Kiwi

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Možná hledáte: stránku o ptačím řádu Kiviové.
Plody zeleného kiwi

Kiwi, botanicky aktinídie lahodná[1] (Actinidia deliciosa) čínský název: "Jang-Tao", je popínavá rostlina původem z Číny. Její ovoce obsahuje velké množství vitamínu C. Velikostí je podobné slepičímu vejci, slupka je hnědá a chlupatá, dužina obvykle zelená. Z jednoho stromku se sklidí až 200 kg plodů.

Původ a historie[editovat | editovat zdroj]

Keře kiwi, Nový Zéland

Předkem dnešního kiwi je aktinídie Actinidia deliciosa, která je původně z Číny. Jiný předek kiwi, také Actinidia byl opět nalezen v Číně. Semena začala cestovat světem a brzy se rozšířila do Japonska a na Sibiř. Počátkem 20. století byla kiwi „představena“ Novému Zélandu a také zasazena. Původně si lidé, kteří kiwi ochutnali, mysleli, že chutná po angreštu, proto jej pojmenovali také čínský angrešt či angrešt Číňana. Kiwi však s angreštem a jeho rodinou nemá nic společného.

Ve 20.letech 20. století se rozmohlo domácí pěstování kiwi. Ve 40. letech se již přešlo na komerční pěstování a dlouhou dobu držel Nový Zéland prvenství ve vývozu kiwi (12 t/ha). V současné době je vedoucím producentem kiwi Itálie. Za ní se drží Nový Zéland, Chile, Francie, Japonsko, Řecko a USA. Vyšlechtěné velkoplodé odrůdy kiwi ale mají svůj původ na Novém Zélandu, odtud pochází jejich obchodní název. Kiwi může být pěstováno ve většině mírných klimatech s adekvátním letním teplem. Do České republiky se dováží více kiwi italského původu, protože jsou levnější, dostupnější a dají se lépe skladovat. Navíc je dovoz z nepříliš vzdálené Itálie ekologicky účelnější než ze zámoří.

Etymologie[editovat | editovat zdroj]

Samičí květ

Kiwi dostalo svůj nový název (původně čínský angrešt, angrešt Číňana) hlavně kvůli studené válce a také z nové marketingové strategie. Svůj název dostalo ovoce podle národního ptáka Nového Zélandu - kiwi, jehož vzhledově poněkud připomíná. V roce 1974 se jméno stalo oficiálním obchodním jménem.

V současné době kvůli zmatkům, zda se při vyslovení „kiwi“ jedná o ovoce nebo o ptáka, prodává Nový Zéland kiwi pod značkou Zespri, což je také ochranná známka. Pohyb značkování také poslouží k tomu, že se rozlišuje kiwi z Nového Zélandu od ovoce plozeného jinými zeměmi, které mnohdy profitují ze jména „Kiwi“.

Vzhled a vůně[editovat | editovat zdroj]

Zelené kiwi[editovat | editovat zdroj]

Tradiční zelená kiwi jsou oválná. Můžeme je přiblížit zhruba slepičímu vejci, ovšem kiwi nejsou tak špičatá. Kiwi má hnědou a chlupatou slupku. Slupka není zdravotně závadná a dá se jíst. Většina lidí však před spotřebou kiwi oloupe. Kiwi je tvrdé a postupem času měkne a zraje. Je citlivé na tlak a mačkání. Mačkáním měknutí kiwi neuspíšíme. Chuť kiwi popisuje každý jinak. Většina lidí je však přirovnává ke kombinaci jahod, ananasu a banánu.

Zlaté kiwi[editovat | editovat zdroj]

Zlaté kiwi

V současné době se dají v některých zemích sehnat i zlatá kiwi. Zlaté kiwi se od tradičního zeleného neliší jen barvou dužiny ale také tvarem. Špička naproti stopce je totiž kulatější a tvar tak více připomíná vejce nebo hrušku. Další rozdíl je v ochlupení. Chloupky na slupce jsou totiž miniaturní a jsou zastoupeny v mnohem menším množství. Díky tomu je zlaté kiwi mnohem citlivější na poškození a dozrává dříve. Mnoho farem produkujících zlaté kiwi proto preferuje ruční sbírání přímo z keřů s ručním překládáním do košů a krabic. I přes svoji náročnost na šetrné zacházení se zlaté kiwi vyváží do celého světa. Oproti zelenému kiwi je zlaté sladší, jemnější a není tak kyselé. Kvůli vyšším nákladům na pěstování, sklizeň i přepravu, je v obchodech také dražší.

