Chile náhorní plošina Altiplano s jezerem Salar de Atacama, z toho nejvýše zde činí Pico de Aucanquilche v nadmořské výšce 6180 m.n.m. Směrem k jihu tvoří Andy jednotlivý hřeben. Nejvyšší horou v Chile je Ojos del Salado a měří 6880 m.n.m. Patagonské Andy na jihu jsou již nižší, nejvyšší vrchol měří 4058 m.n.m., s tvary ledovcové modelace ledovce, fjordy, ostrovy a zálivy. Nejvyšší horou Ohňové země (špan. Tierra del Fuego) je Pico de Yogan měřící 2469 m.n.m.
[editovat] Vodstvo
Řeky jsou vesměs krátké, ale vodnaté, příkladem jsou řeky Copiapó (162 km), Huasco (88 km) a Bío Bío (380 km). Na jihu, na chilsko-argentické hranici dochází k zajímavé situaci, kdy z některých ledovcových jezer vytékají řeky do Tichého i Atlantského oceánu. Příkladnými jezery jsou Lago General Carrera a Lago O'Higgins.
[editovat] Podnebí
Podnebí severního pobřeží Chile je vlivem studeného Peruánského vzduchu velmi suché, tropické, pouštní. V Arice průměrná teplota nejteplejšího měsíce února je 22 °C, nejstudenějšího srpna 16 °C a průměrný roční úhrn srážek je 0,8mm, což vyplývá, že Arica je jedno z nejsušších měst na světě. Podnebí na jihu přecházející v subtropické, mírné a subarktické, je pod vlivem oceánu s bohatými srážkami. Průměrná lednová teplota v Santiagu je 21 °C, červencová 14 °C, průmerný roční úhrn srážek je 460 mm. V Puerto Aisénu a v Puerto Monttu je průměrná lednová teplota mezi 14 a 15 °C, červencová 4,5 °C v Puerto Aisénu, 8 °C v Puerto Monttu. Průměrný roční úhrn srážek je 3000 mm v Puerto Aisénu, 2050 mm v Puerto Monttu.
[editovat] Hospodářství
Chile je zěmědělsko-průmyslový stát s významnou těžbou nerostných surovin. Světově důležitá je těžba mědi (Chuquicamata, El Teniente a El Salvador) a jódu, které tvoří 60 % světové těžby. Dále se těží uhlí, ropa, zemní plyn, železná ruda, molybden, zinek, zlato, stříbro, mangan, rtuť, sůl a ledek. Z průmyslových odvětví jsou nejdůležitější hutnictví - kde je výroba rafinované mědi, surového železa a oceli, potravinářství, petrochemie, dřevozpracující, papírenský, stavební a potravinářský průmysl. Na výrobě elektrické energie se z více něž 60 % podílejí vodní elektrárny. Ze zemědělských plodin se pěstují pšenice, kukuřice, rýže, brambory, cukrová řepa, zelenina, ovoce, vinná réva a citrusy. Pro živočišnou výrobu je důležitý chov skotu, prasat, ovcí a drůbeže, v rybolovu patří Chile mezi pět světových velmocí. Značná je těžna dřeva.
V zemi je významná silniční (panamerická dálnice) a železniční síť i letecká doprava. Chile navštíví ročně 1,6 miliónů návštěvníků.
[editovat] Administrativní členění
Chile je členěno do 15 regionů, které se dále dělí do jednotlivých provincií. Provincie se skládají z obcí. Intendanty regionů a guvernéry provincií jmenuje prezident země.
[editovat] Zajímavosti
Chuquicamata je největší ložisko mědi na světě. Punta Arenas je nejjižnější stotisícové město na světě. Města Arica, Calama a Iquique v poušti Atacama tvoří nejsušší místo na světě, v Arice do roku 1973 400 let nepršelo.