Léčivé účinky[editovat | editovat zdroj]

Jen málokteré ovoce obsahuje tolik vitamínu C jako kiwi. Obsahem až 1 miligram vitamínu C v 1 gramu kiwi pokrývá konzumace jednoho kusu kiwi příjem denní dávky. Díky vitamínu C, i v kombinaci s hořčíkem, podporuje kiwi látkovou výměnu, zpevňuje cévy a žíly, posiluje imunitní systém a zlepšuje vidění. Je známo, že vitamín C je důležitý antioxidant, který pomáhá zvládat stresy, zvyšuje schopnost soustředit se a podporuje tvorbu hormonů pro dobrou náladu. Dále konzumace kiwi přispívá ke zdravé funkci srdce a svalů, k růstu kostí, pomáhá při krvácení z dásní, parodontóze. Hlavně v zimních měsících je kiwi výbornou prevencí chřipek, nachlazení a rýmy. Je to i významný zdroj energie pro sportovce, kterým také pomůže například při namožení vaziv nebo podvrtnutém kotníku, protože díky vysokému obsahu vitaminu C zpevňuje vaziva.

Obsah draslíku je mírně nižší než u banánu. Kiwi také obsahuje vitamín E s rovněž mimo jiné antioxidačními účinky. Je také bohaté na některé bílkoviny, které se používají ke změkčování masa. Ty jsou ale pro některé lidi alergenem.

Použití kiwi v kuchyni[editovat | editovat zdroj]

Kiwi můžeme jíst syrové nebo tepelně upravené. Mnoho lidí si kiwi před konzumací loupe, ale není to nutné. Kiwi lze jíst i jako jablko, stačí jej před konzumací jen umýt. Nejlepší způsob, jak jíst kiwi, pokud je nechceme jíst se slupkou, je rozpůlit je a lžičkou vydlabat měkkou dužinu. Také můžeme kiwi omýt, oloupat a sníst. Dá se použít pokud možno nerezová škrabka na brambory nebo obyčejný loupací nůž. Stejně jako u jiného ovoce se ale i zde loupáním ztrácí mnoho ve výživě významných látek.

Kvůli změkčovacímu enzymu není dobré kiwi používat v dezertech a moučnících, které obsahují mléko nebo mléčné výrobky. Přesto je kiwi v kombinaci se šlehačkou v mnoha oblíbených dezertech. Kiwi chutná nejlépe v čerstvém stavu, ale můžeme z něho dělat i kompoty, koláče, ovocné dezerty, marmelády, používá se ke zdobení dezertů a výrobků studené kuchyně. V poslední době se kiwi také užívá při výrobě džusů nebo míchání koktejlů; do nápojů je ale vhodné kiwi oloupat, protože jinak se do nápoje ze slupky rozmixováním rozptýlí příliš mnoho hořkých látek, které sice nejsou nezdravé, ale způsobují nepříjemnou chuť. Kiwi lze i sušit. Kiwi je možno použít také jako náplň do palačinek, k ochucení jogurtů nebo zmrzliny.

Průměrný obsah látek a minerálů[editovat | editovat zdroj]

Tabulka udává dlouhodobě průměrný obsah živin, prvků, vitamínů a dalších nutričních parametrů zjištěných v plodech kiwi.[2]

Složka Jednotka Průměrný obsah Prvek (mg/100 g) Průměrný obsah Složka (mg/100g) Průměrný obsah
voda g/100 g 84,0 Na 4 vitamin C 59
bílkoviny g/100 g 1,1 K 290 vitamin D 0
tuky g/100 g 0,5 Ca 25 vitamin E -
cukry g/100 g 10,3 Mg 15 vitamin B6 0,15
celkový dusík g/100 g 0,18 P 32 vitamin B12 0
vláknina g/100 g 1,9 Fe 0,4 karoten 0,04
mastné kyseliny g/100 g stopy Cu 0,13 thiamin 0,05
cholesterol g/100 g 0 Zn 0,1 riboflavin 0,04
energie kJ/100 g 207 Mn 0,1 niacin 0,2

Skladování[editovat | editovat zdroj]

Plody bychom při výběru měli jen lehce ohmatat. Příliš tvrdé kiwi je ještě nezralé, má méně šťávy, je kyselejší a zejména slupka je tuhá, avšak jíst se dá. Takové kiwi můžeme koupit a nechat doma v teple dozrát. Příliš měkké kiwi nekupujeme, pokud z něj nechceme připravovat marmeládu. Kiwi není výrazně chemicky ošetřeno jako citrusy a přitom jej můžeme skladovat delší dobu. Při teplotě kolem 1 °C a asi 80 - 90 % vlhkosti vzduchu vydrží kiwi až 5 týdnů.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.biolib.cz/cz/taxon/id508669/
  2. McCance a Widdowson´s:The Composition of Foods, 6. Summary edition, Royal Society of Chemistry Cambridge a Food Standard Agency, 2008, ISBN 978-0-85404-428-3

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]